Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

24/08/2026

☀️ Z oxidu uhličitého přímo na čistý etanol. Výzkum PřF UK posouvá zelenou chemii 🌿

Přeměnit skleníkový plyn na využitelné palivo pomocí slunečního záření je jedním z hlavních cílů moderní zelené chemie 🌿. Tým z chemické sekce naší fakulty pod vedením Pavla Eliášová udělal v této oblasti zásadní krok vpřed. Ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy vyvinul novou fotokatodu, která dokáže efektivně měnit oxid uhličitý na čistý etanol.

Zařízení pro tuto přeměnu využívá jako klíčový prvek materiál z oxidu měďného. Ten je levný a dostupný, ve vodním prostředí pod světlem ale dosud degradoval během několika desítek minut. Výzkumný tým tento problém vyřešil vytvořením unikátního nanosendviče. Oxid měďný spojil s dvoudimenzionálními materiály MXeny a tenkou vrstvou oxidu titaničitého. Upravený MXen odvádí elektrický náboj ⚡, chrání materiál před rozpadem 🛡️ a zároveň pomáhá přeměňovat CO2 na kapalné palivo.

V laboratorních podmínkách dosáhla nová fotokatoda rekordní účinnosti přeměny sluneční energie na ethanol ve výši 2,74 %. Zásadní výhodou je i to, že při reakci vzniká výhradně čistý etanol bez nežádoucích příměsí, což výrazně zjednodušuje případné využití v průmyslu. Výzkum probíhal v rámci mezinárodního evropského Desired project (Horizon Europe) s podporou výzkumného centra UNCE a programu L'Oréal-UNESCO For Women in Science. 🌍✨

20/08/2026

🔴💉⚫ Představte si, že byste mohli naučit svojí vlastní imunitu likvidovat nádorové buňky. Žádná chemoterapie, žádné ozařování. Tak přesně to nabízí imunoterapie.

Jedním nástrojem imunoterapie mohou být tzv. NK buňky, vycvičení zabijáci v našem organismu, kteří dokáží likvidovat všechno, co v těle nechceme.

Za rozhovor děkujeme halsu časopisu VESMÍR!

🔴💉⚫ Představte si, že byste mohli naučit svojí vlastní imunitu likvidovat nádorové buňky. Žádná chemoterapie, žádné ozařování. Tak přesně to nabízí imunoterapie.

Jedním nástrojem imunoterapie mohou být tzv. NK buňky, vycvičení zabijáci v našem organismu, kteří dokáží likvidovat všechno, co v těle nechceme.

A právě NK buňky nadchly biochemika Ondřeje Vaňka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy tak, že jim zasvětil svůj vědecký život.

O imunoterapii a NK buňkách. O očkování proti nádorům. O nové generaci vědců a o vášni, která v nich musí plát.

Poslouchejte nový díl Hlasu Vesmíru ⬇️

Podcast vznikl za podpory Přírodovědecké fakulty UK. Děkujeme!

🔗 https://creators.spotify.com/pod/profile/hlas-vesmiru/

20/08/2026

🏜️ Sucho nevyřešíme rychlými zkratkami, ale vědou, daty a mezioborovou spoluprací.

Prezident Petr Pavel na odborném setkání v Lánech zdůraznil, že zvládání klimatické změny vyžaduje hlubokou diskuzi odborníků z různých oblastí, nikoliv pouhou stavbu nových přehrad. Rozhodování státu musí vycházet z ověřených faktů a srozumitelně předávaných dat.

🎓 Přírodovědecká fakulta UK v centru dění

Máme velkou radost, že hlas PřF UK byl u tohoto klíčového stolu zásadním způsobem slyšet!

👥 Kdo další zasedl k diskuzi v Lánech?

Cílem setkání bylo propojit vědce, praxi, akademiky i širší veřejnost. Mezi pozvanými hosty byli:

🔬 prof. Jiří Reif – vedoucí Ústav pro životní prostředí PřF UK

🦅 prof. David Storch – Katedra ekologie PřFUK

🧪 Jana Klánová – environmentální chemička

📜 Bedřich Moldan – zakladatel Centra pro otázky životního prostředí UK a první československý ministr životního prostředí

🎤 Dan Bárta – přírodovědec a zpěvák

🌤️ Alena Zárybnická – meteoroložka a moderátorka

📱 Tadeáš Čech – influencer věnující se osvětě v oblasti životního prostředí

🚜 Zástupci praxe a výzkumu – odborníci na environmentální vzdělávání, lesníci, zemědělci i podnikatelé z oboru recyklace.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pavel-a-prvni-dama-debatuji-s-odborniky-v-lanech-o-zivotnim-prostredi-376705

19/08/2026

🎉 Výročí 🎉

Jaromír Janka (19. srpna 1908, Praha – 28. ledna 1976, Praha), geograf a kartograf, středoškolský profesor, člen Názvoslovné komise.

🎉 Výročí 🎉

Jaromír Janka (19. srpna 1908, Praha – 28. ledna 1976, Praha), geograf a kartograf, středoškolský profesor, člen Názvoslovné komise.

Po absolvování studia geografie na Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy navázal odbornou spolupráci s Karlem Kuchařem, s nímž vytvořili několik desítek regionálních map.

Byl také redaktorem třináctisvazkového Politicko-hospodářského atlasu světa.

Nelze opomenout ani jeho tvorbu didaktických pomůcek pro výuku zeměpisu, zejména několika souborů němých map.

Jeho dílo i archiválie z jeho života si můžete prohlédnout na webové stránce http://www.mapovasbirka.cz/janka/.

18/08/2026

Na letošní Mezinárodní geografické olympiádě (iGeo) se naši reprezentanti v silné světové konkurenci rozhodně neztratili. Máme obrovskou radost, že za jejich vedením a intenzivní přípravou stála z velké části právě naše fakulta. 🧬📍

Obrovská gratulujeme celému týmu k výborným výsledkům a všem školitelům děkujeme za skvělou práci! 👏🎉

18/08/2026

Věděli jste, že přímo v české krajině máme písečné duny s rostlinami z doby ledové? ⏳

Jednou z nejvzácnějších je sinokvět chrpovitý. V celém Česku i Německu přežívá už jen v několika posledních exemplářích a bez pomoci odbornické obce by z naší přírody zcela zmizel. 🌱

Proto v červenci odstartoval velký mezinárodní projekt LIFE for Jurinea na jeho záchranu! 🌍

Naše Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy u toho nemůže chybět. Společně s týmy z Botanického ústav AV ČR a Biologického centra Akademie věd ČR ČR budeme zkoumat, jak sinokvět nejlépe namnožit a navrátit zpět na polabské písčiny. 🔬
Není to jen o jedné kytce. Obnova písečných dun pomůže zachránit celý unikátní ekosystém i ohrožené druhy opylovačů. 🐝

Do monitoringu se během následujících deseti let bude moci zapojit i veřejnost a studující. Sledujte nás, budeme vás o průběhu dál informovat! 💚

18/08/2026

🏆 Služební pes Bobík získal druhé místo v soutěži Nejlepší důkaz za zásah naší fakultě

Služební pes Bobík získal druhé místo v celostátní odborné soutěži Nejlepší důkaz! Ocenění i se zaslouženým masovým dortem si se svým psovodem převzal za pohotový a profesionální zásah v naší historické budově na pražském Albertově. 🏆

Oceněné video zachycuje dubnovou akci, kdy policie prověřovala oznámení o možném vloupání na Albertově. Bobík při prohledávání rozsáhlého objektu došel až do posledního patra, kde za školními lavicemi vyčenichal dva ukryté muže. Ti se pokusili z fakulty odnést elektroniku za téměř 30 tisíc korun.

Soutěž pořádá společnost Axis Communications a magazín Týdeník Policie, přičemž porota hodnotí profesionalitu i důkazní hodnotu záznamů. Děkujeme zasahujícím složkám Policie České republiky za ochranu fakultního majetku a Bobíkovi přejeme dobrou chuť! 🎂

Více informací naleznete zde:

https://tydenikpolicie.cz/v-dalsim-kole-ankety-nejlepsi-dukaz-uspeli-prazsti-policejni-psovodi-a-jejich-partaci-harley-a-bobik/

14/08/2026

Tajemství rybího zraku a krve: Úspěšný projekt z PřF UK ocenila Grantová agentura ČR 🌊

Život v tisícimetrových hloubkách oceánu nebo ve vodách s minimem kyslíku vyžaduje od živočichů neuvěřitelné přizpůsobení. Výzkumný tým pod vedením Zuzana Musilova z Katedry zoologie na naší fakulty se zaměřil na to, jaké molekulární triky pomáhají rybám v těchto extrémních podmínkách přežít.

Vědkyním a vědcům se podařilo odhalit řadu překvapivých zjištění. Některé hlubokomořské druhy mají v DNA desítky genů pro vidění ve tmě, zatímco jiné dokážou vnímat červené světlo a využívat ho jako neviditelnou svítilnu. Tým navíc vyvinul unikátní metodiku pro zkoumání buněk sítnice, která otevřela dveře k dalším objevům.

Projekt získal od Grantová agentura České republiky (GA ČR) nejvyšší možné hodnocení "vynikající" a pro vedoucí týmu znamenal odrazový můstek k zisku prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC). Výsledky ukázaly, jak fascinující a rozmanitá dokáže být evoluce v místech, kam sluneční paprsky nedosáhnou. 🐟

14/08/2026

Dvakrát v prestižním PNAS! Tým profesora Volfa popsal klíčové triky obávaných parazitů 🧬

Týmu profesora Petra Volfa z Katedry parazitologie na naší fakulty se podařil mimořádný úspěch. Během pouhých tří měsíců publikoval v prestižním časopise PNAS hned dvě zásadní studie o leishmaniích - mikroskopických prvocích, kteří v tropech a subtropech způsobují závažné onemocnění lidí i zvířat.

První studie popsala, jak se parazit v těle přenašeče, drobného krevsajícího hmyzu, doslova ukotvuje. Bez pevného přichycení v trávicím traktu hmyzu pomocí specifických bílkovin ze skupiny KIAP se leishmanie nedokážou dál vyvíjet. Když vědci tento gen pomocí molekulárních nůžek vypnuli, paraziti ztratili schopnost se udržet v přenašeči a svůj životní cyklus nedokončili. 🧪

Druhá mezinárodní studie ukázala, že leishmanie se v přírodě kříží daleko častěji, než se předpokládalo. Více než 70 % zkoumaných vzorků neslo mozaikovitou genetickou strukturu. Tato čilá výměna genů umožňuje parazitům rychle získávat odolnost vůči lékům nebo vyšší schopnost vyvolat nemoc.

Pochopení těchto dvou mechanismů otevírá cestu k vývoji nových strategií, jak s tímto nebezpečným onemocněním bojovat a lépe sledovat jeho šíření v terénu. 🌍