Montessori Školička Chytrulky

Lákáme jaro 🌿

V našich dětských skupinách vytváříme prostředí, kde děti mohou objevovat svět vlastním tempem, v klidu, bezpečí a s respektem k jejich přirozenému vývoji.

Děti u nás pracují s pečlivě připravenými Montessori pomůckami a aktivitami, které podporují samostatnost, soustředění i radost z objevování.

Co u nás děti najdou například:

🌍 Kosmickou výchovu – velkou mapu světa, globus, puzzle kontinentů a knihy o naší planetě🪐 Poznávání vesmíru – model sluneční soustavy a materiály k objevování planety Země⏳ Vnímání času – Montessori hodiny, kalendář a materiály k orientaci v dnech a čase🔤 Jazykové pomůcky – písmena, obrázkové karty a materiály pro rozvoj řeči a slovní zásoby🧪 Smyslové a praktické aktivity – přesýpání, přelévání, třídění, práce s přírodními materiály🌱 Sezónní a přírodní koutky – práce s přírodninami, pozorování změn v přírodě🧩 Manipulační a logické pomůcky, které rozvíjejí jemnou motoriku a přemýšlení

Prostředí je připravené tak, aby děti mohly samostatně vybírat činnost, soustředit se a zažívat radost z vlastního objevování.

✨ Malá skupina✨ Respektující přístup✨ Klidné a připravené prostředí

Pokud hledáte místo, kde se s dětmi pracuje citlivě a s respektem k jejich tempu, napište nám zprávu nebo se přijďte podívat osobně. Rádi vás provedeme. 🤍

✨ Zápisy do dětské skupiny Chytrulky 2025 ✨

Pro letošní zápisy máme pár volných míst! 🌱
➡️ 5 míst nabízíme v našem novém, krásném prostoru v centru Hradce Králové – ve Škroupově ulici.

➡️ 6 míst se uvolní také v domku na Slezském Předměstí, kousek od zastávky Stoletá, kde naši předškoláci brzy vyrazí do školy 🎒

👀 Chcete se k nám přijít podívat, poznat prostředí a tým?
Napište nám a domluvíme si termín návštěvy – těšíme se na vás i vaše děti 💛

📞 Kontakt:
Alena Zdráhalová
📱 607 617 267 – nejlépe SMS
✉️ [email protected]

AŤ SI DÍTĚ VYBERE SAMO, VŽDYŤ O NIC NEJDE
(Jak přenesená volba zvyšuje úzkost u dětí s traumatem a narušuje pocit bezpečí.)

My dospělí mnohdy nabízíme dětem možnost volby – kde si budou hrát, co si dají k obědu, kam pojedou na výlet. Tento přístup je běžně doporučovaný a může dítěti pomoci cítit se kompetentně, rozvíjet samostatnost a vnímat, že má vliv na své okolí. V některých situacích ale volba nemusí přinést úlevu – naopak, může být pro dítě zdrojem silné úzkosti.

Zvlášť u dětí, které již mají trauma z dětství – například čelily velkému tlaku, časté kritice nebo byly trestány za chyby – se může i drobné rozhodnutí stát spouštěčem vnitřní nejistoty. Takové děti často touží po správnosti, bojí se chyb a mají silnou potřebu „nezklamat“. V takové chvíli se i běžná volba může změnit ve vnitřní boj, místo aby přinesla pocit svobody.

V běžném dni svým dětem často pokládáme otázky, které mají nabídnout jednoduchou volbu:
– „Půjdeme ven, nebo si chceš hrát doma?“
– „Dáme si špagety, nebo brambory?“
– „Vyrazíme na výlet teď, nebo až odpoledne?“
– „Chceš si vzít bundu, nebo ne?“

Věříme, že jim tím dáváme prostor k samostatnosti a rozvíjíme jejich rozhodovací schopnosti. A v mnoha případech to skutečně funguje. Jsou ale situace, kdy se dítě místo odpovědi zarazí, mlčí, uhýbá pohledem nebo nejistě řekne: „Já nevím.“ V takovém momentu bychom měli zpozornět. Nemusí jít totiž o nerozhodnost z pohodlnosti, ale o skutečnou nejistotu, zda dítě dokáže udělat „dobrou volbu“. Obává se, že něco pokazí, že se netrefí, že zklame. Strach z chyby, ze zklamání, z toho, že ponese důsledky špatné volby.

– „Co když ta druhá možnost byla lepší?“
– „Co když to kvůli mně nevyšlo?“
– „Co když jsem to celé pokazil?“

Tento strach může být paralyzující a také oprávněný - protože jsme mu předali odpovědnost, která měla zůstat na nás. Někdy v dobré víře, jindy z pohodlnosti a někdy proto, že se bojíme my sami – že budeme muset nést nespokojenost dítěte, kritiku nebo negativní důsledky. Jenže právě to je naše role – nést odpovědnost tam, kde dítě ještě nemůže. Bojíme se nechat dítě být dítětem. A tak na něj přesouváme vlastní zodpovědnost – a schováme to za líbivá slova jako „volná výchova“.

„Volba je pro dítě příležitost, nikoli povinnost. Dospělý by měl dobře odhadnout, kdy dítě výběr posiluje a kdy ho zatěžuje.“ (Mertin, V. & Krejčová, L., 2014. Výchova podle Mertina. Praha: Portál)

Volba není pomocí, pokud tíhu nese ten, kdo na ni nestačí. V takových chvílích dítěti nejvíc pomůže, když rozhodneme my. Klidně, srozumitelně a rozhodně. A pokud se ukáže, že výlet nebyl povedený, jídlo nechutnalo, bundu si neslo zbytečně, nebo film nestál za to? Nevadí. Dítě ví, že jsme rozhodli my – a že i odpovědnost neseme my. Tím mu dáváme důležitou zkušenost: že i dospělí dělají chyby a že chyba není selhání, ale běžná součást života. A hlavně: dítě díky tomu nezažívá tlak, že něco pokazilo, protože „mělo si lépe vybrat.“

Právě to je naše role. Ne "jen dopřát svobodu", ale také umět nést důsledky vlastních rozhodnutí - třeba i nesouhlas dítěte. Převzít odpovědnost, když dítě ještě nemůže. Dovolit dítěti být dítětem a dovolit i sami sobě, dělat špatná rozhodnutí.

Tomáš Morávek