07/03/2026
Světový den divoké přírody se slaví 3. března s cílem upozornit na krásu a význam divoké přírody, která se stává čím dál tím vzácnější.
👉Připoměňme si tedy, proč jsou staré stromy důležité?
1. Hotely pro biodiverzitu
Starý strom je domovem pro tisíce organismů. Čím je strom starší, tím je pro přírodu cennější.
• Dutiny a praskliny: Poskytují hnízdiště ptákům a úkryt netopýrům.
• Mrtvé dřevo: I když je strom ještě živý, jeho odumírající části jsou nezbytné pro vzácné druhy hmyzu, které se v mladých hospodářských lesích neuživí.
• Houby: V lesnictví se dříve stromy s plodnicemi hub okamžitě kácely jako „nemocné“. Dnes víme, že strom s houbou je klíčem k životu v lese. Bez hub by nebyl datel, bez datla by nebyl sýček a bez sýčka by se přemnožili hraboši. Většina našich stromů má velmi tvrdé jádrové dřevo, do kterého by se ani ten nejsilnější datel neprotesal. Tady nastupují dřevokazné houby. Houby napadají primárně mrtvé jádro stromu. Vnější vrstvy (bělové dřevo), které vedou vodu a živiny, zůstávají zdravé a pevné.
2. Genofond a odolnost
Stromy, které přežily staletí, prokázaly neuvěřitelnou odolnost. Přečkaly sucha, mrazy i epidemie škůdců. Jejich semena nesou genetickou informaci „vítězů“, která je klíčová pro obnovu lesů v době klimatických změn.
3. Klimatická funkce
Jeden mohutný strom dokáže během horkého dne odpařit stovky litrů vody, čímž ochlazuje své okolí účinněji než několik klimatizací.
Proč z krajiny mizí?
Bohužel, dnešní svět je nastaven na rychlost a efektivitu, což starým stromům nevyhovuje.
• Intenzivní zemědělství a lesnictví: V hospodářských lesích se stromy kácejí v tzv. „mýtném věku“, což je pro strom často teprve puberta. V polích pak osamocené stromy ustupují těžké technice a scelování lánů.
• Přílišná „bezpečnost“: V parcích a městech se staré stromy často kácejí z obavy o bezpečnost (pád větví). Namísto odborného ošetření se volí nejjednodušší cesta – motorová pila.
• Změna klimatu: Extrémní sucha oslabují i ty největší obry. Když klesne hladina spodní vody, staré stromy s hlubokými kořeny už na ni nedosáhnou a snadněji podlehnou škůdcům (např. kůrovci).
• Světelné znečištění a chemizace: Pesticidy z polí a umělé osvětlení narušují životní cykly hmyzu a hub, které žijí v symbióze se stromy, což postupně vede k jejich chřadnutí.
Proč je důležité ponechat mrtvé (tzv. doupné) stromy v lese? V hospodářských lesích jsou tyto odumřelé stromy často považovány za „vadu“ nebo „zdroj nákazy“ a jsou odstraňovány. Přitom jeden jediný doupný strom může hostit více života než celý hektar mladého smrkového lesa.