Ústav pro studium totalitních režimů

Domů
česko
Praha
Ústav pro studium totalitních režimů

Skrze výzkum a vzdělávání přispíváme k pochopení totalitních režimů v bývalém Československu. 📓📕

Organizační složka státu, zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody, dokumentuje nacistické a komunistické zločiny, získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu.

23/08/2026

📆23. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Jejími signatáři byli německý ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop a sovětský lidový komisař zahraničí Vjačeslav Molotov. Obě strany se zavázaly, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nebudou se spojovat s nepřáteli druhé strany. Smlouva byla dodržována až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz.
⚠️Pakt ale obsahoval i další část. Tajný protokol, jehož existence byla sovětskou vládou popírána až do roku 1989, vymezoval sféry vlivu v Evropě. V případě Polska se počítalo s rozdělením území podle linií řek Narev, Visla a San. Sovětský svaz měl získat také vliv nad Estonskem, Lotyšskem a Litvou a deklaroval svůj zájem o Besarábii.
📕Dne 17. září 1939 Sovětský svaz vpadl do Polska. Jedenáct dní poté byla mezi Německem a Sovětským svazem uzavřena další smlouva. Smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie.

21/08/2026

📕Srpen 1968: očima a objektivy těch, kteří byli u toho
Srpen 1968 patří k zásadním mezníkům dějin komunistického Československa. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna ukončila Pražské jaro a zásadně ovlivnila život společnosti na další desetiletí.
Ku příležitosti 58. výročí okupace Československa tuto událost připomínáme dvěma akcemi. V pátek 21. srpna se nejprve uskuteční pietní setkání u Památníku 68/69 na Kampě. Následně se ÚSTR jako partner zapojí do programu festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.
📸1 - 4 Libor Hajský. 5-12 Václav Bradáč, 13-16 Ze sbírky Pavla Žáčka, 17 Obrazový zpravodaj

14/08/2026

🕯ÚSTR připomene 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy dvěma významnými akcemi. V pátek 21. srpna 2026 se nejprve uskuteční pietní setkání u Památníku 68/69 na Kampě a následně se jako partner zapojíme do programu festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.
Pietní akt se uskuteční 21. srpna 2026 od 9.30 hodin u Památníku 68/69 Jiřího Sozanského na Kampě (U Sovových mlýnů 645, Praha 1). Účastníci si připomenou oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i oběti následných událostí roku 1969. Památník 68/69, jehož autorem je významný český výtvarník Jiří Sozanský, je věnován právě jejich památce. Pietního setkání se zúčastní také autor památníku Jiří Sozanský a Olga Sozanská.
Ve stejný den se ÚSTR zapojí také do programu festivalu NeverMore 68, který se uskuteční na Výstavišti Praha a připomene události srpna 1968 prostřednictvím diskusí, výstav, kulturních vystoupení a setkání pamětníků. Od 17.15 hodin se uskuteční debata na téma Operace Asanace, jedné z nejrozsáhlejších akcí komunistického režimu zaměřené na nátlakové vystěhovávání odpůrců režimu do zahraničí. Hosty diskuse budou písničkář a signatář Charty 77 Jaroslav Hutka, pamětnice Květa Princová a historik Jan Synek. Debatu bude moderovat historik ÚSTR Martin Valenta, ředitel Odboru výzkum a vzdělávání ÚSTR.

11/08/2026

⚔Ctirad Mašín by dnes oslavil 96. narozeniny. Patřil k nejvýraznějším a zároveň nejspornějším postavám československého protikomunistického odboje. Spolu se svým bratrem Josefem a dalšími spolupracovníky se v 50. letech postavil proti komunistickému režimu. Skupina prováděla ozbrojené akce a v říjnu 1953 se pokusila probít přes území NDR do Západního Berlína.
Životní příběh bratří Mašínů dodnes vyvolává diskuse o podobách odporu proti totalitnímu režimu, o oprávněnosti násilí a o hranicích ozbrojeného odboje.
Ctirad Mašín zemřel v Clevelandu v roce 2011 ve věku 80 let.
🔗Na našich stránkách si můžete zdarma pustit jeho osobní výpověď z roku 2011: https://www.ustrcr.cz/uvod/vzdelavaci-projekt-pamet-a-dejiny-totalitnich-rezimu/pametnici-protikomunistickeho-odboje-a-odporu/odbojova-skupina-bratri-masinu/ctirad-masin-1930-2011/
📸Ctirad Mašín na cvičení, okolo 1955 (Archiv Josefa Mašína)

10/08/2026

🕯Osmdesát let by minulou sobotu oslavil Václav Benda - disident a politický vězeň, který byl zároveň matematikem, kybernetikem, filozofem a později i významným politikem.
„On byl klíčovou postavou českého protikomunistického disentu a zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jeho nejvýznamnějším myšlenkovým odkazem je koncept ˏparalelní polisˊ, ve kterém vyzýval k budování nezávislých společenských, kulturních a vzdělávacích struktur mimo kontrolu totalitního režimu. Jako hluboce věřící katolík a po roce 1989 vlivný křesťanskodemokratický politik prosazoval nesmiřitelný postoj vůči komunismu, důsledné vyrovnání se s minulostí a obranu tradičních křesťanských i konzervativních hodnot ve veřejném prostoru,“ připomněl při této příležitosti Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
🕊Čest jeho památce

08/08/2026

🕊Ve smuteční síni Krematoria v pražských Strašnicích proběhlo v pátek 7. srpna poslední rozloučení s Milanem Knížákem. Výtvarník, pedagog, hudebník a bývalý ředitel Národní galerie zemřel 26. července ve věku 86 let. Výraznou osobnost českého umění i občanské odvahy uctil na obřadu také Ústav pro studium totalitních režimů.
Milan Knížák patřil k nejvýraznějším představitelům českého poválečného umění. Již v 60. letech 20. století se prosadil na mezinárodní scéně jako člen hnutí Fluxus, jehož prostřednictvím posouval hranice výtvarného umění, performance i hudby. Jeho tvorba byla od počátku spojena s důrazem na svobodu uměleckého projevu, individualitu a odmítání konvencí. Po nástupu komunistické normalizace se stal jednou z osobností, které čelily permanentní perzekuci.
🚔Kvůli svým uměleckým aktivitám a kontaktům se zahraničím byl Milan Knížák sledován Státní bezpečností, opakovaně vyslýchán a v roce 1974 také uvězněn. Komunistická moc mu dlouhodobě znemožňovala svobodně tvořit i veřejně vystupovat. Jeho životní příběh je tak zároveň svědectvím o tom, jak totalitní režim zasahoval nejen do politického, ale i kulturního života Československa.

📸ÚSTR / Luboš Zach

05/08/2026

⚖ Obvodní soud pro Prahu 10 dnes, deset dní po úmrtí Milana Knížáka, rozhodl o jeho rehabilitaci za nezákonnou vazbu z let 1974–1975. Knížák byl tehdy stíhán za údajné „poškozování zájmů Československa v cizině“, přesto nikdy nebyl odsouzen. Soud nyní rozhodl v souladu s předchozím nálezem Ústavního soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci ještě dnes.
📸 Autor: Jindřich Nosek (NoJin) – Vlastní dílo, CC BY 4.0

04/08/2026

🕯Babice si připomněly 75. výročí babických událostí
Za velkého zájmu veřejnosti a účasti významných osobností, mezi nimi například Ondřeje Vetchého a Martina Mejstříka, se v Babicích uskutečnil program ÚSTR k 75. výročí babických událostí. Pietní slavnost, pořádaná obcí Babice, připomněla jednu z důležitých událostí spojených s nástupem komunistického režimu.
💬Babický případ již dávno nepředstavuje pouze regionální událost spojenou s jednou obcí na Třebíčsku. V mnoha ohledech jde o modelový příklad fungování stalinské represe na českém venkově počátku padesátých let.
Po únoru 1948 komunistický režim usiloval o zásadní proměnu československé společnosti. Násilná kolektivizace zemědělství, likvidace soukromého hospodaření, potlačení náboženského života a systematické zastrašování obyvatelstva se staly běžnými nástroji státní moci. Právě do tohoto prostředí zasáhly události v Babicích.
Dne 2. července 1951 došlo v budově místní školy ke střelbě, při níž zahynuli tři představitelé místního národního výboru. Událost okamžitě vyvolala mimořádnou reakci bezpečnostních složek i nejvyššího vedení komunistické strany. Režim využil tragédii k rozsáhlé propagandistické kampani a k demonstraci síly vůči skutečným i domnělým odpůrcům režimu.
Následovalo rozsáhlé vyšetřování vedené Státní bezpečností, které bylo provázeno psychickým i fyzickým nátlakem, manipulacemi a předem připravenými scénáři politických procesů. Desítky lidí byly zatčeny často pouze na základě osobních vazeb, náboženského přesvědčení nebo společenského postavení. V několika navazujících procesech bylo odsouzeno více než sto osob a jedenáct lidí bylo popraveno. Mnozí další strávili dlouhá léta ve věznicích, pracovních táborech nebo byli vystaveni celoživotní perzekuci.

03/08/2026

🕯Před 100 lety se narodil Antonín Janošík – partyzán, člen odbojové organizace Světlana a muž, který se ani tváří v tvář jisté smrti nevzdal. Po druhé světové válce odmítl přijmout nastupující komunistický režim. V létě 1948 odešel do exilu, odkud se už o několik měsíců později tajně vrátil do Československa jako kurýr protikomunistického odboje. Zapojil se do činnosti organizace Světlana, jedné z největších protikomunistických odbojových skupin na Moravě, která připravovala odpor proti nastupující totalitě a mezi lidmi šířila ilegální tiskoviny.
🔎Janošík působil pod krycím jménem „Fred“. Kvůli prozrazení musel žít v úkrytu, přesto pomáhal dalším pronásledovaným, převážel ilegální materiály a podílel se na budování odbojové sítě i na Slovensku.
Po rozsáhlé zatýkací akci Státní bezpečnosti v březnu 1949 zůstal téměř bez spojení. Ještě 23 dní se mu dařilo unikat, nakonec se však stal obětí provokace. Při zatýkání se pokusil příslušníky StB zastavit ručním granátem, ale na poslední chvíli mu v tom zabránili.
Antonín Janošík byl po vykonstruovaném procesu popraven 24. října 1950 ve věznici Krajského soudu v Uherském Hradišti. Bylo mu pouhých 24 let. Jeho příběh připomíná odvahu lidí, kteří se po roce 1948 rozhodli postavit komunistické totalitě, přestože za svůj odpor často zaplatili tím nejvyšším.
🔗https://www.ustrcr.cz/pri-zatykani-chtel-zlikvidovat-prislusniky-stb-granatem/

28/07/2026

🕵️‍♂️Seriál 30 případů majora Zemana patří k nejsledovanějším televizním dílům československé produkce. Přestože jej mnoho diváků dodnes vnímá jako kvalitní detektivní sérii, vznikal jako projekt podporovaný komunistickým režimem a jeho cílem bylo upevňovat oficiální výklad dějin a posilovat důvěru ve Sbor národní bezpečnosti i tehdejší politickou moc.
Petr Kopal v televizním rozhovoru upozornil, že jednotlivé epizody často vycházejí ze skutečných historických událostí, které však byly záměrně upraveny nebo ideologicky překrouceny. Právě proto představuje seriál cenný pramen pro studium mechanismů propagandy a manipulace veřejného mínění.
Na tento pohled navazuje také nový přednáškový cyklus ÚSTR, který nabízí odbornou interpretaci jednotlivých dílů seriálu a zasazuje je do reálných historických souvislostí. Historici se věnují například únoru 1948, politickým procesům padesátých let, babickému případu, emigraci po roce 1968 nebo způsobům, jimiž komunistický režim vytvářel obraz svých skutečných i domnělých nepřátel.
🔗Celý rozhovor si můžete pustit na webu A11: https://tv.a11.cz/video/22706-tomas-first-jaroslav-kopecky-petr-kopal/

Adresa

Palác Archa – Na Poříčí 1047/26
Praha
11000

Telefon

+420 221 008 111

Internetová stránka

http://www.ustrcr.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Ústav pro studium totalitních režimů zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta škola

Pošlete zprávu Ústav pro studium totalitních režimů:

Chcete, aby vaše škola byla nahoře v seznamu automobilových společností ve měste škola?