08/01/2023
Letadla na elektrický pohon
V poslední době se roztrhl pytel s různými názory na letadla, která by měla létat na elektrický pohon. Probírají se různé varianty a akumulátory, dolety a výhody a nevýhody takového pohonu.
Elektrický motor má bezesporu několik výhod. Nemusíte ho před letem dlouho zahřívat, má v celém rozsahu otáček téměř stejný kroutící moment, a i motor chlazený vodou s velkým výkonem je lehký a má přibližně jednu pětinu až jednu čtvrtinu hmotnosti stejně výkonného spalovacího, pístového motoru. Samotný elektrický motor je velmi jednoduchý a s minimem součástek které by mohly selhat.
Tady výhody končí a začínají nevýhody, které mnozí vyvolení již tak důvěrně znáte z používání jakéhokoliv elektrického automobilu.
Vysoká hmotnost baterií snižuje užitečné zatížení letadla, letové výkony, stoupavost i dolet. Brutálně!
Výrazně prodlužují přistání a to i v případě, že máte letět krátký přelet. Malá výdrž letounu ve vzduchu na „baterky“, která se v současné době počítá na minuty, vyjímečně na hodinu letu při plné MTOW jak nám prezentují nejlepší z nejlepších. Nutnost zajistit dobíjení na všech letištích a plochách je v současné době naprosto nesplnitelný požadavek.
Abychom mohli využít plný potenciál elektrického pohonu, který je z principu do letounu vhodný jako pohonná jednotka, je potřeba napájet ho vhodnou energií, z vhodného zdroje.
V tomto ohledu jsem poněkud skeptický co může vyplodit průměrný eletroinženýr, který je produktem dnešních vysokých škol. Obávám se, že následující řádky ho dostanou do kolen a bude drmolit něco o tom, který blb to zase napsal: „Já ho dostat do pracek, tak uvidí...".
Tak tedy, pojďme si o tom něco říci velmi obecně a srozumitelně i pro netechniky nepolíbené úplnými Maxwellovými rovnicemi a současným statusem Quo.
Abychom využili potenciál elektrického motoru a nebyli v letounech zatěžováni zbytečným balastem, je vhodné naprosto, ale od základů změnit pohled na způsob získávání a udržování „elektrické energie“ a její přeměny v tah.
Prvně potřebujeme pochopit, že „chemické ukládání a přeměna elektrické energie“ z a do standardních Lithiových akumulátorů, nebo jiných nově vymýšlených s doplňováním elektrolytů je neprogresivní cesta. Dojde k nějakým posunům v kapacitě a snížení hmotnosti - to jistě, ale dovolil bych si předpokládat, že cena a hmotnost chemických článků se o mnoho nezmenší. Tudy cesta k letounům s výdrží současných letadel na kapalné paliva s vhodnou nákladní kapacitou možná povede, ale za cenu obrovských nákladů.
S pocitem, že to šlo udělat i jinak a že jsme mohli mít energii zadarmo, z "éteru". Potřebujeme pracovat přímo se samotným elektrickým nábojem, velmi vysokým napětím a jeho přeměnou do tahu bez transformace. Nemůžeme na to jít oklikou oklikou s chemickou přeměnou elektrického náboje a vším tím balastem, co k tomu patří.
Podruhé, potřebujeme využít dopředného pohybu letounu a klesání k získávání paliva pomocí vhodného zařízení, které bude sbírat „statickou“ energii" a energii "éteru" energii "nosných vln" do vhodných „kapacitorů“ propojených do „ lehoučkého nechemického akumulátoru“, který pracuje pouze s elektrickým nábojem. K tomu mohou být použity vhodné sběrače.Zatím jsme se dostali k tomu, že „statickou energii" z draku letounu akorát odvádíme jako škodlivou, protože zůstala nepochopena. Nepracujeme ani s rozdíly potencionálů a vhodnými materiály, vezmeme-li v potaz celou obrovskou plochu letounu, která má u Utralehkých letadel něco kolem m30m2!
Jako vhodné médium pro dočasné uložení náboje jsou uži současné superkapacitory, chcete-li super kondenzátory, (nikoliv ty, které jsou vydávány za nejnovější výkřik současné technologie 2.7 V Maxwell), ale zcela jiné vhodnější, které budou pracovat s vhodným „elektrickým médiem“.
Pod pojmem kapacitor si můžete představit třeba mnohonásobné sériově-paralelní zapojení plochých Teslových cívek s vhodným dielektrikem, právě třeba i vakuem, které mohou sloužit i jako děliče napětí. Použijme jiné vynálezy, které jsou nám mnohdy utajovány. Mnozí zvídaví tuší o čem je řeč. Technologií je mnohem více, budete-li se zajímat.
Uvědomění si, prohlédnutí a následné pochopení, že nás neobklopuje pouze stejnosměrný proud, a střídavé napětí, ale i jiné kombinované velmi vysoké frekvenčně nestejnorodé napětí přesahujícím řádově stovky tisíc voltů, které jsou kupodivu pro člověka bezpečné, ( pokud už víte co a jak) nám aviatikům otevře cestu dál. Ostatně „hromosvod“ původně nebyl zamýšlen k uzemnění, nýbrž k získání energie.
Mnozí pak pochopí, že k „létání“ již nakonec nebudeme potřebovat křídla, že nám postačí „surfovat“ na gravitačním poli, chcete-li vhodným směrovým rozrušením gravitačního pole se dostaneme do pozice, kde bylo pole rozrušeno a tak dál libovolným směrem.
Pokud se rozhodnete tento článek ignorovat, nevadí mohou být i jiné vhodné cesty k „ létání". Každý létá, jak mu to vyhovuje. Někdo „létá“ třeba na oblíbených houbičkách, někdo astrálně, a mnozí v letadlech.
Pokud vám povídání o „elektrifikaci letadel“ bude inspirací, budu jedině rád. Netřeba dávat odkazy k jednotlivým tvrzením, vnímavý čtenář si je jistě sám najde a začne se zajímat... Hloupý a namyšlený , typicky středoškolák a vysokoškolák produkt našich materialistických škol vše šmahem zamítne. I tak je to v pořádku.
Možná vás napadne, co to ten Zejda zase napsal za kraviny, pak se můžete zamyslet i nad tím, jestli naše vzdělání a vědomosti nezamrzly v předminulém století a jestli jsme jako společnost otevřeni novým výzvám. Dokážete se neciklit v předkládaných pětiminutovkách nenávisti ze světových i domácích médií? Dokážete rozlišit co je konspirační teorie a co je nám jako konspirační teorie předkládáno? Dokážete si zachovat svou svobodnou energii? Já snad někdy ano, alespoň se o to každý den pokouším a co Vy?
Ale dříve, než budeme využívat široké veřejnosti neznámé technologie k létání, nezapomeňme na současné možnosti a pojďme létat s tím, co funguje velmi dobře 😉 Ať to lítá a nezapomeňte snít.
Filip Zejda
PS: Na fotce je letoun, který jsem si vlastníma rukama a s vlastním vědomím od základů z částečné stavebnice postavil. Letadlo má konvertovaný automobilový motor 1,2 TSI ze Škodovky a konvertovanou za letu stavitelnou vrtuli o průměru 2080mm. Vyrobil jsem ho jako STOL letadlo s požadavkem na operování z nezpevněných krátkých ploch do 150m a zároveň jako velmi rychlé cestovní letadlo s cestovní rychlostí 220 až 250km/h. Nejde tedy o to, že něco nejde- vždy to jde - hledám pouze způsob jak to udělat!
0 komentářů
