Ústav pro studium totalitních režimů

📆Právě probíhá konference Československo v letech 1948-1953, která se koná ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. Akci pořádají Ústav pro studium totalitních režimů, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a Státní oblastní archiv v Třeboni.
Období let 1948–1953 je sice časově krátké, přesto významné a určující směr společenského dění u nás po dlouhá desetiletí. Ambicí připravované konference je prostřednictvím tematicky pestré skladby příspěvků poskládat reprezentativní mozaiku tohoto krátkého dějinného období. Organizátoři předpokládají vydání kolektivní monografie z vybraných příspěvků.

⛪Ve dnech 9. a 10. června 2026 se uskutečnil čtvrtý ročník letní školy v malebném prostředí obce Svatý Jan pod Skalou. Ústav pro studium totalitních režimů připravil společně s Muzeem paměti XX. století jako již tradičně pestrý program, kterého se zúčastnili studenti pražského Gymnázia Christiana Dopplera. Hlavním organizátorem a hnacím motorem akce byl jako v minulých ročnících Jan Samohýl.
„Myslím si, že téma přednášek bylo velmi zajímavé a bylo jasné, že prezentující ví, o čem mluví a opravdu se o to zajímají. Moc se mi líbilo, že jsme uslyšeli opravdové citace lidí, kteří si vážně prošli vším tím, o čem nám prezentující povídali. Pomohlo mi to se doopravdy vžít do té doby a uvědomit si, že toto nejsou jen pohádky, jsou to opravdové reálné situace, které se tu děly v minulosti.“ (reflexe studenta)
Většina programu proběhla v tamním bývalém benediktinském klášteře s pohnutou minulostí v období komunistické totality a nyní sídle pedagogické VOŠ. Hlavním tématem letní školy byly komunistické tábory nucených prací a celkové přiblížení totalitních praktik v tzv. zakladatelském období komunistického režimu v Československu. Výrazný prostor byl věnován i sytému táborů nucených prací v SSSR.
📸Jan Procházka a Jan Samohýl

📆 „Před osmou hodinou večer přišel neskonale brutální a zbytečný zásah, který skončil krátce po 21. hodině.“
V sobotu 11. června 1983 se v prostředí brněnského parku v Pisárkách odehrál asi největší zásah vůči vlasaté mládeži a rockovým fanouškům v komunistickém Československu. Do lidového podvědomí se zapsal jako Žabčický masakr.
V roce 1983 se měl v Žabčicích, vesnici vzdálené asi 30 km od moravské metropole, konat 2. ročník regionálního festivalu amatérské rockové hudby. Ten byl v rámci probíhající kampaně režimu proti nové vlně a punku zrušen, ale na poslední chvíli, takže do Brna už stačilo dojet několik set fanoušků. „Většina z nich neodjela domů, ale odebrala se do parku v Brně-Pisárkách, kde se nacházela vyhlášená zahradní restaurace Na Střelnici, v níž se často scházeli vlasatí ˏhašišáciˊ. V odpoledních hodinách se v jejím bezprostředním okolí nacházelo přes půl tisíce mladých dlouhovlasých lidí, zatímco další stovky se bavily v přilehlém parku. Nejednalo se pouze o účastníky nekonaného koncertu, ale i o diváky motoristického závodu,“ popisuje genezi žabčického masakru publikace Kniha v barvě krve historiků Ladislava Kudrny a Františka Stárka Čuňase z Ústavu pro studium totalitních režimů. Na shluk většího množství lidí, natož jakési závadové mládeže, byly orgány komunistické státní moci obzvlášť háklivé, proto na ně poslaly Pohotovostní motorizovanou jednotku složenou nejen z příslušníků Veřejné a Státní bezpečnosti, členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, ale i psů.
🔗https://www.ustrcr.cz/pripominame-si-43-let-od-brutalniho-zasahu-vuci-vlasate-mladezi-v-brne/
📸ARCHIV ZDEŇKA „ABÉ“ ZERZÁNA

🕊Ve středu 10.června si připomínáme 84. výročí vyhlazení středočeské obce Lidice, kterou nacisté v noci z 9. na 10. června 1942 zcela zničili jako součást represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Muži byli zavražděni, ženy deportovány do koncentračních táborů a většina lidických dětí byla později usmrcena. Samotná obec byla vypálena a srovnána se zemí tak, aby zmizela z mapy i z paměti. Lidice se však staly symbolem nacistické brutality a utrpení civilního obyvatelstva během druhé světové války.
Ústav pro studium totalitních režimů si toto tragické výročí připomíná jako jeden z nejvýraznějších symbolů nacistického teroru v českých zemích. Připomínka Lidic není pouze vzpomínkou na oběti, ale také důležitým varováním před důsledky totalitních ideologií, které staví lidský život pod mocenské zájmy státu.
Vyhlazení Lidic patří k nejznámějším nacistickým zločinům spáchaným na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Tragédie obce se stala symbolem utrpení českého národa během druhé světové války a připomínkou ceny, kterou lidé zaplatili za odpor proti nacistické okupaci. Dodnes představuje silný odkaz obrany lidské důstojnosti, svobody a demokratických hodnot.
📸https://ww2db.com/

Originální zpráva o životě v Gulagu: příliš se nelišil od sovětské „svobody“ - Novinky Před devadesáti lety na jaře roku 1936 vyšla v Praze kniha Rusko za mřížemi s tehdy ojedinělým autentickým svědectvím o trestních táborech sovětského Gulagu. Publikace byla výjimečná tím, že ji napsal bývalý vězeň Ivan Soloněvič (1891), kterému se z Gulagu podařilo uprch...

📆Dne 6. června 1944, tedy před 82 lety, se odehrála jedna z nejvýznamnějších vojenských operací druhé světové války – vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, často označované jako Den D (D-Day). Tato rozsáhlá operace byla začátkem osvobozování západní Evropy od nacistické okupace a výrazně přispěla k následné porážce Německa.
💬Akce, vedená Spojenými státy, Velkou Británií, Kanadou a dalšími spojeneckými státy, zahrnovala přistání více než 150 000 vojáků na pobřeží Normandie ve Francii. Vylodění bylo pečlivě plánováno po měsících příprav a zahrnovalo nejen samotné vylodění na pěti hlavních plážích – Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword – ale také rozsáhlé letecké a námořní bombardování s cílem oslabit německou obranu. Akce se zúčastnili i českoslovenští letci, operující v rámci britského Královského letectva.
🕊Přestože operace čelila tvrdému odporu německých vojsk, zejména na pláži Omaha, později známou jako krvavá Omaha, skvěle zaznamenanou ve filmu Stevena Spielberga Zachraňte vojína Ryana, spojenci dokázali vytvořit pevný most přes Lamanšský průliv a začít postup směrem do vnitrozemí. Vylodění v Normandii představovalo obrovský logistický úspěch a znamenalo začátek konce nacistické nadvlády v Evropě.
🔗Více informací se dozvíte v článku na našem webu: https://www.ustrcr.cz/vylodeni-v-normandii-klicovy-moment-druhe-svetove-valky/