Ústav botaniky a zoologie

👉 https://rspkt.cz/300011839 Když je všude kolem tolik zdraví k mání a není za peníze, proč ho nenabídnout lidem v nouzi? Právě touto myšlenkou vznikla v Brně Salvia Solidaris. Jde o solidární bylinnou lékárnu, kterou provozují členové družstva. Dobrovolníci sbírají, suší a zpracovávají léčivé byliny, které si může zdarma vzít každý, kdo je potřebuje.

vás na workshop o regionálních směsích v České republice. 🌿
Čeká vás den plný zkušeností z praxe i výzkumu - od vzniku regionálních směsí, přes genetické podklady až po konkrétní příklady jejich využití v krajině i ve městech. A ano, zazní tam i PannFlora.
📅 24. 9. 2026
📍 Katedra botaniky PřF UK, Praha
👉 Více informací: https://botany.natur.cuni.cz/louky/workshop/

Těšíte se? My ano:-)


--------------------------
Wir laden Sie zu einem Workshop über regionale Saatgutmischungen in der Tschechischen Republik ein. 🌿

Es erwartet Sie ein Tag voller Erfahrungen aus Praxis und Forschung — von der Entstehung regionaler Mischungen über genetische Grundlagen bis hin zu konkreten Beispielen ihrer Nutzung in Landschaft und Stadt. Und ja, auch PannFlora wird dort vertreten sein.

📅 24. 9. 2026
📍 Institut für Botanik, Naturwissenschaftliche Fakultät der Karls-Universität, Prag

👉 Weitere Informationen:
https://botany.natur.cuni.cz/louky/workshop/

Freuen Sie sich schon? Wir schon :-)



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkumBio Forschung Austria Botanický ústav AV ČR Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Může být parazit naším spojencem?

Když se řekne parazit, většina z nás si představí něco, čeho se chceme co nejrychleji zbavit. Věda ale ukazuje, že realita může být mnohem zajímavější.

Nová studie naznačuje, že geneticky upravený měchovec by jednou mohl sloužit jako „živý nosič“ léčiv a pomáhat například při léčbě střevních zánětů, alergií nebo dalších autoimunitních onemocnění. Zatím jde o první experimentální krok, ale otevírá zcela nový pohled na to, jak lze využít organismy, které jsme dosud vnímali pouze jako škodlivé.

O tom, proč mají paraziti překvapivý terapeutický potenciál, jak funguje jejich soužití s hostitelem a kam se výzkum ubírá, mluvila v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu naše kolegyně Barbora Pafčo společně s Liborem Grubhofferem a Matějem Doškářem.

🎧 Rozhovor si můžete poslechnout zde: https://plus.rozhlas.cz/z-parazita-spojenec-po-geneticke-upravy-mechovec-mohl-lecit-strevni-zanety-9629540

🍃 Proč sledovat oficiální stránky CHKO Soutok?

O Soutoku vznikla řada webů a profilů, které mohou na první pohled působit jako oficiální informační zdroj o chráněné krajinné oblasti, ale není to tak.

Pokud hledáte aktuální a ověřené informace o ochraně přírody, pravidlech návštěvy, připravovaných akcích nebo dění v CHKO, sledujte pouze oficiální komunikační kanály Správy CHKO Soutok: soutok.aopk.gov.cz,
Facebook www.facebook.com/chkosoutok.oficialni a
Instagram www.instagram.com/chkosoutok.oficialni.

Jen zde najdete informace přímo od orgánu státní ochrany přírody, který za péči o CHKO Soutok odpovídá. Na soukromých stránkách se mohou objevovat užitečné, ale také zavádějící informace a není zřejmé, kdo za nimi stojí a jaké zájmy reprezentuje.

💚 Budeme rádi, když o tom dáte vědět i svým známým. Pomůžete tak tomu, aby se důležité informace dostaly ke všem, kteří mají přírodu CHKO Soutok rádi.

Více zde 👉https://soutok.aopk.gov.cz/-/proc-sledovat-oficialni-stranky-chko-soutok?redirect=%2Fvsechny-aktuality

Naše studentka Liza Kvinikadze zazářila na konferenci 10th European Hemiptera Congress v Martonvásáru. Liza získala ocenění za nejlepší studentskou přednášku s příspěvkem srovnávajícím vibrační komunikaci čtyř různých druhů mer koexistujících a přenášejících hospodářsky významný patogen na hrušních. Srdečně gratulujeme!
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Na celoevropské konferenci CESAMIR, zaměřující se na vodní bezobratlé, zvítězila v litevském Druskininkai nastupující studentka PhD oboru hydrobiologie Ivna Azinovič s prezentací o rekolonizaci tufových bariér v tocích. Těsně na druhé pozici skončila studentka magisterského studia Adéla Černá s prezentací o mikroplastech a v soutěži posterů se pak umístila druhá i Erika Skříšovská s tématem revitalizace Svratky na Poříčí.

Náš doktorand Jaroslav Rohel má veklé plány s rozšířením sbírky vodních a mokřadních rostlin v botanické zahradě. S podporou KoMUNItního fondu zaplní nově zrekonstruovaná jezírka desítky běžných i cizokrajných druhů.

Cílem projektu, který se pojí s rekonstrukcí jezírek v botanické zahradě, je vytvořit genofondovou sbírku vodních a mokřadních rostlin, ve které bude známý původ jednotlivých rostlin.
Více o projektu si přečtěte v článku: https://www.sci.muni.cz/clanky/botanickou-zahradu-obohati-desitky-vodnich-a-mokradnich-rostlin

Jak se mění vegetace v údolí Dyje?
Botanici se zaměřili na plochy suchých travníků, rostoucích na skalnatých výchozech v údolí řeky Dyje – na místech, kde suchomilná vegetace po staletí přežívala díky drsným podmínkám a izolaci. Při opětovném průzkumu stejných vegetačních ploch po téměř 30 letech zjistili, že tato jedinečná stanoviště zdaleka nejsou stabilní.

Vzácné rostliny přizpůsobené suchu ubývají, zatímco se šíří běžné druhy milující živiny, a v travních porostech se objevují i keře a semenáčky stromů. Změny byly mnohem výraznější mimo národní parky Podyjí/Thayatal, což ukazuje, že to, co se děje v okolí těchto porostů a jak jsou spravovány, má stejný význam jako podmínky na samotných skalách.

A jaká je dobrá zpráva? Vegetace trávníků uvnitř národních parků se měnila mnohem pomaleji, což podtrhuje pozitivní dopad dlouhodobé ochrany a řízeného managementu zdejších porostů.
Tato zjištění nám připomínají, že i ekosystémy, které se jeví jako přirozené a odolné, potřebují pečlivou ochranu, aby si v rychle se měnícím světě zachovaly svou jedinečnou biologickou rozmanitost.
Původní článek: https://doi.org/10.23855/preslia.2026.169