Základní škola Ratibořická

Poslední březnový týden patřil mladým, začínajícím snowboardistům, kteří si užili vysoké dávky adrenalinu a absolutní svobody na panenském sněhu nedostupných hor. Se žáky šestých tříd, kteří byli doplněny o žáky z pátých a osmých tříd ZŠ Ratibořická jsme se dne 26.3.2017 vydali se snowboardem do tradiční krkonošské horské chaty Kuprovka, která leží v nadmořské výšce 1 240 m, ve II. zóně Krkonošského národního parku. Kladli jsme si za cíl naučit a zaujmout všechny „účastníky zájezdu“ jízdě na snowboardu. Děti jsme z hlediska výkonnosti v jízdě museli připravit na jejich zdatnost a to do té míry, aby byly schopni se naučit určité prvky, jako jsou oblouky, sesouvání, jízdu šikmo svahem atd. Osvojování jízdy na snowboardu bylo většinou bezproblémové. Postoj na snowboardu je sice nezvyklý a v prvních momentech pro děti náročný na rovnováhu, ale samotná jízda byla relativně jednoduchá (jednodušší než na lyžích) a děti se s ní rychle seznámily. Kurz byl rozdělen na část praktickou a teoretickou, která se vzájemně doplňuje. Praktická výuka probíhala v dopoledních i odpoledních hodinách. Po skončení provozní doby vleků, výuka pokračovala přednáškami, které dětem napomohly k osvojení základů jízdy na snowboardu. Absolutním vrcholem našeho společného, několikadenního snažení byly závody, ve kterých všichni zasoutěžili na jedničku! Nejde o to vyhrát, ale hrát si pro radost. Zážitek je přeci nejlepší výsledek.
V horách jsme zažili týden plný pohybu, relaxace a zdraví. Děti zažily spoustu adrenalinových aktivit, jako byla jízda rolbou, jízda na sjezdovce, která byla denně kvalitně upravena a sloužila pouze a jenom nám a v neposlední řadě jsme byli ubytováni v pravé, nefalšované krkonošské chalupě. Na Kuprovce jsme se ocitli v místech, kde vládla domácí atmosféra s perfektním servisem, o který se staral pan majitel, Zbyněk Pánek a děda Míla. Pochutnali jsme si i na pokrmech, která byla pro nás připravena formou domácí kuchyně.
Letošní výcvik proběhl i skončil zdárně, s výjimkou jediného zranění. Po celou dobu našeho pobytu jsme se zasazovali o to, aby si děti prožily hezké chvíle se svými kamarády a odnesly si, co nejvíce krásných zážitků, protože duch sportu je oslavou lidského ducha těla i mysli.
Děkuji Daně Janderové a Herbertu Krpešovi. Bez jejich obětavosti, trpělivosti a nadšení by bylo značně těžké výcvik uskutečnit.

Petr Měšťan

V době od 15.1. do 21.1.2017 se žáci všech tříd sedmého ročníku zúčastnili lyžařského výcvikového kurzu ve Ski areálu krkonošského Benecka. Do nové zimní sezóny jsme vstoupili se vším dobrým z let předchozích, a proto jsme se také vrátili na ověřené místo a nechali se ubytovat v objektu horského hotelu Diana. V posledních letech bývají plánované lyžařské kurzy spojeny s nedostatkem sněhu. Letos nás všechny zima radostně ohromila. Při našem příjezdu hustě sněžilo, foukal silný vítr a teploměr ukazoval mínusové teploty pod 10°C. Někteří členové výpravy byli chladnou zimou nemile zaskočeni, přesto jim na tváři nechyběl spokojený úsměv. Byli jsme zkrátka rádi, že jsme na horách a že do hor konečně dorazila ta pravá, nefalšovaná zima.
Žáci byli rozděleni do tří družstev, od začátečníků až po zkušené lyžaře. Začátečníkům Ski areál nabídl optimální podmínky mírných cvičných svahů a pro ty obratnější byly připraveny dokonale upravené svahy různé obtížnosti. Děti téměř denně absolvovaly na sjezdovce dopolední a odpolední program pod vedením lyžařských instruktorů. Večery patřily zábavě, společenským hrám i odborným přednáškám. O adrenalin nebyla nouze. Silné mrazy, modré nebe, čerstvě napadaný sníh, vyrovnanost, klid, ale i úsilí, námaha, snaha i únava – to vše jsme si po celou dobu pobytu bezmezně užili. Prožili jsme zde jedinečné chvíle, které nám všem zůstanou dlouho v paměti.
Všem chlapcům a dívkám náleží pochvala za dobré chování a příjemnou atmosféru, kterou si mezi sebou vytvořili. Stejně tak jim náleží i chvála za jejich lyžařské výkony, elán a suverenitu. Pevně věřím, že své dovednosti na lyžích zúročí a budou je i nadále rozvíjet.
Mně samotnému nezbývá než poděkovat všem zúčastněným pedagogům a instruktorům za perfektně odvedenou práci. Bez jejich obětavosti, trpělivosti a nadšení by bylo značně těžké výcvik uskutečnit. Jednoduše všem těm, kteří mají nemalý podíl na kvalitě a důležitosti našich kurzů
Všichni se už nyní těšíme na lyže příští rok!

Dnešní pohádkové nocování nám zpříjemnili hrdinové Čtyřlístku.

Slavní rodáci z Třeskoprsk již v průběhu dne prošli naší školou. Pokud jste je čirou náhodou nepotkali, musíte nám věřit.

Zanechali nám zde hned několik důkazů o své přítomnosti. Myšpulín nám dovolil kouzlit v jeho laboratoři, nejprve jsme však museli vyluštit pár jeho hádanek.

Strašpytel Pinďa potřeboval pomoct s řešením detektivní záhady. Zároveň jsme si vyzkoušeli, jak vypadá slavný Pinďův skok. Pohotový reportér zachytil všechny děti přímo v akci!

Bobík prověřil naši sílu při házení magnetických šipek.

Parádnice Fifinka přezkoumala naši šikovnost v disciplíně Fifinčiny nůžky. Jako správná holka však také potřebovala něco pro okrasu – pomohli jsme jí tedy s navlékáním korálků.

Další disciplíny prověřily naši schopnost spolupracovat, a to nejen při řešení záludných úkolů vyžadujících bouři mozků, ale také naši fyzickou zdatnost.

Pevně věříme, že nám po náročném zápolení zbude alespoň trocha sil na noční čtení – možná právě Čtyřlístku.

Ve středu 15. 3. navštívila naši třídu paní učitelka Hana Burešová a podnikla s dětmi malou exkurzi do tajemného světa přírodních zákonů.

Navázala na znalost dětí a jednoduše vysvětlila vztah hmotnosti k těžišti. Při pokusech s dřevěnou tyčkou a kolíčky děti hledaly opěrný bod, aby docílily rovnováhy. Vyzkoušely si, že i ony samy mají těžiště.

Pak začaly vyrábět „vznášející se“ berušku. Práce nebyla složitá a výsledek děti překvapil.

Hodina měla spád, byla výborně připravena, poučná i zábavná.

Na závěr několik postřehů z následného hodnocení dětí.

„Bylo to super.“

„Zjistila jsem, že nás bude bavit fyzika.“

„Překvapilo mě, že to bylo tak jednoduché a zábavné.“

„S paní učitelkou se mi moc dobře pracovalo.“

„Těším se, až budeme mít fyziku.“

„Výsledek byl fantastický. Objevily jsme, že beruška umí lítat na prstě, nebo na nose.“

„Zjistili jsme, že fyzika není nuda, prostě super.“

„Bylo to okouzlující, nikdy jsem nic takového neviděla.“

Všichni paní učitelce moc děkujeme.