Zdravý kojenec

Má obezita matky spojitost s epilepsií dítěte?

Přítomnost obezity před otěhotněním může dle studií zvyšovat riziko metabolických onemocnění u dětí. Může ale ovlivnit také vývoj nervové soustavy a vznik epilepsie? Na tuto otázku se snažila odpovědět korejská studie, která vyhodnotila data 779 091 dětí. BMI budoucí maminky nad 30 byl spojen se zvýšeným rizikem epilepsie a snížením intelektu, dětskou mozkovou obrnou či poruchami autistického spektra. BMI matky pod 18,5 nebyl spojen s negativními dopady na neurologický vývoj dítěte. Výsledky tedy ukazují, že obezita ženy před otěhotněním může mít negativní dopad na vývoj nervového systému dítěte. Opět se potvrzuje, že obezita není jen kosmetickým problémem a nemá vliv jen na zdraví ženy, ale pokud je žena před a během těhotenství obézní, může to negativně ovlivnit také vývoj dítěte.
https://www.nature.com/articles/s41366-025-01955-7

Reakce dětí na mateřský hlas

Vývoj dětí je spojený také s vývojem mozku a reakcemi dítěte. Nová studie ukazuje, že mateřský hlas je pro miminko extrémně důležitý.
Vědci sledovali, jak reagují mozky 25 sedmiměsíčních dětí, když slyší buď hlas své maminky, nebo hlas pro ně cizí ženy. Bylo provedeno zcela bezbolestné EEG vyšetření (hodnotí mozkové vlny, tedy aktivitu mozku). Pomocí vyšetření byl zachycen rozdíl v reakcích dětí. A ukázalo se, že mozek miminka reaguje právě na hlas jeho vlastní maminky. Je to hlas, který zná už z doby nitroděložního vývoje. Je to hlas, který ho uklidňuje, vede a pomáhá mu orientovat se ve světě.
Dále vědci zároveň s přehrávkou hlasu promítali miminkům i obrázky lidských tváří. Když děti v průběhu promítání obrázků slyšely maminku, jejich mozek reagoval na tváře trochu méně – jako by jim známý hlas dodával pocit bezpečí a uklidnění. Děti nebyly ve střehu a nedůvěřivé. Když slyšely hlas někoho cizího, jejich mozek byl hned pozornější a více se soustředil na tváře lidí – možná proto, aby zjistily, kdo to je a co se děje, děti byly ostražitější a napjatější. Důležité také je, že nezáleželo na tom, jak se lidé na fotkách tvářili – zda byli veselí nebo vystrašení. Miminka nejvíce ovlivnilo to, čí hlas slyší, ne mimika tváře.
Výsledky studie tedy ukazují, že hlas matky pomáhá dítěti cítit se v bezpečí, chápat svět kolem sebe a učit se komunikovat. A není potřeba dělat nic speciálního – stačí na něj mluvit, zpívat, broukat, vyprávět…, zkrátka zcela běžná interakce s dítětem.
https://www.jneurosci.org/content/early/2025/10/30/JNEUROSCI.0646-25.2025

Může být umělá kojenecká výživa rizikem?

Příprava umělé kojenecké výživy (formule) je popsána na každém balení. Jsou tato doporučení dostatečná na to, aby byl podávaný pokrm pro dítě bezpečný?
V této britské studii autoři nakoupili v běžných obchodních řetězcích 21 kojeneckých formulí a otestovali je na přítomnost potenciálně patogenních bakterií.
Některé formule se připravovaly se sterilní vodou ohřátou na 70 °C a jiné se sterilní vodou o pokojové teplotě. Pouze pár formulí neobsahovalo bakteriální kontaminaci, tj. nebyly v nich nalezeny potenciálně nebezpečné bakterie. Použití vody o pokojové teplotě ani voda ohřátá na 70 °C nesnížily bakteriální kontaminaci. U bakterie Bacillus cereus se ukázalo, že teplota vody nad 65 °C sice snížila její výskyt, ale tato bakterie dokáže přežít i zahřátí na 100 °C.
Některé bakterie izolované z testovaných formulí byly rezistentní (odolné) vůči několika druhům antibiotik.
Je tedy patrné, že v kojeneckých formulích se mohou nacházet bakterie, které se při přípravě pokrmu ke konzumaci nezničí. Autoři dodávají, že riziko, aby dítěti tato kontaminace způsobila zdravotní problém, je velmi malé. Ale o to víc je nutné dbát na to, aby nebyly kontaminovány další produkty a pomůcky, které přicházejí do kontaktu s dětskou výživou, aby se nezvýšila bakteriální nálož. To už by mohl být problém. Je tedy potřeba sterilizovat lahvičky, dudlíky atd.
https://academic.oup.com/jambio/advance-article/doi/10.1093/jambio/lxaf267/8304016?login=false

K závažnosti průběhu chřipky vs. covidu u dětí s astmatem

Děti s astmatem jsou náchylnější k infekcím dýchacích cest a jejich průběh může být závažnější a dojít i k život ohrožujícím stavům s nutností dítě hospitalizovat. V této studii se autoři zaměřili na to, jak se může vyvinout infekce covidem a chřipkou u dětí s astmatem. Ve studii jsou zahrnuta data 1472 dětských pacientů s astmatem ve věku 1 až 19 let, kteří byli hospitalizováni s covidem (405 dětí) nebo chřipkou (1067 dětí). Sledoval se průběh nemoci, komplikace, a také nutnost pacienta znovu přijmout po propuštění z důvodu zhoršení zdravotního stavu. U dětí hospitalizovaných kvůli covidu byl vyšší výskyt septických komplikací (sepsi provází systémový zánět, který vzniká za přítomnosti infekce a může skončit i smrtí) a septického šoku (septický šok je závažná komplikace sepse, která může končit smrtí). Bylo však nižší riziko, že se u nich rozvine bakteriální nebo houbová infekce spojená se zánětem plic. U dětí s covidem, hlavně ve věku 1–5 let, bylo vyšší riziko opakované hospitalizace z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V úmrtnosti dětí nebyly rozdíly. Covid i chřipka mohou děti s astmatem velmi potrápit a vést k závažným komplikacím, které vyžadují přijetí do nemocnice. Každá nemoc má pak charakteristický průběh a komplikace a není možné podceňovat ani jednu z těchto infekcí. Naštěstí u většiny dětí probíhají mírněji, bez nutnosti hospitalizace.
https://medinform.jmir.org/2025/1/e73047

Srdečně-cévní a zánětlivá onemocnění po prodělání covidu a očkování u dětí

V rámci rizik očkování proti covidu se mezi komplikacemi uvádějí zánět srdečního svalu, možné poškození cév a zánětlivá onemocnění. To samé ovšem může vyvolat také infekce samotná. Nedávno vyšla v prestižním časopise studie, v níž autoři porovnávali výskyt komplikací u dětí a adolescentů, které se vyskytly po prodělání covidu a očkování proti covidu. Byla vyhodnocena data téměř 14 milionů dětí mladších 18 let. Prodělání covidu zvyšovalo u dětí riziko tepenného (aHR 2,33) i žilního tromboembolismu (aHR 4,9) (tvorby krevních zátek, které se mohou utrhnout a vycestovat např. do cévního řečiště plic a způsobit plicní embolii, a tedy i smrt), snížení počtu trombocytů (aHR 3,64), zánětu srdečního svalu a osrdečníku (aHR 3,46) a také různých typů zánětlivých onemocnění během prvního týdne po nemoci. Riziko žilního tromboembolismu, snížení počtu trombocytů a zánětů srdečního svalu a osrdečníku zůstávalo vysoké i rok po prodělání covidu. V případě vakcinace bylo po čtyřech týdnech riziko zánětu srdečního svalu a osrdečníku také vyšší (aHR 1,84). Nutno vysvětlit, že hodnoty aHR nad 1 znamenají nárůst rizika – čím vyšší hodnoty, tím vyšší je i riziko, že ke sledovanému jevu dojde. Je tedy patrné, že po očkování se objevovaly případy zánětu srdečního svalu a osrdečníku, ale ne v takové míře jako po prodělání infekce. To bylo navíc spojené s dalšími komplikacemi, včetně poruch krevní srážlivosti, které nebyly zachyceny u vakcinovaných dětí. Prodělání covidu je výrazně rizikovější než očkování. V současné době se v populaci covid stále šíří. Pro potvrzení pozitivity je nutné provést několik antigenních testů v průběhu několika dní. Antigenní testy dokážou zachytit pouze vysoké množství viru. Pokud si tedy děláme test na začátku infekce, může vyjít negativní, zatímco test po 4 až 5 dnech může prokázat pozitivitu.
https://www.thelancet.com/journals/lanchi/article/PIIS2352-4642(25)00247-0/fulltext

Bezpečnost a snášenlivost kojeneckých formulí s probiotiky

Umělá výživa (formule), která nahrazuje mateřské mléko, je sice bohatá na živiny, které dítě potřebuje k růstu, ale její složení rozhodně není totožné s mateřským mlékem. V posledních letech se ukazuje důležitost mikrobioty mateřského mléka pro zdravý vývoj střeva a imunitního systému dítěte. Je tedy snaha doplnit formule právě o mikrobiotu, tj. přidat probiotika, která odpovídají mateřskému mléku. Vyvstala však otázka, zda jsou takové formule pro dítě bezpečné a jak je děti tolerují. V této studii měli autoři k dispozici formule obsahující bakterii Limosilactobacillus reuteri DSM17938 (L. reuteri; dostávalo 92 dětí) nebo Bifidobacterium lactis CNCM I-3446 (B. lactis; dostávalo také 92 dětí), a také formuli bez probiotik (dostávalo 95 dětí). Ve studii bylo také 100 dětí, které byly plně kojené. U všech dětí krmených různými formulemi došlo ke stejnému přibývání na váze. Stejně tak nebyly pozorovány rozdíly v Z skóre (růstu dítěte) během 12 měsíců. Všechny děti rostly dle růstových grafů, jen děti s formulí s B. lactis měly pouze v osmém měsíci mírně nižší hmotnost, než jaká se v tomto období očekává. Rodiče dětí potvrdili, že s formulemi nebyl problém, děti je tolerovaly, nebyl zvýšený výskyt pláče, střevních obtíží atd. Zdá se tedy, že přidání probiotik do kojeneckých formulí nenarušuje vývoj dítěte a takové formule jsou dětmi dobře tolerovány. Navíc mohou přinést mnohé benefity, jak to vidíme u mateřského mléka.
https://brill.com/view/journals/bm/aop/article-10.1163-18762891-bja00100/article-10.1163-18762891-bja00100.xml

Nitroděložní vystavení dítěte škodlivinám zvyšuje riziko alergií

V životním prostředí se nachází velké množství různých látek, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. Negativně může být ovlivněn i vyvíjející se plod. Již jsme vás seznámili s výsledky pár studií, které spojují prenatální vystavení (během těhotenství, před porodem) znečištění prostředí se změnami neurologického vývoje dítěte. V této studii se autoři zaměřili na možnou souvislost mezi škodlivinami v prostředí a výskytem alergií. Zaměřili se na fenolové sloučeniny (benzofenony, parabeny, bisfenoly, triklosany) a atopickou dermatitidu, alergickou rýmu a astma.
Ve studii bylo 3198 párů matka–dítě. Vybrané škodliviny byly měřené z moči matek v průběhu těhotenství. Děti těchto maminek byly sledovány po dobu 9 let. Během prvních tří let života se u 1466 dětí objevila atopická dermatitida, mezi 5.–9. rokem pak u 901 dětí alergická rýma a u 1662 dětí astma. Autoři zjistili, že výskyt atopické dermatitidy byl vyšší u dětí maminek, které byly vystaveny většímu množství parabenů (vyskytují se i v léčivech či kosmetice). Je zajímavé, že vyšší množství benzofenonů bylo spojené s nižším výskytem astmatu. Na prenatální vystavení vybraným škodlivinám byli dle studie vnímavější chlapci. U nich vedlo ke zvýšení rizika atopické dermatitidy a alergické rýmy i vystavení benzofenonům. Vyšší negativní efekt v porovnání s děvčaty měly i bisfenoly a parabeny. Ale i v případě chlapců vyšší prenatální vystavení benzofenonům korelovalo s nižším výskytem astmatu.
Výsledky studie tedy ukazují, že prenatální vystavení dítěte bisfenolům a parabenům zvyšuje riziko vzniku alergických onemocnění u předškolních a mladších školních dětí. Je tedy vhodné, aby se těhotné ženy těmto látkám pokusily vyhnout.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160412025006348?via%3Dihub

Stres matky v těhotenství ovlivňuje růst dítěte a vývoj jeho mozku

Během těhotenství zažívají ženy mnoho stresů, které nejsou spojené jen s těhotenstvím samotným. Těhotné ženy jsou vystaveny emočnímu, psychologickému, ale i fyzickému stresu. Studie prokázaly, že závažné stresové situace, jakými jsou např. přírodní katastrofy, vedou k hormonálním a epigenetickým změnám (vlivem těchto změn na DNA může dojít k umlčení či aktivaci některých genů), které se následně přenáší z generace na generaci. Pro minimalizaci jejich výskytu je tedy potřeba zajistit těhotným ženám klidné prostředí a dostatečnou podporu. Při enormním stresu se totiž zvyšují hodnoty hormonu nadledvin kortizolu, který přestupuje placentou a ovlivňuje vývoj mozku plodu, a to hlavně oblastí, které jsou spojené s emocemi, ale také pamětí a schopností se učit. To může narušit mozkové funkce i regulaci emocí, způsobit u dětí menší odolnost vůči stresu. Kromě toho jsou děti narozené maminkám, které zažily extrémní stres, často menší, mají menší průměr hlavičky a jsou emočně reaktivnější. Pokud se podíváme na molekulární úroveň, byly odhaleny epigenetické změny postihující receptor pro kortikoidy, tedy i kortizol. To může zvýšit výskyt úzkostí a depresí u dětí. Pohoda ženy v průběhu těhotenství je tedy nesmírně důležitá.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pdi3.70004

Spouštěcím faktorem psoriázy může být psychický stres v dětství

Psoriáza (lupénka) je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje celý organismus a projevuje se také typickými lézemi na kůži. Léze bývají v akutním stadiu zarudlé s pupínky, později dochází k tvorbě šupinek a velkému svědění. Ukazuje se, že na vzniku psoriázy se podílí mnoho faktorů včetně genetiky a vnějších faktorů (strava, infekce, stres atd.). V této studii se autoři zaměřili na faktory prostředí, které ovlivňují malé děti a mohly by stát za vývojem psoriázy v dalších letech jejich života. V této švédské studii bylo 16 145 dětí, které byly vyšetřeny ve věku jednoho, tří, pěti a osmi let. Ukázalo se, že některé faktory, kterým je dítě vystaveno do jednoho roku života, zvyšují riziko vzniku psoriázy. Jedná se o stresové faktory týkající se změn v rodině. Může se jednat o rozvod či rozluku rodičů, příchod nevlastních sourozenců do rodiny. Tento druh stresu i v dalších letech může zvýšit riziko vzniku psoriázy, ale riziko je již nižší. Výsledky tedy ukazují, že děti jsou během prvních osmi let života velmi citlivé na změny v rodině, které jsou spojené s velkým stresem, a to může zvýšit riziko vzniku psoriázy v dalších letech.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(25)02400-5/fulltext

Znečištění vzduchu a narušený vývoj dětí

V současné době se ve vzduchu nachází mnoho částic a sloučenin, které mohou poškozovat zdraví. V posledních deseti letech se ukazuje, že znečištění vzduchu negativně ovlivňuje již nitroděložní vývoj i vývoj dítěte po porodu. V této španělské studii se autoři zaměřili právě na ovlivnění nitroděložního vývoje dětí v závislosti na vystavení těhotných žen pevným částicím PM2.5. Ve studii bylo 93 novorozenců, kteří byli po 29. dni od porodu vyšetřeni magnetickou rezonancí. Výsledky ukázaly, že vystavení PM2.5 během nitroděložního vývoje snižuje myelinizaci bílé hmoty mozkové. Myelin pokrývá nervové výběžky a podporuje převod nervových vzruchů z neuronu na neuron. Zdá se tedy, že znečištění vzruchu může vést k oddálení myelinizace a ovlivnit zrání centrální nervové soustavy a následně také mozkové funkce a chování. Je tedy potřeba snažit se snížit znečištění přírody, neboť toto není jediná studie, které ukazuje, že negativně působí na vývoj dětí.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160412025005525

Množství IgA v kolostru není ovlivněno složením stravy maminky
Mateřské mléko dodává dětem potřebné živiny, ale i látky, které podporují celkové zdraví dítěte, obsahují také buňky či imunoglobuliny. Nejbohatší na látky, které dítě chrání před infekcemi, je kolostrum, tj. první mléko. Ví se, že množství některých složek mateřského mléka závisí na složení stravy maminky, např. množství nenasycených mastných kyselin, některých vitamínů a minerálů. V této studii se zjišťovalo, zda je stravou matky ovlivněno i množství IgA v kolostru. IgA je slizniční protilátka, které chrání před infekcemi a pomáhá udržet rovnováhu ve střevě. Je tedy velmi potřebná. Autoři odebrali vzorky koloster 17 žen a stolice novorozenců krmených tímto kolostrem. V obou se nalezly protilátky IgA. Na rozdíl od jiných složek, hodnoty IgA v kolostru nebyly ovlivněny pohlavím či velikostí a váhou dítěte, věkem rodičky nebo způsobem porodu. Dále se ukázalo, že tyto hodnoty nemění ani složení stravy maminky.
Výsledky tedy naznačují, že „příroda“ zajistila, aby se do kolostra dostalo obdobné množství pro dítě velmi důležité protilátky IgA bez ohledu na stravování maminky a další faktory.
https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/08903344251369415

Vliv stravy během mladšího školního věku na výskyt astmatu

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest. Nejčastější příčinou je alergie a vystavení alergenu. V akutních případech dochází po vystavení alergenu k vyvolání astmatického záchvatu, tj. zúžení dýchacích cest a vážné dušnosti. Ale i mimo tento záchvat je přítomen zánět, který poškozuje dýchací cesty a poškození může být nevratné. V této studii autoři sledovali vliv stravování na výskyt alergického astmatu. Ve studii bylo 8412 dětí ve věku šesti až sedmi let a sledoval se jídelníček těchto dětí. Výsledky ukázaly, že děti, které měly v oblibě nakládané a uzené potraviny, měly významně zvýšené riziko astmatu. U dívek může navíc riziko zvyšovat také zvýšená konzumace smažených potravin. Je tedy jasně vidět, že složení stravy dětí může mít vliv na výskyt astmatu a některé skupiny potravin by se měly v jídelníčku dětí omezit.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ped4.70021