Zvířecí fakta

💡Mořské želvy jsou více než 100 milionů let stará skupina plazů adaptovaná na život v oceánu, kde plní unikátní a klíčové ekologické funkce. Zmínit můžeme například jejich zásadní roli ve fungování ekosystémů korálových útesů. Karety pravé významně regulují nárosty mořských hub (hlavní složka jejich potravy) na útesech. Tím přímo ovlivňují složení, strukturu a druhovou rozmanitost těchto ekosystémů. 
zdroj: morskezelvy.cz

💡Při vážném ohrožení vačice předstírá smrt, aby tím zmátla predátory. Dokáže ležet na boku až 6 hodin bez jediného náznaku pohybu. Ústa a oči má otevřené a nereaguje na jakékoliv podněty včetně doteku. Může také vyměšovat hnilobně páchnoucí tekutinu z řiti.

zdroj: wikipedie

💡Podél oceánských proudů se medúzy nechávají unášet po miliony let a byly tu dokonce ještě předtím, než na Zemi žili dinosauři. Medúza je druhé stádium svého životního cyklu, které se projevuje jako volně plovoucí forma se zvonem a žahavými rameny. Jsou až z 97% tvořeny vodou.

zdroj: svetmeduz.cz, upraveno

💡Vůbec nejdelší or****us zažívají podle vědců prasata domácí. Jejich rozkoš trvá až třicet minut.

zdroj: veda.instory.cz

💡Labutě tvoří páry, které často trvají po celý život a i mimo období hnízdění jsou si věrné.

💡Kopi Luwak (Cibetková káva) je druh kávy pocházející z Indonésie. Slovo kopi znamená v indonéštině kávu a luwak je místní název cibetkové šelmy jménem oviječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus). Ta požírá celé plody kávovníku, z nichž stráví pouze dužinu a zrnka vyloučí spolu s výkaly. Enzym proteáza v trávicím traktu zvířete způsobí, že kávová zrnka získají jemnější, méně hořkou chuť. Kopi Luwak patří k nejdražším druhům kávy: ročně se vyprodukuje na světě pouze okolo pěti set kilogramů, cena za kilogram se pohybuje okolo tisíce amerických dolarů.

zdroj: wikipedie

💡Krtek obecný se živí převážně bezobratlými živočichy. Hledá je pomocí dobře vyvinutého čichu a vyhrabává svým ostrým čumáčkem. V hloubce asi 40 centimetrů si v podzemním labyrintu chodbiček buduje spižírny a ukládá do nich žížaly, které ochromí kousnutím do nervového centra. Tohle malé činorodé zvířátko přitom musí mít spižíren a žížal připravených opravdu hodně, protože denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, kolik samo váží.

zdroj: stoplusjednicka.cz

💡Tučňáci mají křídla, ale nepoužívají je k létání, nýbrž k plavání. Jsou to jedni z nejlepších plavců a potápěčů, mezi ptáky doslova nejlepší na světě. Přesto existují jiní ptáci, jako například kormoráni, kteří zvládají obojí. Proč tohle nedokážou tučňáci?
Odpověď je jednoduchá: létání by tučňáky vysilovalo mnohem více než jakéhokoli jiného živočicha s křídly. Pro shánění potravy a přemisťování je pro ně zkrátka výhodnější umět dobře plavat, nežli být průměrným letcem. Tučňáci tuto schopnost údajně kdysi měli, ale neměla pro ně využití a proto ji během evoluce ztratili.

zdroj: penguinsworld.cz

💡Mimořádný způsob využití tělesného tuku se vyvinul u velbloudů, což souvisí s životním prostředím těchto sudokopytníků a jejich potřebou dlouhodobého přežívání s minimem vody. Když velbloud potřebuje získat tekutiny a nemůže se napít, vrací se mu tuk z hrbu (či hrbů) zpět do těla, metabolizuje se a uvolní tak potřebnou vodu. V hrbech mohou mít velbloudi pro tuto potřebu uskladněno až kolem 35 kilogramů tuku.



zdroj: stoplusjednicka.cz

💡Hroch obojživelný vypadá na první pohled velmi mohutně a neohrabaně. Ve skutečnosti ale tento tvor není tlustý, má pouze velmi silnou kůži, která může dosahovat tloušťky kolem pěti centimetrů, takže k hroší siluetě přidává až 18%. Vrstva podkožního tuku hrocha je naopak poměrně tenká, alespoň v poměru k velikosti zvířete. Ačkoliv hroší samec může na délku měřit kolem 360 cm a vážit asi 2,7 tuny, dokáže na krátkou vzdálenost velmi rychle běžet.



zdroj: stoplusjednicka.cz

💡Chameleoni nemění svou barvu v závislosti na okolí, ale podle svojí momentální nálady, teploty nebo zdraví. Například ustrašený chameleon bude černý.