04/01/2021
V současné době koluje po internetu mnoho mýtů o nově vyvinutých vakcínách proti koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění zvané též COVID-19. Jedná se o vakcíny na bázi mRNA od firem Pfizer-BioNTech a Moderna.💉
Koukněme se společně, jak tento relativně nový typ vakcín vlastně funguje. Text je velmi zjednodušen, proto odborníky prosím o schovívavost.🕵👩👨
Nejprve je nutné si zopakovat, jak se imunitní systém brání virové infekci. V první linii stojí nespecifická imunita, bariéra, která příliš nerozlišuje, kdo útočí, je poměrně nepřesná ale na druhou stranu, je velmi rychlá. Ve svém arzenálu má mnoho účinných zbraní: umí vyvolat zánět, má buňky, které jakéhokoliv útočníka pohltí, a navíc obsahuje buňky (antigen-prezentující buňky), které na svém povrchu umí vystavit informace o útočníkovi. Příroda tomu tak chtěla, že většina útočníků, bakterií i virů, má na svém povrchu tzv. antigen. Je to taková cedulka bílkovinového původu, která charakterizuje svého nositele. Bakterie mají své antigeny, viry zas mají jiné. Pokud antigen-prezentující buňka přepere útočníka, vystaví si na svém povrchu jako trofej jeho antigen. Tyto buňky nejsou vychloubačné, dělají to proto, aby aktivovaly druhou imunitní bariéru, tzv. specifickou imunitu. Ta je sice pomalejší, zato je velmi přesná a na rozdíl od nespecifické imunity má i paměť. Pokud buňky specifické imunity narazí na antigen značící nebezpečí, začnou křičet a zalarmují celý imunitní systém. Kromě jiného vytvoří třeba protilátky, které útočníka jasně označí. V podstatě na něj přidělají terč pro zabijáky nespecifické imunity. Síla nespecifické a přesnost specifické imunity se tak spojí ve velmi účinný systém, který se na cizí bakterii či infikovanou buňku vrhne a zničí ji. Po odeznění infekce se některé buňky přemění na buňky paměťové, a v případě, že se opětovně objeví útočník se stejnou nebo velmi podobnou cedulkou (antigenem), celá imunitní reakce bude mnohem rychlejší.
Nově vyvinuté vakcíny jsou založeny na velmi chytrém triku. Lidské buňky si samy vyrobí virové antigeny (nikoliv celé virové částice), uloží si je do paměti, a přitom se vyhnou potenciálně nebezpečné virové infekci.
Protože antigeny jsou bílkovinné povahy, obsahuje vakcína tzv. mRNA, což je molekula ribonukleové kyseliny, ve které je „napsáno“, jak vypadá virový antigen. Molekuly mRNA jsou připravovány synteticky nikoliv např. izolací z virového materiálu, a proto je jejich příprava velmi rychlá a relativně levná. Po vpravení vakcíny lidské buňky pohltí mRNA, která je pro tento účel zabalena v lipidovém obalu, a prostřednictvím malých organel, tzv. ribozomů, si připraví virový antigen. Tento je pak jako varovná cedulka vystaven na povrchu specializovaných buněk či je uvolněn do okolí, kde se ho ujmou jiné buňky imunitního systému.
Lidské tělo si touto cestou začlení do své sbírky nebezpečných antigenů další, a to pro SARS-CoV-2, aniž by prodělalo onemocnění. Kdyby byl očkovaný člověk poté nakažen, jeho organismus zareaguje velmi rychle, což zamezí propuknutí onemocnění a zároveň znemožní, aby někoho infikoval dál.