25/01/2015
Pitný režim neboli doplňování tekutin do těla, které by mělo překrýt denní výdej tekutin ale i ztráty v průběhu spánku. Denní příjem vody by měl odpovídat zhruba dvěma až třem litrům vody v závislosti na vytížení daného jedince a jeho věku. Při náročných fyzických aktivitách je nutné uzpůsobovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. K ní dochází (i bez pocitu žízně) většinou v zimě (suchý vzduch) a v horkých letních dnech. (Příznaky jsou například suchá pokožka, rty či nízký krevní tlak.) Závislost pít vodu také závisí i na stravě. Je-li strava slaná či sladká, člověk přirozeně potřebuje více tekutin oproti člověku, který jí např. obilniny, luštěniny, zeleninu atd. Bez vody jsme schopni přežít 2-4 dny, proto máme proti nedostatku vody vybudován ochranný systém, který hlásí zprávu do mozku a dostaneme žízeň. V dospělosti naše tělo obsahuje 70% vody. O tom, kolik za den toho vypít a čeho, se popsalo hodně papíru. Základem je kvalitní, čistá a neslazená voda. Ráno na lačno je nutné doplnit tekutiny např. vlažná voda s citronem. V průběhu dne je vhodné pít často a méně, aby měl organismus stále z čeho čerpat živiny. Voda funguje jako chladící kapalina, bez které se tělo snadno prohřeje. Podílí se na metabolismu buněk a těla, dopravě živin i na vyplavování odpadních a škodlivých látek z těla. Měřítkem množství vody v těle může být barva moči, která by neměla být tmavá (výjimkou je užívání vitamínů jenž zabarvují moč). Krátkodobý nedostatek tekutin způsobuje bolest hlavy, zhoršené soustředění a únavu. Dlouhodobý deficit zase může za předčasné stárnutí tkání i potíže s klouby a páteří.
