Ideál: Zlín

Vyjádření hlavního řešitele k ukončení projektu:

Je mi velice líto, ale musím všem našim sympatizantům a sympatizantkám oznámit, že projekt Průmyslové město a jeho proměny ve 20. století: Kultura, identita a řád urbánní průmyslové společnosti na příkladu „ideálního města“ Zlína byl ukončen. Projekt byl dlouhodobě paralyzován problémy týkajícími se zejména vztahu s Národním technickým muzeem, přesněji řečeno jeho generálním ředitelem Karlem Ksandrem, který je navzdory snaze hlavního řešitele a celého týmu odmítal konstruktivně řešit. Proto pražští členové a členky týmu došli k rozhodnutí, že se na projektu nebudou nadále podílet a podali kolektivní výpověď.

Mezi důvody patřilo opakované a z pohledu smlouvy mezi Ministerstvem kultury ČR, Národním technickým muzeem a Masarykovou univerzitou neoprávněné zasahování do finanční struktury projektu. Dalšími důvody byly opakované, nezdůvodněné a formálně vadné požadavky na projekt doprovázené jednáním generálního ředitele na hraně či za hranou toho, co umožňovala smlouva o udělení grantu; neodůvodněné snižování mzdy členů projektu; bossing a šikana generálního ředitele Ksandra vůči řešitelům projektu a jeho administrativním silám. Navzdory zárukám a slibům vůči Ministerstvu kultury a Masarykově univerzitě, nebyl generální ředitel Karel Ksandr schopen nahradit odcházející členky a členy týmu a financování projektu bylo ukončeno.

Myslím, že za celý tým mohu říci, že se budeme velmi těšit na další setkávání s odbornou i laickou veřejností při diskuzích o historii a současnosti města Zlína a obecně o vývoji českých i zahraničních průmyslových měst a životě jejich obyvatel.

Ministerstvo kultury České republiky
Národní technické muzeum

https://www.facebook.com/archivzlin/photos/a.146761212015303.22458.132956753395749/1745570418801033/?type=3&theater

Víte, který prezident nikdy nenavštívil Zlín/Gottwaldov? I to se dozvíte na naší výstavě, která bude zahájena ve čtvrtek 30. listopadu v Alternativě, kulturním institutu Zlín.

Přidáváme rozhovor hlavního řešitele projektu. Zamýšlí se nad podobnostmi mezi myšlením a podnikáním v meziválečném Zlíně a současnými představami lídra hnutí ANO Andreje Babiše, který se ve své programové knize (O čem sním, když náhodou bdím) opakovaně odvolává na odkaz Jana Antonína Bati.

Babiš jako novodobý Baťa? O paralelách mezi jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů a vítězem letošních voleb jsme hovořili s historikem Vítem Strobachem. T

Skvělý rozhovor o bydlení se sociálním antropologem Michalem Lehečkou z konce října - kdyby náhodou někomu utekl :)

Bydlení má být jistota! říká urbánní antropolog Michal Lehečka „V současnosti se bohužel ukazuje, že ani takzvaná,kreativní třída‘ město nezachrání, že ho v některých ohledech spíše rozděluje,“ říká urbánní antropolog Michal Lehečka (1985) působící na Fakultě humanitních studií UK a ve spolku Anthropictures.

Dnešní konferenci Město ve víru modernity: ideologie a moc v krajině průmyslového města 20. století zahajuje svým příspěvkem Zachary Doleshal (Sam Houston State University). "I don't think we need to run away from Bata!"

Kvapem se blíží pátek 10. listopadu a s ním konference o Městě ve víru modernity. Pokud ještě nejste rozhodnuti, podívejte se na podrobný program na stránkách http://ideal-zlin.cz/

Ideál: Zlín – Průmyslové město a jeho proměny ve 20. století: Kultura, identita a řád urbánní průmyslové společnosti na příkladu „ideálního města“ Zlína

Přidáváme pěknou pochvalu Gebriana Jitce Ressové a jejím kolegům a kolegyním ze studia Ellement:

Gebrian versus: Gebrian vs. Zlín 2017 Příjemným překvapením a důkazem, že není vhodné vždy hledat jen nejlevnější, rychlá a nekoncepční řešení, je několik úprav venkovních prostor z posledních let ve Zlíně, které respektují původní ráz tohoto specifického města. Mapu k tomuto dílu najdete ZDE…

Bytové poměry ve Zlíně v roce 1926
Naše Antologie pramenů má zachytit kontinuity i diskontinuity v řadě oblastí každodenního života během 20. století. Jedním z takových pramenů je třeba hlášení zlínské městské policie o hygienických poměrech v nájemních bytech. Pramenu můžeme položit řadu otázek. Můžeme se ho třeba zeptat, co bylo v roce 1926 považováno za dostatečný standard bydlení. Můžeme se zeptat i konkrétněji: co policejní rada sleduje a o čem to vlastně vypovídá. Jak byste na tyto otázky odpověděli vy? Pramen pochází ze zlínského okresního archivu, bez kterého by projekt nebyl možný (Soka Zlín, Archiv města Zlín, kart. 579, inv. č. 1118).

EAUH conference 2018 in Rome
(European Association for Urban History)
Termín pro zaslání abstraktů byl prodloužen do konce října. V sekci, na které spolupracujeme, čekáme na vaše přihlášky!

Deadline for paper proposals submission: postponed to October 31, 2017! We are waiting for your proposals for "Living in the Projects: Company Towns Imagined, Planned and Lived" section.

See: https://eauh2018.ccmgs.it/users/index.php?pagename=cms&name=sessiontracks&trackname=living-in-the-projects--company-towns-imagined--planned-and-lived-

EAUH Conference 2018 - cms

Kniha Baťovský domek: Mizející prvky zlínské architektury pokřtěná! Slivovicí ze švestek sbíraných kolem čtvrtdomku Jitky Ressové na Letné.

Právě dorazilo z tiskárny - doprovodný katalog výstavy Baťovský domek: Mizející prvky zlínské architektury v infopoint baťovského bydlení ve Zlíně. Zítra od 18 hodin ho na místě křtíme a těšíme se na Vás!

Více info v události: Křest knihy Baťovský domek: Mizející prvky zlínské architektury.

Na XI. sjezdu historiků v Olomouci, který se konal minulý týden, padly dva příspěvky z dílny našeho týmu; historický („Ideální průmyslové město“ Zlín v proměnách krátkého 20. století) a didaktický. Prezentaci toho druhého si můžete prohlédnout:

Filmové reprezentace jako pramen k reflexi ideologie Jaroslav Pinkas: Ideál-Zlín