HistoKlub MED MUNI

15/05/2024

V sobotu 27.4. 2024 navštívilo Ústav histologie a embryologie v rámci programu Juniorské akademie MED MUNI přes 50 středoškoláků zajímajících se o téma reprodukce. V prostorách výukové embryologické laboratoře se dozvěděli o možnostech a limitech reprodukční medicíny, mohli si vyzkoušet mikromanipulační techniky a seznámit se s unikátní přístrojovou technikou, která se využívá v laboratořích center asistované reprodukce.

17/04/2020

Obrázek pro tento den:

Zdálo by se, že čichový epitel u lidí není příliš významnou strukturou, například ve srovnání s myším nebo psím, kterým poskytuje úžasně citlivý smyslový nástroj.

Aktuálně se zdá, že lidský čichový epitel, který představuje jen malou část výstelky nosní dutiny, získává nový klinický rozměr! Pacienti s covid-19 totiž uvádějí jako jeden z prvních symptomů ztrátu čichu (anosmii). Čichový epitel tak zřejmě představuje vstupní bránu pro virus SARS-CoV-2, který ji překonává zatím ne úplně jasným způsobem.

Jaká je stavba lidského čichového epitelu? Je to nervová struktura, tvořená bipolárními nervovými buňkami, uspořádanými do plošné výstelky, které svými dendrity vnímají chemické složení svého bezprostředního okolí a axonem tuto informaci předávají do CNS.

Tyto vlastnosti (tedy epiteliální uspořádání, schopnost vnímat a zpracovat senzorický vjem, a zároveň jej cestou vybuzení akčního potenciálu předat do CNS) jej histologicky řadí mezi primární smyslové epitely.

Detail čichového epitelu najdete i v online Cytologickém atlasu pod číslem 23.
https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1440

16/04/2020

Obrázek pro tento den:

Vrstevnatý dlaždicový rohovějící epitel je typický pro vrchní vrstvu kůže - epidermis. Směrem k povrchu pokožky epitelové buňky produkují velké množství intermediárních filament - keratinu, mění svůj vzhled, zplošťují se, a nakonec vytvářejí už neživou, keratinizovanou, zevní vrstvu, která poskytuje účinnou mechanickou i chemickou bariéru.

15/04/2020

Obrázek pro tento den:

Apikální povrch enterocytů s mikroklky (1), ukotvenými do aktinové kortikální sítě (2) a spojovacím komplexem (3) - souborem mezibuněčných spojů, které udržují epitelové buňky sliznice tenkého střeva velmi těsně pohromadě.

08/04/2020

Ke studijní literatuře - sylabus a náplň kurzu reflektuje český překlad Junqueirových základů histologie, včetně konceptů a terminologie. Využít lze ale i další dostupnou literaturu, nebo internetové zdroje včetně atlasů na našich stránkách.

http://www2.med.muni.cz/histology/multimedia-a-ucebnice/

Učebnice histologie:
• Mescher, A.L. Junqueirovy základy histologie. Galén, 2018
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01006414090
Doporučený standard včetně terminologie.

• Mescher, A.L. Junqueira's basic histology : text and atlas. 13th ed. New York: McGraw-Hill Medical, 2013. xi, 544. ISBN 9781259072321.
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000854210
Anglická verze

• Lüllmann-Rauch, R. Histologie. Translated by Radomír Čihák. 1. české vyd. Praha: Grada, 2012. xx, 556. ISBN 9788024737294.
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000832019
Obsáhlá, kvalitní učebnice, rozsahem může být i nad rámec našeho kurzu

• Paulsen, Douglas F. Histologie a buněčná biologie : opakování a příprava ke zkouškám. Praha:Nakladatelství H+H, 2004 (překlad Konrádová V.)
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000441496
Dobrá komplementární učebnice, nemusí odpovídat sylabu našeho kurzu.

Učebnice embryologie:
• Moore, K.L. Zrození člověka : embryologie s klinickým zaměřením. Praha : ISV nakladatelství, 2002
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000431807
Obsáhlá, kvalitní učebnice s velkým klinickým přesahem.

• Sadler, T.W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2011. xviii, 414. ISBN 9788024726403.
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000662403
Klasika mezi učebnicemi embryologie, ale vhodná spíše pro opakování, než pro první čtení. Vyžaduje poměrně solidní znalostní základ.

• Vacek, Z. Embryologie : učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 255 s. ISBN 9788024712673.
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000476654
Česká klasika.

• Kapeller, K. a V. Pospíšilová. Embryológia človeka: učebnica pre lekárske fakulty. Martin: Osveta, 2001. 370 s. ISBN 80-8063-072-0.
https://katalog.muni.cz/Record/MUB01000431664
Slovenská klasika.

Listopad 9, 2016 Administrator Elektronické učebnice a atlasy Histologický atlas Doporučený studijní materiál   Cytologický a embryologický atlas Doporučený studijní materiál     Interaktivní embryologický atlas pro další studium       Elektron-mikroskopický atlas tkání a o...

03/04/2020

Co má společného Sir Gilbert Blane, námořní medicína a náš kurz histologie? ⛵️

Přesně to samé jako kolagenní vazivo, čerstvé ovoce a zdravé dásně 😁🍊🍎🍋

Jak na to Sir Gilbert přišel, aniž něco věděl o vitamínu C, najdete tady: http://www.gutenberg.org/ebooks/53007

Samotný vitamín C (kyselinu askorbovou) objevil v roce 1930 Albert Szent-Györgyi, za což právem dostal o 7 let později Nobelovu cenu a zapsal se do historie lékařské chemie.
https://www.acs.org/content/acs/en/education/whatischemistry/landmarks/szentgyorgyi.html👨‍🔬

Jakou roli hraje vitamin C v syntéze kolagenu a proč jeho nedostatek způsobuje kurděje?

02/04/2020

Kolik druhů organel a nejrůznějších dalších buněčných strukur najdete na obrázku?
Počet identifikovaných struktur pište do komentářů. Kdo se trefí, vyhraje. Všechny struktury je nutné umět pojmenovat 😉

Bonusová otázka - k jakému tkáňovému typu buňka patří?

31/03/2020

Krátké shrnutí o Ki-67, v protokolech k praktiku 6 byla otázka na něj otršku oříšek :)

Ki-67 je intranukleární (případně s chromosomy asociovaný) protein, který je výrazně exprimovaný v proliferujích buňkách během pozdní G1, S, G2 a M fáze a hraje roli v buněčném dělení. Neproliferující buňky ve fázi G0 Ki-67 neexprimují.

Hlavní význam v jeho využití je v diagnostice nádorů. Stanovuje se tzv. Ki-67 index, který se udává v procentech. To nám říká, jak moc velká část nádorových buněk proliferuje, je to tedy tzv. marker proliferace nádoru. Čím vyšší číslo, tím je nádor agresivnější. Zároveň ale dělící se buňky jsou mnohem náchylnější k účinkům chemoterapie, cytostatika totiž cílí v drtivé většině na buněčné dělení.
Podle onkologické terminologie má tak vyšetření Ki-67 hodnotu prognostickou (nádor s vysokou expresí je nebezpečnější, má horší prognózu) a prediktivní (nádor s vysokou expresí bude spíše reagovat na chemoterapii).

Jednoznačně nejčastějším nádorem, kde se vyšetření Ki-67 používá je karcinom prsu, kde pacientky s vysokou expresí (ve více jak 20% buněk) mají horší prognózu, ale mnohem více profitují z tzv. trimodální léčby (tj. operace, radioterapie i chemoterapie), tj u těchto pacientek spíše použijeme chemoterapii (zejména adjuvantní, tj. po operaci), protože máme velkou šanci, že bude účinná.

31/03/2020

Jednoduché video o základních barvících metodách :)

In order to be able to look at tissues under a microscope, we need to first stain them with the right technique. Learn the main staining techniques used in h...

29/03/2020