10/06/2026
🎨10. června 1819 se ve francouzském městečku Ornans narodil malíř Gustave Courbet. Byl to rebel po všech stránkách. Místo malování biblických a antických příběhů provokoval společnost tím, že zobrazoval do úmoru pracující dělníky. Když jeho dílo nebylo přijato na světovou výstavu v roce 1855, otevřel si hned vedle svůj vlastní pavilon. Díky své nezdolnosti a nepřizpůsobivosti ho můžeme chápat jako jednoho z předchůdců moderního umění. Gustave Courbet dokázal, že umělec může být na institucích nezávislou osobností a jeho umění může být společensky kritické a kontroverzní.
Chtěli byste blíže poznat Courbetovy obrazy? Srdečně zvu do online kurzu Příběh umění, do pátku jsou přihlášky nejlevnější. Pokud Vás zajímají podrobnosti, napište prosím do komentáře “kurz”, pošlu Vám odkaz.
09/06/2026
„Kreativita vyžaduje odvahu....“ Henri Matisse (1869-1954)
12/05/2026
Přečtěte si rozhovor, který se mnou vedla redaktorka online magazínu Mezi řádky… Monika Škubalová. Povídali jsme si o mém vztahu k výtvarnému umění, o soustředěném dívání se na obrazy, o dětech a jejich schopnosti vnímat umění, o malířkách i o tom, jaký výtvarný odkaz zůstane po naší generaci.
Vnitřek bukového lesa: Romana Pospíšilová
Vstoupit do světa, kde obrazy nejsou jen nánosy barev na plátně, ale živoucím dechem historie, je jako najít cestu k zapomenutému prameni. Oslovila jsem Romanu Pospíšilovou, protože její pohled na …
15/04/2026
🎨Mecenáš impresionistů, který sám maloval a účastnil se impresionistických výstav...
GUSTAVE CAILLEBOTTE (1848-1894)
Jaké bylo jeho umění?
Jeho moderní malířské pohledy na každodenní život ve Francii konce 19. století působí často až hyperrealisticky. Zájem o perspektivu, atypické výřezy z viděné skutečnosti, velmi přiblížené scény, neobvyklá stanoviště pozorovatele z nadhledu či podhledu; všechny tyto aspekty Caillebottových maleb mohly souviset s pohledem na fotografie, či přímo s díváním se skrze hledáček fotoaparátu. Praxe fotografování rozvíjející se ve Francii od roku 1839 zásadně ovlivnila vizuální zkušenost diváků konce 19. století. Umění k těmto novým impulzům nezůstalo lhostejné.
05/04/2026
🎨ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTA
Na Velikonoční neděli si křesťané připomínají Zmrtvýchvstání Krista.
➡️Tento motiv znázornil v době před rokem 1350 Mistr Vyšebrodského oltáře. Jak přesně Kristus vstal z mrtvých evangelia nepopisují a tak bylo znázornění tohoto námětu předmětem dobových představ. Všimněte si, že Kristus nevystupuje z hrobu ve skále, jak zmiňují evangelia, ale ze sarkofágu. Tak je scéna zobrazena i na řadě dalších uměleckých děl. Snad tak umělci reflektovali dobový způsob pohřbívání důležitých osob, nebo tvořil sarkofág paralelu k oltáři, na němž se při bohoslužbě odehrává opětovně Kristova oběť.
Mistr Vyšebrodského oltáře doplňuje chvíli Kristova zmrtvýchvstání následným okamžikem a to příchodem tří Marií k prázdnému hrobu, jimž se zjevuje anděl a oznamuje jim vzkříšení. Dva děje jsou tak spojeny v jeden obraz.
Mistr Vyšebrodského oltáře, Zmrtvýchvstání Krista, 1345-1350, Národní galerie v Praze
04/04/2026
SNÍMÁNÍ Z KŘÍŽE
Podle evangelií přišel k Pilátovi tajný učedník Kristův Josef Arimatijský a vyžádal si Kristovo tělo, pro něž zakoupil plátno na zabalení a hrob. Evangelista Jan zmiňuje, že Josefovi z Arimatie pomáhal Nikodém. Pilát nařídil vojákům, aby tělo vydali. Bílá sobota je pak podle tradice dnem, kdy Kristus ležel v hrobě.
Slavný obraz od severského umělce Rogiera van der Weydena (úmrtí 1464) nám představuje scénu Snímání z kříže, jíž se účastní výše zmínění Nikodém, jenž drží tělo Kristovo a Josef z Arimatie (muž v oděvu protkaném zlatem). Panna Maria v modrém plášti pod tíhou zármutku omdlévá podpírána apoštolem Janem. Úplně vpravo ve smutku lomí rukama Máří Magdaléna.
Vizuální poutavosti dosahuje Weyden výraznou barevností scény za použití základních barev modré, červené a bílé. Postavy a jejich oděvy jsou podány velmi plasticky. To vše korunuje realističnost zobrazených tváří plných slz.
Snímání z kříže, 1435-1438, Museo del Prado, Madrid
24/02/2026
Rembrandt van Rijn, Rembrandtova matka, 1628, 6,5 x 5,8 cm, lept a černá křída, Rijksmusem, Amsterdam