Ústav státu a práva Akademie věd České republiky (ÚSP AV ČR) je nejstarším střediskem právního bádání mimouniverzitního typu v České republice. Je přímým pokračovatelem Ústavu státu a práva Československé akademie věd (do r. 1960 nesoucího název Ústav práva), který vznikl v r. 1955 spojením několika právněvýzkumných oddělení existujících v rámci tehdejší Československé akademie věd, vrcholné insti
tuce československé vědy založené v r. 1952, jež vystřídala Učenou společnost Království českého (zřízena r. 1784) a Královskou českou akademii věd a umění (vznikla r. 1890). Záhy po svém založení se ÚSP konstituoval v přední středisko základního právního výzkumu v tehdejším Československu. Rozvinul ambiciózní výzkumný program, mezi jehož priority náleželo bádání v těch právních odvětvích, kterým nebyla v české právní vědě v předválečném období věnována dostatečná pozornost, jmenovitě v odvětví mezinárodního práva veřejného a právní historie. Od svých počátků hrál ÚSP také významnou roli při vydávání nezanedbatelné části československých právních periodik. Kromě Právníka, nejstaršího českého právnického časopisu, jehož vydávání přešlo na ÚSP z Ministerstva spravedlnosti, zahájil ÚSP během 50. let vydávání tří zcela nových právnických periodik – Právněhistorických studií, Studií z mezinárodního práva a teoretického časopisu Stát a právo. Vedle toho byl ÚSP podobně jako ostatní složky nové Akademie věd pověřen zajišťováním postgraduálního právnického vzdělávání a získal oprávnění udělovat vědecké tituly v oblasti práva. Na druhé straně ÚSP – ostatně tak jako celá Akademie věd – vznikal v době nástupu komunistického režimu. Právní věda se – vzhledem ke své roli – brzy stala předmětem přísné ideologické kontroly, což mělo samozřejmý vliv i na výzkum prováděný na ÚSP, jeho vědecká východiska a závěry. Postupně však s nástupem období „tání“ po r. 1956 začaly převládat svobodnější podmínky, jejichž vyvrcholením bylo pražské jaro r. 1968, mezi jehož přední protagonisty někteří ze zaměstnanců náleželi. letech prošel ÚSP několika vlnami reorganizací. V souvislosti s nimi došlo k rozšíření rozsahu výzkumu tak, aby bylo možné odpovídat na nové výzvy v právní teorii i praxi. Ve výzkumných programech ÚSP se tak nově objevily takové discipliny jako srovnávací právo, právo životního prostředí nebo právní informatika a lingvistika. V tomto období na ÚSP vznikl i základ první automatizované databáze právních informací v Československu. ÚSP rovněž pokračoval v právněporadenských činnostech, které od svého založení prováděl pro potřeby státních orgánů i tehdy státem vlastněných podniků. Kvalitativně novou éru pro právní výzkum přinesly politické a společenské změny po událostech z listopadu 1989. Následná reforma Akademie věd vyžadovala, aby se ÚSP vypořádal s mnoha úkoly sahajícími od změn v jeho právním postavení po rozpočtové škrty. Přes dočasné obtíže se podařilo udržet právní výzkum i ediční činnost na úrovni odpovídající dlouholeté tradici ÚSP. Proto když se zánikem Československa v r. 1993 byla zakládána Akademie věd České republiky, bylo zcela přirozené, že se jednou z jejích základních součástí stal i Ústav státu a práva.
