Sociální teorie

https://denikn.cz/minuta/2003061/
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Foto: ČTK / AP / HERMANN J. KNIPPERTZ

„Obecně se však má za to, že apel na rozum je neúčinný u těch, které máme v úmyslu požírat. Ti, kdo věří v pojídání masa, se nepokoušejí nalézt argumenty, které by se zdály platné ovci, a Nietzsche se nesnaží přesvědčit masu obyvatelstva, kterou nazývá ‚zpackanými a pokaženými‘. Ani Marx se nepokouší získat podporu kapitalistů. Jak tyto příklady ukazují, apel na rozum je snazší tehdy, když je moc bez pochyb omezena na oligarchii. V Anglii osmnáctého století byly důležité pouze názory aristokratů a jejich přátel a ty bylo vždy možné předkládat jiným aristokratům v racionální podobě. Jak se však politický elektorát rozšiřuje a stává se různorodějším, apel na rozum je obtížnější, protože existuje méně všeobecně uznávaných předpokladů, z nichž by bylo možné vycházet k dohodě. Když takové předpoklady nelze nalézt, jsou lidé nuceni spoléhat na své vlastní intuice. A protože se intuice různých skupin liší, vede spoléhání na ně ke konfliktu a k mocenské politice.“

👉 Bertrand Russell, Původ fašismu, 1935
https://socialniteorie.cz/bertrand-russell-puvod-fasismu/

‼️ Publikujeme první český překlad eseje „Původ fašismu“ britského filosofa Bertranda Russella, jehož originál poprvé vyšel v polovině bouřlivých 30. let:
https://socialniteorie.cz/bertrand-russell-puvod-fasismu/

🖋️ Russell v něm nepopisuje jen předválečné Německo a evropské myšlenkové kořeny fašistického hnutí, ale obecný rozpad rozumu v politice: ztrátu společné pravdy, nahrazení argumentů identitou, využívání strachu a hysterie mocnými a frustraci lidí, kteří ztrácejí vliv i důstojnost.

👀 Číst tento esej dnes znamená klást si nepříjemnou otázku, nakolik se tyto mechanismy znovu objevují i v současných západních demokraciích. Text není historickou kuriozitou, ale mrazivým varováním, které neztratilo nic ze své naléhavosti.

🪖 Jakmile se totiž podle Russella vzdáme rozumu jako univerzálního a neosobního standardu pravdy, politika se nevyhnutelně mění v boj vášní, a řešení našich potíží lze dosáhnout jen náhodou – nebo silou.

🎉 Zapište si do diářů datum 20. října – v konferenčních prostorách pražského Café Louvre totiž proběhne moderovaná velká sociologická debata, kterou uspořádáme při příležitosti 60. výročí našeho ústavu.

🎙️ V ní se šestice pozvaných diskutujících zaměří na základní otázky na roli sociologie v současné české společnosti nebo na praxi sociologického výzkumu. Buďte u toho s námi!

https://www.soc.cas.cz/cz/akce/projekce-a-diskuse/ceska-sociologicka-debata

Vstup pokročilých jazykových modelů do vědeckého procesu přináší řadu fundamentálních otázek.

Když strávíme méně času čtením a psaním, získáme tím více prostoru pro myšlení a tvoření? Co může přinést touha po zrychlení a zefektivnění procesu peer review nebo psaní vědeckých článků?

„Vědecké články nejsou produktem vědeckého výzkumu ve stejném smyslu, jako jsou odlitky produktem slévárny. Vědecké články jsou jedním z mnoha prostředků pro zprostředkování lidského poznání, které se vytváří vědeckou činností, ale nejsou jejím měřítkem. Pouhé posuny v normách týkajících se toho, co představuje publikovatelnou jednotku, by mohly zdvojnásobit produkci strojopisných stránek, aniž by se znatelně zvýšilo lidské poznání,“ píší Carl T. Bergstrom a Joe Bak-Coleman ve sloupku časopisu Nature. Upozorňují, že samotné čtení a psaní představuje hodnotu pro hluboké myšlení, které je samo klíčové pro vědecké poznání.

Když předáváme své úkoly umělé inteligenci, často si ani neuvědomujeme, jakého množství jednání se vzdáváme. Při tomto transferu přicházíme o své lidské schopnosti, možná nenávratně. „Čím více automatizujeme, tím méně jsme schopni rozlišovat mezi rutinními a kvalifikovanými úkoly. Riskujeme, že lidskou zručnost nahradíme horší automatizací a neuvědomíme si, o co přicházíme,“ uvádí vědci.

Podle nich si můžeme myslet, že jsme automatizací ušetřili čas, ale ve skutečnosti jsme ztratili příležitost přemýšlet o vědě, diskutovat naše přístupy, rozvíjet naše porozumění a nové myšlenky.

AI, peer review and the human activity of science When researchers cede their scientific judgement to machines, we lose something important.

„Co se stane, když do naší politiky vstříkneme trochu nacionalismu, ale akciový trh stále sjednocuje? Co když posilujeme bílý nacionalismus a akciový trh i nadále stoupá? No, proč tady zastavovat? Co když budeme nazývat cizince spodinou, zločinci a násilníky, ale akciový trh se stále vůbec nestará o naši rétoriku a neustále prudce roste? Co když začneme zabíjet na jižní hranici? Co kdybychom začali stavět koncentrační tábory? Co kdybychom se zapojili do genocidy? Pěkná, řádná, vědecká, racionální a především hospodárná genocida? A co když, navzdory tomu všemu, trhy stále rostou?“

Jak neoliberalismus nedokázal udržet fašismus na uzdě Amerikou obchází strašidlo – strašidlo fašismu. Všechny síly neoliberální politické ekonomie vstoupily do svaté aliance, aby toto strašidlo vymýtily. Namísto toho však neúmyslně živily jeho ducha a položily základy pro jeho vzkříšení. Ve své knize Zrození biopolitiky Mich...

Časopis už jen online a jednotlivá čísla jazykově smíšená!

✅První letošní vydání Sociologického časopisu 1/2025 je již online https://sreview.soc.cas.cz/current_issue.php
🌍Tématem čísla je „Migrace v nejistých časech vícenásobných krizí: zvětšující se zranitelnost, nebo rostoucí resilience?“ (ed. M. Jelínková, T. Freidingerová, M. Pavlásek)
📄Z obsahu:
▪ Resilience českého zdravotnického systému v reakci na příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny (K. Dobiášová, O. Angelovská, J. Kopsa Těšinová, E. Tulupova)
▪ Vzájemná podpora, vzory a důvěra: role etnických sdružení při budování kapacit Vietnamců druhé generace (T. K**r, T. Freidingerová)
▪ ‘The Plan Is No Plan’: Ontological Security and Resilience of Ukrainian Refugees in the Czech Labour Market (L. Macková, N. Medová, B. Frličková, L. Jirka)
▪ Jednou jsi dole, jednou nahoře: copingové strategie českých žen s egyptskou migrační zkušeností (D. Topinka)
▪ Dále: výročí Sociologického ústavu AV ČR, nekrolog M. Burawoye, knižní recenze, zpráva z konference
❗️Od letošního roku si časopis přečtete pouze v online podobě, tištěná verze byla ukončena.

Starší, nicméně stále aktuální esej srbské výzkumnice Aleksandry Savanović věnovaný občanským právům v podmínkách dnešních (národních) států.

„Stát sám se proměňuje: nejenže reaguje na potřeby trhu, ale sám se chová jako tržní aktér a demonstruje zdraví a růst ekonomiky jako základ své legitimity. Brown dochází k závěru, že tyto procesy společně vedou k zániku liberální demokracie, neboť oslabují oddělení ekonomiky a politiky. Politické principy rovnosti a svobody totiž již nepředstavují alternativní sociální a morální rámec k principům trhu. Jedním z důsledků této rekonfigurace je komodifikace občanství a přeměna státu na firmu poskytující služby.“

V některých evropských metropolích žije až třetina lidí bez občanství. Co s tím? Pokud se nám nepodaří občanství nově definovat a zůstane-li naše pojetí demokracie uvězněno v limitech národních států, můžeme se v 21. století ocitnout na cestě k rozsáhlému vylučování a omezování občanských práv.

"Obecně lze říct, že Trumpova konzervativní revoluce završuje vývoj posledních patnácti let, v nichž byl liberální kapitalismus nepřímé ekonomické moci, který zajišťuje akumulaci zisků hegemonickým nastolováním a vynucováním pravidel, stále více vytlačován a nahrazován merkantilistickým kapitalismem přímé vojensko-politické kontroly území, zdrojů a dopravních uzlů. Tento typ akumulace zisků umožní mnohem účinněji než jeho liberální alternativa bohatým bohatnout a mocným stávat se mocnějšími, zatímco chudí a bezmocní budou klesat ke stále hlubšímu dnu. Hegemonický mír vystřídá džungle, sílu práva nahradí právo síly."

„Trumpova konzervativní revoluce završuje vývoj posledních patnácti let, v nichž byl liberální kapitalismus nepřímé ekonomické moci, který zajišťuje akumulaci zisků hegemonickým nastolováním a vynucováním pravidel, stále více vytlačován a nahrazován merkantilistickým kapitalismem přímé vojensko-politické kontroly území, zdrojů a dopravních uzlů. Tento typ akumulace zisků umožní mnohem účinněji než jeho liberální alternativa bohatým bohatnout a mocným stávat se mocnějšími, zatímco chudí a bezmocní budou klesat ke stále hlubšímu dnu. Hegemonický mír vystřídá džungle, sílu práva nahradí právo síly.“

Analýza Pavla Barši
https://denikalarm.cz/2025/02/revoluce-nasi-doby-v-trumpove-svete-bude-cesko-prosit-velmoci-o-slitovani/

Neveselé čtení o tom, jak Spojené státy nastupují cestu autoritářství typu Turecka, Salvadoru, Indie či Maďarska. O probíhajících i chystaných technikách weaponizace státu v rukách vlády napsali Steven Levitsky a Lucan Way, přední experti na autoritářské režimy.

Trump podle nich ani při nejhorším scénáři nedokáže změnit ústavu nebo svrhnout ústavní pořádek. V roce 2028 proběhnou volby.

„Autoritářství nicméně nevyžaduje zničení ústavního pořádku. To, co nás čeká, není fašistická diktatura nebo diktatura jedné strany, ale konkurenční autoritářství - systém, v němž strany soutěží ve volbách, ale zneužívání moci ze strany úřadujícího prezidenta vychyluje hrací pole v neprospěch opozice.“

Autoři článku popisují postup, při kterém vláda nahrazuje profesionální státní úředníky, zodpovědné za vyšetřování různých nepravostí, férový průběh voleb, regulaci médií a ekonomiky, lidmi, kteří jsou především loajální vládnoucí garnituře, většinou s mizivými zkušenostmi v dané agendě. Jakmile tohoto autoritáři dosahují, jejich lidé na klíčových pozicích státní moci se soustředí na vyšetřování a stíhání soupeřů, kooptaci občanské společnosti a ochranu spojenců před stíháním.

„Nejviditelnějším způsobem ozbrojování státu je cílené trestní stíhání. Prakticky všechny zvolené autokratické vlády nasazují ministerstva spravedlnosti, státní zastupitelství a daňové a zpravodajské agentury k vyšetřování a stíhání konkurenčních politiků, mediálních společností, vydavatelů, novinářů, podnikatelů, univerzit a dalších kritiků. V tradičních diktaturách jsou kritici často obviňováni z trestných činů, jako je pobuřování, vlastizrada nebo plánování povstání, současní autokraté ale mají tendenci stíhat kritiky za přízemnější přestupky, jako je korupce, daňové úniky, pomluvy, a dokonce i drobná porušení podivných pravidel. Pokud vyšetřovatelé hledají dostatečně důkladně, obvykle najdou drobné přestupky, jako jsou nepřiznané příjmy v daňových přiznáních nebo nedodržování zřídkakdy vymáhaných předpisů.“

The Path to American Authoritarianism What comes after democratic breakdown.

„Jsme svědky metodického provádění dlouho plánované strategie přeměny americké demokracie v korporátní autokracii. Příručku jsme měli před očima a nyní se podle ní postupuje krok za krokem.“

Americký novinář Gil Duran rozebírá vizi jednoho z oblíbených myslitelů miliardáře Petera Thiela, blogera Curtise Yarvina, podle které je federální vláda druhé Trumpovy administrativy vedená generálním ředitelem.

„Pokud chtějí Američané změnit svoji vládu musí překonat svoji fobii z diktátora,“ tvrdí Yarvin, který již v roce 2012 volá po něčem, co nazývá RAGE: Retire All Government Employees (Odchod všech státních zaměstnanců do důchodu). Jeho myšlenkou je převzít americkou vládu, vykostit federální byrokracii a nahradit státní zaměstnance loajalisty, kteří se zpovídají vůdci typu generálního ředitele, který je napojený na diktátora.

Muskovo DOGE je přitom jen přeznačená verze RAGE. Požaduje hromadné rezignace, nevpouští kariérní zaměstnance do jejich, vyhrožuje zrušením celých oddělení a přebírá úplnou kontrolu nad citlivými vládními systémy a programy. DOGE je RAGE, maskované rozplizlým jazykem „efektivity“.

'Reboot' Revealed: Elon Musk's CEO-Dictator Playbook In 2022, one of Peter Thiel's favorite thinkers envisioned a second Trump Administration in which the federal government would be run by a “CEO”