05/08/2026
Poslední týdny zažíváme v Česku mimořádně intenzivní vlny veder. Rekordně teplo bylo už na konci června, kdy jsme nevěřícně pozorovali, jak teplota stoupá i nad 40 °C. Předtím došlo k překročení této hranice jen několikrát, naposledy v roce 2012, a vždy jen o několik desetin stupně (Dobřichovice naměřily v srpnu 2012 40,4 °C). Potom přišla mírná úleva, ale v druhé půlce července se začalo opět více oteplovat, a ve dnech 30. a 31.7. byla průměrná denní teplota na území ČR o více než 7 °C vyšší než klimatický normál (zdroj ČHMÚ). Naprosto výjimečné bylo potom úterý 4.8., kdy bylo na všech stanicích dosaženo teplotního rekordu pro tento den, na více než polovině stanic padl absolutní rekord, a na 12 stanicích bylo naměřeno více než 40 °C. Jen během července bylo v Česku zaznamenáno 18 tropických dní a 10 tropických nocí (zdroj ČHMÚ).
V rámci našeho klimatologického výzkumu vytváříme scénáře změny klimatu, tedy výhledy do budoucna, jak se budou měnit klimatické podmínky v delších časových obdobích za určitých předpokladů o vývoji lidské společnosti. Scénáře nepředpovídají počasí na konkrétní den ani na konkrétní rok. Ukazují ale mantinely, ve kterých se bude počasí pohybovat. To, co zažíváme letos, představuje poměrně extrémní horko i v kontextu budoucí změny klimatu. Takto nebude vypadat každý rok. Podobné extrémy se ale budou objevovat stále častěji. Jak často, závisí do značné míry na tom, jak velké globální oteplení připustíme.
Např. v naší studii, která je teď v recenzním řízení pro publikaci v časopise Climate services ((https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=6345665), jsme se zaměřili na souběh horkých dnů a tropických nocí, tedy na situace, kdy teplota přes den překročí 30 °C a v noci neklesne pod 20 °C. Právě tyto epizody představují značnou zátěž pro lidský organismus, protože tělo nemá možnost se během noci dostatečně ochladit.
Výsledky ukazují, že:
🔸 před rokem 2015 byl souběh tropických dnů a tropických nocí na většině území Česka málo častý,
🔸 při globálním oteplení kolem 2 °C mohou být podobné situace výrazně častější a delší,
🔸 v některých regionech ČR lze očekávat i více než 10 takových dní za sezónu a několikadenní souvislé epizody, které mohou trvat i kolem týdne,
🔸 nejvíce ohrožené budou tradičně nejteplejší oblasti, tedy Polabí, jižní Morava a velká města.
Právě ve městech je problém ještě výraznější. Městský tepelný ostrov se totiž výrazně projevuje v noci, kdy se zastavěné plochy ochlazují mnohem pomaleji než okolní krajina. Rozdíly mezi městem a venkovem jsou proto často největší právě v noci.
Dobrou zprávou je, že města se mohou adaptovat. Pomáhá více zeleně, stínu, vodních prvků, zelené střechy, světlé povrchy budov a účinné systémy varování před horkem. I proto se značná část výzkumu na naší katedře věnuje problematice klimatu města (např. https://nyaspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nyas.70069), řešíme celou řadu projektů zaměřených právě na toto téma (FOCI, I4C, MICROBUS a další, https://kfa.mff.cuni.cz/cs/veda/projekty).
K aktuálnímu rekordnímu počasí jsme se měli možnost v posledních týdnech několikrát vyjádřit i v médiích, např.:
Tomáš Halenka v Událostech, komentářích: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/226411000370731/ (od 36. minuty)
Eva Holtanová ve Studiu ČT24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/226411058060805/ (v čase 1 hodina a 42)
Michal Žák v Hyde Park Civilizace: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/226413058093001/
Nejen Česko zažilo největší vlnu veder v historii měření. Způsobila ji mj. „horká kupole“ i „hrouda studené vody“. Co to přesně znamená? Jakou roli hraje klimatická změna? Meteorolog Michal Žák popisuje, kolik lidí může mít nedostatek vody kvůli tání horských ledovc...