06/07/2026
Gildo Mezzo 1945 – 2026
Význačný sensei aikidó a kendžucu z Ženevy odešel v 81 letech po opakované mozkové příhodě. Jeho švýcarské domovské dódžó Shung–Do-Kwan oznámilo tuto smutnou zprávu
na svých webových stránkách. Zde je překlad francouzského textu ...
V noci na 1. července zemřel sensei Gildo Mezzo, 7. dan Aikikai, který v našem klubu vyučoval od roku 1975. Jeho aikidó i způsob výuky propojovaly srozumitelnost s přesností a důslednost s otevřeností mysli. Jeho umění bylo založeno na trpělivém hledání základních principů aikidó a technické čistoty.
V Hombu Dojo se v 70. letech setkal s významnými japonskými mistry, Christianem Tissierem, Franckem Noëlem a dalšími, kteří se stali jeho přáteli. Díky Gildově mezinárodnímu renomé jsme měli možnost se od nich na stážích, pořádaných v našem klubu, učit.
Gildo nás rovněž učil kendžucu školy Kašima ze Šiseikanu v Tokiu. Otevřel nám dveře této prestižní akademie bojových umění i organizace ISBA, mezinárodního sdružení pod které spadají dódžó kendžucu mimo Japonsko.
Odešel velký mistr aikidó. Trpělivě nám předával své hluboké znalosti aikidó i kendžucu. Jeho výuka se vyznačovala velkou otevřeností, velkorysostí a lidskostí. V rámci ACSA vychoval ve Švýcarsku mnoho držitelů černých pásků. Vedl také řadu seminářů ve Švýcarsku i v České republice.
Loučíme se s ním s hlubokým obdivem.
K působení Gilda v České republice jen několik letmých poznámek …
V letech 1990-92 jsem cvičil v Ženevě jako řádný člen SDK. V dódžó SDK mě Gildo odzkoušel na 1. kjú, zde jsem se potkával s celou řadou místních učitelů (B.Caloz, P.Krieger) a učitelů „francouzské provenience“ (mj. Ch.Tissier, P. Gouttard, B.Mathis). Někteří z nich pak přijali mé pozvání k vedení seminářů v Praze. V Ženevě jsem poprvé potkal šihana Masatomi Ikedu, Technického ředitele švýcarské organizace aikidó (ACSA), a pak začal objíždět jeho semináře ve Švýcarsku. Pod jeho kuratelou a s podporou SDK jsem v r. 1993 složil zkoušku na 1 dan Aikikai v Curychu a ve stejném roce se také začala historie ČAA.
Gildo tak jako první přijel v r.1992 s celou skupinou svých studentů do mého dódžó AKP. Při jeho druhém, ale tentokrát celotýdenním, pobytu v r. 1993 jsme s Gildem mimo pražskou stáž absolvovali i „spanilou“ jízdu autem po Čechách (Chomutov, České Budějovice, Brno, Ostrava). Do jeho poslední návštěvy Prahy v r. 2024 proběhlo celkem přes 30 seminářů pod jeho vedením a navíc nás poctil svou účastí na Embukai k 20. výročí ČAA v r. 2016.
Gildo měl naprosto klíčovou roli pro cvičení kendžucu Kašima no tači. Na jeho návrh byla v r. 2012 přijata skupina z dódžó AKP do mezinárodní organizace (ISBA) spojené s japonským domovským Šiseikan budó dódžó. Na Gildovo doporučení jsem se společně s ním mohl účastnit týdenního semináře pro vedoucí dódžó v Tokiu (2013) a pak i návštěvy celé ženevské skupiny spojenou s cestou po Japonsku (2016).
Dva roky v SDK poznamenaly moji další, a nakonec celoživotní cestu v aikidó a budó. Určující úlohu v tom všem i v mém vedení vlastního dódžó sehrál sensei Gildo Mezzo. Při jeho návštěvách Čech a při společných pobytech v Japonsku (a že zemi vycházejícího slunce znal) jsem měl příležitost poznat ho jako člověka. Gildovi i jeho partnerkám jsem mohl nabízet lože u mě doma v Nuslích a pak i v záběhlickém domku. S několika kolegy jsme spali při mnoha návštěvách akcí v Ženevě u něj doma a pak i v domku ve Francii. Spolu jsme si ve Švýcarsku i zalyžovali, v Čechách zašli na houby nebo vylezli na hradní věž v Českém Krumlově (neřekl mi, že trpí závratěmi). S mojí ženou Angelikou, také praktikující aikidó i kendžucu, jsme měli tu čest považovat se za blízké přátele.
Teď mohu jen vzpomínat a s hlubokou vděčností a úctou vyjádřit čest jeho památce.
