10/12/2016
Vyznání včelaře ...
tak mi při práci doma TV bedna přináší obrazy ze života. A ejhle jeden koňák se vyznává, že na rozdíl od lidí, ho kůn nikdy nezklamal protože ... chvíli jsem přemýšlel jestli to může být vůbec možné. Uvědomil jsem si jak mě ty moje holky (včely) někdy pořádně štvou. Bodají právě když s nimi mám ty nejlepší úmysly, rojí se, vytvoří si co chtějí a kdy chtějí, vždy dokážou překvapit. Nijak zvlášť se se mnou, na rozdíl od pejsků, kočiček, koní i jiné havěti, nemazlí a nevyhledávají mou společnost. Většinou spíše naznačí, že jsem tak nějak navíc, a že už bych měl jít pryč a nestrkat svůj zvědavý nos kam nemám. A přesto je fakt miluju. Myslím na ně když usínám, i když jsem v práci. Nejeden víkend patří právě jim. A nepotřebuju si lhát jak jsou dokonalé, věrné a poctivé. Vím že zalétávají, matky jsou tak trošku promiskuitní a že si i kradou navzájem. Ale vždyť se říká, že muže přitahují potvory. Každopádně něco na nich je. Je to zralý vztah, bez slovních kudrlinek. Vím na čem jsem. Mám je rád takové jaké jsou.
