REPTILspace

25/08/2026

🐑💚 Ouessantské ovečky nově v programu REPTILspace

Vědomá práce se zvířaty může být jednou z cest, jak trénovat sebekontrolu, sebeovládání, vnímání vlastních emocí a přirozenou komunikaci.

Komunikace totiž nemusí být vždy vyjádřena slovy. Může probíhat prostřednictvím gest, pohybu, zvuků, mimiky, pohledu nebo vzdálenosti, kterou si mezi sebou vytváříme. A stejně jako lidé mají svůj způsob komunikace také zvířata. 🐑

Právě ouessantské ovečky nás učí zpomalit, pozorovat a respektovat hranice. Nemůžeme je přinutit, aby nám důvěřovaly. Musíme vnímat jejich signály, regulovat vlastní pohyb a energii a dát jim prostor, aby se samy rozhodly přijít blíž.

A právě v tomto okamžiku vzniká něco krásného – komunikace beze slov. ❤️

Ouessantské ovečky se proto nově zapojují do programu REPTILspace – Vědomá práce nejen s plazy, kde budeme dál rozvíjet propojení člověka, zvířete, emocí a vzájemného respektu.

🐑 Zpomalit. Pozorovat. Vnímat. Respektovat. Komunikovat.

11/08/2026

Vločka je ouessantská ovečka – zástupce jednoho z nejmenších plemen ovcí na světě. Malá tělem, ale rozhodně ne osobností. 🐑

Příprava na budoucí terapeutickou atestaci je časově náročná. Za prvními výsledky stojí každodenní několikahodinová práce, socializace a především budování vzájemné důvěry, pochopení a respektu.

A Vločka nám začíná ukazovat, že jdeme správnou cestou. 🤍

Kontakt s dětmi je nádhernou součástí tohoto procesu – učíme se vzájemně vnímat, respektovat hranice a být spolu v klidu.

🐑 Chcete se přijít podívat nebo se zapojit do socializace našich oveček? Ozvěte se nám.

Důvěra se nedá vynutit. Důvěra se buduje. Každý den.

05/08/2026

🎥 Před třemi týdny to byla jen myšlenka. Dnes se mi plní sen. ❤️🐑

Po třech týdnech každodenní práce jsem dokázala něco, čemu bych ještě nedávno sama nevěřila.

Můj záměr není jen vytvořit místo se zvířaty. Mým cílem je vytvořit bezpečný prostor pro autistické, vysoce citlivé a neurodivergentní děti, kde budou moci zpomalit, cítit své emoce a být samy sebou – bez tlaku okolí.

Naše kontaktní ovečky mají neuvěřitelný dar. 🐑🤍
Dokážou se zklidnit společně s vámi. Dotek jejich hřejivé vlny, jejich klidný dech a pohled do očí často řeknou víc než tisíc slov.

A pak přijde moje dcera, obejme ovečku a s naprostou vážností prohlásí:

😂 „Mami, splnil se mi sen… jen v té ovčí vlně se nedá dýchat!“

Přesně pro tyhle okamžiky to všechno dělám. ❤️

31/07/2026

Naše ovenka, která prochází každodenním výcvikem dnes prokázala neuvěřitelnou empatii 🫶

28/07/2026

Ne každý meltdown vzniká ze strachu nebo smutku. ❤️

Někdy je svět prostě příliš hlasitý, příliš rychlý a příliš intenzivní. Díky vědomé práci s plazy v programu REPTILspace hledáme cestu zpět k tělu, bezpečí a klidu. 🐍

Porozumění je vždy silnější než hodnocení.

28/07/2026

Příběh z mé praxe aneb… Do meltdowu nemusíte upadnout jen kvůli negativním emocím. Někdy je prostě svět až příliš.

Dnešní den byl od rána náročný. Děti jako by ještě „hibernovaly“ a energie bylo poskrovnu. Většina z nás si v takovou chvíli dá dvě nebo tři kávy a stejně má pocit, že ji přejel parní válec.

Jenže co když jste desetileté dítě, jehož mozek zpracovává úplně všechno najednou?

Kapání vody z kohoutku. Ťukání na chodbě. Skřehotání ptáků. Šustění pytlíku. Spadlé jablko. Křičící dítě. Horký vzduch. Sociální komunikaci. Pocit, že jste na něco zapomněli.

A do toho se tak soustředíte na to, abyste všechno zvládli, že přestanete vnímat vlastní potřeby. Nevíte, že máte hlad. Nepijete. Odpojíte se od svého těla.

Pak přijde okamžik, kdy je potřeba zareagovat…

A systém se zhroutí.

Meltdown nemusí vzniknout jen z negativních emocí. Může přijít i ve chvíli, kdy je pozitivních podnětů, radosti nebo prostě jen vjemů tolik, že je mozek už nedokáže zpracovat. Následuje pláč, agrese nebo úplné odpojení.

Nejhorší, co můžeme udělat, je vyčítat, hodnotit nebo tlačit na výkon.

Mnohem víc pomáhá klidná přítomnost. Pokud dítě ještě vnímá řeč, popisujte, co vidíte:
„Vidím, že ti tečou slzy. Vidím, že je ti teď těžko. Jsem tady s tebou.“

Pokud už slova nedoléhají, je potřeba hledat cestu zpět přes tělo – bezpečné uzemnění, tlak a techniky, které dítě zná a kterým důvěřuje.

Dnes jsem měla možnost být součástí jednoho takového návratu díky programu REPTILspace. S chlapcem jsme pracovali s hadem, se kterým se pravidelně setkává. Díky přijetí situace, klidnému vedení a vědomé práci s plazem se postupně vrátil zpět ke svému tělu, k přítomnému okamžiku a znovu našel pocit bezpečí.

Byl to jeden z těch okamžiků, které mi znovu připomněly, proč svou práci dělám.

A všem rodičům dětí s autismem bych chtěla vzkázat jediné:



Nevzdávejte se. Vaše dítě nepotřebuje dokonalé rodiče. Potřebuje člověka, který se bude snažit porozumět jeho světu. A pokud už sami nemůžete, je v pořádku nechat se podpořit někým, kdo vás touto cestou provede.

❤️ Protože někdy stačí, aby dítě našlo cestu zpět samo k sobě. A právě tam často začínají ty největší změny.

25/07/2026