Progresivní jezdectví - Výcvik jezdce a koně pomocí P3H

05/03/2026

S tím vším souhlasím. Problém je v tom, že pokud nemáme objektivní paramentry, necháváme prostor pro subjektivní pocity. I úspěšný trenér, jezdec může mít svá "tvrdá" nastavení, která konkrétnímu koni nebudou prospívat. Úspěšný trenér je úspěšný, protože je jeho práce vidět, stejně, jako práce úspěšného jezdce. K tomu jsou dnes zapotřebí soutěžní arény a prestižní sportovní akce. Ať chceme, nebo ne, sport = soutěž. Vyhraje ten, co má nejvíc bodů, nejkratší čas, nejvyšší, nej... Všechna tyto nej jsou v duši úspěšného jedince za ta léta vtělena. Je to naučená cesta k vítězství! To rozhoduje o výběru, nebo konstrukci teorií, které pak slouží jako opora pro předávanou zkušenost (nikoli naopak!). Je to jakýsi hluboko uložený bias celé jezdecké komunity napříč. Zaznamenal jsem pokusy o nápravy tohoto stavu, v poslední době Italové zavedli paralelní bodování, které preferuje estetiku/etiku provedení. Ovšem na druhé straně např. požadavky na zakomponování alespoň nějak průkazných symptomů týrání do zakázaných praktik, bylo na nedávných OH v Paříži odmítnuto. Problém je tedy hluboký a jeho náprava, či jakékoli vylepšení, může přijít jen z venčí, z prostoru mimo oblast jezdectví, kde onen bias vítěze nehraje žádnou roli. Nejde primárně o techniky, ale o spiritualitu (nikoli ezoterickou!!), novou filozofii jak myslet koně vůbec. Musí nastat duchovní odklon od principů moci, ovládání, boje - a v důsledku toho, parazitismu a zneužívání..., směrem ke vzmachu preference spolupráce a vzájemného vylepšování životů koně a člověka směrem k radosti z cesty k tomuto cíli. Toto se musí odehrát na té nejvyšší úrovni, jinak to nebude mít váhu. Myslím, že bez infiltrace profesionálů z takzvaných měkkých vědeckých oborů do jezdectví, se nic zásadního nezmění. Smutným faktem zůstává, že pro změnu myšlení tímto směrem si snad nelze představit horší dobu, než je tato! I tak díky za Vaši poctivou práci!

JAK BY TO MĚLO SPRÁVNĚ VYPADAT
Občas vyplodim nějaké moudro na základě témat která se nějak opakují mezi řečí... a poslední dobou narážím na téma toho jak by vlastně měl vypadat kůň v ideální pozici a držení těla. Jeden člověk říká že dlouhý kůň na předku je špatně. Druhý že kůň na předku je fáze a třetí že kůň s hlavou u země je to co hledáme a jedině tak pracuje zdravě, další připouští pouze variantu shromážděného a podsazeného koně... Tak jak to teda je ?

Nemám patent na rozum. Opět budu vycházet ze svých zkušeností a zážitků při práci s koňmi a lidmi. Berte to jako můj názor.

Existuje mnoho směrů a metod. Ale biomechanika je jen jedna. Co je biomechanika ? Nauka o tom, jak se v našem případě kůň, hýbe. Na základě toho co víme, jak se posouvají vědomosti a informace, jak se mění chov koní, se snažíme najít způsob jak pracovat s koňmi co nejlépe.
Existují věci které jsou univerzálně platné jako taková předloha ... Třeba jak vypadá kůň v rovnováze, podsazený a s hrudníkem a hřbetem nahoře, nos na nebo lehce před kolmicí, týl nejvyšší bod atd. ... prostě ideální učebnicový stav. A nebo to že nebudeme cíleně jezdit za kolmicí.

A teď - najděte koně který má ideální konformaci, čili stavbu těla. Nemá žádné asymetrie, kompenzace, je proporčně vyvážený, pravidelný postoj, všechny kopyta v ideální rovnováze a funkčnosti a je ZDRAVÝ! ( ještě lepší když nebude moc hypermobilní)

Čím více se učím vidět a vnímat tělo i duši koní, tím více mám pocit že ideální kůň který nemá žádné potíže prostě neexistuje. Mohou to být věci na škále " s tímto se dá pracovat a zlepšit nebo odstranit" až po " jezditelný není ale dalo by se pomoci ze země " nebo je kůň běžně nepracovatelný. A někde mezi tím se pohybuje většina koní.

Koně různě křivý , různě stavění např krátký silný krk, dlouhé tělo, krátké nohy a celkově tenzní typ a naproti tomu extra hypermobilní velký kůň s dlouhým krkem a velkou nestabilitou. Naproti sobě si porovnejte stavbu QH a Lusitana. Chladnokrevník a plnokrevník. Do toho si můžete přidat různé úrazy pohybového aparátu, patologie kopyt - např už našlapování od špice někdo považuje za první stupeň kulhání a všímám si toho i já. Kissing spines, pssm koně, deformace čelisti, hypersenzitivní koně, koně v naučené bezmoc, headshakeři atd. A někdy mix toho všeho dohromady. A také samozřejmě věk hraje roli.

A takový kůň který má svých starostí dost má svoje limity které pokud se překročí ve jménu " jak by to mělo správně vypadat " se rozsype jak domeček z karet." Obvykle ne hned, nějakou dobu ještě není nic vidět. Koně jsou mistři zatloukání bolesti. Ovšem vnímavý člověk si všimne dříve. A v úplně nejlepším případě tu červenou linii nepřekročí.

Jsou věci které jsou dané a kam bychom se chtěli přiblížit aby naše zvíře fungovalo a vypadalo. Ale ne za cenu ignorace možností daného zvířete. Jsou koně kteří končí někde na základní rovnováze v dlouhém rámci. Jsou koně se kterým se dostanete v rámci horizontální rovnováhy do pěkného shromáždění. Ale vždy si myslím je potřeba brát v úvahu konkrétní zvíře, jeho konformaci, posturu a individuální záležitosti. Chtít za každou cenu dokonalost, bourat všechny kompenzace a vše opravovat .. kdo jsme abychom si tohle dovolovali?

Myslím si že je potřeba umět se dívat , vzdělávat se a mít pokoru před tím kdo už dokonalý je. Tělo je moudré, funguje podle toho jak potřebuje a podle toho vypadá postura koně. Umět číst v těle, dávat věci do souvislostí a být nápomocen, ale dokonalost za každou cenu je ignorace přírody a života.

Tou snahou o dokonalost se může stát že se člověk zacyklí až do posedlosti a místo radosti která byla na začátku je frustrace a hon za úkoly. I já si toho I sebe všimla...všechno analyzovat, rozpitvávat krok od kroku , přemýšlet jak to zlepšit... ale pak se vytrácí to proč jsme s koňmi vlastně začali třeba jako malé děti...

Neříkám že mě nebaví detailní práce, ale už poznám kdy se zase cyklím.

Prostě - každý to má různě a je to možná to nejlepší co třeba zvládne, byť to není dokonalé... je vlastně dokonalé.

Howk 🫡

Denisa

01/02/2026

https://www.ikun.cz/?fbclid=IwY2xjawPshIVleHRuA2FlbQIxMABicmlkETB6MHFvOXlLbmdZejhCUjVjc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHkd8BUe2JfbHpfCz2QCX0XMA6smlX8maNUw5_J2wXB3429FwajMR4ousuuPY_aem_r8ecg2izmT3iqHpbOSkgKQ #!/aktualita?itemId=6576

21/01/2025

Hierarchie motivací je to, čemu věnujeme maximální pozornost. Exemplární ukázka toho, co se děje, když tomu tak není, nebo hůř, když se na vrcholu hierarchie octne něco jiného, než ultimátní snaha o rozumění .

This is one is a random picture of the Show Jumping champion Hickstead, who died just during one of his performances.
And these are some words used by his Olympic rider Eric Lamaze to speak about him: "He understood the name of the game. There were times that I even felt he wanted it more than I did...He'd do it from the heart...He made himself this giant horse that just refused to lose..."
Yes, a horse who perfectly knew how to get the best score during a show jumping competition, a horse who just wanted so much to jump better than the other horses in order to win...: some thoughts fitting absolutely perfectly with the mind of an animal and that you can clearly read into his delighted proud expression 🤦🏻‍♀️🤬🤦🏻‍♀️

21/01/2025

Americký prezident Donald Trump před téměř čtyřmi desítkami let málem vstoupil mezi majitele dostihových koní. Všechno ale zhatila jeho slavná netrpělivost. V poslední době se projevoval i jako divák Kentucky Derby, "dostihu amerických prezidentů".

06/11/2024

"Často slýchám "Drezura je o kvalitě kontaktu". (To slyším, když nadhodím téma drezury bez bití ). Moje otázka zní: Jak můžete posoudit kvalitu kontaktu s nánosmíkem, který drží hubu koně?

To je skutečná otázka. Pokud je specialita drezury o kvalitě kontaktu, proč je normální (nebo dokonce předepsané), že drezurní jezdci mohou v podstatě skrývat , jak se jejich kůň při kontaktu cítí?"

Are nosebands necessary for dressage? Karen Rohlf discusses the purpose of nosebands and if they help you get better contact with your horse.

02/09/2024

Ano, to je naše téma! S jedním malým rozdílem. Myslíme si, že ať se budeme snažit sebevíc, naši člověčí pozici při souzení o tomto světě ( čili i koních) nelze jen tak opustit. Také máme za to, že se starostí o svět jako celek se ze všech tvorů (o kterých víme) člověk dostat nejdál. Proto si myslíme, že není žádná ostuda se přihlásit k antropocentrické tradici. Ovšem jen k té části, která se snaží ukazovat k dobru pro co největší počet tvorů planety (koně nevyjímaje). Bezpodmínečný úkol poznat je, je v tomto smyslu nabíledni. Řekněme si upřímně, od nikoho jiného (koně nevyjímaje) nelze podobnou snahu očekávat.

Judgement has gone out of style. We live in a socially sensitive, "correct" culture where everyone gets to have their "own truths". This is a problem for horses because they do not and cannot subscribe to trendy ideas of how to relate. They are horses and can only relate as horses.

When humans put horses into circumstances that harm them in the name of equestrian competition, they impose human values that deny horses their authenticity.

It's time to take the horses' side in this growing cultural conflict. Some disciplines have by now normalized such high levels of abuse, that are apparent to every horseman and woman, that we need to drop the social "correctness" and tell them how f'd up they are even if it means standing alone against them and their exploitive standards.

27/08/2024

Co víc si přát?! Tento víkend úřadující horse: Betula Met Bar, owners: Danny Danny a Daniela Pajmová, rider: Markéta Schreinerová...team: Quarter Horse Riding, by: Progresivní jezdectví - Výcvik jezdce a koně pomocí P3H . S podporou v týlu: Farma Nový Dvůr (rodina Weberova) a Zalešanský mlýn - American Quarter Horses (Eliška a Roman Zimmermannovi).
Díky!

08/08/2024

Když už se všichni odborníci shodnou na objektivním znaku týrání koně, tak kde je problém? Nevyškrábla by FEI pár stovek euro na instalaci speciální KAMERY pro snímání detailů? Jak už bylo psáno v jiném příspěvku, inspirujme se u fotbalistů, ti mají taky svůj VAR. Taky se chvíli cukali a teď na něj nedají dopustit!

Tyske Isabell Werth er ottedobbelt olympisk guldvinder og har deltaget ved hele syv olympiske lege.

07/08/2024

Parelli, přirozená komunikace, pozitivní posilování....říkám tomu Instantní výcvik. Netrvrdím, že je na těchto metodách všechno špatně. Co je špatně, je tady pěkně shrnuto:

Pat Parelli's concept of pressure release is simple. He said, "There are four phases to applying pressure. Each phase becomes progressively and smoothly more insistent, pushing a little harder and making it increasingly uncomfortable for the horse if he doesn't move. The instant the horse responds by moving away, or even tries to respond, immediately release all the pressure!"

The problem I have with his teaching is how it was aimed at do-it-yourself amateurs who didn't have the judgement, based on experience, to read the horse. For example, "pushing a little harder and making it increasingly uncomfortable for the horse if he doesn't move", what does that mean? What is "a little harder?" And what is "increasingly uncomfortable?" I've known some horses that "a little harder" meant getting a 2x4 and others that it meant taking a step toward them. Likewise, I have known horses that for them "increasingly uncomfortable" meant they were ready to kill me, and others that meant they'd turn their head to look at me.

Even with all his videos, books and clinics, his cookbook recipe-like approach lacked any real requirement for judgment. "Making it increasingly uncomfortable for the horse" is not how I think about it. Instead, I want to see curiosity first. Also, how does the average person gain the judgement to perceive when a horse "tries to respond". That takes a lot of experience and without it, knowing when to "immediately release all the pressure" is a very difficult moving target to hit.

Parelli tried to create a do-it-yourself, packaged horse training system that would make everyone a horse trainer. Instead, he invented a new discipline, groundwork, that before Parelli was a step in training that prepared a horse for a discipline. It's like teaching people how to make bread dough that they never put in the oven to bake, and they keep doing it.

One side effect of his system was that Parelli undermined local horse trainers who became "obsolete" to the millions of newly minted backyard horse owner trainers. I remember when I started getting calls from horse owners who tried the Parelli method and could not make it work, but they still wanted his system for their horse. They'd call me about training their horse and they insisted I use the Parelli method. When I tried to explain them that would be like a chef microwaving a prepackaged meal, and that I made meals from scratch with selected ingredients, they hung up.

Parelli's wake can still be felt today. We have thousands of people for whom groundwork as their discipline and nothing else. We have thousands of horses are bored by the system's repetition. We also have a shortage of well trained horse trainers after Parelli undermined the credibility of the profession with his "anyone can train a horse" marketing principle.

But most of all Parelli's method, that lacked any required judgement, caused young people to stop learning how to truly read horse behavior, and that led to all kinds of relationship fantasies and made up ideas on everything from equipment to horse care. Well meaning people were taught to follow a recipe and nothing else. This is a big problem today. Situational awareness, when training a horse, is the foundation of real horse training and with any packaged system, the situation is an assumed to be a one-size-fits-all "average horse" when each horse is a little or a lot different.

Parelli setback horsemanship. I run into his mindset today in people who never heard of him. His simplistic, often hollow ideas are now a widespread and have become a generally accepted perspective on horse training, and it's wrong. It's wrong because it doesn't ask the right questions.

Horsemanship begins with asking questions. Apprenticing with an experienced horse trainer and watching how horses answer their questions is the opposite of a cookbook. It is committing to a process with a completely unknown outcome. It is an exercise in detachment from expectation. It is a meditation on being present with a very different species.

How anyone could think that they could slice and dice horse training, stuff it in a package, and think it would work, had to be nuts. Or, someone saw a void in the lives of so many idealistic horse lovers prone to illusions about horses, and the relationship with horses, and they got a business idea. They filled some bottles with snake oil, and they sold it.