Vydavatelství FF UK

Vydavatelství FF UK zve všechny příznivce dobré knihy na Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, který se uskuteční 14.–17. května 2026 v Křižíkových pavilonech a hale na Bruselské cestě na Výstavišti v Holešovicích. Na návštěvníky čekají setkání se spisovateli, literárními odborníky i nakladateli v rámci čtení, diskuzí a prezentací.
Naše knihy pak najdete v rámci stánku (KD102) univerzitního Nakladatelství Karolinum.

PŘIPRAVUJEME: Nekropole obklopující Merenreův pyramidový komplex v Jižní Sakkáře zůstává dosud z velké části neprozkoumaná. Nachází se jižně od komplexu Pepiho I. a jihozápadně od Džedkareovy pyramidy a obsahuje důležité doklady z pozdní 6. dynastie egyptské Staré říše. Několik hrobek úředníků, kteří sloužili za vlády faraona Merenrea, zde v letech 2021–2022 odkryla Nejvyšší rada pro památky Egypta. Tyto struktury představují typické rodinné hrobky pozdní Staré říše, postavené z hliněných cihel s mnoha šachtovými pohřby. Zatímco podrobné vyhodnocování hrobek stále pokračuje, tato publikace představuje sedm již plně zdokumentovaných zdobených pohřebních komor. Prezentuje řadu výzdobných témat souvisejících s pohřebními představami starověkých Egypťanů, jako jsou obětiny a hrobové vybavení, které jsou charakteristické pro zdobené pohřební komory tohoto období. Dobrý stav zachování těchto komor umožňuje detailní a barevný pohled do díla egyptských umělců.

PŘIPRAVUJEME: Gízské pohřebiště, patřící k nejikoničtějším archeologickým nalezištím v Egyptě, ukrývá stovky hrobek ze Staré říše i z pozdějších období. Postavené ve stínu královských památek, jež obdivuje celý svět, leží hrobky lidí, kteří sami vytvářeli a rozvíjeli starověký stát. Dvě Kaiovy hrobky, pravděpodobně postavené pro jeho dcery, prezentované v této knize objevil světově proslulý egyptský archeolog Zahi Hawass se svým týmem. Stěny větší z nich postavené z vápence jsou pokryty scénami a nápisy v malovaném reliéfu, zatímco menší hrob z hliněných cihel obsahuje malované scény, které dosud nemají ve staroříšském umění obdoby. V kamenné hrobce byla také nalezena krásná socha zachycující Kaie s jeho dětmi, která je dnes vystavena ve Velkém egyptském muzeu nedaleko starověké nekropole. Publikace je bohatě ilustrována kvalitními fotografiemi, kresbami a plány.

Právě vyšla monografie Kristophera Molčana Aardvark (Orycteropus afer): The initial manifestation of Seth. Zvířecí identita staroegyptského boha Sutecha je již 150 let předmětem vědeckých diskusí. Většina badatelů studujících tohoto záhadného tvora se shodla na tom, že představuje skutečný živočišný druh identifikovatelný mezi zvířecími taxony, přestože jednotného konsensu o něm dosud nebylo dosaženo. Pro identifikaci zvířete spojeného s tímto božstvem předchozí výzkum většinou postrádal komplexní metodologii, zejména nebyla věnována dostatečná pozornost dvěma důležitým faktorům. To jest raným ikonografickým dokladům spojeným se Sutechovým zvířetem a etologickým (tj. behaviorálním) rysům daných zvířecích kandidátů s ohledem na charakter studovaného boha. Publikace se proto snaží analyzovat morfologické a behaviorální analogie, které lze nalézt mezi Sutechovým zvířetem a jeho možným živočišným modelem v přírodě. Tato metodologie je aplikována na hrabáče kapského (Orycteropus afer), jehož fyziologie a vzorce chování se zdají být s tímto božstvem a jeho zvířetem ve velké shodě.

📚 Srdečně Vás zveme na Svět knihy Praha 2026!

📍 14.–17. května 2026 | Křižíkovy pavilony, Výstaviště Praha

Navštivte náš stánek (Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum) v pavilonu D a objevte pestrý výběr odborných i beletristických titulů. Těšit se můžete také na knihy z Fakulty humanitních studií, Pedagogické fakulty, Vydavatelství Filozofické fakulty a nakladatelství MatfyzPress.

🎤 Přijďte na některou z osmi diskuzí či na setkání s autory přímo na našem stánku.

👉 Celý náš program najdete na blogu: https://karolinum.cz/blog/svet-knihy-2026-program-nakladatelstvi-karolinum

Právě vyšel překlad francouzského veršovaného románu Robert Ďábel. Počátkem 13. století vznikl příběh o Robertovi – hříšníkovi, který byl okolnostmi svého narození předurčen páchat zlo, ale rozhodl se svůj osud zlomit a nakonec dosáhl spásy. Neznámý autor románu splétá ohlasy písní o hrdinských činech, ozvuky křížových výprav, symboliku artušovských románů a hagiografické i folklorní motivy, aby své publikum poučil o síle pokání. Příběh byl mnohokrát adaptován, v 19. století posloužil jako předloha pro operu a zůstává součástí nejen francouzské kulturní paměti.
Na jeho překladu do češtiny pracoval Martin Nejedlý. Přípravu této knihy však přerušila jeho náhlá smrt, a proto se již dokončeného překladu ujal Jakub Jauernig a Věra Soukupová, opatřili jej poznámkami a dali finální tvar úvodu, v němž Martin Nejedlý svým nezaměnitelným vypravěčským stylem zasazuje příběh do kulturního kontextu a načrtává paralely se středověkou literaturou českých zemí.

Nové číslo časopisu Estetika: The European Journal of Aesthetics právě vyšlo a je volně přístupné na webových stránkách estetikajournal.org.

Časopis vychází dvakrát ročně v nakladatelství Helsinki University Press ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Má trojitě anonymní recenzní řízení a funguje v režimu Diamond Open Access. Estetika je indexována v databázích Web of Science Core Collection (Arts & Humanities Citation Index), Scopus a dalších. Podle SCImago Journal Rank za rok 2024 se řadí do Q1 v oborech literární teorie, filozofie a výtvarné a performativní umění.

Nové číslo časopisu, vydané 16. března 2026, obsahuje pět vědeckých studií a jedno symposium. Otevírá je článek Christophera Earleyho „Heterogeneity and Historicity: On What Makes Art Contemporary“, v němž autor zkoumá, co ospravedlňuje zařazení díla do kategorie „současné umění“. Felix Bräuer se ve studii „Band Merch, Silencing, and Aesthetic Community“ ptá, zda by lidé měli nosit „merch“ kapel, které neposlouchají, a dochází k závěru, že nikoli.

Studie Lorenza Grazianiho „‚I Laugh Because I Must Not Weep‘: Humour and Existential Angst“ odkazuje svým názvem k výroku Abrahama Lincolna o smíchu jako reakci na smutek a melancholii. Autor se v ní zaměřuje na složitý vztah mezi komickým pobavením a utrpením a ukazuje, že humor není jen odlehčenou odpovědí na tíživé životní situace, ale také způsobem, jak čelit absurditě a bolestem lidské existence.

Ramón Carnota Méndez v článku „On the Theory of Musical Scores and Its Relation to Work Performance“ se zabývá teorií hudebních partitur a notace Nelsona Goodmana. Michele Paolini Paoletti se ve studii „The Identity of Ficta and the Place of Authors“ věnuje otázce identity fiktivních postav a zkoumá, zda má být autor příběhu považován za jejich součást.

Číslo uzavírá symposium „Six Encounters with Bolzano’s Aesthetics“, které editorsky připravil Dominic McIver Lopes. Soubor šesti kratších textů se vrací k Bolzanovým pojednáním o pojmu krásna a o dělení krásných umění. James Shelley a Mohan Matthen se soustředí na Bolzanovy teorie krásna a umění, Jennifer Judkins k Bolzanovi přistupuje z hlediska interpretační hudební praxe a Claire Kirwin, Katalin Makkai a Sandra Shapshay uvádějí Bolzanovo myšlení do dialogu s Immanuelem Kantem, Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem.

Právě byl publikován aktualizovaný katalog časopisů vydávaných Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Najdete v něm profily jednotlivých odborných periodik společně s kontakty na redakce a odkazy na kompletní webové archivy čísel. Všechny uvedené časopisy jsou volně dostupné buď ve formě jednotlivých článků (zdarma na webech časopisů), nebo kompletního čísla v PDF (za manipulační poplatek v e-shopu).

PŘIPRAVUJEME: Přelom 12. a 13. století představoval v dějinách Polska dynamické období. Kdysi jednotná země se vinou zápasů mezi Piastovci začínala tříštit na jednotlivé úděly, jejichž vznik byl spojen s testamentem Boleslava III. Křivoústého (1138). Pozice krakovského knížete označovaného jako kníže senior, který měl vládnout všem ostatním Piastovcům, byla čím dál slabší. Zároveň s oslabováním centrální vlády docházelo k posilování moci předáckých klanů i emancipaci polské církve. A právě tehdy usedl k pulpitu mistr Vincentius Kadłubek a sepsal svou Kroniku Poláků, v níž popsal polské dějiny od bájných počátků do své současnosti. Kronika tak představuje cenný pramen k období postupného rozvratu v Polsku. Avšak její význam netkví jen v informacích, jež podává o dění v zemi, nýbrž i v mimořádné stylistické kvalitě, která ji řadí k pramenům celoevropského významu a díky které by mohla být považována za jeden z vrcholů renesance 12. století ve střední Evropě. Za svým způsobem unikátní lze označit i její formu, kdy tři ze čtyř knih kroniky jsou psány jako rozprava mezi osobami jménem Matouš a Jan. Čtenáři se tímto svazkem dostává do ruky první český překlad této významné polské kroniky, jíž nebyla dosud v českém prostředí věnována rozsáhlejší pozornost. Překlad je opatřen rovněž předmluvou, která poprvé ve větší míře zprostředkovává českému čtenáři problematiku spojenou s autorem a jeho dílem.

Právě vyšlo první a druhé číslo Sborníku archivních prací roku 2025, který FF UK vydává spolu s Národním archivem.
První číslo Sborníku archivních prací v roce 2025 přináší celkem tři tematicky rozmanité studie, které propojují právní historii, správní struktury a současnou archivní metodologii. První je stať o městské správě a jejích představitelích ve Dvoře Králové nad Labem v předbělohorské době od Barbory Herčíkové. Druhá je z pera autorské dvojice Marie Malivánková Wasková – Karel Waska o vztahu habsburského státu, vojska a českých měst v souvislosti s dislokací nové stálé armády a jejích přesunů po Čechách. Svazek uzavírá příspěvek k podobě metodiky výběru školské dokumentace v elektronické podobě od autorského kolektivu pod vedením Martina Rechtiorika.
Druhé číslo přináší čtyři v celku medievisticky zaměřené studie v oblasti diplomatické, paleografické, jazykovědné, sfragistické a biografické. Petr Sedláček jazykově analyzuje české středověké listiny augustiniánů v Brně z pohledu diplomatického, paleografického i lingvistického. Pavel Trnka rekonstruuje itinerář českého krále Vladislava Jagellonského do poloviny roku 1490. Petra Oulíková se věnuje vývoji a typologii pečetí benediktinského kláštera v Kladrubech od 13. do počátku 17. století. Thomas Krzenck představuje život a dílo právního historika a kodikologa Františka Čády a v závěrečné zprávě přináší Ludmila Sulitková přehled edic středověkých a raně novověkých městských knih vydaných knižně v letech 2009–2024. Objednat lze na https://e-shop.ff.cuni.cz/ffuk/cs/eoc/public/products/

PŘIPRAVUJEME první ucelenou monografii, která systematicky sleduje vývoj egyptských pohřebních schrán od Staré říše po ranou Novou říši. Tematizuje studium kamenných sarkofágů a rakví ze dřeva, keramiky, hlíny a rostlinných vláken v jednotném metodologickém rámci. Opírá se při tom jak o předměty z významných muzejních sbírek, tak o nově odkrytý archeologický materiál se zvláštním důrazem na nálezy z Abúsíru. Zaměřuje se na postižení dlouhodobých vývojových trendů, vzájemných vazeb mezi používanými materiály, proměny výzdobných schémat a sleduje také posuny v egyptských představách o smrti a posmrtné existenci. Jednotlivé kapitoly přináší formou případových studií těchto dosud málo zkoumaných pohřebních schrán nejen jejich nové typologické členění, ale celkově zasazuje materiál Staré říše do širšího chronologického rámce Střední a Nové říše. Skrze propojení materiálního aspektu, formálních hledisek i náboženských představ tato monografie představuje významný příspěvek ke studiu egyptských pohřebních praktik.