18/05/2026
Mucha:
Za poslední roky jsem přehodnotil, a dokonce zcela odmítl některé koncepty, o jejichž pravdivosti jsem byl dříve přesvědčen. Jedním z nich je západní interpretace ikigai a koncept vnitřní motivace.
· • ❁ • ·
IKIGAI
Ikigai je tradiční japonský pojem, který na Západě popularizoval japonský vědec Ken Mogi, čímž ho však v jistém smyslu zbavil jeho původního významu. Později byl tento koncept komunitou sebeřízeného vzdělávání interpretován jako „vnitřní motivace“. A já jsem tehdy tento balíček přijal a dál šířil, aniž bych se nad ním hlouběji zamyslel.
· • ❁ • ·
V japonské řeči, v médiích i v psychologii je ikigai běžně používané slovo, jehož význam je mnohem obyčejnější. Na Západě je mýtizováno jako hluboký filozofický koncept nebo komplexní metoda sebepoznání. Jenže ikigai není žádná věda ani učení. Žádné tajemství dlouhověkosti, žádné sebepoznání, žádný čtyř kruhový model, jak nám říkají motivační knihy.
· • ❁ • ·
Znamená v podstatě prostý důvod k životu, každodenní smysl – ten obyčejný pocit, že má cenu ráno kvůli něčemu vstát. Je to hodnota, která člověka udržuje v dobré psychické stabilitě.
A otázka není "co je ikigai"? Spíše: "Co je tvoje ikigai?". Moje ikigai je tvořit hudbu, být s přáteli, rodinou, jít do lesa, psát.
· • ❁ • ·
Ikigai není o vnitřním sebepoznání ani o vnitřní motivaci. Ikigai je naopak vztahový a směřuje spíše ven než dovnitř. Není to obracení pozornosti do vlastního nitra, ale kontakt s něčím vnějším – s řemeslem, s druhým člověkem, s přírodou.
· • ❁ • ·
V této souvislosti se často cituje japonský spisovatel Tacuzó Išikawa: „Mladí lidé často říkají, že jim chybí ikigai. To se však dá čekat, neboť pro člověka, který žije sám, žádné ikigai neexistuje. Ikigai jsou totiž lidské vztahy.“
A tento ikigai je mi mnohem bližší.
· • ❁ • ·
A K VNITŘNÍ MOTIVACI
Jedním z hlavních bodů kritiky současného vzdělávacího systému bývá absence vnitřní motivace na úkor vnější. Jaký je rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací?
1. Učit se z čisté potřeby získat poznání = vnitřní motivace.
2. Učit se pro dobrou známku, kladné hodnocení, ze strachu z trestu, špatné známky = vnější motivace.
· • ❁ • ·
Jenže ono to není takhle černobílé (vnější versus vnitřní).
Ve skutečnosti je i snaha získat dobrou známku nebo se vyhnout trestu motivována vnitřně. Dítě je stvořené pro vztah. Přesně v duchu toho, jak se mluví o ikigai. Vztah je pro dítě důležitější než samotné získávání znalostí.
· • ❁ • ·
Dobré hodnocení bývá u dítěte často spojeno s jeho základní vnitřní potřebou přijetí a bezpečné vazby. Dítě ví, že dobré známky mu zajistí stabilnější přijetí, lepší vztah s rodičem či učitelem, pocit vlastní hodnoty, více lásky a více úsměvů. Naopak špatné hodnocení tyto vztahy bezprostředně ohrožuje, protože rodič se zlobí, je smutný, odmítá ho a vztah ochladne.
· • ❁ • ·
To je sice nesmírně smutné téma, které ukazuje na hluboký problém, ale podstata netkví v rozporu mezi vnitřní a vnější motivací. Problém je v tom, že se vztah stává podmíněným výkonem a dobrý prospěch se mění v kritérium sebehodnoty.
· • ❁ • ·
Dítě tak může být extrémně „vnitřně motivované“ k dosahování perfektních známek, protože na nich existenčně závisí jeho sebehodnota. Akorát taková vnitřní motivace je psychicky destruktivní.
· • ❁ • ·
A pokud jde o školu, tam problém nespočívá v tom, že by motivovala vnějšími tlaky, ale v tom, jaký specifický vztah k poznání vytváří. Hodnota poznání je podmíněna výkonem a hodnocením. Neplatí to však absolutně. Dítě může milovat matematiku prostě proto, že ho baví, a zároveň mít upřímnou radost z pochvaly a dobré známky.
· • ❁ • ·
Největším úskalím této sociální hry je narušená vztahová dynamika. Signál, že „láska je podmíněna výkonem a poslušností“, představuje jeden z nejprozkoumanějších a nejvíce destruktivních psychologických mechanismů v oblasti vývoje dítěte.
· • ❁ • ·
Aby se dítě mohlo přirozeně učit a rozvíjet, potřebuje naprosté bezpečí a bezpodmínečné přijetí. Pokud je ale rodičovská láska vykoupena jedničkami, toto přirozené bezpečí mizí.
Pro dětskou psychiku je totiž citové odmítnutí stejně reálné a bolestivé jako fyzické zranění.