Chemie na GJN

Milí nadšenci do chemie,

S blížícím se koncem roku se také blíží otevření přihlašování na další ročník chemiklání.
Již sedmý ročník této soutěže pro středoškoláky se zájmem o chemii proběhne v pátek 18. února 2022 na univerzitě Pardubice (pokud to protiepidemická opatření dovolí, v opačném případě proběhne online)

Přihlašování spustíme koncem listopadu. Počet týmů je omezený a soutěže se bude účastnit prvních N přihlášených týmů, kdy N je kapacita soutěže. O přesném datu otevření registarce a hodnotě čísla N vás budeme ještě včas informovat. Sestavovat týmy ale můžete již teď, abyste po spuštění přihlašování mohli svůj tým rychle zaregistrovat.

Z každé školy se můžou přihlásit maximálně dva tří až pětičlenné týmy - jeden do každé ze dvou soutěžních kategorií:

Kategorie B pro první dva ročníky středních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií (nebo nižší)

Kategorie A bez omezení ročníku studia

Máte také dost času vymyslet si pro tým originální název, který se bude vjímat na diplomech a v proslovech organizátorů.

Průběžně sledujte facebook chemiklání a také stránky soutěže: http://chemiklani.cz/
Na které budeme umisťovat další informace

Už teď se těšíme na setkání s vámi. Vaši organizátoři

Studenti, váháte, na jakou vysokou školu se přihlásit? Zda vybrat humanitní nebo technický obor? Nebo jestli vůbec na vysokou jít?
Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli "ano", pak by Vás mohla zajímat možnost kariérního poradenství pro středoškoláky, kterou ve formě online skupinových konzultací nabízí VŠCHT Praha a to zcela zdarma. Dozvíte se zde, co můžete čekat od studia na vysoké škole a zároveň dostanete možnost se aktivně zapojit pokládáním otázek na věci okolo Vaší budoucnosti, co Vás zajímají.
Další schůzka Kariérního a poradenského centra VŠCHT se koná již 24.3. od 17h.
Více informací o akci a přihlášky na https://pkc.vscht.cz/karierni-poradna/karierni-poradenstvi-pro-ss 👇🏼

Kariérní poradenství pro SŠ - Poradenské a kariérní centrum Poradenské a kariérní centrum pomáhá studentům VŠCHT s drobnými organizačními i závažnými osobními problémy. Pomoc nabízí jak studenti (tutoři), tak odborníci.

Akademie věd České republiky má novou předsedkyni, je jí prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. Jedná se již o její druhé funkční období. Ve vedení AV ČR působí od roku 2017, kdy vystřídala ve funkci předsedy prof. Drahoše.

Jak funguje vakcína Sputnik V?💉

Princip fungování vakcín firem Pfizer-BioNTech a Moderna jsme si již vysvětlili. Nyní se podíváme na zoubek Sputniku V. Tento preparát se masivně používá v zemi svého původu, v Rusku, a dále v Maďarsku, Spojených arabských emirátech a dalších 23 státech celého světa.
Tato vakcína je založena na adenoviru, DNA viru, který v lidském těle může způsobit záněty různého typu. Adenovirus použitý ve vakcíně je však upraven a není schopen se množit, tedy žádný zánět nezpůsobí. Adenovirová technologie je ve vědeckých kruzích dobře propracovaná a používá se například i k léčbě Duchennovy muskulární dystrofie.
V ruské vakcíně jsou adenoviry hned dvojího typu, AD26 a AD5, což je velmi netypické. Do obou je vložena DNA🧬 pro tvorbu proteinu z obalu koronaviru SARS-CoV-2. Po první dávce (AD26) je pacient „infikován“ neškodným adenovirem, který vypustí DNA pro proteiny koronaviru. Ty jsou v těle vyrobeny a pacientův imunitní systém proti nim začne brojit a vytvoří protilátky. Po 21 dnech pacient dostane druhou vakcinační dávku (AD5) a proces se opakuje. vytvořené protilátky pak chrání před skutečnou infekcí SARS-CoV-2.🥳

Výrobci vakcíny tvrdí, že právě originální kombinace dvou typů adenovirů vybudí imunitní systém velmi silně a pacient je pak chráněn proti SARS-CoV-2 s účinností přesahující 90 %. Problém s touto vakcínou není princip, který je dobře známý, moderní a bezpečný, jako spíš historická zkušenost s ruskými vakcínami. Některé vědecké kapacity nedůvěřují ruským výrobním podmínkám, např. že složení vakcín je vždy konstantní. Jiní napadají relevantnost dosavadních studií. Nedostatek ověřitelných dat je asi nejzásadnější problém. V současné době na data o Sputniku V čeká třeba schvalovací proces v Indii.
Také není jasné, zda ruská strana požádala EMA (Europines Medicines Agency) o schválení použití vakcíny v zemích EU. Tvrdí, že ano; EMA tvrdí, že ne.

Pevné zdraví všem!👨‍🔬👩‍🔬

Otázka pro studenty: Co to vlastně byl ten Sputnik?

Dnes, 11. února, je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě!


Věděli jste, že k vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19 od společností Pfizer/BioNTech a Moderna významně přispěly poznatky americké biochemičky maďarského původu, Katalin Karikó? Ta se věnuje výzkumu mRNA už přes 40let.
Podívejte se, které další vědkyně stojí v čele boje proti pandemii 👇

Meet 10 Female Scientists Instrumental In Developing COVID-19 Vaccines Around the World - SheThePeople TV These ten women belonging to diverse identities have successfully proven the expertise of women in the field of virology, vaccine development and bio technology.

Viry mají velmi propracované životní strategie. Nebudeme si to komplikovat a začneme s DNA viry.👩‍🔬👨‍🔬 Když se DNA virus dostane do buňky, umí ji donutit, aby podle virové DNA připravila mRNA, ve které je napsaný návod na přípravu virových proteinů. Jakmile je mRNA hotová, buňka prostřednictvím svých ribozomů virové proteiny ochotně vyrobí. Pak už nic nebrání replikaci samotné virové DNA. Z nově připravených molekul virových proteinů a virové DNA se uvnitř buňky zformují nové virové částice. Buňka zaniká, praská, tzv. lyzuje a nové virové částice se uvolňují do okolí, kde infikují další buňky. Tato virová strategie se nazývá lytický cyklus.
Viry na to mohou jít i mnohem nenápadněji. Některé viry nedělají takovou neplechu a v klidu po infikování buňky vloží svojí DNA do DNA hostitelské buňky. Vždy, když buňka zkopíruje svoji DNA pro potřeby dělení, zkopíruje mimoděk i DNA virovou. Klidový, spící virus se nazývá provirus a obvykle nijak neškodí. Někdy se však probudí a vstoupí do lytického cyklu. To je pak s buňkou konec. Tato virová strategie se nazývá lyzogenní cyklus a je častá u bakteriofágů, nicméně byla pozorována i u lidských virů.

Mezi DNA viry patří herpesviry jako je známý lidský herpesvirus (na obrázku 🤒). Ten umí potrápit různými infekcemi kůže, rtů či genitálu nebo dokonce dokáže způsobit infekce centrální nervové soustavy jako jsou encefalitida a meningitida. Slova „herpes“ pochází ze starořečtiny a znamená „plazit se, lézt“, což odkazovalo na rozšiřování oparů a kožních infekcí. Do skupiny herpesvirů patří i virus Epsteina a Baarové, který je zodpovědný za infekční mononukleózu. Dále je možné, že se podílí na vzniku chronického únavového syndromu či některých typu rakovinového bujení.
Možná je pro někoho překvapující, že viry dokážou přispět ke vzniku rakoviny. Mechanismy působení jsou různé – virus se například může v rámci zabudovávání své DNA do DNA hostitele trefit do tzv. protoonkogenu. Tedy genu, který když je poškozen, způsobí rakovinu. Dokonce existují viry, který si takový problematický gen (onkogen) přinesou s sebou.
Další skupinu DNA virů tvoří papovaviry, kam se řadí lidský papillomavirus, který se podílí na vzniku rakoviny děložního čípku. Tenhle neřád zase dokáže vypnout geny, které přirozeně chrání proti rakovině (tzv. tumor-supresorové geny). Naštěstí je možné se proti tomuto viru očkovat, což se doporučuje mladým dívkám před započetím pohlavního života.
Posledními DNA viry, které zmíníme, jsou adenoviry. Ty mohou způsobit různé záněty a také se využívají v genových terapiích, o kterých si povíme jindy. Příště nás čeká něco málo o RNA virech, kam patří i náš důvěrně známý SARS-CoV-2.

Milí příznivci chemie👩‍🔬👨‍🔬 a přírodních věd, svět se momentálně potýká s pandemií viru SARS-CoV-2 a na internetu se objevují ledasjaké informace. Myslím, že neuškodí, když si jednoduše zopakujeme, jak to s těmi viry vlastně je.

Přestože nám působí nemalé potíže, musíme uznat, že viry jsou nesmírně zajímavé. Jejich základní vlastností je, že se nedokážou samy rozmnožit‼️ Potřebují k tomu hostitelskou buňku, můžeme je tedy označit za vnitrobuněčné parazity. Své hostitele si pečlivě vybírají. Máme viry rostlinné🌻, živočišné😼🤧 nebo třeba bakteriální (bakteriofágy).
Každá virová částice (virion) je tvořena proteinovým obalem (kapsidou) a nukleovou kyselinou. Občas jsou obaleny i dalším obalem složeným z lipidů a specifických proteinů. Ty jsou pak často vestavěny v membránách napadených buněk a třeba lidský imunitní systém tak dokáže napadenou buňku rozeznat a vhodně na ni zareagovat.
Nukleové kyseliny nesou informaci o strukturních proteinech viru či o enzymech nezbytných pro kopírování viru. Podle typu nukleové kyseliny se viry dále dělí na DNA a RNA viry.
Velikost virové částice se nejčastěji udává v nm, tedy 0,000000001 m. Třeba průměr virové částice chřipky měří v průměru cca 100 nm, ale existují i mnohem větší viry. V roce 2013 byly objeveny Pandora viry, jejichž částice mají v průměru 1000 nm, tedy jeden mikrometr. Takové částice už jsou dokonce pozorovatelné světelným mikroskopem. Tvary virových částic jsou různorodé. Některé vypadají jako koule s ostny podobná například plodu jírovce. Jiné jsou specializované na průnik do hostitelské buňky a vypadají v podstatě jako sofistikované vrtací zařízení.

Jak probíhá virová infekce na buněčné úrovni a něco málo o DNA virech si povíme příště.

V současné době koluje po internetu mnoho mýtů o nově vyvinutých vakcínách proti koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění zvané též COVID-19. Jedná se o vakcíny na bázi mRNA od firem Pfizer-BioNTech a Moderna.💉

Koukněme se společně, jak tento relativně nový typ vakcín vlastně funguje. Text je velmi zjednodušen, proto odborníky prosím o schovívavost.🕵👩👨

Nejprve je nutné si zopakovat, jak se imunitní systém brání virové infekci. V první linii stojí nespecifická imunita, bariéra, která příliš nerozlišuje, kdo útočí, je poměrně nepřesná ale na druhou stranu, je velmi rychlá. Ve svém arzenálu má mnoho účinných zbraní: umí vyvolat zánět, má buňky, které jakéhokoliv útočníka pohltí, a navíc obsahuje buňky (antigen-prezentující buňky), které na svém povrchu umí vystavit informace o útočníkovi. Příroda tomu tak chtěla, že většina útočníků, bakterií i virů, má na svém povrchu tzv. antigen. Je to taková cedulka bílkovinového původu, která charakterizuje svého nositele. Bakterie mají své antigeny, viry zas mají jiné. Pokud antigen-prezentující buňka přepere útočníka, vystaví si na svém povrchu jako trofej jeho antigen. Tyto buňky nejsou vychloubačné, dělají to proto, aby aktivovaly druhou imunitní bariéru, tzv. specifickou imunitu. Ta je sice pomalejší, zato je velmi přesná a na rozdíl od nespecifické imunity má i paměť. Pokud buňky specifické imunity narazí na antigen značící nebezpečí, začnou křičet a zalarmují celý imunitní systém. Kromě jiného vytvoří třeba protilátky, které útočníka jasně označí. V podstatě na něj přidělají terč pro zabijáky nespecifické imunity. Síla nespecifické a přesnost specifické imunity se tak spojí ve velmi účinný systém, který se na cizí bakterii či infikovanou buňku vrhne a zničí ji. Po odeznění infekce se některé buňky přemění na buňky paměťové, a v případě, že se opětovně objeví útočník se stejnou nebo velmi podobnou cedulkou (antigenem), celá imunitní reakce bude mnohem rychlejší.
Nově vyvinuté vakcíny jsou založeny na velmi chytrém triku. Lidské buňky si samy vyrobí virové antigeny (nikoliv celé virové částice), uloží si je do paměti, a přitom se vyhnou potenciálně nebezpečné virové infekci.

Protože antigeny jsou bílkovinné povahy, obsahuje vakcína tzv. mRNA, což je molekula ribonukleové kyseliny, ve které je „napsáno“, jak vypadá virový antigen. Molekuly mRNA jsou připravovány synteticky nikoliv např. izolací z virového materiálu, a proto je jejich příprava velmi rychlá a relativně levná. Po vpravení vakcíny lidské buňky pohltí mRNA, která je pro tento účel zabalena v lipidovém obalu, a prostřednictvím malých organel, tzv. ribozomů, si připraví virový antigen. Tento je pak jako varovná cedulka vystaven na povrchu specializovaných buněk či je uvolněn do okolí, kde se ho ujmou jiné buňky imunitního systému.

Lidské tělo si touto cestou začlení do své sbírky nebezpečných antigenů další, a to pro SARS-CoV-2, aniž by prodělalo onemocnění. Kdyby byl očkovaný člověk poté nakažen, jeho organismus zareaguje velmi rychle, což zamezí propuknutí onemocnění a zároveň znemožní, aby někoho infikoval dál.

Studenti, pokud už nevíte, na co kouknout na Netflixu, zkuste teď svůj čas zabít smysluplně shlédnutím videí Akademie mládeže 2020, VŠCHT Praha.
V tomto playlistu naleznete 4 přednášky odborníků na zajímavá témata, jako např. bioplasty nebo ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Na YT kanálu VŠCHT Praha zároveň naleznete spoustu dalších videí. Pro maturanty je např. k dipozici playlist k projektu "Otevřená univerzita", ve kterém ti současní studenti VŠCHT představí sebe a svůj obor. Studenty můžeš následně kontaktovat, aby tě po škole provedli nebo zodpověděli tvoje otázky. Tento projekt má tak za úkol nabídnout alternativu ke klasickým Dnům otevřených dveří, které se letos kvůli covidu nemohly uskutečnit.
➡️ https://studuj.vscht.cz/individualni-den-otevrenych-dveri/

Odkaz na Akademii tu :

www.youtube.com