05/12/2018
Today evening...
Krásná česká tradice...čert, Mikuláš a anděl. Věřím, že všechny pohádky jsou jisté podobenství a to včetně čerta, Mikuláše a anděla. Včera mi přišla krásná zpráva od jednoho velmi moudrého muže právě o těchto třech postavách, jak jej vnímá on sám a jeho kamarád, který je teologem. A já se mohla o to více zamyslet. Obecně, jsme my, lidé, v některých případech vychováváni strachem. Pokud se člověk bojí, je podroben moci, kterou drží většinou jen jeden člověk. Dodnes, když večer na Mikuláše začnou zvonit zvony a štěkat psi, vybaví se mi ten pocit strachu a bezmoci. Takto se mi to zapsalo, a proto jsem se rozhodla své děti ve strachu z čertů nevychovávat. Ví, že čerti jsou převlečení a nejsou skuteční, že si neberou zlobivé děti do pekla. Budovat si respekt na základě strachu mi nepřijde fér. Nikdo nemá představu, jak moc hluboce se v dětech zapisuje strach, jak se boří nedůvěra vůči dospělému, který do domova - dětského největšího bezpečí, pozve právě čerty. Běžte se s dětmi podívat ven, vždyť čerti jsou i tam.
Jak tedy vnímat tyto tři postavy? Je to vlastně vyobrazení dobra a zla. Jsou to vyvážené síly a bez zla nikdy nepoznáme, co je dobro a bez tmy nebudeme vědět, co je světlo. Dvě neodlučné složky života, které jsou propojené. Mnohdy vidíme anděla, nebo Mikuláše, jak čerta utiší, vedou jej na řetězu... co z toho máme předat dětem? Co třeba myšlenku, že dobro vždy zvítězí? Že můžeme udržet zlo na uzdě, a že zároveň mohou být přátelé? Že čert je třeba jen pokušitel, kterého máme každý v sobě a záleží na našem vnitřním anděli, zda jej bude držet při zemi? Je jen na Vás, jak tuto tradici pojmete, zda chcete dětem uložit vzpomínku na dětství a nebo si řeknete, lhát jim nechci, a řeknete pravdu. Rozhodnutí si neseme každý z nás sám. Myslete na to a předejte dětem to, že se není čeho bát, ať věří v sebe a díky tomu strach a zlo mohou v sobě utišit. Ať je to jak chce, dobro vždy vítězí a to je zákonitost vesmíru. Opatrujte se a dělejte vše s nejčistším svědomím. Buďme rodiči.
