05/12/2022
Krásně sepsané hodnocení řeči dítěte. :) S podstatným upozorněním na komunikační a jazykové kompetence dětí před nástupem do první třídy.
❤️❤️❤️
"A děláš s ní něco, když tak ŠIŠLÁ?", zeptala se mě v létě známá u pískoviště, na kterém si hrály naše děti. Její otázka mě zaskočila a rezonuje ve mně dodnes. Proč?
Byl to paradox. Ona, která toto téma vytáhla, se svým tehdy tří a půl letým nedělala v tomto směru nic. Horší bylo, že k tomu ani neviděla žádný důvod. Protože ve školce mluví jiné děti JEŠTĚ HŮŘ. To, že jsou na tom druzí v našich očích ještě hůř, by neměl být argument, který nás nechá usnout na vavřínech. Její syn má myofunkční dysfunkci, ze které nevyroste. Preferuje měkkou stravu a většinu hlásek vyslovuje pohybem jazyka mezi zuby. A co víc? Srozumitelnost jeho řeči není ani teď, po více jak půl roce "dám tomu čas" lepší. Jen si jí s postupujícím časem víc všímá ona i ostatní, kteří s ním komunikují.
_
Zhodnotit řeč dítěte může být na první poslech zdánlivě jednoduché. Měli bychom přitom být schopní zhodnotit:
- způsob, jakým dítě dýchá (nosem, ústy),
- odpočinkovou polohu jazyka a rtů,
- úroveň jeho motorických dovedností včetně motoriky mluvidel a příjmu stravy,
- senzitivitu v orofaciální oblasti,
- svalové napětí v orofaciální oblasti (jazyk mezi zuby při mluvení je jasným signálem oslabeného svalstva, ze kterého dítě nevyroste),
- kvalitu sluchového rozlišování,
- a nezapomenout na to, že když dítě nějakou hlásku v rychlosti běžné konverzace nepoužívá, ještě nutně neznamená, že ji neumí vyslovit.
Normy, ze kterých při hodnocení vyvíjející se artikulace vycházím, vymezují OBDOBÍ, ve kterých dítě ZAČÍNÁ určitou HLÁSKU TVOŘIT. Je to proces, při kterém se v určitém časovém horizontu hláska začíná objevovat v řeči, postupně se ZLEPŠUJE její provedení a tím se i zpřesňuje její výsledný ZVUK. To vše se děje za předpokladu, že optimálně fungují svaly, smysly a myšlení.
Stejné normy také vymezují DOBU, kdy už by dítě mělo tuto HLÁSKU VYSLOVOVAT SPRÁVNĚ - tedy být schopné zapojit do jejího tvoření jen ty části mluvidel, které tam patří.
To jsou dvě roviny hodnocení, které jsou logické, ... jen nám často unikají.
A aby to nebylo tak jednoduché - to, že dítě zvládá hlásku artikulačně - tedy ovládlo místo i sled pohybů mluvidel v něm, ještě neznamená, že ji bude používat všude tam, kam patří. Důvodů, proč zůstává v kruhu "umím ale nepoužívám", za předpokladu, že se hlásku postupně naučilo samo, bez pomoci druhé osoby, může být více. Ten proces od "naskočení" hlásky po její používání v rychlosti běžné konverzace většinou trvá několik měsíců. Pro to, abysme neuvízli v tom začarovaném kruhu je velmi důležitá kvalita sluchového rozlišování. Nová hláska se daří tam, kde si ji dítě sluchově uvědomuje. Nejlépe se mu to u většiny hlásek daří na začátcích slov, pro zbylé pozice ve slově většinou zpočátku hlásku vynechá, nebo ji nahradí jinou, vývojově mladší hláskou - tak jako to dělalo, když hlásku ještě neumělo.
Moje tehdy čtyřletá Anna, která v očích mé známé šišlala, zvládala výslovnost všech hlásek, které v češtině máme - včetně R a Ř. Správně vyslovovala i jednotlivé sykavky, no v řeči se jí ještě v zápalu rychlosti občas popletly - z těch ostrých CSZ bylo někdy ČŠŽ.
Anna dýchá nosem, má správnou klidovou polohu jazyka i rtů a dobrý poměr svalového napětí v orofaciální oblasti. Ve stravě nepreferuje měkké textury. Polyká správným pohybovým vzorcem. V dutině ústní se skvěle orientuje a pohyb výborně koordinuje. Kvalita jejího sluchového rozlišování je s ohledem na její věk je víc než dobrá - už dlouho se s přehledem vešla do norem pro pětileté a starší děti...i přesto byla v očích tety tou, která šišlá.
Zkusme se do dětské řeči zaposlouchat trochu víc. A pokud máme potřebu ji hodnotit, nedělejme to před dětmi. Kombinace sykavek v rámci věty a v rámci jednoho slova jsou tou poslední třešničkou na dortu, které v řeči ladí...
Mluvidla se od narození připravují na ladný tanec, který by měla být schopna dokonale tančit v době, kdy děti nastupují do školy. Ano, vnímám jako důležité, aby děti přicházely do školy řečově a jazykově připravené - tedy se všemi hláskami, které v češtině máme, s dobrou úrovní vypravěčských dovedností a se schopností pracovat se slovem na úrovni slabik i hlásek (+ samozřejmě s dobrou úrovní grafomotorických dovedností...). Tyto požadavky, které jsou zásadní pro pohodový proces učení se čtení a psaní, v dnešní době s nástupem do školy bohužel nesplní většina dětí. S těmi, které mají vývojové opoždění v jazyce/řeči pracujeme už od tří let a často je provázíme i prvními roky ve škole.
Prosím nenechávejte návštěvu logopeda na poslední chvíli.
_
Děkuji za SDÍLENÍ ❤️.
_
Nejste jistí, jestli už je na logopedii čas? Jsem tu pro vás ON-LINE.
_
Zuzana Blažková, máma & klinická logopedka
