Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Divíte se, proč dáváme na profil fotky z lomu? Ne, nechceme poukázat na to, že máme lépe probádaný povrch Marsu než dno našich oceánů 😉 Jsou to fotky z lomu Bořená hora, kde od roku 2009 v hloubce 6 metrů najdete vrtulník 0829 "Máňa" Mil Mi-8 PS-9 Hip (info o vrtulníku z helidat.cz).

28. 10. 2001 se tento vrtulník zřítil u Okrouhlé na Písecku. Na palubě tehdy seděly dvě legendy: Eugene Cernan – poslední člověk, který stanul na povrchu Měsíce (mise Apollo 17) a hrdý potomek československých emigrantů (na Měsíc dokonce vzal naši vlajku! 🇨🇿) a Vladimír Remek – náš první kosmonaut.

I když byl vrtulník pádem zničen, všichni přežili, někteří ale s vážnými zraněními. Vladimír Remek po nehodě prokázal neuvěřitelnou odvahu, když s vojenským policistou Jaroslavem Šelongem začal okamžitě tahat zraněné kolegy z trosek. Za svou obětavost pak oba získali Záslužný kříž ministra obrany České republiky I. třídy.

Pro Cernana to nebyla první nehoda – během kariéry v NASA přeži i pád vrtulníku do vody i další krizovky.

Vám přejeme neděli bez nehod i krizovek 🙏

HPHK / Česáková

Dnes tu máme úkol pro astronomické Popelky 😉

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak daleko dohlédneme? Většina objektů, které na obloze vidíme, je k nám „docela blízko“. Cokoliv, co se nachází v naší galaxii, ať už hvězdy, hvězdokupy či mlhoviny, je pro nás v astronomickém měřítku téměř na dosah ruky.
Na obloze ale můžeme spatřit i cizí galaxie. Téměř každý, kdo se na okamžik vytratil mimo světla velkých měst, mohl v souhvězdí Andromedy spatřit mlhavou skvrnku - M31 neboli Galaxie v Andromedě. Z této galaxie k nám světlo putuje přibližně 2,5 milionu let.
Dalekohledem ale dohlédneme dál. Přestože bude vždy záležet na průměru dalekohledu a kvalitě oblohy, můžeme takto spatřit objekty vzdálené desítky až stovky milionů světelných let. A tady nekončíme, protože ještě můžeme využít fotoaparáty…
Protože během jarních nocí hledíme mimo rovinu naší galaxie, máme ideální šanci spatřit opravdu vzdálená místa. Toto jaro jsme se zaměřili na galaktickou kupu v souhvězdí Vlasů Bereniky.
Na snímku dominují zejména dvě galaxie v centrální části. Jde o opravdové giganty s označením NGC 4889 (vzdálená přibližně 304 milionů světelných let) a NGC 4874 (vzdálená asi 316 milionů světelných let). Ale ani tady nekončíme. Téměř každý neostrý flíček na snímku je (většinou ještě vzdálenější) galaxií tvořenou miliardami a miliardami hvězd. Nejvzdálenějším objektem na snímku je však QSO HB89 1256+280 - kvasar se vzdáleností 11 miliard let. Světlo z tohoto objektu k nám tedy putovalo přibližně 11 miliard let, což je více než dvojnásobek doby existence naší Sluneční soustavy 😎🙃

A zde je konečně úkol pro vás, astronomické Popelky: dokážete je spočítat? Koho? Samozřejmě "jen" ty galaxie, ne jednotlivé hvězdy v nich, to už by bylo moc i na holoubky 😉

Přestože by si pozornost zasloužil prakticky každý vesmírný objekt, my se podíváme alespoň na pár zajímavostí:
NGC 4911 – Patří mezi post-interakční galaxie. Nese stopy silného gravitačního narušení a do okolí rozptýleného hvězdného materiálu. Její vzdálenost - 350 milionů světelných let.
NGC 4921 – Má velmi slabou tvorbu hvězd a její spirální ramena jsou „vybledlá“. Její vzdálenost - 250 milionů světelných let.
NGC 4927 – Spirální galaxie s příčkou, která je tvarem podobná té naší.
QSO HB89 1256+280 – Nejvzdálenější objekt na snímku. Přestože vypadá jako hvězda, jedná se o kvasar – extrémně jasné aktivní jádro vzdálené galaxie napájené supermasivní černou dírou.

Použitá technika: Montáž EQ6 Pro, dalekohled 254/1250, astronomická kamera ZWO ASI 294 MM Pro a fotografické filtry L, R, G, B. Celková expozice: 950 × 180 s (47,5 h). L: 500 × 180 s, barevné kanály RGB každý 150 × 180 s.

Foto: HPHK / Michal Šrejber

Patříte-li mezi noční tvory a rádi sledujete oblohu, máte velkou šanci na splnění mnoha přání. V období od 19. do 25. dubna probíhá meteorický roj Lyridy, který měl maximum 22. dubna, ale stále máte šanci zahlédnout některou z „padajících hvězd“.

Samozřejmě se nejedná o padající hvězdy doslova, ale jsou to úlomky z komety C/1861 G1 (Thatcher). Přestože tento meteorický roj není tak hojný jako srpnové Perseidy, určitě stojí za pozornost. K ideálnímu pozorování vám postačí deka, teplé oblečení a trocha trpělivosti – ideálně s výhledem na co největší část oblohy (nejlépe dál od světelného znečištění měst). Počasí by během následujících nocí mělo být příznivé.

Opravdu jasnou Lyridu zaznamenala i celooblohová kamera na střeše hvězdárny v Hradci Králové v čase 0:17 dnes ráno.

LOVU ZDAR!

Foto: HPHK

Rendezvous Měsíce s Venuší 🤩

HPHK / Martin Cholasta

My už se také těšíme, chaos - ten je náš 😁

Už se nám to zase blíží!!! Letos to bude opravdový CHAOS 😉

Na našem astronomickém kroužku si zkoušíme hrát se solarografy ☀️ Na první pokus to je super, že? Jste šikovní!!! 👍

HPHK / Česáková a kroužkaři

Jsou to fotky z mise Artemis II? Ano, ale jsou v něčem výjimečné. U nás se s fotkami dále pracuje, hledají se nejlepší detaily, upravují barvy, aby byly co nejvíce realistické, záleží nám doslova na každé maličkosti. Vznikají nová videa, kombinujeme vše i s vlastními daty, a tak v našem planetáriu potom můžete vidět opravdu unikátní materiály, které nikde jinde nemají. Vše vám to navíc i naservírujeme se zajímavostmi ohledně celé mise. Kdy? Při speciální přidané přednášce 23. 4. Bližší informace dodáme, zatím se můžete kochat A jestli se vám to líbí i v této kvalitě na sociálních sítích, představte si, jak to asi bude vypadat v planetáriu... 🤩 Nebo si to nepředstavujte a přijďte 😁

Zpracování: HPHK / Marek Tušl
Zdroj dat: NASA, Artemis II

Nádhera 🤩🤩🤩

Zdroj: NASA