Cesta k dětské duši

05/06/2026

🌿Blíží se vysvědčení a pro mnoho dětí je to velký stres.
Stres jak ze školy, tak také od rodičů.
Mnoho rodičů by rádo, aby děti měly vyznamenání a zkrátka vše na 100%.

V týdnu jsem měla na Barsech holčinu v 8třídě, které vychází trojka z matematiky.
Ostatní předměty jí jdou, ale matika méně.

😔Je z toho smutná jen kvůli tomu, že mamka by chtěla, aby měla lepší známku, učitelka do ní taky šije, že má navíc, ale ona sama cítí, že dělá co může a zároveň chce mít i prostor na svoje kroužky a mít čas pro sebe. A ten tlak je na ni velký a doma vznikají neshody.

🙏
Zkusme si uvědomit, že známka NEURČUJE NIC O HODNOTĚ NAŠICH DĚTÍ.
Určuje pouze na kolik procent zvládly dané učivo a každý máme mozek nastavený na něco jiného.

Někomu jdou lépe jazyky, někomu přírodopis, zeměpis, někomu matika, někomu sport....

🙈A to nemluvím o tom, že každé dítě potřebuje svůj čas a třeba i jiný přístup a vysvětlení. To bohužel v tomto systému často zahrnuto není, tudíž ani známky nejsou objektivní.

👐Pokud vidíme, že se dítě snaží v rámci svých možností a kapacit, podpořme ho namísto shazování, výčitek nebo trestů za špatnou zná
mku.

🫂Je dobré si uvědomit, že nejdůležitější je vztah mezi námi a dítětem, dále také to, jak dítě vnímá samo sebe a jak se vidí, což se hodně odvíjí od toho, jak ho vidíme my.

☝️Důležité je vyzdvihnout to, v čem je dítě dobré a nejen v rámci školy, rozvíjet jeho talenty a to, co mu dělá radost.

💞Toto vše je důležitější než samé 1 na vysvědčení.
Mnoho dětí se bohužel učí to, že když mají takovéto vysvědčení, jsou na ně rodiče pyšní a ztrácí se v tom to, že bychom měli více vidět, jaké dítě opravdu je uvnitř, než jaké má známky.

🙏Neučme děti, že jejich hodnota závisí na jejich výkonu. Protože to si mnozí bohužel odnáší a ve své praxi to vidím velmi často právě i dospělých, kteří jsou zaměřené na výkon s tím, že se tím zvýší jejich sebehodnota, přijdou ocenění...
Jenže často se tak neděje, a tak se ženou víc a víc, dokud nepochopí, že tento pocit SEBEHODNOTY musí vycházet zevnitř 🫶, ne z venku.

Hezký den
Lucka🌼

30/05/2026

27/05/2026

🤔Zrovna když jsem si začala přicházet vnitřním procesem pouštění, ať už různých situací, tlaků na sebe ohledně domácnosti, dětí, potřeba kontroly i fyzické stránky, zastavilo mě tělo.
Respektive zpomalilo.

🙈V první chvíli jsem si říkala proč? Proč zas tohle a následně mi došlo, že je to taková zkouška ohledně toho tlaku sama na sebe.

🙏Naučit se netlačit a více důvěřovat procesu. Jenže v zápětí mi naskočilo, že za necelé tři týdny me čeká moje první vystoupení s tancováním s úžasnou partou lidí a strach, že bych o to přišla. Začala jsem brečet při té představě a asi celkově z toho pocitu, že už si člověk myslí, že když se rozhodne pro větší lehkost a důvěru, stane se tohle.🤦‍♀️
Jenže ono se to stalo právě proto, abych zastavila celkově.

🌿Když mi kamarádka fyzioterapeutka přijížděla tělo, jsem ji moc vděčná, že mě vzala o víkendu ve svém volném čase 🙏, díky Simi 💛), našla tam spojitosti rok zpátky,, které by mě ani nenapadly, že spolu souvisí.

🫂Takže tím chci jen říct, že mi to ukázalo, jak je potřeba se poslouchat. Jak je potřeba řídit se sama sebou, dát se na první místo, neignorovat ty malé signály, které nám tělo v průběhu dává a hlavně nejít proti sobě 🙏.

☝️A taky mě to učí vážit si "maličkostí" jako třeba sednout si normálně na záchod 😄, teď bych potřebovala vedle sebe madla, abych dosedla a zvedla se bez bolesti 🙈.

Normálně nastoupit do auta a vylézt zase ven bez toho aniž by se tam člověk soukal a skučel bolestí, v noci se kdykoliv otočit a spát a jedna z největších výzev byla vyčůrat se v lese🙈. Jelikož mi kyčel nedovolí jít do podřepu, bylo to velmi zajímavé 😄.
Tak to trochu na odlehčení.😉

👐Ale vážně, važme si svého těla, které v tomhle životě máme, protože máme jen jedno, buďme v souladu sami se sebou a samozřejmě nepodceňujme psychiku, která se nám promítá i do fyzického těla, jak mnohdy vídám i ve své praxi 💞.

Zkusme mít v životě více důvěry, lehkosti, více radostí a méně starostí a tlaku🫶.

Krásný den☀️
Lucka 💛

25/05/2026

O ekzému 👐

🌿"Luci já nevím, jestli je to vůbec možný a úplně mi je divný to říct, ale normálně ta vyrážka druhý den zmizela".

Říká mi Zuzka, když se jí ptám, jak se mají od našeho prvního sezení a co ručičky a nohy dcerky, kde měla ložiska vyrážky.

Před měsícem mi od Zuzky přišla tato zprava: "Dobrý den Luci mohla bych se k vám objednat s dcerou na kinezku kvuli té vyrážce?
Je jí 5,5 🙂a vyrážku má už od jejího roka a ne a ne zmizet.
Dekuji 🙏🏽"

🍃Během prvního sezení jsme mluvily i o tom, jaké to mají doma, jaká je tam atmosféra, energie, jelikož mezi Zuzkou a partnerem to moc nefunguje. Partner často mlčí, Zuzka si na sebe přebírá jeho emoce a pocity a snaží se, aby tam byla příjemná atmosféra, a ne taková těžká a nedýchatelná. Jenže toho na sebe bere moc a pak je často podrážděná a vyčerpaná.

Mluvily jsme o tom, že partner by měl být partner a ne další dítě a pokud komunikovat nechce nebo neumí, je to na něm, ale Zuzka to nemůže vztahovat vše na sebe a neustále hledat chyby v sobě.
V tomhle se i jí hodně ulevilo a vlastně i energie doma je lepší.

✨✨
S dcerkou jsme pracovaly pomocí Access Bars a tělesného procesu MTVSS, který spadá právě pod Aceess Bars a je to metoda pro hloubkovou regeneraci a posílení imunity. Často se označuje jako "nástroj volby" pro odstranění funkčních poruch těla, posílení imunitního systému a uvolnění nahromaděného napětí. Pomáhá tělu "nastartovat" samoléčebné procesy.

🙏Je krásné vidět tyto změny a u dětí to bývá často rychlejší, jelikož nejsou tolik zatížené jako my dospělí 🙂.

🌿🌿
Připomnělo mi to sezení s maminkou dvou malých dětí, která měla také velké ekzémy na rukách a v takové míře, že děti ani nemohla pohladit, protože je to bolelo, jak měla hrubé ruce. Kvůli tomu tenkrát přišla ke mně.

Více si o tomto příběhu, kdy po několika sezení byly ruce čisté, můžete přečíst v odkazu níže, kde jsem sepsala pár příběhů z mé praxe a tento je pod názvem vděčnost a radost 🙏😊.

Krásný den☀️
Lucka 💛

, , , , , souvislosti

21/05/2026

🩵"Mami vím, že jsem už dneska televizi měl, ale chtěl bych si teď navečer už udělat s tebou takovou pohodičku víš? Že bysme si udělali něco dobrýho k večeři a pustili si spolu televizi a koukali společně a u toho jedli. Šlo by to dneska?"

Říká mi včera Štěpa, když jsme se navečer vraceli z venku.

V hlavě mi proběhlo, že jsem si s ním chtěla u večeře zahrát karty a pak toho, co bych měla ještě udělat -dopsat si sezení s klienty, chtěla jsem upéct a pak si říkám "zastav se". Co je důležitější?☝️

🌿Říkám Štěpovi, jestli bysme si nemohli dát karty u večeře, nebo nějakou jinou hru a on mi říká: " mami já už bych chtěl pohodičku víš a hlavně, abys fakt koukala se mnou a nedělala u toho nic jinýho."

💛Pohladila jsem ho a říkám, že teda jo, že to bude fajn sednout si spolu a dát si něco veselýho.
Pak si říkám, jak často vedle něho třeba jsem, ale vlastně nejsem. Skládám prádlo, vyřizuju e-maily, nebo něco píšu, nebo....

A bylo moc fajn spolu koukat, spolu se u toho smát, baštit a užívat se ten čas i takhle.
Přeci jenom to není napořád. 🙏

U svých starších dětí (18,16) vidím, jak rychle to uteče a člověk je vděčný za každou chvíli s nima.😊

PS: a vzpomněla jsem si u toho, když jsem se takhle koukala se svým tátou. Vždycky jsme se u toho nasmáli, roztáhli na zemi deky, taťka nakrájel nějaký dobroty - milovala jsem bůček na chlebu s hořčicí a nakrájeny na kostičky 💙🕊️ a takhle jsme vegetili a bylo to super 😊

A jak to máte v tomto s vašimi dětmi vy?

Krásný den🙋‍♀️
Lucka 🌼

20/05/2026

🙂‍↕️Když si čtu tuhle zprávu, cítím vděčnost. Vděčnost za vás klienty, za vaše zpětné vazby a za sebe.
Za sebe, že jsem si šla za tím "svým", za tím, co jsem cítila a vnitřně věděla, že je to "moje" a překonala s tím spojené strachy. 🙏

A že jich bylo.🙈.

Když se teď ohlédnu na začátek, vidím, že spousty strachů nebyla mých, spousty "mých" strachů se nikdy nestala, spoustu jsem jich zvládla překonat lehčeji, než jsem si myslela.🙂

😊A přála bych každému z nás, aby dokázal jít za tím "svým". Mnoho z nás cítíme a víme, co je to "to naše", jen hlava nám hází klacky pod nohy a překážky v podobě, že nejsme dost dobří, že tohle nezvládneme, za to ještě nemáme, že o to nebude zájem.....🤦‍♀️

🤔Jenže hlava nás chce jen držet v "bezpečí"- pro ni ve známém prostředí, i když v tom třeba nejsme šťastní, nebo tam chybí naplnění. Vnitřně ale víme, co chceme a pak jsme v rozporu mezi hlavou a srdcem.💔

🙂‍↕️A proto přeju všem, kteří cítíte, že chcete-li něco jinak, chcete se do něčeho pustit, chcete to předávat dál, ale bojíte se, BĚŽTE DO TOHO.
S každým krokem, kdy začnete, se budou strachy zmenšovat a vaše srdce naplňovat a budete vědět, že "tady" jste správně.🫶

Často čekáme na "něco", na správnou chvíli, až budeme lepší, zkušenější, až dorostou děti....ale ten čas je teď, a když se rozhodneme, začne se nám vše skládat a vytvářet prostor pro to nové.🙏

A když si čtu tuhle zprávu, za kterou jsme vděčná , vím, že překonání toho všeho v sobě za to stálo a bylo to správně 🙏💛.

🌿Protože vím, jak těžké bylo začít, napsala jsem tehdy tento článek a třeba pomůže i vám k prvnímu kroku 😊.
Odkaz prvním komentáři 🙏

Mějte krásný den🫶
Lucka 🌼

15/05/2026

🌿16letá Hanka přišla, protože začala být poslední dobou hodně uzavřená, což u ní nebylo obvyklé. Dříve se bavila, byla uvolněná, hrála na kytaru před lidmi, ale pak začaly strachy, stresy a často cítila bolesti břicha a bušení srdce.

Začaly být pro ni náročné každodenní věci, jako třeba jízda autobusem. Pokud byla vpředu, šlo to, ale když musela jít uličkou dál, cítila právě sevření a strach.

🍂Začala cítit úzkost i při příchodu do třídy, přesto že kolektiv je tam fajn. Když už byla ve třídě, bylo to v pořádku.

💛Pomocí metody Access Bars pracujeme na odbourání strachů, úzkostí a posílení sebedůvěry a vnitřního klidu.

Včera u mě byla na šestém sezení a je krásné pozorovat tu proměnu.😊

🙏Běžné situace zvládá úplně v pohodě a je jí dobře. Rodiče ji zase vidí usměvavou, veselou a v pohodě.

🪷 Ještě je potřeba zapracovat na sebedůvěře v situacích, které jsou pro ni stresující - náhle změny, nebo někam zavolat a objednat si.

Ale mnoha každodenních situacích, kdy dříve měla stažený hrudník nebo "knedlík" v krku, teď cítí větší lehkost.😊

12/05/2026

ODCHODY ZE HŘIŠTĚ🙈

Sedím na hřišti a vedle mě rodiče asi 5 leté holčičky.
5x jí řekli, že už půjdou, ale vlastně pořád seděli, povídali si a smáli se. Posouvali několikrát čas, kdy už se opravdu půjde.
Když už měl být finální odchod, holčička ze hřiště nechtěla.

Mamka ji vytáhla z houpačky a samozřejmě nastal řev, že domu nechce.
Maminka se začala rozčilovat, že sem teda chodit nebudou, nakonec ji plácla přes zadek s křikem ať přestane řvát.
Holčička řvala o to víc.😦

Následovala další rána s tím, že na mámu řvát nebude a jestli chce ještě jednu fláknout, když pořád řve....
Odcházeli s řevem a táhnoucí dítě za sebou.

🥺
Někdy je to fakt náročné, když při každém odchodu, změně dítě řve a těchto situací je během dne víc.
Je to náročné a vyčerpávající.

A když se na to podívíme z pohledu dítěte?

👧Dítě si hraje a jasně, že nechce pryč...Už se možná připraví na to, že půjde, ale čas se prodlouží a je tu naděje, několikrát...
Ale pak už musí. Jsou v něm pocity vzteku, bezmoci, že ono nemá na výběr a smutek....

🙏Co pomůže a co naopak ne v tuto chvíli?

💔Dítěti ani našemu vztahu s ním nepomůže křik, vyhrožování a mlácení....
Dítě možná přestane, protože má strach, ale v sobě ma všechno potlačené, uložené a naučí se, že emoce nemůže projevit.

💞Co pomůže?

▫️Přijmout v sobě, že teď je období, kdy to při odchodech takto vypadá a nebojovat s tím ani s dítětem.

▫️Uznat jeho emoce a říct něco ve smyslu, že rozumíme, že se mu odsud nechce, ale že už je čas. Že rozumíme, že má vztek.

Tím se dítě učí, že mu rozumíme, že může mít emoce a hlavně to, že taky každá emoce odejde, když si ji prožije.

🙏A také je důležitá důslednost a s tím souvisí naše hranice a ty zase souvisí s naší sebehodnotou.....

👐👐👐
Sama mám tři děti (18,16 a 7 let) a vím, že ne vždy to jde zvládnout v klidu, že ne vždy na to máme kapacitu, i když bychom to chtěli jinak.

A není to jen odchod ze hřiště - je to oblékání se, návštěva obchodu, zkrátka cokoliv, co dítě zrovna nechce.

🥺Pokud toto taky znáte a jste někdy vyčerpaní, těšíte se až bude den za vámi a rádi byste tyto běžné a každodenní situace chtěli zvládat více v klidu, je tady pro vás webinář s názvem

Webinář o osobních hranicích, aneb jak najít rovnováhu mezi svými potřebami a potřebami dítěte.

🫂Jsou zde právě tyto situace a mnoho dalšího co se týká nás jako rodičů a našich hranic a co se týká emocí dětí.

U webináře jsem vycházela jak z mé osobní praxe, tak také z pohledu metody Kineziologie One Brain, pomocí které pracuji jak s dětmi, s tak dospělými.

😊Webinář vám pomůže s těmito každodenními situacemi, pomůže změnit třeba i úhel pohledu a podívat se více sami do sebe, proč mě různé situace vytáčí a co s tím můžete udělat, aby vám společně bylo lépe.😊

Odkaz je v prvním komentáři👇🙏

Mějte krásný den💛
Lucka🌼

10/05/2026

Milé maminky.

Užijte si krásný den maminek.

Dovolte si dát lásku hlavně i sobě. Dát sobě i trpělivost, laskavost, shovívavost a věřte, že jste úžasné mámy.🙏

I když
🪷 někdy ztratíte nervy
🌼někdy zařvete
🪷nejste pro dítě tak, jak by potřebovalo a jak byste si přála a hlavně nemusíte být tady pro své děti 100% svého času a kapacity..
🌼někdy nemáte chuť být s dítětem
🪷občas chcete "nebýt"

I přes tohle všechno v tu danou chvíli každá děláme co umíme a můžeme.🙏

💞Nejste jen "máma", jste člověk, který potřebuje prostor sám pro sebe - jste Hanka, Lucka, Klára, Verča, Marta, Šárka , Monika, Kamila, Kristina, 💛......dosaďte si své jméno. A každá z nás má i své potřeby, limity, přání a touhy.

💖Dovolte si být stále sami sebou, s láskou, kterou dáváte svým dětem, dávat i sobě.

Krásný den nám všem maminkám.🥹💐

Lucka💛