Ženy v architektuře

Rozhovor Karolíny Vránkové se skvělou architektkou, první odbornou asistentkou Josefa Svobody a později pedagožkou UMPRUM, Ivanou Čapkovou v Bourání na Rádiu Wave. Přečtěte si biografii i v databázi: https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=27

https://wave.rozhlas.cz/holcicce-ruzovy-pokojicek-a-chlapeckovi-bledemodry-z-toho-mam-koprivku-rika-9575681

Holčičce růžový pokojíček a chlapečkovi bleděmodrý? Z toho mám kopřivku, říká architektka Architektka Ivana Čapková nemá ráda byty, zařízené rovnou do poslední vázičky. Věnovala se interiérům už od 70. let a dospěla k tomu, že je lepší se zařizovat postupně. „Život si řekne, jak nábytek rozstrkat,“ říká.

V rámci ateliéru TERRA FLORIDA .cz se Lucie Vogelová věnuje širokému spektru zakázek, jež zahrnují jak velké projekty a realizace – urbanisticko-architektonické studie, návrhy parků, ulic a dalších veřejných prostranství v rámci administrativních a bytových komplexů, tak práci drobnějšího charakteru, jako jsou soukromé zahrady, vnitrobloky, terasy nebo dětská hřiště. NZ

Obr 1 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Peter Pasečný, Iva Pasečná, Park Waltrovka, Praha 5 – Jinonice, 2013–2017, realizace, foto: Marie Moravcová
Obr 2 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, The Park, Praha 11 – Chodov, 2002–2008, realizace, foto: Radka Ciglerová
Obr 3 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Střešní zahrady na budově centrály ČSOB – SHQ, Praha – Radlice, 2013–2020, skica, zdroj: TERRA FLORIDA
Obr 4 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Střešní zahrady na budově centrály ČSOB – SHQ, Praha – Radlice, 2013–2020, realizace, foto: Marie Moravcová
Obr 5 – Lucie Vogelová, Bytová terasa, Praha 6 – Kajetánka, 2012, foto: TERRA FLORIDA

Within the TERRA FLORIDA studio, Lucie Vogelová is engaged in a wide range of projects, which include both large projects and realisations - urban-architectural studies, designs of parks, streets and other public spaces within administrative and residential complexes, as well as work of a smaller nature, such as private gardens, courtyards, terraces or playgrounds. NZ

Fig 1 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Peter Pasečný, Iva Pasečná, Park Waltrovka, Prague 5 - Jinonice, 2013-2017, realization, photo: Marie Moravcová
Fig 2 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, The Park, Prague 11 - Chodov, 2002-2008, realisation, photo: Radka Ciglerová
Fig 3 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Roof gardens on the building of the headquarters of ČSOB - SHQ, Prague - Radlice, 2013-2020, sketch, source: TERRA FLORIDA
Fig 4 – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Roof gardens on the building of the headquarters of ČSOB - SHQ, Prague - Radlice, 2013-2020, realisation, photo: Marie Moravcová
Fig 5 – Lucie Vogelová, Residential terrace, Prague 6 - Kajetánka, 2012, photo: TERRA FLORIDA

Krajinářská architektka Lucie Vogelová studovala v ateliéru M. Šika (1990–1992) na FA ČVUT a spoluzakládala sdružení mladých architektů a studentů architektury Nová česká práce (1994). Paralelně navštěvovala studium vybraných předmětů oboru zahradní a krajinářská architektura na fakultě Mendelovy univerzity v Lednici na Moravě. K profesi krajinářské architektky ji nasměrovala potřeba tvorby díla dynamického a proměnlivého v protikladu ke statičnosti a neměnnosti architektury, která jí nevyhovovala. V roce 1996 založila Vogelová společně s krajinářským architektem A. Wagnerem vlastní ateliér TERRA FLORIDA .cz zaměřený na krajinářské projekty, v němž působí s dalšími kolegy do současnosti. V roce 2020 spoluzaložila neziskovou organizaci DO PARKU / doparku.cz, který má za cíl zviditelnit obor krajinářské architektury jako svébytné odvětví a pomocí webové platformy prezentovat projekty a jejich tvůrce. NZ

Obr 1 – Lucie Vogelová, soukromý archiv
Obr 2 – Park Waltrovka, Praha 5 – Jinonice, 2013–2017, situace, zdroj: TERRA FLORIDA

Landscape architect Lucie Vogelová studied in the studio of M. Šik (1990-1992) at the Czech Technical University and co-founded the association of young architects and architecture students New Czech Work (1994). In parallel, she studied selected subjects in garden and landscape architecture at the faculty of Mendel University in Lednice na Moravě. She was directed to the profession of landscape architect by the need to create a dynamic and changing work in contrast to the static and unchanging nature of architecture, which did not suit her. In 1996, Vogelová founded her own studio TERRA FLORIDA together with landscape architect A. Wagner, focusing on landscape projects, where she has been working with other colleagues until the present day. In 2020, she co-founded the non-profit organization DO PARK / doparku.cz, which aims to make the field of landscape architecture visible as a distinct industry and to present projects and their creators through a web platform. NZ

Fig 1 – Lucie Vogelová, private archive
Fig 2 – Park Waltrovka, Prague 5 - Jinonice, 2013-2017, situation, source: TERRA FLORIDA

Navrhování a kurátorování výstav se pro Müllerovou stalo druhým celoživotním tématem, přičemž se vedle celkového ztvárnění a technického řešení většinou podílela i na koncepci, grafech či tabulkách, výběru exponátů i přípravě doprovodného programu. Prokazuje to i její nedoceněná příprava a organizace výstavy Za novou architekturu, kterou v roce 1940 uspořádaly v Uměleckoprůmyslovém museu nově sloučené architektonické spolky. Výstava, jíž doprovodila řada přednášek, článků i rozhlasové pořady, měla díky vývoji moderní architektury za poslední čtyři desetiletí pozvednout ducha národa, který se ocitl ve válce. Dodnes se téměř intaktně dochovala její a Machoňova výstavní zahrada (součást UPM) pojatá jako procházka zahradním interiérem. MK/HHD

Obr 1 – Výstava Za novou architekturu, 1940, repro NGP
Obr 2 – Výstava Za novou architekturu, 1940, repro NGP
Obr 3 – Zahrada UPM, 1940, repro NGP
Obr 4 – Zahrada UPM, půdorys, 1940, repro NGP

Designing and curating exhibitions became Müller's second theme, and in addition to the overall design and technical solutions, she also mostly participated in the concept, graphs or tables, the selection of exhibits and the preparation of the accompanying program. This is also demonstrated by her underappreciated preparation and organization of the exhibition For a New Architecture, which was organized in 1940 at the Museum of Applied Arts by the newly merged architectural societies. The exhibition, which was accompanied by a series of lectures, articles and radio programs, was intended to lift the spirit of a nation that found itself at war thanks to the development of modern architecture over the past four decades. Her and Machoň's exhibition garden (part of the UPM), conceived as a walk through a garden interior, has survived almost intact to this day. MK/HHD

Fig 1 – Exhibition For New Architecture, 1940, NGP reproduction
Fig 2 – Exhibition For New Architecture, 1940, NGP reproduction
Fig 3 – UPM Garden, 1940, NGP reproduction
Fig 4 – UPM Garden, plan, 1940, NGP reproduction

Zdravotnictví představovalo v životě Augusty Müllerové konstantu, ke které se vracela. Müllerová se zúčastnila veřejné soutěže na sanatorium TBC ve Vyšných Hágách (1932). Snad k tomuto zaměření přispěl i její starší bratr – lékař, díky němuž získala některé své první zakázky po škole na vybavení ordinací. Bratr Vladimír byl i jejím odborným konzultantem v soutěži na ideové řešení nemocnice v Motole (1936).Navrhovala i Ústředí a nemocnice českého Červeného kříže (1939). Navázala vztah s architektem Ladislavem Machoněm, s nímž v duchu funkcionalismu navrhovala soutěžní projekt přestavby Staroměstské radnice (1938). MK/HHD

Obr 1 – Soutěžní návrh pro Ústřední sociální pojišťovnu, axonometrie, Vyšné Hágy, 1932, NGP
Obr 2 – Soutěžní návrh pro Ústřední sociální pojišťovnu, Vyšné Hágy, 1932, NGP
Obr 3 – Soutěžní návrh Ústředí a nemocnice českého červeného kříže, axonometrie, Praha, 1939
Obr 4 – Soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice, Praha, 1938, NGP
Obr 5 – Soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice, Praha, 1938, NGP

Healthcare was a constant theme in Augusta Müllerová’s life. Müllerová participated in a public competition for the TB sanatorium in Vyšné Hágy (1932). Perhaps her older brother, a doctor, contributed to this focus, thanks to whom she received some of her first orders after school for the furnishing of surgeries. Her brother Vladimír was also her expert consultant in the competition for the conceptual design of the hospital in Motol (1936). She designed the Czech Headquarters of the Red Cross (1939). She established a relationship with the architect Ladislav Machoň, with whom she designed a competition project for the reconstruction of the Old Town Hall (1938) in the spirit of functionalism. MK/HHD

Fig. 1 – Competition proposal for the Central Social Insurance Company, axonometry, Vyšné Hágy, 1932, NGP
Fig. 2 – Competition proposal the Central Social Insurance Company, Vyšné Hágy, 1932, NGP
Fig. 3 – Competition proposal for the Headquarters of the Czech Red Cross, axonometry, Prague, 1939
Fig. 4 – Competition proposal for the Old Town Hall, Prague, 1938, NGP
Fig. 5 – Competition proposal for the Old Town Hall, Prague, 1938, NGP

Augusta Müllerová-Machoňová byla politicky angažovanou architektkou. Během studia na sebe upozornila spoluautorstvím tzv. L-projektu kolektivizovaného bydlení (1930), návrhem sanatoria ve Vyšných Hágách (1932). Nemocnice jako téma rozvíjela v návrhu pro Motol (1936) i souborem typových nemocnic po 1945 s L. Machoněm. Byla spoluautorkou výstavy Za novou architeturu (1940). Pro Ženskou národní radu navrhla penzion u Nové P**y (1938–1939), výstavu Péče o dítě (1938) a výstavu Žena v boji, práci a tvorbě! (1946). Více se dozvíte v biografii Martiny Koukalové. HHD

Obr 1 – Portrét, Literární archiv, památník NP
Obr 2 – Návrh motolské nemocnice, Praha, 1936, NGP
Obr 3 – Výstava Za novou architekturu, 1940, NGP

Augusta Müllerová-Machoňová was a politically active architect. During her studies, she drew attention by co-authoring the so-called L-project of collectivized housing (1930), and by designing a sanatorium in Vyšné Hágy (1932). She developed the hospital as a theme in the design for Motol (1936), and in a set of model hospitals after 1945 with L. Machoně. She was a co-author of the exhibition Towards a New Architecture (1940). For the Women's National Council, she designed the boarding house at Nové Paka (1938–1939), the exhibition Caring for a Child (1938) and the exhibition Woman in Battle, Work and Creation! (1946). You can find out more in Martina Koukalova's biography. HHD

Fig 1 – Portrait, Literární archiv, památník NP
Fig 2 – Design of the hospital Prague-Motol, 1936, NGP
Fig 3 – Exhibition Towards a New Architecture, 1940, NGP

105 biografichých medailonů a soupisů díla žen v architektuře působících mezi 1945 a 2000 se podařilo vytvořit pro stejnojmennou databázi. Databáze byla naprogramovaná a zrešeršovaná týmem ve složení:
Koncepce: Helena Huber-Doudová , Klára Brůhová , Petra Hlaváčková , Šárka Malošíková , Nikola Zahrádková
Produkce a management: Helena Huber-Doudová, Petra Hlaváčková, Nikola Zahrádková, Klára Brůhová
Grafika: Formall
Programování: Awete
Pořizovateli databáze jsou NGP a UMPRUM v rámci výzkumu GAČR (2021–2024).

105 women in architecture working between 1945 and 2000 were listed in an online database, including a comprehensive biography and list of works with images. The database was programmed and researched by a team consisting of:
Concept: Helena Huber-Doudová, Klára Brůhová, Petra Hlaváčková, Šárka Malošíková, Nikola Zahrádková
Production and management: Helena Huber-Doudová, Petra Hlaváčková, Nikola Zahrádková, Klára Brůhová
Graphics: Formall
Programming: Awete
The database was established by NGP and UMPRUM, as a part of GAČR research (2021–2024).

Minulý pátek proběhlo slavnostní představení publikace Ženy v architektuře. Kritické studie a genderové analýzy českého architektonického prostředí po roce 1945. Bylo to krásné a moc děkujeme všem, co dorazili!
Knihu vydalo nakladatelství UMPRUM ve spolupráci s Národní galerií Praha, editorsky ji připravily Klára Brůhová a Helena Huber-Doudová a na jejím obsahu se dále podílely Petra Hlaváčková, Karina Hoření, Šárka Malošíková, Denisa Nečasová, Mary Pepchinski, Barbora Řepková, Barbora Vacková a Nikola Zahrádková. Jde o finální výstup našeho projektu - tedy výzkumného grantu GAČR (NGP & UMPRUM), který se zabýval tématem žen v architektuře druhé poloviny 20. století jak z hlediska dějin architektury, tak v mezioborových souvislostech z pohledu sociologie, obecných dějin a genderových studií.

Last Friday, we held a presentation of the publication Women in Architecture: Critical Studies and Gender Analyses of the Czech Architectural Setting after 1945. It was beautiful and we would like to thank everyone who attended!
The book was published by the UMPRUM in collaboration with the National Gallery Prague. It was edited by Klára Brůhová and Helena Huber-Doudová, with contributions from Petra Hlaváčková, Karina Hoření, Šárka Malošíková, Denisa Nečasová, Mary Pepchinski, Barbora Řepková, Barbora Vacková, and Nikola Zahrádková. The book is the final outcome of our project – a GAČR research grant (NGP & UMPRUM) focusing on women in architecture in the second half of the 20th century. The project explored this topic both in terms of architectural history and through interdisciplinary perspectives in sociology, general history, and gender studies.

photo: Ondřej Uhlík

"Experiment ’61" na Invalidovně byl koncipován jako výstava bydlení. Polovina interiérů tzv. sendvičového domu byla vybavena běžným nábytkem, pro deset bytových jednotek navrhl Ústav bytové a oděvní kultury modelové byty pro jednu osobu a více osob. Nejúspěšnější byty byly zařízeny individuálními návrhy mj. E. Kittrichovou, E. Hrůzovou. Autory ostatních modelových půdorysů a nábytku byli K. Koželka, I. Nedoma, A. Fuchs (židle), J. Anýž (svítidla). Na první pohled zaujala barevnost bytových textilií (O. Karlíková). hhd

Obr 1–4 – Interiér navržený Emanuelou Kittrichovou, Praha-Invalidovna, 1961, repro

https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=28

The Prague-Invalidovna "Experiment ‘61" was conceived as a housing exhibition. Half of the interiors of the so-called sandwich house were furnished with ordinary furniture, and for ten housing units the ÚBOK designed model apartments for one or more persons. The most successful flats showcased individual designs by, among others, E. Kittrichová and E. Hrůzová. The authors of the model floor plans and furniture were K. Koželka, I. Nedoma, and A. Fuchs (chairs), and J. Anýž (lamps). The colourfulness of the furnishing textiles caught the eye at first sight (O. Karlíková). hhd

Fig 1–4 – Interior designed by Emanuela Kittrichová, Prague-invalidovna, 1961, repro

Emanuela Kittrichová, výrazná designérka a teoretička interiérů, byla angažovaná v Klubu architektů, ve Svazu socialistických architektů a v Levé frontě. S manželem J. Kittrichem a J. Hrubým v meziválečné době vypracovala dva soutěžní návrhy na školy (Neštěmice, 1936 a Praha, 1938), vystavovala návrhy interiérů ve výstavách "Bydlení" (1941), "Lidový byt" (1942) organizovaných Svazem čs. díla. Od r. 1959 působila v Ústavu bytové a oděvní kultury, výrazně spoluurčovala výstavu "Experiment ’61" v Praze-Invalidovně (1961), byla spoluautorkou “neufertovského” souboru měření "Nábytek, člověk, bydlení" (1978). hhd

Obr 1 – Portrét, soukromý archiv
Obr 2 – Nábytek, člověk, bydlení, 1978
Obr 3 – studie kuchyňského pracoviště,1962, soukromý archiv

https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=28

Emanuela Kittrichová, a prominent interior designer and theorist, was involved in the Architects' Club, the Union of Socialist Architects and the Left Front. With her husband J. Kittrich and J. Hrubý in the interwar period, she developed two competition designs for schools (Neštěmice, 1936 and Prague, 1938), exhibited interior designs in the exhibitions "Housing" (1941), "Popular Flat" (1942) organized by the Czechoslovak Werkbund. From 1959, she worked at the Institute of Housing and Clothing Culture, and significantly co-determined the exhibition "Experiment ’61" in Prague-Invalidovna (1961). She was a co-author of the Neufert-style set of measurements published as "Furniture, Man, Housing" (1978). hhd

Fig 1 – Portrait in the studio, private archive
Fig 2 – Furniture, Man, Housing, 1978
Fig 3 – study of the kitchen, 1962, private archive

Výzkum Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK) konstatoval neúčelnost nábytkových monobloků a sedacích souprav, nedostatek sortimentu, především pro děti a seniory. Studie „100 bytů na sídlišti Bohnice“ (1978) zjistil vysokou úroveň vybavení všech bytů chladničkou, televizorem a pračkou. Typické zařízení bytů, nevyhovující velikost nábytku, především obývákové stěny a sedací soupravy, „stejnost“ pokojů a typy dekorů analyzovala I. Čapková ve svých kresbách. hhd

Obr 1–4 – Analytické kresby Ivany Čapkové, osobní archiv

https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=27

The research of the Institute of Housing and Clothing Culture (ÚBOK) revealed the impracticality of furniture monoblocks and sofas, as well as the lack of a range of products, especially for children and the elderly was pointed out. The study “100 flats in the Bohnice housing estate” (1978) found a high level of equipment in all flats with a refrigerator, television and washing machine. The typical furnishing of the flats, the inadequate size of furniture, especially living-room furnishings and sofas, the “sameness” of the rooms and the types of décor, were all analysed by I. Čapková in her drawings. hhd

Fig 1–4 – Analytical drawings by Ivana Čapková, private collection