Akademie věd České republiky

🥛Dánská restaurace Alchemist, oceněná michelinskou hvězdou, podávala hostům jogurt fermentovaný mravenci.
📜 Starodávný recept se rozhodli vyzkoušet vědci z Kodaňské univerzity a studii publikovali v magazínu iScience.

🧪 Při výrobě se do zahřátého mléka vhodí několik živých mravenců, nádoba se utěsní plátnem a vloží do mraveniště.

🧫 Fermentace nastartuje díky bakterii Fructilactobacillus sanfranciscensis, kyselina mravenčí pak jogurtu dodá pikantní chuť a jedinečnou strukturu.
🌍 Postup má staletou tradici na Balkánském poloostrově, zejména v oblasti dnešního Turecka a Bulharska, kde se při výrobě jogurtu používali červení mravenci.

🎙️ Komentuje Miroslav Kouba ze Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. v časopise A/Magazín⬇️
https://pdf.avcr.cz/A/2025-04/ =16

🐺 Šakal obecný během několika posledních desetiletí proniká i do oblastí na starém kontinentu, kde se nikdy dříve nevyskytoval.

📚 Důvody objasňuje mezinárodní studie publikovaná v časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli vědci z Ústav biologie obratlovců AV ČR.

🌍 Badatelé uvádějí, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků.

Více: https://www.avcr.cz/cs/udalosti/Evropou-se-siri-sakali.-Prispiva-k-tomu-clovek-zastavit-je-muzou-vlci/

🔴 LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, ohlíží se paleontolog Milan Chroust

🎧 Poslechněte si :
https://open.spotify.com/episode/6VeRHCtp73tS3HzjcDRqlJ?si=d0O4OrBfQuqLlLjNh5N8gw

🐢 Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let.
🦖 Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR.

🎙️ Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrh vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želva, která běžně žije v tropech.

🎬 K poslechu zve autorka podcastu Jitka Kostelníková.

📱 Všechny díly Podcastu Akademie věd si poslechněte na Spotify, Apple Podcasts, YouTube Music a na dalších podcastových aplikacích:
🎧 bit.ly/PODCAST_AVČR_SPOTIFY
🍏 bit.ly/Apple_podcast_AVČR
▶️ www.youtube.com/%C4%9Bd

⛈️Kdy podle Petra Zacharova začal člověk předpovídat počasí?

💬„Myslím, že je to jedna z nejstarších disciplín. Astronomové můžou namítnout, že člověk začal pozorovat hvězdičky, ale já si myslím, že začal pozorovat počasí – aby přežil. Takže je to věda stará jako lidstvo samo,“ doplňuje náš meteorolog.

Celý půlhodinový rozhovor plný zajímavostí o počasí, bouřkách i extrémních jevech si můžete pustit na Youtube.

Petr Zacharov: Duha neexistuje, tornádo se v českých podmínkách předpovídat nedá Hostem z pražského Veletrhu vědy je Petr Zacharov, meteorolog, klim...

🖼️ V éře AI se falešná fotka pozná jen těžko


🗣️ V každé druhé televizní kriminálce usvědčí pachatele záběry z bezpečnostních kamer, z nichž experti zázračně „vytáhnou“ jeho přesný portrét. Funguje to tak i ve skutečnosti?

💬 „Reální vyšetřovatelé to mají složitější. Tyto kamery totiž většinou disponují dost nízkým rozlišením a mnohdy natáčejí jen několik snímků za sekundu. Když takový záznam jednoduše zvětšíte, dostanete jen větší rozmazané kostičky. Je ale pravda, že díky pokročilým metodám využívajícím matematický popis procesu vzniku videa umíme zkombinovat informace z více snímků do ostřejšího obrazu s větším rozlišením. A tím odhalit věci, které v původním videu lidským okem viditelné nebyly,“ říká Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

📖 Více čtěte v článku z A / Magazínu:
https://www.avcr.cz/cs/udalosti/V-ere-AI-se-falesna-fotka-pozna-jen-tezko-rika-expertka-na-obrazove-informace/

🎧 Nebo si také poslechněte ➡️ https://open.spotify.com/episode/4aFg90zGOfcStxtjSnOnqE?si=dG_EC8vfQ2KZG1R5n4m4Bw

Výtisky čtvrtletníku A / Magazín zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese [email protected]. Zobrazovat míň

🍄 Vědci z Česka objevili skrytou tvář houbových parazitů rostlin. Mohou žít i mimo své hostitele
🌿 Houby rodu Exobasidium (česky plíška) jsou ve světě známé především jako původci chorob rostlin.
🍵 Napadají například čajovník, brusinky, borůvky nebo okrasné rododendrony či azalky a mohou způsobovat významné hospodářské ztráty.
🧫 Vědci z Mikrobiologický ústav AV ČR odhalili, že některé druhy mohou růst i mimo svého hostitele.

Více: https://mykolife.cz/aktuality/mimo-sve-hostitele/
📄 Studii publikoval časopis IMA Fungus.

🖐️Už popáté se veřejnost po celé České republice zapojí do víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů známého jako Biosmršť.

📅Akce proběhne od 12. do 14. června 2026 a poprvé se stane součástí celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů.

Více info u Botanický ústav AV ČR: www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Biosmrst-2026-zlaty-hreb-Tydne-invaznich-druhu/

V TĚCHTO DNECH SE NABÍZÍ KRÁSNÁ PODÍVANÁ NA VEČERNÍ OBLOHU - tři planety ❤

Všimli jste si včera večer nad západním obzorem dvou jasných "hvězd"? Dneska budou ještě blíž a tohle setkání dvou nejjasnějších planet na naší obloze vyvrcholí v úterý 9. června 👍.

Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se na večerní obloze k sobě přibližují několik týdnů. K pěkné a v tomto přibližování rekordní nebeské podívané se schýlí ve večerních hodinách v úterý 9. června 2026, kdy se planety přiblíží na úhlovou vzdálenost 1,5° (tedy asi tři měsíční úplňky vedle sebe).

Maximální přiblížení sice nastane ještě za denního světla ve 14:35 SELČ, ale po soumraku budou planety ještě úhlově dost blízko. Jasná dvojice se objeví za soumraku nad západním obzorem okolo 21:30 SELČ, slabší Jupiter bude jižně (vlevo dole) od výrazně jasnější Venuše. Vidět to bude velmi dobře i pouhým okem a pro jejich velkou jasnost i z měst. Západ nastane 23:30 SELČ za severozápadním obzorem. Dívat se samozřejmě můžete i dnes, také to bude stát za to, viz fotka níže.

Planety nebudou na nebi osamocené. Jak soumrak pokročí, ukáže se nízko nad severozápadem také slabší Merkur, který zapadne okolo 23. hodiny (v závislosti na místě pozorovatele). Vpravo nahoře od Jupiteru s Venuší se budou nacházet jasné hvězdy Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců. Východně se také v triedru bude dát najít otevřená hvězdokupa M44 pojmenovaná Jesličky.
V malém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) při malém zvětšení budeme moci Jupiter s Venuší sledovat v jednom zorném poli. Venuše se bude jevit jako velmi nápadný bělavý oválek (s fází podobnou Měsíci mezi první čtvrtí a úplňkem), Jupiter jako kotouček s pruhy (tedy pásy v atmosféře planety) a v jeho blízkosti se v jedné rovině ukáží tři měsíce – Europa, Io a Ganymedes.