26/06/2026
Tři měsíce, které zahřály u srdce
Říká se, že čas je relativní. Někdy se vleče jako týden před prázdninami, a jindy uteče tak rychle, že si ani nestihnete sundat kabát. Přesně to se mi stalo s mými třeťáky. Strávili jsme spolu sice jen pouhé tři měsíce, ale v mém srdci zanechali stopu, která tam zůstane už napořád.
Když se ohlédnu zpátky na ty naše společné dny, musím se usmívat. Každý den byl totiž úplně jiný příběh.
Budou mi strašně chybět ty momenty, kdy se třídou rozezněl neskutečný, nakažlivý smysl pro humor jednoho z kluků, jehož vtípky budu mít v hlavě ještě hodně dlouho. Přišla jsem o svého věčného „ovívače“, který mě nenechal padnout únavou, a v uších mi pořád zní ten nezaměnitelný, šíleně pisklavý hlásek dvou chlapců.
Vzpomínám na to, jak moc stálo někdy úsilí přemluvit jednoho z rarášků ke společné práci, ale ta následná společná radost, když se to povedlo, tak ta byla k nezaplacení. Stejně jako ta obrovská nálož čisté, dětské energie, kterou mě každý den dobíjely dvě úžasné slečny, nebo ta nejupřímnější dětská obětí od kluka, ze kterého láska k lidem doslova zářila.
Měla jsem ve třídě své parťáky, na které jsem se mohla stoprocentně spolehnout. Stačilo položit otázku do davu a věděla jsem, že u nich dvou vždycky najdu správnou odpověď. Na druhé straně stály dvě slečny s pořádně proříznutou pusou, které nenechaly žádnou situaci bez komentáře, což skvěle doplňovala další mladá dáma se svými trefnými poznámkami ke všemu dění.
Byl tam kluk, který byl zkrátka svůj a jedinečný, a pak samozřejmě trojice našich popletů. U nich jsem sice občas musela protáčet oči v sloup, když vůbec netušili, která bije, ale bez nich by ta třída zkrátka neměla to správné kouzlo.
Každý z nich je originál. Každý z nich mi dal něco, na co nezapomenu. Tři měsíce jsou krátká doba na to, abychom probrali všechnu učební látku, ale byla to dost dlouhá doba na to, abych si vás, moji milí třeťáci, zamilovala.
Děkuji vám za každý úsměv, za každé objetí i za každou lumpárnu. Budete mi chybět!
Třídní Mgr. Lucie Hurtíková
