EDUkační LABoratoř

10/08/2026

Devět principů zapamatovatelné výuky

5. Urychlit elaboraci

Elaborace objasňuje, proč je učení žáků limitováno tím, co vědí, proč je zásadní začínat tam, kde se žáci právě nacházejí, a rozvíjet jejich porozumění po malých krocích. Vysvětluje také, proč je znalost toho, co naši žáci vědí, jednou z nejlepších investic, které může učitel udělat.

⮕ published.cz/kjvz

04/08/2026

Transfer znalostí, zkušeností a dovedností prostřednictvím našeho letního vzdělávacího mikro—festivalu úspěšně završen ☀️

150+ účastníků. 5 lektorů. Děkujeme.

🩷 LŠ formativního hodnocení (Michal Orság, Květa Sulková)
🧡 LŠ: Učitelství jako řemeslo (Pavel Bobek)
💚 LŠ: Management chování žáků (Jan Bartoněk, Ondřej Orság)

2027?

21/07/2026

Devět principů zapamatovatelné výuky

4. Regulovat zátěž

Naše pracovní paměť je mechanismus náročný na údržbu. Je-li zaměstnána příliš málo, začne hledat zajímavější podněty. Když toho má k žonglování příliš, všechny míčky jí popadají. Pro učitele to znamená udržet velmi křehkou, ale mimořádně důležitou rovnováhu.

⮕ published.cz/kjvz

07/07/2026

Wellbeing žáků [Kirsten Colquhoun]

#2 Co to vlastně znamená wellbeing?

V populárním pořadu The Apprentice stanice BBC mají soutěžící za úkol identifikovat různé předměty a pořídit je za co nejlepší cenu. Pro soutěžící, kteří záměrně nemají k dispozici žádné podrobnější informace o těchto předmětech a je jim znemožněn přístup k technologiím, je proto velmi obtížné zjistit, co přesně jednotlivé položky představují. Na jejich nákupním seznamu se objevily věci jako trugs, quants a rigger jiggers. Zábava pak pochopitelně pramení ze sledování těchto podle všeho kvalifikovaných a ambiciózních jedinců, kteří na základě vlastních předpokladů pátrají po tom, co ony předměty představují. Vnímám náročnost tohoto úkolu — stejně jako každý, kdo četl vládní strategické dokumenty a pokoušel se je přímo začlenit do své výukové praxe. Podobně působí i pojem wellbeing. Slovo jako takové, samotný termín i koncepce podpory wellbeingu jsou aktuálně pevně zakotveny, ale ani zdaleka to neznamená, že máme jasnou definici toho, co wellbeing vlastně je a jak ho lze dosáhnout — nebo udržet.

(...)

Vždy je vhodné vědět, co hledáme, než začneme hodnotit a případně reagovat. Zamyslete se nad pokyny a směrnicemi, které v současné době ve vaší vzdělávací instituci platí pro učitele zajišťující wellbeing žáků. Jsou užitečné? Umožňují vám přímo a s jistotou vyhodnotit, vnímat a posílit zdraví a wellbeing žáků, které máte ve třídě? Jsou k dispozici? Existují vůbec?

Jedna věc je naprosto jasná: wellbeing jako pojem, koncept a dokonce i politikum tu je a již s námi zůstane. Wellbeing jako termín se postupně vyvíjel — původně se používal k popisu duchovních a doplňkových léčebných postupů; dnes se skloňuje ve vzdělávacím diskurzu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1997 definovala kvalitu wellbeingu v životě jako „(…) vnímání životního postavení jedince v kontextu kultury a hodnotových systémů, v nichž žije, a percepci jeho cílů, očekávání, norem a obav. Jedná se o široce pojatý koncept, na který mají komplexní vliv fyzické zdraví, psychický stav, osobní přesvědčení, sociální vztahy a vztah k významným rysům prostředí jedince“.

⮕ published.cz/well

03/07/2026

Devět principů zapamatovatelné výuky

3. Orientovat pozornost

Naše pozornost se vyvinula tak, aby nám pomáhala přežít a uspět v životě. Dává prioritu bezprostředním hrozbám a odměnám, přitahuje ji neobvyklé i bizarní a neúprosně filtruje vše, co se nezdá být přínosné.

⮕ published.cz/kjvz

25/06/2026

První reflexe publikace Když je výuka zapamatovatelná

Mccrea touto knihou zdařile staví most mezi školní realitou a kognitivními vědami. Ať už jste fanoušci badatelsky orientované výuky (jako já) nebo jakéhokoli jiného přístupu, najdete v ní řadu zásadních vědeckých poznatků vtělených do jednoduchých tipů, jak ovlivňovat pozornost a paměť žáků, které můžete použít hned další den ve škole. Knihu přečtete za chvíli, ale její principy vám dají možnost trvale promýšlet své učení a učit chytře a s trvalým dopadem.

⮕ Roman Göttlicher, učitel, POJ F≈M; vítěz GTP CZ 2023

Díky!

22/06/2026

⮕ Před dvěma lety jsme vydali knihu TŘÍDA: Průvodce chováním žáků

Připomínáme rozhovor s autorem Tomem Bennettem [TB]

❔ Jak nahlížíte na používání mobilních telefonů ve školách? Anglie je nedávno zakázala, další země se přidávají. I v Česku sílí hlasy volající po regulaci, ale zatím je to na jednotlivých školách.

TB: Školy by měly mobilní telefony zakázat, a to bez výjimek. Nemám o tom nejmenší pochybnosti. Mají obří vliv na tyto tři oblasti:

1. Učení. Chytré telefony jsou jako černé díry, které doslova nasávají vaši pozornost. Přitom pozornost a soustředění jsou právě tím, o co ve školách jde. A co hůř, mají největší vliv na žáky, kteří jsou nejvíce pozadu.

2. Bezpečí. Děti jsou — bez dohledu — vystaveny libovolnému nevhodnému obsahu, ať jde o horory nebo p***o. Napadlo by snad jakéhokoli rozumného dospělého toto dopustit? I když vlastnímu dítěti důvěřujete, vždycky se mohou vedle něj najít ti, kdo mobil zneužijí ke hrůzným účelům. Sexting nebo kyberšikana se staly děsivou součástí života pro příliš mnoho dětí.

3. Socializace. Kdo je na mobilu, nachází se mimo prostředí okolo něj. V tomto stavu se děti jakožto sociální bytosti nenaučí komunikovat s druhými. Stahují se do virtuálních světů, které jim mohou připadat bezpečné, ve skutečnosti jsou však vězením.

Školy, které mobily jednou zakázaly, toho nikdy nelitovaly. Pracoval jsem se stovkami z těch, které to udělaly, a ačkoli to zpočátku může být náročné, žáci, zaměstnanci škol i rodiče tento krok v drtivé většině podporují.

Jak zajistit, aby třída plná žáků — často ze zcela rozdílného prostředí — fungovala a učitelé i děti se do ní těšili? A jak přistupovat k používání mobilních telefonů ve škole?

18/06/2026

🟢 Výuka & učení v obrazech [Busch, Watson, Bogatchek]

Proč dochází ke kognitivnímu přetížení?

Vzhledem k omezením a limitům pracovní paměti může snadno dojít ke kognitivnímu přetížení. Dojde-li k tomu, proces učení je ztížen — žák není schopen přenést do dlouhodobé paměti větší množství informací.

Jedním z důvodů, proč k přetížení dochází, je to, že pokud by vypracování úkolu mělo trvat příliš dlouho, je obtížné si představit jeho dokončení. Už jen mentální úsilí potřebné k tomu, abychom si propočítali, co všechno musíme pro úspěšné splnění úkolu zvládnout, může být vyčerpávající. Dobrou zprávou nicméně je, že podle výzkumů mohou být deadliny — zejména ty, které stanoví externí zdroj (například učitel) — efektivním motivačním nástrojem.

A také, když je úkol příliš složitý, komplikovaný nebo spletitý, může se zdát nezvládnutelný. To bývá obzvláště stresující pro žáky, kteří mají obavy z neúspěchu nebo sklony k perfekcionismu. Stejně jako může pomoci rozdělení do kratších deadlinů, může pomoci i fragmentace do malých, splnitelných kousků, jež usnadní překonat kognitivní přetížení. Zaměření se na jeden konkrétní krok může působit zvládnutelněji — žáci tak mají situaci víc pod kontrolou a úkol vyřeší.

Autonomie může být prospěšná, ale jakožto živočišný druh máme tendenci bojovat s příliš širokou škálou možností volby. Jedna proslulá studie například zjistila, že prodejci džemu prodali víc sklenic, když nabízeli pouze 6 různých příchutí, než když jich nabízeli 24. Zdá se, že příliš velký výběr může být paralyzující. Omezení výběru a jasné vyznačení správné cesty, po které se vydat, pomáhá minimalizovat kognitivní přetížení, které provází nadměrný výběr. To je pravděpodobně obzvlášť důležité pro začátečníky, kteří mají jen omezené zkušenosti, z nichž by mohli čerpat.

V neposlední řadě může ke kognitivnímu přetížení vést i příliš velké množství informací podaných najednou. Žijeme v době informačního nadbytku. To znamená, že výzvou často není získat další informace, ale spíše rozpoznat ty relevantní a nejdůležitější — a zároveň odfiltrovat informace nadbytečné a nepodstatné.

⮕ published.cz/vau

15/06/2026

Devět principů zapamatovatelné výuky

2. Zefektivnit komunikaci

Vyučování je komunikačně náročný proces. V každé hodině proudí tam a zpět obrovské množství informací v nejrůznějších podobách. Způsob, jakým tyto informace zprostředkováváme (řečí, textem, diagramy atd.), a srozumitelnost, s níž je prezentujeme, mají velký vliv na to, o čem žáci přemýšlejí.

To, jak komunikujeme, ovlivňuje, co se člověk naučí.

⮕ published.cz/kjvz