Ida Peťková: Osobní a kariérní rozvoj

✨ When Teams Dare to Go Deep, Magic Actually Happens

"What if I asked you, 'How often do you have those REAL team conversations?'

☕️ Would you just awkwardly stare at your coffee like it holds cheat codes for time travel, or would you be thinking about that last time you really sat and listened?"

Truly meaningful discussions don’t just happen—they’re crafted.

Yeah, THOSE conversations. The meaningful ones we often schedule for "when we have time" (which is basically never).

Last week I facilitated one of these unicorn sessions and it reminded me why they're worth fighting for:
✨ Professionals at every experience level learn from each other.
✨ Junior colleagues level up by listening to the seniors.
✨ Even in the open, "speak-up" company cultures, the right respectful questions are needed to unlock honest insights.
✨ People spill the tea when there's no office politics involved (hint: external facilitators might help here).

After our first “Building Stakeholder Relationships” session, participants shared real-life struggles, turning me into a coach/facilitator hybrid. (🦸♀️No capes involved, but next time I’m bringing one. 😁) Less PowerPoint and prepared exercises, more "Wait, this actually happened to you?!" moments.

Huge to the NNIT developers for bringing their A-game vulnerability to the session.... ❤️ And to Elena Minejeva, Marek Durian, Michal Šorejs, and Hana Březinová 💡💡💡 from Inspirata for trusting me to guide this unique team development.

⤵️ ⤵️ ⤵️ ________________________________
Are you a manager and want to try some facilitation moves to initiate deeper conversations too?
You can try this during your next meeting:
⚡️Ask one powerful question that nobody’s expecting. (“What have we assumed for years that we might challenge today?”)
⚡️Try a “go-round,” making space for every single voice—even those who usually hang back.
⚡️Swap the manager’s hat for a facilitator’s mindset: Your job isn’t to give answers, but to create a space where the best ones surface from the group.

⚡️⚡️⚡️And what about thinking about and sharing with us, what single question could spark a fresh perspective in your next meeting?

✂️ ________________________________
Funny fact:
🌊 I do not remember how many sessions I have facilitated in the Vltava meeting room... But the funny thing is, that it was at IT companies. Do your meeting rooms have river names too? 😄

________________________________
Thank you note:
❤️I love it when people care & share more than compete. Thanks Michaela Holišová for those funny and awesome animal pictures you see on "How are you feeling now" photo below.

"Vím, že nic nevím." Ale co když nevím, že něco nevím? 🤯

Podobně jsem začala minulý týden jednání, když jsme řešili implementaci Google Workspace pro Asociace integrativních koučů. Řekla jsme jim: "Jsme ve fázi, že "nevíme, co nevíme" a jen "tušíme netušené možnosti"...

🪟 Znáte JOHARI window, ne?
No, jasně, ten model, o kterém mluví každý lektor soft skills jako o svatém grálu sebepoznání.
Málokdo však už ví to, že "Johariho okno", jak se JOHARI WINDOW překládá do češtiny, je blbost, protože žádný Johari neexistoval.

Existovali dva psychologové - Joseph Luft (1916–2014) a Harrington Ingham (1916–1995) a spojením jejich křestních jmen vznikl název pro jimi vytvořený MODEL SEBEPOZNÁNÍ, který popisuje tyto 4 oblasti:
🪟 Otevřené – vím já i ostatní
🪟 Slepé – nevím já, ale ostatní ano
🪟 Skryté – vím já, ale ostatní ne
🪟 Neznámé – neví nikdo

Každý máme všechna 4 okna zaplněná víc či míň. A nikdy není žádné prázdné...

A co vy, jak moc jste "otevření" a jak moc "slepí"?
Jak moc se schováváte do masek a skrýváte své pravé Já před druhými?
Nebo dokonce před sebou samými?
A která ze 4 oblastí by vás měla nejvíce znepokojovat?

A co když SLEPOTA není slepota, ale ILUZE? 🙈

Řešení? Zpětná vazba. Upřímná, konstruktivní, někdy trochu nepohodlná.

Takže přátelé, schválně si to zkusme (please be blunt as ever):
„Jak na vás působím na základě toho, co ode mě tady čtete?"
„Co bych měla změnit, ale sama to nevidím?“

A vnímáte tu hranu, kdy se z touhy zbavit se "slepoty" stává nesnesitelné prudění?

🍜 Moje workshopy jsou mnohdy jako čínské menu…

Alespoň u tohoto tomu tak opět bylo…

💻 Ostatně, jak jinak udělat hodinový online na téma ⏳TIME MANAGEMENT PRO ŽENY💃, než jim nabídnout mozaiku možností a otázek k zamyšlení, aby si vybraly to, co právě teď potřebují.

Z palety témat si ženy tentokrát vybraly to, co právě teď nejvíc potřebovaly slyšet:
🔵 Nastavování hranic
🔴 Umění říkat ne
🟢 Důležitost péče o sebe a své zdroje…

Jak jsem již psala v komentáři ke svému včerejšímu postu, včera to bylo silné…

💔 Mluvilo se totiž o umírání…

💬 Jedna žena sdílela, jak aktuálně pečuje doma o maminku, která už je neschopna pohybu a je odkázána zcela na její pomoc. Když jsem se jí na závěr naší společné hodiny ptala, co pro ni bylo nejdůležitější, bez váhání řekla: "Musím myslet víc na sebe. Nemít na sebe přehnané nároky. Nejsem špatná jen proto, že nestíhám všechno, co bych chtěla."

💬 Další žena v tomto kontextu sdílela, jak si se sestrou rozdělily péči o maminku podle toho, co kterou naplňovalo. Jedna milovala dlouhé rozhovory, druhá byla skvělá v praktickém zařizování. Rozdělily si péči podle toho, co každou bavilo a naplňovalo.

A i o tom je time management... Neplýtvat energií a snažit se delegovat to, co mne nebaví a nejde mi, jak v domácnosti, tak v práci. Ne vždy je to možné, ale stojí za to hledat cesty, jak si ulevit.

✨Time management není jen o efektivitě, o uvědomění si toho, co je důležité a proč. Je i o tom rozpoznat, kde dokážeme dát ze sebe to nejlepší, aniž bychom se vyčerpali. V práci, v rodině, ve vztazích platí podle mne toto: "Snaha stihnout všechno vede maximálně tak k vyčerpání a k vyhoření a jinak je k ničemu. Je proto fajn hledat cesty k tomu, jak dělat to, co dává největší smysl a co nás naplňuje."
Říká se tomu PRIORITIZACE, ne? 😉

✂️______________
Pokud byste se na své životní nebo pracovní priority chtěli mrknout se mnou, napište mi. Můžeme to udělat 1:1 v rámci koučování, nebo klidně u vás ve firmě s týmem. 😉

Tuhle knihu Bronnie Ware možná znáte. Nebo alespoň její příběh, kdy coby paliativní sestra vedla hluboké rozhovory s umírajícími, na jejichž základě došla k pojmenování 5 věcí, kterých umírající litují nejvíce.

🪦Smrt v naší kultuře moc nemusíme. Přesto může to být právě pohled na 'smrt', který dodá našim životům perspektivu, kterou někdy můžeme potřebovat. I proto mnoho lidí podle mne uvádí, že například díky závažnému onemocnění zcela přehodnotili svůj životní styl, hodnoty apod.

A tak jsem do jedné koučovací skupinové hodiny pro ženy na téma
💃⌚ "Holčičí time management aneb Jak dělat méně a více zářit" 😉😇
zařadila netradičně i tyto otázky:
1️⃣ Když si představíte, že se na sklonku života díváte zpět na to, jak jste ho prožily, co byste chtěly vidět?
2️⃣ Co by měly být ty nejdůležitější klíčové oblasti vašeho života, které mu dodají smysl, až se na něj budete dívat zpětně?
3️⃣ A když se podíváte na svůj život a na své aktivity dnes, tento týden, měsíc, jak moc jsou s těmito oblastmi spojené?

Jsem zvědavá, co mi na to ženy na naší online hodině dnes řeknou.

❓Co byste řekli vy?
❓Poslali byste mě do háje nebo vám tato perspektiva přijde užitečná?

👇 -----------------𝙅𝙨𝙚𝙢 𝙄𝙙𝙖 a pokud hledáte někoho, kdo umí klást i nepříjemné otázky, ozvěte se. 😉
🟢 V roli FACILITÁTORKY pomáhám týmům vést KVALITNÍ DISKUSE, které dávají smysl a posouvají věci dopředu.
🟢 V roli LEKTORKY tvořím a vedu rozvojové soft-skills workshopy online i offline na míru potřebám jednotlivců i firem.
🟢 V roli KOUČKY provázím jednotlivce i týmy seberozvojem a změnami efektivně a smysluplně.

Chystala jsem se na skupinovou online koučovací hodinu na téma 💃🕕 "ŽENY A TIME-MANAGEMENT"…

A tak jsem si dělala rešerše na to, v čem v oblasti time-managementu ženy vynikají a s čím naopak více bojují…

🕐 Letos vyšla ve Frontiers in Education studie, která analyzovala 107 výzkumů na téma produktivity, time managementu a osobní efektivity.

Konečně tak mám černé na bílém to, co o nás ženách už dlouho nejen ze své práce s klientkami, ale i se sebou samotnou 🙈, tuším:
✨ jsme MISTRYNĚ adaptability - tj. vykazujeme větší schopnost adaptace než muži a lépe improvizujeme, když se plány rozpadají (nic jiného nám taky nezbývá a první školní týden je toho důkazem 😇),
❌ multitasking je naše okolnostmi vynucená 'super-dovednost' (péče o děti + práce + domácnost),
❌ častěji než muži prožíváme work-life konflikt a jsme méně schopné si prosadit při plánování vlastní potřeby.

Co si z toho beru, respektive, jaké dovednosti u žen rozvíjet?
✅ plánování a prioritizace (stejně jako u mužů),
✅ jasné vymezení hranic (za mě se toto musíme učit více než muži),
✅ posilování sebedůvěry v prosazování vlastních potřeb (podle mne extra důležité u mnoha žen).

Napište mi, jak to vidíte vy.
👩💼Co je vaše největší výzva v time managementu, pokud jste žena?
👨💼 Jaké time-management výzvy pozorujete u svých partnerek či kolegyň?


📷 by ChatGPT (prý to mám být já 'multitaskující')… 🤣

SROVNÁVÁTE SE A ZÁVIDÍTE? ✨ Jasně, že jo!

Děláme to aspoň občas všichni.

🚐 "Jo, to bych chtěl taky!"
🗯️ Tohle mi řekl manažer jedné firmy, když jsem mu sdělila, že si jako OSVČ beru na léto 2 měsíce volno a cestuju obytkou.
🗯️"A co vám brání?" 😏 chtělo se mi mu odpovědět, ale nakonec jsem jen na prázdno polkla, protože jsem tak nějak tušila, co by mi odpověděl.

Jenže… Je to opravdu tak jednoduché?

"Má úplně všechno," povzdechla si
klientka, která mi vyprávěla o kamarádce, která tráví celé léto na Maledivách.
🟢 Ukázalo se, že ona klientka je na sebe obecně dost přísná a srovnává se se (zdánlivě!) šikovnějšími, hezčími, úspěšnějšími kamarádkami a kolegyněmi docela často…
🟢 Jaký vliv to na ní mělo?
🟢 Asi si umíte představit, že nic moc…
🟢 Když jsme se podívaly na celý kontext života těch, s nimiž se srovnávala, uvědomila si, jak nesmyslné to srovnání je.
⁉️ Protože, co když ta stejná kamarádka, co postuje fotky z Malediv na Instáč, má 3 práce a i na Maledivách pracuje každý den, o děti se jí stará chůva a prochází manželskou krizí?

A to je ono!
🔴 Často se srovnáváme nebo někomu závidíme na základě několika fotek na sítích nebo jednoho letmého rozhovoru…
🔴 Realita je ale složitější a komplexnější…
🔴 Nic není "zadarmo" a to pozlátko blýskající se na na povrchu, je často pod povrchem něčím vykoupeno... Často něčím, co bychom nechtěli.

Navíc je vědecky dokázáno, že tzv. "upward social comparison" (tj. srovnávání se s těmi, kteří jsou na tom lépe - tzn. jsou byť jen zdánlivě úspěšnější, krásnější, žijící lepší život) má negativní vliv na vaši aktuální spokojenost a sebevědomí a to i přesto, že obecně jste na tom se sebevědomím dobře.

⁉️ Hezky se to řekne a hůř se to dělá že?
▶️ ▶️ ▶️ Takže pokud máte tip, co vám funguje, abyste tomuhle srovnávání a závidění nepodléhali, sem s ním…
❤️ Já se přiznám, že stále s láskou a úsměvem vzpomínám na svou úžasnou babičku, která, když skončila o berlích, objednala si časopis o zdravotně postižených ne proto, aby se litovala, ale aby viděla, že ve srovnání s lidmi, o kterých se tam psalo, je na tom vlastně stále skvěle. Aneb "downward social comparison" v praxi. ❤️ Díky babi.❤️

P.S.: A schválně, co vás napadne jako první, když uvidíte fotku na obrázku?

👇 -----------------𝙅𝙨𝙚𝙢 𝙄𝙙𝙖 a když zrovna nejezdím 🚐:
🟢 V roli FACILITÁTORKY pomáhám týmům vést KVALITNÍ DISKUSE, které dávají smysl a posouvají věci dopředu.
🟢 V roli LEKTORKY tvořím a vedu rozvojové soft-skills workshopy online i offline na míru firemní kultuře a potřebám jednotlivců i firmy.
🟢 V roli KOUČKY provázím jednotlivce i týmy seberozvojem a změnami efektivně a smysluplně.
🟢 V roli MENTORKY podporuji HR kolegyně a first-time manažery.
🟢 V roli PSYCHOLOŽKY zkoumám psychologii jednotlivců, týmů i organizací a toto know-how implementuji do svých ostatních rolích.

"Za našim domem byl dvůr s prolézačkou a houpačkami, kde jsme si hráli mnoho hodin i celé dny. 12. července 1992 byl v naší čtvrti Hrasnica neobvykle tichý letní den. My, děti ze sousedství, jsme si přišli hrát na dvůr. S kamarádem Ljubišou jsme šli kousek dál od prolézačky, abychom si zahráli hru, kterou jsme vymysleli.

Těsně předtím než jsme ji začali hrát, zasáhl prolézačku granát a rozdělil ji na dvě části. Bylo 14:50. Výbuch mě srazil k zemi a já ztratil vědomí. Ljubišovi, který byl o něco dál od výbuchu, se podařilo utéct domů. Jeho otec ke mně přiběhl a zatřásl se mnou. Teprve potom jsem nabyl vědomí. Řekl mi, abych ho objal kolem krku, a začal se se mnou na zádech plazit směrem k budově. Po několika metrech jsem byl znovu plně při vědomí a řekl jsem mu, že se můžu plazit sám. Teprve když jsem vešel do budovy, jsem si uvědomil, že jsem zraněný.

Toho dne byli na prolézačce zabiti Azmir Bradarac (1976), Sanela Hadžiomerović (1978), Aldina Čolpa (1979) a Admir Čolpa (1985). Dženita Hadžiomerović, Adriana Gligorijević a já, Haris Barimac, jsme byli všichni zraněni střepinami.

Dva chybějící kusy prolézačky jsou nyní součástí památníku, který stojí na jejím místě. Během pozdější rekonstrukce chtěli prolézačky úplně odstranit, ale samozřejmě jsme to nedovolili. Uskladnili jsme je na více než deset let, nejprve na půdě a pak v garáži.

Haris, narozen 1978" …

🎈Tento a mnoho dalších příběhů dětí, které zažily válku, najdete spolu s předměty, které se k příběhům pojí, ve WAR CHILDHOOD MUSEUM v Sarajevu.

Když jsme jej před pár týdny navštívili s rodinou, nezůstal ani jeden kapesník dospěláka suchý… Starší děti naslouchaly příběhům klidně, bez slz a jen se doptávaly… Čím víc se mne desetiletá dcera doptávala, tím víc ale tekly slzy mně samotné…

Co to vlastně je War Childhood Museum a jak vzniklo?
🎈Jasminko Halilović, který sám jako dítě zažil válku v Bosně, napsal v roce 2010 na sítě dotaz "Jaké to pro vás bylo zažít v dětství válku?".
🎈Během krátké doby dostal přes 1000 odpovědí od lidí, kteří prožili dětství za války v Sarajevě, ale i v jiných částech Bosny a Hercegoviny.
🎈Bylo jich tolik, že z nich v roce 2013 vznikla kniha "War Childhood", kterou vidíte na obrázku.
🎈Příběhy však chodily dále a vedly v roce 2017 k otevření muzea, do nějž zasílají lidé z celého světa včetně Afriky, Ukrajiny a Palestiny své příběhy s předměty, které se k nim pojí…

Těch srdcervoucích příběhů je tolik, že se expozice pravidělně obměňuje, takže až pojedete do Sarajeva, pravděpodobně v muzeu najdete jiné příběhy než my letošní léto.

Na začátku expozice je interaktivní část, kde si nejen děti, ale i dospělí mohou uvědomit rozdíl mezi dětstvím prožitým v míru a ve válce…

Za mě to byl jeden z nejsilnějších zážitků tohoto léta… Zážitek, který by měli zažít všichni, zejména pak ti, kteří
❌ mají příliš krátkou paměť,
❌ málo poslouchají transgenerační příběhy
❌ nebo mají tendenci sympatizovat s agresory.

hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag

'Tisíc' tváří letošního léta i mne samotné...

🙏Kolikrát já jsem za svůj život slyšela, že "nemůžu sedět na tolika židlích najednou"...

💭 Sama sobě si celou dobu na volné noze říkám, že na těch sociálních sítích včetně této musím být pro lidi těžko zařaditelná...
💭 Chvíli kariérní koučink, pak leadership, pak zase strachy a vnitřní přesvědčení, time-management, řešení konfliktů, participative meetings, kompetenční modely a sebehodnota žen??? A k tomu indoor teambuilding??? Cože???

Ale já to tak prostě mám... Můj manžel by mohl vyprávět... I po těch letech jsem mnohdy těžko čitelná i pro něj... 😇 Holt jsem prostě žena mnoha tváří a to nejen profesně a s věkem se to nezlepšuje 🤣...

Každopádně po více jak měsíci v bydlíku s rodinou na cestách Itálií, Chorvatskem a Bosnou, jsem opět zpět v práci a hlásím, že od září jsem připravena na své stálé i nové klienty... Ba co víc, věřte mi, že se na vás po měsíci cestování ve čtyřech na pár metrech čtverečních 🚌 už OPRAVDU TĚŠÍM. 🤣

Pokud byste tedy potřebovali:
🟢individuální nebo týmové koučování,
🟢facilitaci vašich týmových diskusí tak, aby dávaly nejen smysl všem zúčastněným, ale hýbali výsledky firmy směrem ⬆️,
🟢rozvojový program (alias nenudné školení) v oblasti soft skills na míru firemní kultuře i konkrétním potřebám účastníků,
🟢indoor teambuilding s přesahem a hravě,
🟢HR mentoring či konzultace...
OZVĚTE SE❗

A zároveň tímto děkuji všem těm, kteří se mnou i přes mé opakovaně dlouhé pracovně letní pauzy, stále chtějí spolupracovat. Moc si toho vážím. VÁŽNĚ! ❤️
Slibuji, že těm, co už čekají na odpověď na email, odpovím tento týden 🙏.


✂️_______________________________

Původně jsem měla v plánu psát na LinkedIn celé léto chytré posty z cest... Nakonec jsem od začátku července zvládla jen 4 a o chytrost jsem se pokusila jen v jednom z nich 🤣.
Holt je mé léto už posledních deset let o (koho by ty cesty přece jen zajímaly, zkuste si na 🅾Insta nebo ⓕ FB najít "VIMM Team") 😏. Pokud bych ještě nějakou reflexi hodnou LinkedInu vymyslela, třeba na ni taky ještě dojde. Chcete? 😊