19/05/2026
„Mami, tohle je pravda, nebo?“
Ukazuje mi video.
Záběr na známého politika, stojí u pultíku, za ním vlajky, dole běží lišta jako ve zprávách.
A říká tam, že se od zítřka v Praze zavírají školy, protože ...
„To mi teď poslala i Terka, že to tak bude,“ dodá.
Na první pohled to vypadá úplně reálně.
Stejný styl jako večerní zprávy, stejný hlas, stejné prostředí.
A já na chvíli nevím. Ještě jsem dneska zprávy nečetla,..
Znejistím, vím, že dnes už skoro všechno může vypadat skutečně.
„Kde jsi to našel?“ ptám se.
„Na TikToku. Všichni to sdílí.“
A v tu chvíli mi došlo, že nejde o to, kolik mu nastavím limitů.
Nebo kolik aplikací mu zakážu.
Ale jestli se v takové chvíli dokáže zastavit a zeptat se:
„Není to fake?“
Protože přesně na tohle je nemůžeme připravit seznamem pravidel.
Můžeme je ale učit přemýšlet.
Zpochybňovat to, co vidí a slyší.
Podívat se, odkud to je. Ověřovat si.
A nebát se říct „nejsem si jistý“.
A to je podle nás dnes jedna z nejdůležitějších věcí.
A trochu si přihřejeme naší polívčičku, víme totiž, že tyhle "rady" na co si dávat pozor, děti mnohem líp berou od lektora, kterému je jen o pár let více než jim, než od nás rodičů.
