s.Obsah [zobrazit]
[editovat]
Historie Tatry
Pamětní deska Ignáce Šustaly v Muzeu Fojtství v Kopřivnici
Firma byla založena v roce 1850 Ignácem Šustalou, který začal v malé rodinné firmě vyrábět kočáry a bryčky. Postupně se rozrůstala a začala orientovat na nové druhy dopravy. V roce 1882 vyrobila prvních 15 železničních vagónů. V roce 1897 vyrobila jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě (Automobil Präsident), v roce 1898 první nákladní automobil. V roce 1890 se podnik změnil na akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft. V meziválečném období se firma jmenovala Ringhoffer - Tatra, nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla. Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka (v Tatře zaměstnán 1897 - 1945). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám ovšem ve světě je známější označení Tatra-concept. Tatra je také známa převážným využíváním vzduchem chlazených motorů. Během druhé světové války významně přispěla továrna výrobou nákladních automobilů a tankových motorů německému válečnému úsilí. Po druhé světové válce vyráběla Tatra především nákladní automobily, ale také luxusní limuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Pro testování vyráběných vozů postavila Tatra v Kopřivnici testovací polygon nazývaný Tatra polygon. V roce 1989 došlo k útlumu výroby osobních automobilů a problémům s privatizací, které vedly k úpadku firmy. V té době době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku, která jí pomohla překonat krizi. Po táhlých jednáních se zahraničními investory se nakonec americké společnosti Terex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace, podařilo získat většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. Tím se Tatra jednoznačně přeorientovala na výrobu těžkých terénních nákladních vozů. Díky společnosti Terex se Tatře také podařilo proniknout i na západní trhy, ovšem pouze se zanedbatelným výsledkem. V říjnu roku 2006 Tatru koupila společnost Blue River, vlastněná převážně českými finančníky. Západní trhy (hlavně Austrálii) však firma neztratila a naopak posílila vývoz do Ruska, přičemž se i výrazně etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. Na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. V roce 2008 podnik představil nový koncept Tatra 903, který by měl navazovat na osobní modely 603, 613 a 700. Návrh je dílem designéra Michala Jelínka, bohužel se sériovou výrobou Tatry 903 se prozatím nepočítá. [1] Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcem armádních vozidel Navistar Defense o výrobě společného nákladního vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy. V roce 2011 se vlastníkem 19 % akcií firmy stal DAF a Tatra představuje nový vůz Tatra Phoenix, který již nemá vzduchem chlazený motor, podvozek je mírně upravený a kabina je od firmy DAF. Tatra věří, že s tímto vozem začíná její návrat mezi světovou špičku.
[editovat]
Smíchovský závod
Pod značkou Tatra se však nevyráběla pouze vozidla se spalovacími motory, ale také elektrické vozy, trolejbusy a tramvaje. Ty se vyráběly v závodě na pražském Smíchově, stejně jako železniční vagóny. světové válce byly Ringhofferovy továrny znárodněny a dostaly označení Tatra. Smíchovský závod produkoval světoznámé tramvaje Tatra T1, T2, T3 dodávané do mnoha zemí nejen východního bloku. V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern ČKD, proto dnes již málokdo ví, že známé „té-trojky“ vznikly ještě jako Tatry.
[editovat]
O Tatře
[editovat]
Závody
Tatra Kopřivnice (na severní Moravě, hlavně nákladní automobily a spalovací motory)
Tatra Smíchov (v Praze, trolejbusy a železniční vagóny, později pouze tramvaje)
Tatra Bratislava (po jistou dobu vývojové pracoviště, konstrukce - osobní automobily - úpravy, nákladní automobily - modernizace, speciální úpravy), díly motorů
Tatra Bánovce nad Bebravou (pobočný závod, hlavně výroba náprav a nákladní automobily)
Tatra Čadca (pobočný závod, díly motorů a nákladních automobilů)
Tatra Příbor (závod zřízen pro výrobu osobního vozu T-613, některé díly byly vyráběny v Kopřivnici a některé pro T-815 naopak v Příboru. Výroba posledních kusů T-700 byla převedena do Kopřivnice a výroba osobních vozů poté zrušena)
Tatra vagónka Studénka (železniční vagóny a motorové vozy) - v posledním období závod vůbec nepatřil do kombinátu Tatra, ale značku používal
TAZ Trnava - krátké období součást kombinátu Tatra (licenční spojky, výroba dodávek Š 1203)
pražská konstrukční kancelář Tatra (po jistou dobu, vývojové pracoviště)
[editovat]
Výroba
Silniční doprava
automobily osobní
automobily užitkové (v 90. letech dodávka Tatra Beta)
autobusy
Drážní doprava
trolejbusy
tramvaje
motorové železniční vozy
přípojné železniční vozy (vagóny)
[editovat]
Koncepce nákladních automobilů
Tatra T813
vznětové vidlicové motory (pro model 815 motory řady T3 - V8 12.7 l, V10 15.8 l a V12 19.0 l)
chlazení motoru vzduchem, nikoliv kapalinou, což je méně poruchové a umožňuje provoz i při extrémních teplotách (neobsahuje vodu - při nízkých teplotách nezamrzá a při vysokých teplotách nedochází k přehřátí). Nevýhodou je naopak vyšší hlučnost, větší rozměry a větší spotřeba, daná spotřebou výkonu pro pohon chladicího kompresoru
podvozek tvořen centrální nosnou rourou a kyvnými polonápravami
slavná protektorátní a poválečná T 111, její nástupci T 138 a T 148, T 813, poté T 815, nyní Tatra Terrno1 a Jamal.
