Mateřská škola a jesle Spirálka

10/03/2014

06/03/2014

Co my děti děláme ve Spirálce ?

Matematika

V posledních týdnech zkoumáme matematiku. Je všude kolem nás. Někomu z nás jsou 2 roky, někomu 3, někomu 4 a někomu dokonce 5. Naposledy měl narozeniny Miky, byly mu 3 roky.
Někdy nás je ve školce 8, někdy 10, někdy třeba jen 6. Kolik je dnes holčiček? A kolik kluků? Číslice jsou na kalendáři, který každý den společně sestavujeme. Jsou také na hodinách. I ti nejmenší vědí, kde je na nich číslo 1, v 1 totiž přicházejí maminky a tatínkové. Když jdeme ven nebo na elipsu, paní učitelka nám vždy nastavuje na cvičných hodinách čas, abychom samy poznaly, kdy už je čas.
Představujeme si Montessori pomůcky pro matematiku. Počítáme dílky na početních tyčích a učíme se poznávat množství a také číslice 0-10. Přikládáme fazolky do měšců s číslicemi 1- 9. Sestavujeme číslice jako puzzle. Malujeme číslice. Píšeme je do krupice. Hrajeme s nimi hry: Polož 4 na stůl, dej mi 2 na hlavu, odnes 3 na okno… Je to zábava. A nakonec se často nějakou neznámou číslice naučíme pojmenovat. Poměřujeme jednotku, desítku, stovku a tisícovku – možná jste je viděli u nás ve třídě, tisíc kuliček je opravdu docela tíha. Hned jak je poznáme, můžeme hrát hry s počítáním až do 10.000 – vždyť je to pořád jen počítání do desíti – přines 3 tisícovky, 2 stovky, 7 desítek a 5 jednotek... žádný problém.
Matematika je všudypřítomná – při bubnování hrajeme hru na ozvěnu – musíme dobře počítat, kolikrát zazněl úder. V tělocvičně jsme házely velikou hrací kostkou, počítaly a skákaly podle počtu puntíků. Také jsme udělaly velké číslice ze švihadel a chodily po nich. Osmička byla obrovská, zbylo na ni totiž jen dlouhé a tlusté lano. Chodit po provaze, který leží na zemi, je dobrý trénink rovnováhy. Čeká nás také honička s číslicemi – přineste všechny 5, 3, 8... A také budeme psát číslice ve vzduchu stuhou.
Také si o číslech zpíváme. Třeba 1, 2, 3, 4, 5, cos to Janku cos to sněd. A protože Janek snědl brambory, tančily jsme s bramborami tanec na elipse. Kamarádi bubnovali a brambory jsme pokládaly na talíře s číslicemi 1-5. Anglicky hrajeme hru Wigglety, tickletty, look at me, how many fingers can you see? A zpíváme například 10 little fingers, 10 little Indians.
Začaly jsme chodit na plavání. V bazénu je to moc prima. Někteří se z počátku trošku bojí, ale to se rychle poddá, důležité je pravidelně chodit na lekce. Paní plavčice nás rychle naučí, jak se plave. V tělocvičně cvičíme na hrazdě, švédské bedně, kruzích, kladině, trénujeme výskok na kozu, kotrmelce, házení a chytání s míči a spoustu dalších věcí. Jsme dobří sportovci.
Týden nově začínáme společným pondělním bubnováním a tančením po elipse s Danielou. Setkáváme se tak stejně, jako naší předkové po tisíce let, jen máme místo ohně elipsu. Společná hudba je radost. A aby to znělo dohromady opravdu pěkně, je potřeba naučit se vnímat ostatní – a to je moc prospěšné i v každodenním společném bytí.
Radostné jaro přejí
Děti ze Spirálky

05/01/2014

Radostný vstup do nového roku plného nových přání, myšlenek, energie a všeho toho, co dělá život krásnější...Vaše SPIRÁLKA

05/01/2014

Co my děti děláme ve Spirálce ?

Moje smysly a advent

Naší dalším projektem jsou SMYSLY. Jedná se o velký celek, který úzce souvisí se smyslovou výchovou v Montessori systému. Pro každý smysl máme pomůcky na jeho rozvoj, vyrábíme si další pomůcky, děláme hodně prožitkových aktivit, pokusů a her. Právě v předškolním věku je senzitivní (citlivé) období, kdy se naše smysly rozvíjí velice snadno. Později v životě to sice jde také, ale je to o dost větší práce... Maximální rozvoj zraku a sluchu je vynikající přípravou na školu, na psaní a čtení, mluvení vůbec. Další smysly – hmat (vnímání povrchu, váhy, teploty), čich, chuť jsou pro život samozřejmě neméně důležité.
Nejprve jsme si postupně představovaly základní pomůcky smyslové výchovy a spoustu zajímavých věcí, které se s nimi dají dělat. Cvičily jsme zrakové rozlišování a koordinaci oko – ruka při práci s válečky s úchyty, stavbě z růžových kostek či hnědých kvádrů či červených tyčí. Porovnávaly jsme velikost, šířku a délku – kdo měl největší, postavil ji na kobereček. Kdo má další? Poměříš si ji s kamarádem? Je opravdu větší? Také jsme měřily nás všechny i paní učitelky. Ta Evička je ale vysoká! A Daniela je úplně maličká paní učitelka, to je sranda...
Zjišťovaly jsme, jak vidí naše oči. Párovaly jsme barvy, hledaly stejné barvy v prostředí, řadily se podle stejně barevného oblečení, míchaly barvy v pokusech a výtvarných činnostech. Moc zajímavé je, že ať mícháme, jak mícháme, nakonec je z toho většinou hnědá...
Zkoumaly jsme hmat. Co je hladké a co hrubé? Které dvě hmatové destičky jsou stejné? Poznáš to i se zavřenýma očima? Pracovaly jsme se stereognostickými sáčky – uvnitř jsou schované poklady. Procvičují stereognostický smysl – tedy hmat ve spojení s pohybem. Najdeš stejný předmět, který jsem ze sáčku vyndal? Dokážeš pojmenovat předmět když si ho v sáčku osaháš?
V tělocvičně děláme rozcvičku s anglickými písničkami, takže kromě toho, že si protáhneme celé tělo, se něco nového naučíme. Cvičily jsme třeba chůzi po kladině, kotoul vpřed, chůzi po linii nebo provaze popředu, pozadu i stranou, skákaly přes kozu (tedy zatím zkoušíme vyskočit na ni ), s míči driblovaly, házely jen tak i na koš, chytaly, kutálely se na velkém míči po bříšku i po zádech a užily si spoustu další zábavy.
Začal advent. Odíváme naši Spirálku do svátečního, zdobíme ji, zapalujeme svíčky na adventním věnci a máme sváteční náladu. 5. prosince jsme si s loutkami Mikuláše a chudých dětí hráli divadélko – příběh o svatém Mikuláši, který potřebným pomáhal dary. Kromě Mikuláše jsme si vyrobily i čerta a anděla a povídaly si o nich. Odpoledne za námi Mikuláš s andílkem a dvěma čertíky přišli. Zpíváme si české i anglické koledy, pečeme a zdobíme perníčky a těšíme se na vánoční setkání s celými rodinami ve spirálce.

Děti ze Spirálky

05/01/2014

Co my děti děláme ve Spirálce ?

Emoce

Dokončily jsme projekt na téma emoce. Hodně jsme si povídaly o tom, jak se cítíme. Není pro nás snadné o našich pocitech mluvit. Na elipse si proto často posílíme košíček se „smajlíky“ a každý vybere podle toho, jak se cítí, a ukáže ho ostatním. Hrály jsme různé hry na pocity. Třeba jeden z nás vylosoval kartičku s jednou emocí z pytlíku a všichni jsme ji předváděly. Také jsme si zkoušely pocity namalovat. Veselý obrázek byl celý světlý, pestrý a vlnkovatý. Zato ten smutný vůbec pestrý nebyl, spíš modrý a tmavý. A ten rozčílený byl úplně přečmáraný. Také jsme zjistily, že některá hudba je veselá a radostná a jiná třeba úplně smutná, nebo celá nabručená. V tělocvičně jsme zkoušely svým tělem vyjádřit různé pocity. Také jsme měly drum session – hrály jsme emoce na bubínky a různé perkusní nástroje. Jsme docela dobří bubeníci. A asi ani nemusíme říkat, jaký rámus to byl, když jsme bubnovaly rozzlobený pocit… Někteří kamarádi dokonce i pěkně křičeli. Ale tak to bývá, když se člověk zlobí. Žádný pocit přeci není špatně. Každý je někdy veselý, někdy smutný, nebo třeba rozzlobený. A my se všichni společně učíme, jak se s pocity vyrovnat, abychom přitom nikomu zbytečně neublížily. Učíme se, co můžeme říct, když se zlobíme, jak můžeme kamarádovi pomoct, když je smutný, nebo dokonce pláče. Také jsme si vyrobily světélka lásky – to jsou taková žlutá kolečka. Jsou pro nás symbol toho, že každý máme v sobě takové světélko lásky. Někdy svítí víc a někdy méně, ale my si můžeme pomoci, když to naše zrovna nesvítí. Děláme to takhle:

„Sednu si, křížím svoje nohy,
narovnám svá záda,
řeknu svému tělu, aby bylo klidné a nehybné,
řeknu své puse, aby byla tichá a nehybná,
zhluboka se nadechnu, zavřu oči,
a soustředím se na světélko lásky, které mám v sobě,
když už vím, že krásně svítí,
otevřu oči a podívám se na své kamarády,
vidím světélko v jejich očích a vím, že oni vidí to mé,
a je nám spolu dobře.“


Také jsme slavily Halloween. Byl to veselý den v maskách, dlabaly jsme dýni, tančily a bubnovaly jako staří Keltové, plnily různé čarodějné úkoly – třeba jsme lovily broučky z lektvaru u ježibaby, počítaly pavoučky, skládaly kostlivce z kostí, hledaly v tajemném rukávu a k svačině jsme měly jogurt se zelenými žížalkami. Nebyly samozřejmě opravdické… Ale také jsme si povídaly o tradici dušiček a vzpomněly si na ty, kteří už nejsou s námi…

Děti ze Spirálky

22/10/2013

Co my děti děláme ve Spirálce ?

Zvířata z farmy

Náš nejnovější projekt začal výletem na farmu do Toulcova Dvora. Jely jsme autobusem a čekala tam na nás paní průvodkyně. Nejdřív jsme si daly svačinku, abychom načerpaly síly, a pak už jsme vyrazily na návštěvu za zvířátky. Byly jsme u husí a housátek ve výběhu. Prohlédly jsme si kozí chlívek zevnitř (kozy byly naštěstí zrovna na pastvě, tak nás nepotrkaly ;) a pak jsme šly nasypat zrní slepičkám a kohoutovi. Hned vedle byla dvě prasátka. A pak už byl čas na králíčky – paní průvodkyně nám jednoho vyndala a pěkně polehoučku jsme si ho pohladily po hřbetě. Pak jsme si zahrály na splašená hříbátka a proběhly lesem na velkou louku. Tam byly třeba krávy – paní průvodkyně jedné dala chleba, a tak jsme viděly, že má pěkně dlouhý jazyk. Pásly se tam kozy, ovečky a koně. Také jsme si sáhly na kravský roh, ovčí rouno a další věci. O zvířátkách jsme se dozvěděly spoustu věcí.

Ve školce jsme si vyrobily farmu. Postupně prožitkovou formou zkoumáme třeba, že některá zvířátka se rodí mamince a sají mlíčko a některá se líhnou z vajíčka. Na elipse jsme nosily kousek masa a ošatku s trávou a pak rozdělovaly zvířata podle toho, co jedí. Vyráběly jsme ovečku z ovčího rouna. Jedna elipsa byla dokonce ochutnávací, ta nás hodně bavila – ochutnávaly jsme třeba máslo, mléko, sýr a šunku a hádaly, které zvířátko nám ji dává. V tělocvičně jsme si hrály na zvířátka, zkoušely běhat jako koník, nebo se válet jako prasátko. Prožitek a poznávání skrze smysly je pro nás nejdůležitějším předpokladem k poznávání. A tak čucháme, hmatáme, posloucháme, ochutnáváme se a díváme se o 106.

Zvířátka jsou také hrdiny mnoha písniček – a tak si s nimi hrajeme, zpíváme, dramatizujeme, muzicírujeme – Když jsem já sloužil to první léto..., Baa Baa Black Sheep, Old Mac Donald Had a Farm, On the Farm Story a další. Celý projekt zakončíme Sluneční hrou – nejdřív se schová květina do tmy a za několik málo dní uvidíme, co se s ní stane, asi zjistíme, co květiny k životu potřebují – zatím víme určitě, že vodu... Pak si vyskládáme kolem našeho sluníčka kartičky s rostlinami, kolem dáme býložravce – protože jedí právě ty rostliny, a kolem nich konečně masožravce, protože jedí ty býložravce. A kam by patřil člověk? A co by se stalo, kdyby zmizely ze světa rostliny? Otočíme karty s rostlinami – a jé je, teď je to vidět, zvířata by neměla co jíst. Umřela by. A ta další zvířata by také neměla co jíst... Na světě by bylo moc smutno, život by zmizel. Tak raději obrázky otočíme zase zpátky. A budeme se o všechno moc dobře starat .

Jinak se staráme o třídu, květiny, Bertíka, ptáčky a rybičky. V ranních blocích pilně pracujeme s Montessori pomůckami – každý dělá to, co mu velí jeho věk a senzitivní období. Rodiče si určitě mohou domluvit schůzku a dozvědět se o nás víc. :-)
Děti ze Spirálky

13/09/2013

Co my děti děláme ve Spirálce?

V měsíci září se seznamujeme s novými kamarády, paními učitelkami a školkou. Učíme se k sobě být ohleduplní, nerušit kamarády a zkrátka všechno, co je potřeba, aby z nás byla jedna velká rodina, kde se jeden stará o druhého a je nám spolu moc fajn.

Prožitkovou formou se seznamujeme s pravidly, která ve Spirálce máme, abychom se mohly cítit bezpečně a užívat si náš společný pobyt. Ukazujeme si, jak se nosí a roluje kobereček, židlička, tác s pomůckami, jak se prostírá na stůl, jak se řadíme, když jdeme ven, a spoustu dalších každodenních maličkostí, bez kterých to nejde... A jedna paní učitelka na nás mluví jenom anglicky. Ale docela se s ní dorozumíme

„Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Maria Montessori

V duchu odkazu Marii Montessori je pro nás důležité, abychom měly šanci zkusit si všechno samy. A když ji dostaneme, dokážeme toho opravdu hodně! Utřeme rozlité mléko či vodu, samy si nandáme polévku, odneseme nedojedené jídlo, vyhodíme ho do misky, talíř dáme na hromádku s talíři, příbory do košíčku do myčky a prostírání do košíčku, kam patří. Samy se vysmrkáme, oblékneme bundu, nazujeme boty. A víme, že když je něco těžké, můžeme poprosit o pomoc.

Každý den chodíme ven, na zahradu, na procházku do lesa či na louku a užíváme si pohyb v přírodě. Také se staráme o naše zvířátka.

Dopoledne se vždycky setkáváme na elipse. Všichni si spolu sedneme, uvelebíme se na polštářkách a společně se naladíme na chvilku ticha, klidu a harmonie. Zkoušíme jeden po druhém různé hudební nástroje a cinkátka, jeden druhého respektujeme a necháme mu možnost zahrát si, jak potřebuje. Potom trénujeme chůzi po linii. Pomaličku klademe na zem patu, vnější část chodidla a potom vnitřní, a pak zas druhou nohu hned před prsty té první. Je to docela obtížné. Ale tohle jednoduché cvičení moc napomáhá rozvoji hrubé motoriky, rovnováhy, koncentrace, ale i ohleduplnosti (nepředbíháme se a nevyrušujeme) a je dokázané, že to významně přispívá k lepším studijním výsledkům v budoucnosti. Už se těšíme, až si chůzi vyzkouší naši rodiče při setkání ve Spirálce.

Také jsme slavily narozeniny Elinky, byly jí 4 roky. Přinesla nám dort, sfoukla svíčky a moc jsme si pochutnaly. Protože to byl její velký den, mohla dělat i některé věci, které jindy dělají jen paní učitelky. A měla i slavnostní narozeninovou elipsu, chodila s globem Zeměkoule 4x kolem Slunce a my jsme zpívaly narozeninovou písničku.

Děti ze Spirálky

13/09/2013

Ahoj kamarádi,
rádi bychom Vás a Vaše rodiče pozvali do naší školky SPIRÁLKY,
kde se všechny děti mohou přirozeně rozvíjet ve dvojjazyčném
prostředí, učit se samostatnosti a úctě k sobě i druhým. Učitelé
jsou naši průvodci a pomáhají nám poznávat a objevovat sebe
i svět kolem nás. Pečujeme o rybičky, ptáčky a morčátko. Do přírody máme hodně blízko, každý den chodíme do lesa, na louku, na hřiště nebo k rybníku. Jíme zdravě a baví nás společné pečení. Každý si u nás může vybrat, co má rád. Plaveme, cvičíme, tančíme, zpíváme a tvoříme z hlíny v odpoledních kroužcích.
Přijďte se k nám podívat.
Těšíme se na Vás! Děti a Tým SPIRÁLKY

13/09/2013