Katedra psychologie FSS MU

Přihlaste se do soutěže studentských psychologických prací!

Je to zkušenost k nezaplacení, ale pro vítěze máme samozřejmě připraveny i zajímavé finanční odměny. Zažijete si soutěžně-konferenční atmosféru a když nás Vaše práce obzvlášť zaujme, můžete naši katedru reprezentovat i na mezinárodní úrovni v Bratislavě.

Pokud už nějakou dobu čekáte na vhodnou příležitost, jak se osobnostně, akademicky i profesně posunout výš a vpřed, vězte, že toto je ona! ;-)

Pro další informace viz: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/prihlaste-se-do-souteze-studentskych-psychologickych-praci-2025

V rámci spolupráce s Katedrou psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zveřejňujeme její pozvánku na 15. ročník konference "PhD Existence".

"Vážené kolegyně, vážení kolegové,

srdečně Vás zveme na 15. ročník PHD EXISTENCE: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy s podtitulem „…a občanku máš?“. Rádi Vás uvítáme 27.1. – 28.1. 2025 v tradičních prostorách Uměleckého centra UP (v „Konviktu“).

Patnácté narozeniny bývají v životě člověka důležitým milníkem, který otevírá nové možnosti a výzvy, u kterých se očekává také větší samostatnost a zodpovědnost. Je to období souboje divokých pohnutek s normami dospělého světa.

Stejně tak naše konference zraje do etablované podoby, ale stále si zanechává svou hravou povahu. Můžete se těšit na příspěvky nejen z oblasti vývojové psychologie nebo rizikového chování, ale také na pestrý výběr dalších témat. Pozvali jsme přední odborníky, které budeme postupně prezentovat na webových stránkách https://phdexistence.cz/.

Konference opět poskytne prostor pro vzájemnou inspiraci či navazování spolupráce i nových přátelství nejen v rámci odborného programu, ale i během společenského setkání konaného večer prvního dne.

Nenechte si tuto příležitost ujít a pojďte s námi oslavit krásné 15. narozeniny PhD Existence!

PROGRAM JE JIŽ UVEŘEJNĚN NA STRÁNKÁCH KONFERENCE, V ZÁLOŽCE PROGRAM.

Konferenci si můžete užít samozřejmě i jako posluchač, tj. pasivní formou, a poslechnout si zajímavé odborné příspěvky. V obou případech se rozhodně neváhejte zapojit do komiksové soutěže na téma PhD existence, kde vás čekají hodnotné ceny!

Těšíme se na Vás!

Lucie Viktorová a Ondřej Skopal"

Po čase opět připomínáme, že na stránkách katedry průběžně zveřejňujeme pracovní nabídky pro studenty i absolventy, které se k nám dostanou. Nyní jde např. o zajímavou čerstvou nabídku práce na půl úvazku v mobilním hospici v rámci konziliárního týmu Fakulty u Sv. Anny v Brně. Pro podrobnosti viz obvyklý odkaz:

Pracovní nabídky - přehled Přehled pracovních nabídek doručených Katedře psychologie FSS MU. Nově v jednom článku a s řazením od nejnovějších ke starším.

Co si současná psychologie myslí o pohádkách? Které jsou více a které méně vhodné pro různě staré děti? Pokud vám tohle někdy vrtalo hlavou, doporučujeme tohle stručné shrnutí od Zuzany Masopustové od nás z katedry 😉

Tak, a je to pryč. 🎄 Doufáme, že vaše Vánoce byly jako z pohádky. ✨ Tedy z nějaké klasické se šťastným koncem! 👸

Se Zuzanou dnes o tom, že ovšem ne každá pohádka musí končit šťastně, co na to děti a co na to původní Popelka. 😱

🫅 DOTAZ 🫅

Dobrý den,

na jedné straně pohádky o duhových jednorožcích, na straně druhé pohádky se špatným koncem blížící se k hororům.

Mají být děti chráněny před „negativním obsahem“, nebo naopak? Je přijatelné, aby měly pohádky špatné konce? Je přijatelné, aby zlo občas zvítězilo?

Děkuji.

⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱

🪄 Předškoláci spíše upřednostňují pohádky klasické se schematickými postavami a jednoznačným vítězstvím dobra nad zlem.

🪄 Komplikovanější pohádky, nebo ty, v nichž dobro nezvítězí, jsou vhodnější pro starší děti, případně pro čtení, u kterého je rodič dítěti průvodcem a oporou.

🪄 Zejména pro děti trpící strachy ze tmy a noci nejsou strašidelné pohádky nebo pohádky se špatným koncem vhodné.

🪄 Je důležité, aby si dítě mohlo v pohádkách nacházet postavy, se kterými se může ztotožnit.

🐉 ODPOVĚĎ 🐉

🧠 Mohlo by se zdát, že na podobný dotaz by psychologie měla mít jasnou odpověď. Ve skutečnosti se ale dopadu pohádek na psychiku a vývoj dítěte příliš výzkum nevěnoval. Odpověď tedy lze založit na teorii vývoje morálního usuzování a doplnit ji nečetnými poznatky o vlivu pohádek na děti a vývoj jejich psychiky.

👉 Klasické pohádky 👈

👸 Z hlediska vývoje morálního usuzování, tedy vývoje chápání spravedlnosti, pravidel a dobra a zla, mohou být klasické pohádky dětem předškolního věku srozumitelnější díky své jednoduchosti a schematičnosti postav. Modernější či komplikovanější pohádky pak mohou být vhodnější pro děti starší.

👸 Klasické pohádky mohou být díky jednoduchosti příběhu i pojetí spravedlnosti pro mladší děti přitažlivější, jelikož lépe odpovídají jejich chápání světa, spravedlnosti a pravidel. Děti v předškolním věku totiž upřednostňují jasně stanovená pravidla. Ve svých úsudcích se orientují primárně podle pozorovatelného chování (tedy dobré činy dělají dobří lidé, a naopak) a očekávají, že zlo (a špatné chování) bude potrestáno a odstraněno (Heidbrink, 1997).

👉 Zlá čarodějnice a krásná princezna 👈

🧙‍♀️ Ještě na počátku školního věku děti spravedlnost typicky posuzují podle pozorovatelného chování: dobro spojují s dobrými lidmi, zlo se špatnými a očekávají, že trestem se lze zla zbavit a zlou postavu napravit (Dunlea & Heiphetz, 2021). Schematičnost postav a jednoznačné vítězství dobra nad zlem typické pro klasické pohádky proto předškolním dětem obvykle vyhovují.

🧙‍♀️ Charakter postav se navíc v klasických pohádkách často odráží v jejich vzhledu či roli – statečný princ, zlá a ošklivá čarodějnice, poctivý a skromný chudák či krásná princezna (viz např. Grimm & Grimm, 2017, Němcová, 2019). Hodná postava bývá obvykle krásná, zatímco zlá postava bývá škaredá (El Shaban, 2017).

👉 Moderní pohádky 👈

🦄 Moderní pohádky s jejich složitějšími příběhy, v nichž dobro nemusí vždy zcela zvítězit nebo být jednoznačně rozpoznatelné, mohou častěji zaujmout děti zhruba od konce prvního stupně základní školy. Morální usuzování starších dětí totiž přestává být tolik závislé na odměnách a trestech a pomalu se začíná rozvíjet hlubší porozumění jednání postav (Heidbrink, 1997).

🦄 Moderní pohádkové příběhy odrážejí současnou společnost se všemi jejími výzvami a rozmanitostí a obsahují typicky o něco méně stereotypů než klasické pohádky (Turkel, 2002). Nabízejí bohatší spektrum témat, od inkluzivity po sebepřijetí. Postavy v moderních pohádkách mají oproti postavám v klasických pohádkách obvykle propracovanější charakteristiky a morální poselství bývají komplikovanější.

👉 S moderními pohádkami pomůže rodič 👈

👪 Výše uvedené však neznamená, že mladší děti z moderních pohádek nemohou nic dobrého získat. Vygotského teorie zóny proximálního vývoje říká, že optimální učení nastává v zóně mezi tím, co dítě již umí, a tím, co zvládne s dopomocí dospělého (Vygotsky, 1978). Turiel (1966) ve své studii ověřil, že při přemýšlení nad spravedlností jsou děti schopny porozumět i argumentům, které jsou nad jejich aktuální úrovní porozumění.

👪 Můžeme se proto domnívat, že pokud rodič chce a umí své dítě provést modernější a z hlediska konceptu spravedlnosti složitější pohádkou, může tím podpořit jeho rozvoj v oblasti porozumění spravedlnosti, normám a vztahům ve společnosti.

👪 Vezmeme tedy v úvahu Vygotského (1978) koncept zóny proximálního vývoje a skutečnost, že klíčovou roli při čtení pohádek hrají rodiče, kteří dítě pohádkou provázejí a pomáhají mu odnést si z pohádky to důležité (Girsang et al. 2023). Je pak zjevné, že z moderních pohádek zasazujících boj dobra se zlem do širšího kontextu mohou mladší děti také těžit.

👉 Pohádky nemají poskytovat fakta, nýbrž duševní rozvoj 👈

🧘‍♀️ V psychologii se pohádkami zabývali nejprve psychoanalytici, kteří se zajímali především o význam pohádek. Freud (1900) předpokládal, že sny odrážejí naše nevědomé touhy a myšlenkové spory.

🧘‍♀️ Jeho následovníci pak na jeho dílo navázali při interpretaci pohádek. Psychoanalytik Bruno Bettelheim (2000), který své rozsáhlé analýzy a interpretace pohádek publikoval v díle „Za tajemstvím pohádek: Proč a jak je číst v dnešní době“, například zdůrazňoval, že pohádkové příběhy nemají dítěti poskytovat fakta o vnějším světě, ale mají mu spíše nabízet prostor pro podporu rozvoje jeho vnitřního duševního světa.

🧘‍♀️ Například pohádka o Červené karkulce je podle Bettelheima příběhem o dospívání a sexualitě. Bettelheim zároveň zastával názor, že klasické pohádky, v nichž dobro vítězí nad zlem, poskytují dětem jistotu a pocit spravedlnosti. Své hypotézy však Bettelheim, stejně jako většina ostatních psychoanalytiků, nijak výzkumně neověřoval.

👉 Delší pohádky podporují představivost 👈

🖼️ Výzkumně bývá u pohádek asi nejčastěji ověřován jejich terapeutický potenciál. Ukazuje se například, že terapeutický efekt pohádek je závislý mimo jiné na délce a propracovanosti pohádkového příběhu (Paczur et al., 2022). Zkrácené verze pohádek zřejmě neplní terapeutickou úlohu tak dobře jako propracovanější dlouhé příběhy, které více podněcují představivost a umožňují dětem se do postav více vžít.

🖼️ Aby si z pohádkového příběhu dítě mohlo odnést co nejvíce, je důležité, aby v něm našlo postavu, s kterou se může ztotožnit (Fosson & Husband 1984). Ne všechny děti se však ztotožňují s kladnými hrdiny a jejich bojem proti zlu. Část dětí soucítí se zápornými postavami nebo jim v pohádkových příbězích přímo fandí. Předpokládá se, že zejména pro takové děti záporáci v příbězích působí jako symbolické zastoupení vnitřního boje mezi dobrem a zlem (Noctor 2006).

👉 Strach ze tmy a strašidel 👈

👻 Jelikož děti v předškolním věku obvykle nemají zcela jasnou hranici mezi realitou a fantazijním magickým světem (DiLalla & Watson, 1988), je při výběru pohádky i při samotném vyprávění důležitá vnímavost ke specifikům konkrétního dítěte, jeho zralosti, míře úzkostnosti a potřebě opory a ujištění.

👻 Obtíže s rozlišováním mezi fantazií a realitou se mohou projevovat zejména v noci jako strachy ze tmy a strašidel. Pro děti mající takovéto strachy nejsou strašidelné pohádky příliš vhodné, protože jejich obavy a nejistoty ještě zesilují (Zisenwine et al., 2012).

👻 Na druhou stranu může katarzní (očistný) účinek pohádek, zvláště těch s napínavými či strašidelnými prvky, pomoci snižovat úzkost a poskytovat pocit úlevy a uspokojení, že se konflikt vyřešil a „dobro“ zvítězilo nad „zlem“.

👻 Vhodně vybrané klasické i moderní pohádky mohou být využívány jako nástroj podpory emočního vývoje a terapie úzkosti (Kharchenko & Turkulets, 2021), jako prevence šikany (Cocco et al., 2022) nebo jako terapeutický nástroj při práci s dětmi v obtížných životních situacích (Margherita et al., 2014; Hours, 2014).

👉 Poučení z krizového vývoje v pohádkách 👈

☝️ Z pohledu literární teorie pohádkové postavy odrážejí dětské prožívání světa. Charakterizují tak pohádky jako literární žánr zabývající se hledáním řešení a rozvojem vlastního „já“ (Hammon, 1992).

☝️ Poselstvím klasických pohádek bývá často velmi prosté ponaučení, například že dítě nemá otevírat cizím lidem (Budulínek, O vlkovi a kůzlátkách) nebo chodit samo lesem (Červená karkulka). Jindy je smyslem pohádky předání naděje, že zlo bude vždy potrestáno či že i když je člověk chudý, poctivou prací a věrnou láskou získá na svou stranu kouzelnou moc a dosáhne svého štěstí.

☝️ Shoda na tom, zda jsou pohádky vhodným prostředkem a nástrojem pro předávání morálních poselství, však nepanuje (Lewin, 2020). Je ovšem doloženo, že díky srozumitelnosti a jednoduchosti děje klasické pohádky napomáhají rozvoji porozumění dějové posloupnosti. Jelikož je snadné si je zapamatovat a opakovat je, není asi překvapením, že je poměrně dobře dokumentován pozitivní vliv klasických pohádek na vývoj řečových dovedností dítěte (Tatlılıoğlu & Senchylo-Tatlılıoğlu, 2022).

👉 Pohádky nebyly určeny pro děti 👈

🧑 Je na místě zmínit, že původně nebyly pohádky určeny pro děti, ale jako součást lidové slovesnosti byly pohádkové příběhy až do 19. století předávány mezi dospělými. Temné a násilné prvky se v klasických pohádkách objevují i proto, že původně byly určeny jinému publiku.

🧑 Pohádky často odrážejí hodnoty a normy doby, ve které byly napsány (Zipes, 2006), včetně tradičních rodinných struktur a společenských rolí. Je však otázkou, zda například pohádky ústící ve sňatek z lásky místo domluveného či výhodného sňatku nebyly ve své době vnímány jako progresivistické a bořící tradiční hodnoty. To by však byla spíše otázka pro historiky a sociální a kulturní antropology.

🧑 Přizpůsobování pohádkových příběhů vývoji společnosti se zjevně děje po desetiletí či dokonce staletí a je tak svým způsobem tradicí samo o sobě. Například v jedné z původních verzí pohádky o Popelce zavraždila Popelka svou macechu, aby se novou manželkou Popelčina otce mohla stát Popelčina chůva, přičemž tento čin (byť poměrně podrobně popsán) není v pohádce rámován jako jakkoliv nemorální, ale dokonce je označen za dobrou službu chůvě (Basile & Lawrence, 2019).

👉 Stereotypy boříme i udržujeme 👈

💁‍♀️ I snahy o boření stereotypů ale sahají poměrně hluboko do minulosti. Z české kulturní tradice lze připomenout například Ladovy Nezbedné pohádky, které staví některé zažité stereotypy na hlavu, a tak se například v charakterních rolích objevují místo statečných princů ženské hrdinky (Lada, 2013).

💁‍♀️ Mnoho klasických pohádek však stereotypy vytváří a udržuje. Žena v pohádce obvykle musí být především krásná a v životě může najít štěstí a bezpečí pouze v náručí muže (O´Connor, 1989). El Shaban (2017) konstatuje, že genderové stereotypy se objevují napříč kulturami, což dokumentuje na různých verzích pohádky o Popelce, tedy nejen naší klasické, ale i obdobných pohádek z Egypta a Koreje. Ženy jsou tedy v pohádkách zobrazovány jako pasivní, spokojené, poslušné, submisivní, slabé, závislé či zlé.

💁‍♀️ Problémem stereotypizace pohádkových postav a rolí je, že děti žijící v méně obvyklém rodinném uspořádání či prožívající jiné pocity a vztahy, než které jsou v pohádkách prezentovány jako ty žádoucí a správné, mohou mít pocit, že je s nimi něco špatně (Lester, 2007).

💁‍♀️ Již čtyřleté děti jsou schopny vnímat odlišnosti od společenské normy (Cahill & Theilheimer, 1999), představované například i pohádkami. Moderní pohádky tak mohou být prostředkem k rozvoji sociálních dovedností a porozumění (Saxby, 2022), jelikož přinášejí větší míru společenské rozmanitosti.

👉 Dítě se má s postavou v pohádce ztotožnit 👈

🦸‍♂️ Jak již bylo řečeno, je důležité, aby děti v pohádkách nacházely postavu, se kterou se mohou ztotožnit (Fosson & Husband 1984).

🦸‍♂️ Je proto velmi podstatné, že moderní pohádky umožňují dětem z menšin vidět v pohádkovém příběhu někoho, kdo je jim podobný nebo žije v podobných podmínkách – ať už se jedná o princezny v novějších disneyovkách (Taylor, n.d.), příběhy, v nichž hlavní hrdina vyrůstá v homoparentální rodině, či pohádkové příběhy zachycující hrdiny s jinakostí či handicapy (Cho & Park, 2023).

🦸‍♂️ Takové ztotožnění se s pohádkovým hrdinou pak dítěti umožňuje lepší přijetí sebe sama.

👉 Čtení pohádek na dobrou noc 👈

📖 Společné čtení pohádek navíc rozvíjí a posiluje vztah mezi dítětem a rodičem (Bus et al., 1995) a utváří pozitivní vztah dítěte ke čtení jako takovému (Sénéchal & LeFevre, 2002). Pohádky jsou v neposlední řadě také tradičním uspávacím rituálem a způsobem, jak dítěti pomoci před spaním uvolnit napětí či úzkost z nadcházející separace během noci (Lubetsky 1989).

📖 Nejdůležitější tedy nakonec je, jakou pohádku chce daný večer slyšet samo dítě.

👩‍🔬 Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzana.

✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️

Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D., Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU

🧐 Odbornou revizi poskytla:
Mgr. Kamila Urban, Ph.D., Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV, verejná výskumná inštitúcia

📑 Odpověď editovali:
Luděk Vašta
Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

📚 Zdroje najdete v komentáři. 👇

Krásné Vánoce!
P. F. 2025
:-)

Odebíráte newsletter INPSY - Institut pro psychologický výzkum? Ne? Tak do toho! 😉

Tak toto se opravdu nestává každý den! (Ani každý rok.) Knížka našeho kolegy Jana Roubala, nedávno vydaná v Portálu ("Nepřekážet naději", 2022), vychází po 2 letech v anglickém překladu. Potvrzuje to originalitu knihy a ojedinělý úhel pohledu na psychoterapii depresí - ostatně název opravdu odpovídá obsahu. Velká gratulace!

Tomáš Řiháček bude spolu s předními odborníky na kvalitativní meta-analýzy editovat speciální číslo prestižního časopisu Qualitative Psychology! Podrobnosti o call-for-papers najdete na odkazu v původním příspěvku.

Qualitative Psychology Call for Papers Special issue on Qualitative and Integrative Meta-Synthesis and Meta-Analysis Special Issue Editors: Heidi M. Levitt, PhD, University of Massachusetts Boston, Email: [email protected] Tomáš Řiháček, PhD, Masaryk University, Email: [email protected] Ladislav Timulak, PhD, Trinity College

Skvělý úspěch čtyř výzkumnic a výzkumníků z Fakulta sociálních studií MU , z toho dvou psycholožek! 👏 Včera obdržely ocenění MUNI Scientist (zleva): Hana Macháčková a Michal Tkaczyk (IRTIS - Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti), Monika Brusenbauch Meislová (Mezinárodní vztahy a evropská studia) a Andy Stašek (INPSY - Institut pro psychologický výzkum). Mockrát gratulujeme!
Link na všechny oceněné v komentáři.

Na INPSY se již brzy rozjede nový velký projekt, do kterého je zapojena řada lidí nejen z naší katedry. Gratulujeme Anně a celému výzkumnému týmu!

Docent Plaňava oslavil devadesátiny!
Komunikačně-relační hypotéza? Rizikové faktory při vstupu do manželství? Pokud vám při čtení okamžitě vytanula vzpomínka na osobitý výklad docenta Plaňavy, máte štěstí – patřili jste mezi jeho studenty a studentky v předmětech zaměřených na manželské a rodinné poradenství.
Jeho přednášky znovuožily (blahé paměti) po listopadu 1989 na Filozofické fakultě, kam se mohl v nové svobodné situaci vrátit a propojit akademickou výuku s vlastní praxí manželského poradce. Od roku 1997 pak spoluutvářel Fakulta sociálních studií MU , které společně s profesorem Možným a dalšími „otci zakladateli“ vtiskl její jedinečnou tvář.
Fakulta zůstává v životě docenta Plaňavy srdeční záležitostí nejen díky jeho zásluhám na jejím vzniku. Stala se důležitým místem i pro jeho rodinu – dcera Irena dlouhá léta vedla fakultní knihovnu a vnučka Veronika pokračuje v psychologické praxi v dědových šlépějích.
Nelze zapomenout ani na působení docenta Plaňavy v roli vedoucího Katedry psychologie a hlavně na velké a přitom zaplněné učebny, když přednášel o otázkách partnerských vztahů, manželství a rodiny nejen studentům psychologie, ale studentům jiných oborů z celé univerzity.
Ivovi Plaňavovi vděčíme za mnohé – nejen za jeho akademický přínos, ale také za zásadní roli při vzniku a rozvoji manželských a rodinných poraden v České republice. Tento víkend oslavil své devadesáté narozeniny.
Přejeme pevné zdraví, radost a vše nejlepší. A děkujeme!

🎮🧑‍💻Má na riziku závislosti nějaký podíl i to, jakým způsobem jsou hry designované? Existuje nějaká efektivní prevence herní závislosti? A proč mezi hráči převládají muži? K těmto a dalším otázkám se vyjadřoval Lukas Blinka v novém rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes! Na odkazu se také dočtete, zda něčemu pomáhá, když rodiče dětem omezí čas u počítače, a jaké hry se podle výsledků z projektu Czech gamers v současnosti hrají mezi aktivními hráči nejvíce.
Odkaz na článek zde: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/videohry-vyzkum-gambling-zavislost-lukas-blinka-rozhovor.A241115_826966_brno-zpravy_coch?zdroj=sph_hp

Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU

Hospodářské noviny vydaly článek k plánované novelizaci školského zákona, která technicky ruší odklady školní docházky. V článku zaznívají mj. slova od nás z katedry - Zuzana Masopustová vysvětluje, proč je novela riziková, a proč může mít negativní důsledky pro dotčené děti i společnost.

https://archiv.hn.cz/c7-67463750-nogur-86a04b84790382a

„Zrání je fyziologický proces a u části dětí opravdu přichází později,“ zdůvodňuje psycholožka, která se specializuje na rodiče dětí s vývojovými problémy. Obává se, že takovým dětem se v první třídě nedostane podpory, a když jim to nepůjde, získají nechuť k učení, a pokud nezvládnou dobře start, může jim to uškodit v dalším vzdělávání.

Masopustová si navíc není jistá, že učitelé v prvních třídách nový model vzdělávání přijmou, chybí jí jasnější popis toho, jak by tedy výuka měla nově vypadat. „Souhlasím s tím, že škola má být připravená na dítě, a ne naopak, ale to je jen heslo v rovině přání. V zákoně nikde nevidím žádná opatření, která by takový přístup ve školách zajišťovala,“ obává se psycholožka.

Zákaz odkladů? Nezralé dítě bude v první třídě ztracené a ponese si následky, varují psychologové Státu došla trpělivost s rodiči, kteří vyžadovali odklad školní docházky pro své děti, aby jim prodloužili dětství. V Česku dostává odklad v průměru pětina dětí, což je podle mezinárodních srovnání jeden z největších podílů z evropských zemí. Skupina poslanců prot...

Koncem minulého týdne se konalo tradiční výjezdní zasedání katedry a - Institut pro psychologický výzkum ve Křtinách. Ve čtvrtek jsme se zaměřili na výzkumná témata, projekty, publikace, a přivítali i doktorské studující. V pátek pak pokračoval program katedry - počty studujících a uchazečů, přijímací zkoušky, vedení diplomových prací a další témata spojená s výukou.
Moc jsme si to užili... a odpoledne jsme stihli ještě i teambuildingový výlet do jeskyně Jeskyně Výpustek !

„Kdybyste se mohly vrátit zpátky v čase s vědomostmi a zkušenostmi, které máte dnes, rozhodly byste se mít děti?“

Fenomén matek litujících svého mateřství (přestože své děti často milují) je mnohem častější, než si veřejnost myslí. Jak své mateřství prožívají? Jak vnímají tlak veřejnosti? Na opomíjené téma se chce zaměřovat tým našich výzkumnic - Lenka Štěpánková a Lenka Lacinová. Přečtěte si krátký článek na webu Universitas!

Lítost nad mateřstvím: Téma, o kterém se nemluví. Chceme to změnit „Kdybyste se mohly vrátit zpátky v čase s vědomostmi a zkušenostmi, které máte dnes, rozhodly byste se mít děti?“ Tuto otázku položila izraelská socioložka Orna Donath ve své studii o lítosti nad mateřstvím. Hledala matky, které by na ni odpověděly: „Ne.“ Matky litující...

Diskuze byla skvělá stejně jako film! :)

🎥🧠💬Lenka Štěpánková a Zuzana Masopustová debatovaly o filmu V hlavě 2! Studenti psychologie na FSS zorganizovali promítání filmu V hlavě 2 v Kině Art. Po promítání následovala diskuze s naší členkou Lenkou Štěpánkovou a Zuzanou Masopustovou z Katedry psychologie FSS o psychologických tématech, které se ve filmu objevily.
Lenka Štěpánková poskytla náhled z hlediska kognitivní psychologie a psychologie emocí, především potom většina dotazů směřovala na to, jak dobře a přesně byla ve filmu vyobrazena úzkost.
Zuzana Masopustová poskytla pohled z vývojové psychologie, například jak dobře byly ve filmu vyobrazeny změny v období puberty.
Více se dočtete zde: https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/lenka-stepankova-a-zuzana-masopustova-debatovaly-o-filmu-v-hlave-2