Bohdana Majerová

29/07/2026

28/07/2026

• Pokud žiješ pro to, aby Tě lidé přijali, pak umíráš s každým jejich odmítnutím.
• Když jsem četl Bibli, napočítal jsem v ní větu “Neboj se” třistapětašedesátkrát. Myslím, že je to připomínka na každý den, abychom žili beze strachu. Abychom skutečně žili!
• Když jsem v roce 1977 utekl do zahraničí, denně jsem se obviňoval. Vypadalo to, že se dvěma dětmi umřeme hlady. Čas mě ale naučil dívat se dopředu a nikdy se necítit provinile za rozhodnutí, které jsem v dané chvíli vnímal jako nejlepší.
• To nejlepší na minulosti je, že nám ukazuje, co si nemáme přinášet do budoucnosti.
• Tajemství životního úspěchu a štěstí není v tom, co děláš, ale jak to děláš. Ne v tom, co vidíš, ale jak se na to díváš. Ne v tom, co Ti přináší nebo odnáší život, ale jak dokážeš prožít každý jeho okamžik. O štěstí nebo neštěstí člověka nikdy nerozhoduje co, ale jak.
• Když jsem byl na dně, pomohlo mi představit si sebe jako mrtvého. Bez možnosti cokoli už změnit. Pak jsem otevřel oči. Najednou jsem měl moc změnit všechno.
• Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá.
• Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku.
• Nejvíce zbytečných starostí mi v životě odebralo uvědomění, že nemusím bránit ani vysvětlovat jakékoli své rozhodnutí před druhými. Protože je to můj život.
• Neříkejte, že žijeme jenom jednou. Není to pravda. Žijeme znovu každé ráno. Umíráme jen jednou.
• Snažím se žít tak, abych byl člověkem, o jakém jsem toužil v mládí. To je cesta, jak si splnit své sny.
• Přál jsem si nebýt ničí nepřítel, ale když mě tak někdo vnímal, odmítl jsem být jeho oběť.
• Žít šťastný a spokojený život, to není náhoda, která spadne z nebe nebo se stane zásluhou okolností. Žít šťastný a spokojený život je především osobní rozhodnutí. Rozhodnout se žít takový život, aby mi na něm záleželo.
• Nejvíce o sobě jsem se naučil ve chvílích klidu a vnitřní rovnováhy. A to nejzajímavější, co jsem se naučil, bylo, kolik síly mi dá nechat některé věci být.
• Nikdy nedovol, aby strach rozhodoval o Tvé budoucnosti.
• Lépe je věřit a zklamat se, než prožít celý život bez naděje.
• Všechno, co děláš z lásky, děláš dobře.
• Když miluješ to, co děláš, nebo když miluješ to, co máš, v tu chvíli máš všechno, co v životě potřebuješ.
• Když děláš věci s láskou, dáváš tím lidem ve svém okolí doživotní vzpomínku, že jsi tu pro ně byl.
• Jako malého mě děsily bouřky a hromobití. Myslel jsem si, že se na mě nebe zlobí. Jak jsem zestárl, zjistil jsem, že mě bouřky a hromobití uklidňují. Možná proto, že vím, že se i příroda potřebuje někdy vykřičet.
• Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to, že jsem klidný a bezstarostný. Jen prožívám boje, o kterých nikdo nic neví.
• Nerozmlouvejte mi to, jak žiji. Jsem jen člověk, který musí zemřít - a ten den se s každým dnem blíží. Proto mě, prosím, nechte žít tak, jak chci.
• Můj život možná nemá všechno, jak si představujete, ale já jsem vděčný za všechno, co mám. Díky tomu mi připadá, že můj život má všechno, co potřebuji.
• S nikým se nepoměřuji, nezávodím. Proto když běhám, nikdo mě nemůže porazit.
• Rád cestuji. Když je mi dobře a cestuji, je mi ještě lépe. Když je mi špatně a cestuji, zapomínám na to špatné. A když se v mém životě nic neděje, cestuji, protože se něco vždy začne dít.
• Lidé se prý nemění. Já se snažím nebýt stejný. Naopak být každý den lepší.
• Dávám si pozor na své myšlenky. Jsou totiž jako dům, ve kterém pak musíme bydlet.
• Mám pořád oči na stopkách. Ještě se mi nestalo, aby nějaký okamžik přišel v životě dvakrát.
• Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby učinil můj život snazším. Časem jsem se naučil soustředit spíše na to, abych já byl silnějším. Nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů.
• Když odcházím do divadla nebo z divadla, nikdy ty, na kterých mi záleží, nezanechávám bez laskavého slova. Uvědomuji si totiž, že je možná vidím naposledy.
Jan Tříska

💖 🎶 ✨💫 ZÁZRAČNÉ SOLFEGGIO FREKVENCE PRO UZDRAVENÍ DUŠE, TĚLA I ČAKER K POSLECHU NA ODKAZE➡️: https://www.rolandsante.cz/?what=edice&lang=cz&pg_id=27 💫 ✨🎶 💖

26/07/2026

Před 100 lety se v rodinách tajilo hodně věcí...........

Nemluvilo se o alkoholu.
Nemluvilo se o domácím násilí.
Nemluvilo se o sexu.
O dluzích.
O depresích.
Nemluvilo se o tom, že dítě zemřelo při porodu.
Nebo o nevěře.
Že někdo skončil v psychiatrické léčebně.
Nemluvilo se o znásilněních.
O potratech.
Sebevraždách.
Že se někdo vrátil z války úplně zlomený.
Místo slov bylo ticho.

Naši praprarodiče často vyrůstali ve světě, kde bylo důležitější přežít, než mluvit o tom, co bolí. Stud byl součást výchovy. Rodinná čest měla větší hodnotu, než pravda. A bolest se schovávala tak hluboko, aby ji nikdo neviděl.
Jenže tajemství nezmizí jen proto, že o nich mlčíme..........

Možná jste někdy zažili, že jste se na něco zeptali a babička okamžitě změnila téma. Nebo děda ztichl. Nebo vám rodiče řekli: „To tě nemusí zajímat.“
Jenže děti cítí i to, co se neřekne. Vnímají napětí, pohledy, nedokončené věty i emoce, které dospělí schovávají. A často si začnou myslet, že problém je v nich.
💥🧡🍀Proto dnes tolik lidí pátrá po rodinné historii. Aby pochopili, odkud se vzaly některé jejich strachy, vztahové vzorce nebo celoživotní pocity viny........ 💥🍀🧡

Co bylo kdysi tabu, může být dnes cesta ke svobodě.........
Když pojmenujeme to, co bylo celé generace schované, přestává to mít nad námi takovou moc....... ‼‼
Proto je dnes tak důležité začít mluvit.
Předci toto neznali. Mlčení pro ně bylo způsob, jak přežít, ochránit sebe i rodinu.
Dnes už ale žijeme v jiné době.

Když dokážeme dát jméno tomu, co bylo celé generace schované, jako by se uvolnila obrovská tíha. Napětí, které rod nesl desítky let, už nemusí dál držet další generace.🍀🍀🍀🍀
Možná právě proto po vyslovení rodinného tajemství lidé často říkají: „Jako by se mi konečně ulevilo.“ Nebo: „Najednou mám víc energie.“
Není to tím, že by se změnila minulost. Ta zůstává stejná.
Změní se ale to, že už nemusíte v sobě držet něco, co bylo dlouhá léta schované ve strachu, studu , vině. Obrovské množství energie totiž spotřebovává právě to, co se snažíme nevnímat a zatajovat................ ‼

💬 Bylo i ve vaší rodině nějaké téma, o kterém se nikdy nemluvilo? Napište do komentářů jen tolik, kolik cítíte, že chcete sdílet. A možná zjistíte, že v tom nejste sami......

a tajemství rodu

Konzultace, terapie a rozbory (co nám dali předci do vínku....) objednávejte do zprávy tady na FB nebo na email :
[email protected]

23/07/2026

"Babi, jak se vyrovnáváš s bolestí?"
„Svýma rukama, zlato..“
"S tvýma rukama babičko?"
"Ano, naše ruce jsou anténami naší duše. Pokud je přesunete; jejich pletením, vařením, malováním, hraním nebo zapouštěním do země vysíláte pečovatelská znamení do nejhlubší části vás a vaše duše se rozzáří, protože tomu věnujete pozornost. Pak už nebudou známky bolesti nutné.“
"Ruce jsou opravdu tak důležité?"
"Ano, moje holčičko. Mysli na miminka: začínají poznávat svět dotekem svých rukou. Když se podíváte na ruce starých lidí, řeknou vám o svém životě víc než jakákoli část těla. Vše, co se dělá ručně, se prý dělá srdcem. Protože je to opravdu takhle: ruce a srdce jsou propojené. Maséři dobře vědí: když se někoho dotknou rukama, vytvoří hluboké spojení. Právě z tohoto spojení pochází uzdravení. Myslete na milence: když se dotknou rukou, milují se vznešenějším způsobem.“
"Moje ruce babičko... jak dlouho jsem je takhle nepoužila... "
"Pohni s nimi, má lásko. Začni s nimi tvořit a vše se vtobě začne hýbat. Bolest pomine. A místo toho to, co s nimi uděláš, se stane tím nejkrásnějším mistrovským dílem a už to nebude bolet. Protože jsi dokázala proměnit její podstatu."

Od Elena Bernabe 🙏