18/09/2022
Polemika k revitalizaci náměstí anebo málo muziky za hodně peněz 🧐
Původně jsem si myslel, že už se nebudu k revitalizaci dále vyjadřovat. Jak zde na stránce, tak i osobně při komunikaci s radními, jsem se snažil opakovaně vysvětlovat nutnost hlubší debaty a přípravy před přistoupením k samotné realizaci obnovy náměstí. Město se ale vydalo jinou cestou. Odmítlo přeřešení náměstí tak, aby reagovalo na potřeby 21. století a rozhodlo se v podstatě pouze nablýskat povrchy a doufat, že se tím skomírající náměstí skomírá oživí. Nicméně čím více práce pokračovaly, tím hlubší smutek na mě sedal z další promrhané příležitosti města a arogance politiků, kteří si nenechají poradit. Ale pojďme popořadě. 👇
👉 Nejprve trocha historie
Náměstí (nejen) ve Valmezu hrálo v životě města většinu času důležitou roli. Zároveň s tím, jak se měnila společnost a její nároky a způsoby užívání města, měnilo se i náměstí samotné, jeho podoba i jeho funkce. Hezky je to zdokumentováno v knize Valašské Meziříčí objektivem času (1). Původně bylo náměstí středem života obce, jak obchodním (probíhaly zde trhy apod), tak i kulturním (slavily se slavnosti, probíhaly průvody a procesí). Skrze náměstí rovněž dříve vedly nejdůležitější městské komunikace a spojnice (nejdůležitější samozřejmě ze Vsetína přes most do Krásna a dál ať už do Rožnova nebo na Hranice), náměstí samo tak svou polohou bylo přímo v centru dění. Ruku v ruce s tím, jak začalo město v druhé polovině růst postupně náměstí o svůj význam přicházelo. S výstavbou sídlišť vznikala i zázemí obchodu a služeb v jejich středu. Spolu s tím realizace průtahu sice ulehčila dopravnímu zatížení centra, zároveň jej však izolovala a dále jej oslabila. A konečně po revoluci ruku v ruce s tím, jak se město rozlézá do krajiny, stoupá podíl individuální automobilové dopravy pro pohyb po městě - obchod se přesouvá k hlavním silničním tahu na periferii města, kde jsou pozemky levné pro výstavbu potřebných parkovišť a nekonečných hal. Jaké funkce náměstí tedy dnes ještě zbyly a co od něj očekáváme? 🤔
Jako bychom se tvářili, že svět kolem nás, a způsob jakým město (a náměstí) užíváme, se za těch 60. let od poslední rekonstrukce náměstí nezměnil. Jako bychom ztratili ambice (schopnost) měnit prostředí které nás obklopuje tak, aby bylo příjemným místem pro život. Nejsmutnější na tom je, že výše finančních prostředků jakoukoli debatu na téma náměstí zabetonovala (doslova) na další desítky let. Chci zdůraznit, že mi nejde o kritiku projektu a projektantů. Velmi si vážím práce všech, kdo se podíleli jak na projekčních tak realizačních pracech a věřím, že se snažili dělat to nejlepší co uměli. Problém vidím v politickém zadání od mesta. A kde není kvalitní zadání, tam už to projekt těžko zachrání.
Ze všech témat týkajících se rekonstrukce náměstí bych chtěl vypíchnout dvě a na nich ukázat tu nedostatečnou hloubku debaty, která měla celé realizaci předcházet. Tím prvním je doprava. Odpovídá dopravní řešení současné době, potřebám a podílu uživatelů náměstí? Proč by mělo náměstí fungovat jako kruhový objezd? Řešení, které snad dávalo smysl před šedesáti lety a možná v době, kdy náměstí fungovalo jako autobusák, dnes působí naprosto nesmyslně a archaicky. Dnes víme, že to byl omyl modernismu - představa, že oddělením jednotlivých typů dopravy se zvýší bezpečnost uživatelů. Dobrým příkladem moderního přístupu je třeba brněnské náměstí Svobody a koneckonců celé centrum, kde vedle sebe více méně bez problémů fungují chodci🚶♀️, cyklisté🚲, tramvaje🚋, zásobování 🚛, elektrokoleběžky🛴 i řidiči - rezidenti 🚗. (rovněž třeba pražské Náměstí republiky, Masarykovo náměstí v Ostravě, Horní i Dolní náměstí v Olomouci, znojemská náměstí, atp.) Jeden člen rady mi tvrdil, že náměstí bude nově bezbariérové. Vůbec mě nenapadlo, že zůstanou zachovány různé výškové úrovně chodníků a komunikací a pouze se objeví pohodlnější sjezdy a nájezdy. Rovněž je otázkou, proč by se na náměstí mělo parkovat v jiném režimu než K+R. Parkovací kapacity nejsou daleko. Obavy o pokles uživatelů rozptyluje právě třeba příklad brněnského centra, které je bez aut celkem zjevně vzkvétajícím a prosperujícím místem plným rozličných kaváren, restaurací, různých krámků apod. Bohužel, ke změně dopravní koncepce se město neodhodlalo a tak i nadále bude nejdůležitější prostor města cca ze 35 % vyhrazen automobilům a zatímco po delších stranách komunikace pro auta (jízdní pruh + podélné stání) budou mít šířku 6 metrů, chodníky pouze cca 3,5 včetně ploch pro předzahrádky.
Druhým klíčovým tématem je zeleň a voda. Když jsem viděl ty stromy zalité v betonových hrobech, přišlo mi jako bych sledoval alegorii své vlastní budoucnosti. Čekal bych, že město využije tuhle příležitost a udělá z toho pilotní projekt jak ve Valmezu zacházet s modrozelenou infrastrukturou. Jak zadržovat dešťovou vodu a jak udržitelně sázet stromy v městských prostranstvích. Namísto toho veškerá dešťová voda jde rovnou do kanalizace a stromy jsou uměle zavlažovány. Zasadit je do těch rabátek, které jsou snad jen o trochu větší než 1x1 m, je greenwashing. Některé z výzev 21. století bude sucho, růst teploty a speciálně v městských tepelných ostrovech. Město se musí naučit na tyto výzvy reagovat - teď mělo ideální příležitost a neudělalo nic. A není to o tom, že by náměstí muselo mít více parkový charakter. Jak vysadit stromy s dostatečným prokořenitelným prostorem a zabezpečit mu dostatek dešťové vody ať už skrze retenční dlažbu s širokou dlažbou (vysazené jírany u Národního muzea) nebo skrze průběžnou retenční rýhu (Smetanovo nábřeží) ukazuje ve svých realizacích Institut plánování a rozvoje.
PS: Samozřejmě se teď město bude hájit tím, že nemělo dost času, že některé věci nešly prosadit přes památkáře apod. Nicméně z mého pohledu to nejsou validní argumenty. Město na rozdíl od jeho vedení nepotřebovalo nikam spěchat. A byť souhlasím, že památková péče by si měla projít debatou na téma nakolik je připravena na výzvy 21. století, slovy pana starosty: Ať mi nikdo neříká, že to nejde!
