20/09/2024
Odbila 14. hodina a volební místnosti se právě otevřely. A pro mě je to tentokrát úplně nový pocit.
Dosud se mě, jako ředitele školy, volby týkaly zejména organizačně – v naší škole na Lyčkově náměstí pravidelně připravujeme volební místnosti, aby občané mohli využít svého práva a zvolit své zástupce do politiky, kteří jim (snad) přinesou slibované změny.
Jenže teď jsem to já, kdo ty změny slibuje. Kdo jde s kůží na trh a kandiduje do Senátu.
Kdybyste se mě před 25 lety, na začátku mé kariéry ve školství, zeptali na to, jestli budu někdy usilovat vstup do velké politiky, kroutil bych hlavou a klepal si na čelo. Něco ve mně ale za tu dobu uzrálo.
Nechci se totiž pořád jen dívat na to obrovské množství potenciálu, které ve vzdělávání je, ale české školství ho dlouhodobě nedokáže dostat dál než na papír. Je mi líto dětí, které se kvůli nedostatečné akceschopnosti či vůli politiků nemohou rozvíjet a posouvat se tak, jak by mohly.
Přitom nemusíme objevovat nic nového. Stačí naslouchat lidem, kteří se školství a dětem věnují. Tak, jak to děláme třeba my na Lyčkárně v Karlíně. A jsem moc rád, že to děti i rodiče dlouhodobě oceňují.
Nechci vás zdržovat dlouhým psaním. Je pátek odpoledne a myšlenky má většina z nás už jinde. Chtěl bych vás ale požádat, abyste cestou z práce nebo na chatu na pár minut zaskočili do vaší volební místnosti a využili svého svobodného práva volit.
Budu moc rád za vaši podporu. Bude totiž hlasem pro ty, kteří to na začátku svého života nejvíc potřebují.
