25/05/2026
🥋 Humans of ISO: Manolis ✨
Judo is not just a sport to me — it’s a way of life. It has taught me discipline, respect, and most importantly, that whenever you fall on the tatami, you have to get back up immediately and keep going.
My dad introduced me to judo, and I’ve been practicing it for 13 years. When I started winning tournaments across Europe as a young kid, I realized that this was the path I wanted to dedicate myself to completely.
Sport gives me strength, fitness, and mental toughness. At the same time, it brings a huge amount of pressure and exhaustion from constantly balancing school and training. If I sometimes don’t smile much or respond in the best way because of exhaustion, I never mean it badly — it’s simply the fatigue from judo, cutting weight for a lower category, and managing school responsibilities at the same time. Judo has taught me how to stay calm under pressure and has also brought amazing people into my life.
The hardest part of being an athlete is dealing with the constant ups and downs of victory and defeat. The past year was difficult for me in terms of results, and the hardest moment came at this year’s Czech National Championship. I dreamed of reaching the final with my friend Adam Rusňák, but we met early in the quarterfinals. Even though I won five matches, two losses cost me a medal and I finished 5th from around 65 competitors. It was painful to realize that those two matches represented half a year of sacrifice, hard work, and suffering. Still, experiences like these continue to push me forward.
The achievement I’m most proud of is winning silver at the Czech U16 National Championship. Even though I felt I deserved the gold medal, that experience motivated me to work even harder and never give up. 🥈
Balancing school and sport is a constant cycle. I train eight to nine times a week. The athletes from the sports high school start their morning practice at 7:30 a.m., but I have to wake up at 5:40. By 6:10, I’m already training in the gym so I can fit everything into my schedule, and by 7:40 I’m sitting in class. It requires complete discipline, consistency, and planning every minute of the day.
My biggest goal is to win gold at the U21 World Championship. It’s both a short-term and long-term dream because I still have three to four years of hard work ahead of me in this category. In a few years, I see myself competing on the world stage, fighting for the top positions and proving that all the early mornings and sacrifices were worth it. Whatever your dream is in life, chase it with one hundred percent effort. 💪🌍
🇨🇿
🥋 Humans of ISO: Manolis ✨
Judo pro mě není jen sport. Je to životní styl. Naučilo mě disciplíně, respektu a hlavně tomu, že když člověk spadne na tatami, musí se okamžitě zvednout a pokračovat dál.
K judu mě přivedl taťka a věnuji se mu už 13 let. Když jsem jako malý kluk začal vyhrávat turnaje po celé Evropě, uvědomil jsem si, že právě tohle je cesta, které chci obětovat maximum.
Sport mi dává sílu, kondici a psychickou odolnost. Zároveň ale přináší obrovský tlak a únavu z neustálého kombinování školy a tréninků. Když se občas kvůli vyčerpání neusmívám nebo nereaguji úplně nejlépe, není za tím nic špatného — jen únava z juda, hubnutí do nižší váhové kategorie a každodenní školní povinnosti. Judo mě naučilo zachovat chladnou hlavu i v těžkých situacích a zároveň mi přineslo skvělé přátele.
Nejtěžší na cestě sportovce je podle mě vyrovnat se s neustálou houpačkou výher a proher. Poslední rok se mi výsledkově příliš nedařilo a nejvíc mě zasáhlo letošní mistrovství republiky. Měl jsem sen bojovat ve finále se svým kamarádem Adamem Rusňákem, ale potkali jsme se už ve čtvrtfinále. I přes pět vyhraných zápasů mě dvě prohry připravily o medaili a skončil jsem pátý z přibližně 65 závodníků. Bylo těžké si uvědomit, že právě ty dva zápasy rozhodly o půl roce dřiny, bolesti a obětování. Přesto mě i takové chvíle posouvají dál.
Nejvíce pyšný jsem na 2. místo na Mistrovství České republiky U16. I když jsem cítil, že jsem měl získat zlato, právě tato zkušenost mě motivovala pracovat ještě tvrději a nevzdávat se. 🥈
Skloubit školu a sportovní život je obrovský kolotoč. Trénuji osm až devětkrát týdně. Kluci ze sportovního gymnázia začínají ranní tréninky v 7:30, ale já vstávám už v 5:40. V 6:10 už jsem v posilovně, abych všechno stihl, a v 7:40 už sedím ve školní lavici. Vyžaduje to stoprocentní disciplínu, konzistenci a plánování každé minuty dne.
Mým největším cílem je získat zlato na Mistrovství světa U21. Je to pro mě dlouhodobý sen, na kterém budu ještě několik let tvrdě pracovat. Za pár let se vidím na světové scéně, kde chci bojovat o nejvyšší příčky a dokázat, že všechna ta ranní dřina a oběti měly smysl. Ať už má člověk jakýkoliv sen, měl by si za ním jít na sto procent. 💪🌍
