Ústav analýzy potravin a výživy

Ing. Nela Průšová, Ph.D., získala Juniorský grant rektora VŠCHT Praha a zahajuje nový roční výzkumný projekt 👏

🔬 Na co se projekt zaměřuje?
Využití studeného plazmatu ke zvýšení bezpečnosti silymarinových preparátů z ostropestřce mariánského.

🌿 Proč je to důležité?
Tyto široce užívané produkty mohou být kontaminovány přírodními toxiny:
• mykotoxiny
• tropanovými alkaloidy

⚡ Cíl projektu:
Ověřit, zda lze pomocí inovativní netermální metody:
✔ snížit mikrobiální kontaminaci
✔ omezit obsah toxinů
✔ zachovat biologickou aktivitu silymarinu

🧪 Výzkum se dále zaměří na:
• necílenou analýzu transformačních produktů
• vliv ošetření na antioxidační aktivitu složek silymarinu
• posouzení akutní toxicity a genotoxicity spojené s transformacemi přírodních toxinů

🤝 Spolupráce:
Ústav fyziky a měřicí techniky VŠCHT Praha
Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu

Držíme palce a těšíme se na výsledky! 💚

📣 Pozvánka na seminář BEZPEČNÁ VÝŽIVA 2026
Doplňky stravy jsou dnes všude kolem nás – ale co o nich skutečně víme?
Zveme vás na odborný seminář: Doplňky stravy: od výzkumu, přes legislativu, k praxi,
který se uskuteční 17. června 2026 na VŠCHT Praha.
👉 Čeká vás pestrý program, který se zaměří na:
• vliv doplňků stravy na zdraví a civilizační onemocnění
• mikrobiota a tzv. „biotika“
• rizika falšování doplňků stravy
• aktuální pohled na legislativu
• nové potraviny a schvalovací procesy
• doplňky stravy v nutričním poradenství
• trendy jako ostropestřec, ashwagandha nebo konopné výrobky
• spolupráce laboratoří a výrobců při hodnocení kvality
💬 Součástí semináře budou také diskusní panely a prostor pro sdílení zkušeností.
📅 Termín: 17. 6. 2026
📍 Místo: VŠCHT Praha, posluchárna AI
📝 Registrace do 16. 6. 2026 (nebo do naplnění kapacity)
👉 Více informací a přihláška: http://www.seminar.vscht.cz
Těšíme se na vás!

Profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy byla hostem pořadu Studio 6, kde mluvila o zbytkových pesticidech v potravinách.

👉 Upozornila, že moderní analytické metody dnes dokážou odhalit i velmi nízké koncentrace pesticidů – tedy i takové, které jsou hluboko pod stanovenými limity.

👉 Přítomnost pesticidů v ovoci a zelenině tak automaticky neznamená zdravotní riziko. Klíčové je množství a dlouhodobá expozice.

👉 Zároveň platí, že evropský systém kontroly potravin patří k nejpřísnějším na světě, a právě díky tomu máme o složení potravin velmi detailní přehled.

🔬 Diskuse o pesticidech je proto často otázkou správné interpretace dat – nikoliv důkazem, že by byly potraviny méně bezpečné.

📺 Podívejte se na celý rozhovor:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/226411010100330/cast/1178317/

4. dubna proběhl Světový den vitaminu C 👑
💧 Vitamin C, známý také jako kyselina askorbová, patří mezi nejdůležitější vitaminy rozpustné ve vodě. Lidské tělo si ho na rozdíl od většiny zvířat nedokáže samo vytvořit, a proto jsme plně odkázáni na jeho příjem ze stravy 🥦🍓.

🤧 Většina z nás si ho spojí s imunitou a prevencí nachlazení. Jeho role je však mnohem širší. Působí jako silný antioxidant, který chrání naše buňky, je nezbytný pro tvorbu kolagenu (takže díky němu máme pružnou pleť a zdravé klouby) a výrazně pomáhá se vstřebáváním železa z potravy 🩸.

🍋 I když je symbolem vitaminu C citron, mnohem více ho obsahuje šípek, rakytník, čerstvá paprika nebo brokolice. Je velmi citlivý na teplo – vařením se ho může zničit až 50 %, proto je nejlepší konzumovat ovoce a zeleninu v syrovém stavu 🥗.
V minulosti byl nedostatek tohoto vitaminu (nemoc zvaná kurděje) největším postrachem námořníků. Stačilo přitom málo – pár kapek citronové šťávy nebo trocha kysaného zelí.

🍊 Doporučená denní dávka je pro muže 90 mg a pro ženy přibližně 75 mg. Pro představu – jeden střední pomeranč nebo jedna červená paprika dokáže pokrýt většinu denní potřeby.

Na našem pracovišti úspěšně obhájili své disertační práce Petra Vacková a Adam Behner. Srdečně gratulujeme k získání titulu Ph.D. a děkujeme za jejich vědecký přínos.

🍏 Petra Vacková

Disertační práce: Hodnocení výskytu a osudu reziduí pesticidů v jablkách různého geografického původu

V své práci se zaměřila na sledování reziduí více než 400 pesticidů v jablkách prodávaných na českém trhu a jejich porovnání s jablky importovanými ze zahraničí. Výzkum se dále věnoval degradaci vybraných pesticidů v plodech po aplikaci a návrhu matematických modelů pro stanovení ochranných lhůt v konvenčním i integrovaném pěstování. Součástí práce byla také metabolomická studie povrchového vosku jablek, která hledala markery pro určování jejich geografického původu.

🌱 Adam Behner

Disertační práce: Metabolomika jako nástroj ilustrující interakce mezi rostlinou a její mikrobiotou

Jeho výzkum se zaměřil na interakce mezi významnými plodinami (např. révou vinnou a ječmenem setým) a mikroorganismy, zejména patogenními houbami rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny představující významné zdravotní riziko. V práci jsou využívány přístupy necílené i cílené metabolomiky založené na pokročilých analytických metodách UHPLC-HRMS/MS. Zabývá se mimo jiné zpracováním metabolomických dat, identifikací neznámých metabolitů a integrací metabolomiky s dalšími omickými přístupy.

👏 Oběma kolegům přejeme mnoho úspěchů v další vědecké kariéře i v osobním životě!

Naši kolegové z Ústavu analýzy potravin a výživy vyvinuli a otestovali komplexní GC–MS strategii pro detailní charakterizaci metabolomu konopí ve studii „GC–MS strategy for a comprehensive assessment of cannabis metabolome“.

🔗 Přečtěte si článek zde:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0026265X25004163?via%3Dihub

🔍 Co bylo cílem studie:
Vyvinout strategii pro komplexní stanovení metabolomu konopí pomocí plynové chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií a ověřit, zda je možné na základě metabolomického profilu spolehlivě rozlišit jednotlivé odrůdy konopí.

🔬 Co studie zjistila:
• Zařazení derivatizačního kroku zvýšilo počet detekovaných sloučenin až o 88 %, což výrazně rozšířilo pohled na složení metabolomu.
• Kombinace GC-HRMS a GC×GC–MS umožnila zachytit nejen hlavní kanabinoidy, ale i široké spektrum minoritních kanabinoidů, terpenů, terpenoidů a dalších sekundárních metabolitů.
• Pomocí vícerozměrné chemometrie (PCA, PLS-DA) bylo možné jednotlivé odrůdy jasně odlišit – a to i bez zahrnutí dominantních kanabinoidů (CBD/THC), které byly kvůli vysokým koncentracím z analýzy vyřazeny.

🌿 Proč je to důležité:
Konopí je chemicky mimořádně komplexní rostlina a jeho biologické účinky závisejí na celém spektru přítomných látek, nejen na obsahu THC nebo CBD. Studie ukazuje, že detailní metabolomická analýza umožňuje:
• možnost využít chemometrické metody pro odlišení různých druhů konopí,
• identifikaci specifických markerů jednotlivých odrůd,
• hlubší pochopení biosyntetických vztahů mezi kanabinoidy a dalšími sekundárními metabolity.

💡 Hlavní myšlenka:
Rozdíly mezi odrůdami konopí nespočívají jen v množství hlavních kanabinoidů, ale v celém komplexním metabolomickém profilu. Pro jeho hodnocení je klíčová vhodně zvolená analytická strategie – zejména zahrnutí derivatizace a pokročilých separačních technik.

Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou ČR (22-20860S), projektem Specifického vysokoškolského výzkumu (A1_FPBT_2024_006) a Práce používá data/nástroje/služby/zařízení, které poskytuje výzkumná infrastruktura METROFOOD-CZ (https://metrofood.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023064).

🌍 Světový den obezity (4. březen)

Co je obezita? ⚖️

Chronické metabolické onemocnění

Nadměrné množství tělesného tuku ohrožující zdraví

Index tělesné hmotnosti (BMI) ≥30 = obezita

❗ BMI je orientační ukazatel – nezohledňuje složení těla

Nerozlišuje svalovou hmotu a tuk 💪

Viscerální tuk (= tuk kolem orgánů) zvyšuje zdravotní rizika i při normálním BMI



Obezita významně zvyšuje riziko dalších onemocnění ⚠️

Diabetes 2. typu

Kardiovaskulární onemocnění

Některé druhy rakoviny

Onemocnění pohybového aparátu

✔ Prevence má skutečný zdravotní význam



Příčiny vzniku obezity

Dlouhodobý energetický nadbytek a nízká pohybová aktivita 🍔

Genetické predispozice 🧬

Prostředí a životní styl 🏙️

Nedostatek spánku 😴

Chronický stres 😣



Jak obezitě předcházet? 🥗

Pravidelný pohyb každý den

Pestrá a vyvážená strava

Dostatek spánku

Omezení dlouhého sezení

Péče o psychické zdraví



Jak začít s pravidelným pohybem? 🚶

Choďte pěšky nebo jezděte na kole

Vystupte z MHD o zastávku dříve

Používejte schody místo výtahu

Věnujte se pohybu, který vás baví

🌍 Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje 150–300 minut pohybu střední intenzity týdně


Jak zlepšit svůj jídelníček? 🥦🍎

Jezte pravidelně (ideálně snídaně, oběd, večeře + 1–2 menší svačiny denně)

Konzumujte ovoce a zeleninu každý den (3 porce zeleniny a 2 porce ovoce)

Preferujte celozrnné výrobky

Zařaďte do jídelníčku dostatek bílkovin (0,8–1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti denně – luštěniny, vejce, mléčné výrobky, maso, ryby, tofu)

Sledujte velikost porcí

Omezte ultra-zpracované výrobky, sladkosti a slazené a alkoholické nápoje

💬 Jaký pohyb vás baví nejvíce? Napište do komentářů!

📺 V laboratořích Ústavu analýzy potravin a výživy se v poslední době natáčely hned dvě televizní reportáže, které se zaměřily na složení nápojů běžně dostupných na trhu.

⚡🥤 Pro TV Nova (pořad Střepiny) vznikla reportáž o energetických nápojích. Odborníci zde hodnotili jejich celkové složení – například obsah cukru, kofeinu a dalších látek, které mohou ovlivňovat naše tělo, zejména u dětí a mladistvých.
👉 Mrkni na reportáž zde:
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/639294-kyselina-60-gramu-cukru-a-mix-ktery-oblbne-mozek-tohle-piji-deti-kazdy-den

🍵 Pro Českou televizi (pořad Černé ovce) se natáčela reportáž zaměřená na kombuchy. V laboratoři se u těchto nápojů stanovoval obsah kofeinu (přirozeně přítomný z čaje, ze kterého se kombucha připravuje) a alkoholu, který se v nich může přirozeně vyskytovat v důsledku fermentace a o jehož přítomnosti spotřebitelé často nemají přesnou představu.
👉 Pusť si reportáž zde:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097429889-cerne-ovce/226452801080106/0/824517-kombuchy/

🧪 Reportáže ukazují, jak důležitou roli hraje nezávislá laboratorní analýza při hodnocení kvality, složení a bezpečnosti potravin a nápojů, které běžně konzumujeme.

Děkujeme oběma redakcím za spolupráci a možnost přiblížit veřejnosti, jak vypadá analýza potravin v praxi. 💛

Naši kolegové ve spolupráci s výzkumníky z ČZU zkoumali, jak se rezidua pesticidů z krmiva přenášejí do těl jedlého hmyzu ve studii „Uptake of pesticide residues from feed by Jamaican field crickets (Gryllus assimilis) and yellow mealworms (Tenebrio molitor)“.
🔗 Přečtěte si článek zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0308814625034429?via%3Dihub

🔍 Co studie zjistila:
Při krmení hmyzu mrkví obsahující rezidua pesticidů (např. fluazifop-P a tebuconazole) docházelo k přenosu těchto látek do těl hmyzu.
Výzkum odhalil vznik tzv. vázaných reziduí (bound residues) – tedy reziduí pesticidů, které se navazují na tkáně organismu a nejsou snadno zjistitelné běžnými analytickými metodami.
To znamená, že měření „volných“ reziduí pesticidů může podceňovat skutečnou úroveň kontaminace v ekosystému.

🌿 Proč je to důležité:
Hmyz tvoří důležitou součást potravních řetězců – přítomnost reziduí pesticidů v jeho tělech může ovlivnit další organismy, které se jím živí.
Studie ukazuje, že přenos reziduí pesticidů v přírodních podmínkách je složitější, než se často předpokládá.
Výsledky přinášejí nové poznatky pro ochranu biodiverzity i udržitelnější přístup k používání pesticidů v zemědělství.

💡 Hlavní myšlenka:
Nejde jen o to, jaké množství reziduí pesticidu se nachází v potravě – ale také o to, jak se tyto látky chovají v organismech, kam se dostávají a jak dlouho v nich přetrvávají.

Tato práce byla podpořena Národní agenturou pro zemědělský výzkum (QK23020101) a Grantovou agenturou České republiky (INPROFF; 21-47159L). Práce používá data/nástroje/služby/zařízení, které poskytuje výzkumná infrastruktura METROFOOD-CZ (https://metrofood.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023064).