Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Vzorky odebrané z planetky Bennu obsahují látky nezbytné pro vznik života!

Analýza vzorků z planetky Bennu, odebraných v rámci mise OSIRIS-Rex, odhalila přítomnost organických sloučenin, včetně aminokyselin, které jsou nutné pro vznik života. Také byly identifikovány minerály obsahující vodu. Výsledky analýzy tak podporují teorii, že se asteroidy mohly podílet na dodání základních ingrediencí pro vznik života na Zemi.

Aminokyseliny z Bennu překvapily vědce tím, že obsahují téměř stejné množství levotočivých i pravotočivých struktur, zatímco na Zemi mají aminokyseliny převážně levotočivou strukturu. Proč je na Zemi levotočivá struktura převažující, je stále záhadou.

Tento objev tak poskytuje cenné informace o původu života a vývoji Sluneční soustavy.

Mise OSIRIS-Rex byla zahájena v r. 2016 a měla za cíl prozkoumat planetku Bennu a dopravit na Zemi vzorky z jejího povrchu. V r. 2020 sonda odebrala vzorek a v r. 2023 pouzdro úspěšně přistálo na Zemi.

Obrázek: Vědecký pracovník drží část vzorků. Credit: NASA.

Slovenská televize Markíza natáčela s našimi kolegy a studenty v Brně!

Na našem ústavu působí početná komunita slovenských vědců a studentů. Právě s nimi přijela Markíza natočit reportáž o jejich výzkumu a studiu. Debatovali o černých dírách v jádrech galaxií, nejenergetičtějších událostech ve Vesmíru, přistání na Marsu či o Einsteinově postulátu o konstantní rychlosti světla.

Reportáž si můžete pustit zde: https://tvnoviny.sk/domace/clanok/948482-pristatie-na-marse-aj-tomu-sa-venuju-spickovi-astrofyzici-zo-slovenska

Zlaté talenty so Zlaticou: Naši astrofyzici patria medzi špičku | TVNOVINY.sk Od pozorovania nočnej oblohy až po veľké vesmírne misie.

Astrometrická družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) ukončila 15. ledna 2025 vědecká pozorování. Stalo se tak po deseti a půl roku pravidelného skenování oblohy, při kterém bylo provedeno přes 2600 miliard astrometrických CCD pozorování. Jedním z hlavních cílů mise bylo měření paralax minimálně jedné miliardy hvězd.

Gaia během své mise měřila polohu, vzdálenost, pohyb, změnu jasnosti a řadu dalších charakteristik miliard hvězd. Díky tomu mohla splnit svůj hlavní cíl – vytvořit největší a nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší Galaxie.

Gaia změřila i řadu dalších objektů, poskytla např. přesné dráhy více než 150 000 asteroidů ve Sluneční soustavě nebo největší trojrozměrnou mapu přibližně 1,3 milionu kvazarů.

Poslední hvězda, kterou Gaia měřila několik dní před ukončením pozorování, byla 61 Cygni, jejíž vzdálenost poprvé změřil F. W. Bessel v r. 1838.

Vydání posledních dvou velkých datových balíků je plánováno kolem roku 2026 a koncem tohoto desetiletí.

LIGO (observatoř pro detekci gravitačních vln) nabízí International Physics & Astronomy Educator Program (IPA). IPA je týdenní program určený pro středoškolské učitele z celého světa. Program probíhá na observatoři LIGO v americkém Hanfordu a nabízí účastníkům možnost diskutovat s odborníky na moderní fyziku a astronomii, prohlédnout si historicky a vědecky zajímavá místa a také si vyzkoušet aktivity, které pak mohou použít ve výuce. Diskusní témata sahají od jaderné fyziky až po nově vznikající obory, jako jsou např. gravitační vlny.

Záměrem programu IPA je podpořit výuku moderní fyziky na středních školách tím, že učitelé dostanou příležitost prohloubit své znalosti a vyměnit si zkušenosti s kolegy z celého světa.

IPA se uskuteční na LIGO Hanford Observatory v USA od 13. do 19. července 2025. Deadline pro podání přihlášky je 31. leden 2025.

🌌 První dvojhvězda objevena poblíž obří černé díry v centru naší galaxie! 🌌

Vědci objevili unikátní dvojhvězdu D9 v těsné blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy. Tento objev přináší nový pohled na vznik hvězd a jejich přežití v extrémních podmínkách. Na významném objevu, zveřejněném v prestižním časopise Nature Communications, se podílel i Michal Zajaček z Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU na naší Přírodovědecké fakultě Masarykova univerzita.

🔭 Co to znamená?
Objev naznačuje, že záhadné objekty typu G by mohly být mladými dvojhvězdami těsně před sloučením. Systém D9, skládající se ze dvou vázaných hvězd obíhajících kolem sebe, vykazuje jasné známky přítomnosti okolního plynu a prachu, což naznačuje, že musí být velmi mladý. Pravděpodobně se zformoval v těsné blízkosti černé díry.

📡 Budoucí pozorování
Budoucí pozorování moderními přístroji, jako je připravovaný dalekohled ELT, mohou potvrdit přítomnost dalších systémů i planet, které by mohly vznikat kolem mladých hvězd.

💡 Podpora výzkumu
Práce na tomto výzkumu podpořila Grantová agentura České republiky (GA ČR) prostřednictvím grantu Junior Star, jehož vedoucím řešitelem je Michal Zajaček.

Více informací najdeš v článku „A binary system in the S cluster close to the supermassive black hole Sagittarius A*“ publikovaném v časopise Nature Communications 👇👇👇https://www.nature.com/articles/s41467-024-54748-3

🌠 Pojď studovat astrofyziku k nám do Brna! 🌠 Přijď se podívat na Dny otevřených dveří 25. a 27. ledna 2025 a zjisti více o studiu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Přihlášky ke studiu můžeš podávat do 28. 2. 2025. Podrobnosti najdeš na našem webu 👇👇👇
https://is.muni.cz/go/dny-otevrenych-dveri

Space Telescope Science Institute (STScI) nabízí vysokoškolským studentům Space Astronomy Summer Program (SASP). SASP umožňuje studentům pracovat s vědci ze STScI na různých projektech, jako astronomický výzkum, řízení vesmírných dalekohledů, příprava dat z vesmírných dalekohledů ke zpracování nebo propagace astronomického výzkumu veřejnosti. Vědci z STScI, která je přední astronomickou výzkumnou institucí, se zabývají mj. Sluneční soustavou, strukturou naší Galaxie nebo temnou energií.

Program je určen primárně pro studenty vyšších ročníků. Kromě samotného projektu mohou navštěvovat různé přednášky.

Studenti dostanou stipendium, příspěvek na ubytování a budou jim uhrazeny cestovní náklady. Program se uskuteční od 2. června do 1. srpna 2025 v Baltimoru v USA. Deadline pro podání přihlášky je 29. leden 2025.

Space Astronomy Summer Program Fostering hands-on astronomy, engineering, and public outreach project opportunities to serve upper-division undergraduate students.

Doktorandka Michaela Vítková je hlavní autorkou objevu hned trojice exoplanet! 🥳 A aby toho nebylo málo, tak v tomto systému byla pozorována dosud nejsilnější gravitační interakce mezi dvěma obřími planetami! 🪐

Tiskovou zprávu i s odkazem na publikovaný článek najdete zde:
https://www.astro.cz/clanky/exoplanety/zbesily-tanec-obrich-exoplanet.html

Nový český objev komety!

Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR objevil v noci z 24. na 25. prosince 2024 pomocí dalekohledu FRAM na jižní polokouli novou kometu. Dalekohled ovládal on-line z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Kometa byla pojmenována C/2024 Y1 (Mašek).

Během následujících dnů potvrdili objev astronomové z Austrálie a Chile. Nyní probíhá upřesňování dráhy komety. V noci na 30. prosince kometu pozorovali i čeští astronomové pomocí dánského 1,54 m dalekohledu na La Silla v Chile a pořídili snímky, na nichž je kometa i její dráha mezi hvězdami jasně vidět.

„Jasnost objevené komety je nyní asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy. Nejbližším bodem své dráhy kolem Slunce kometa prošla koncem listopadu a teď se blíží do bodu nejblíže k Zemi. U nás se nad obzorem vynoří až na přelomu února a března, kdy proletí ze souhvězdí Eridana do Orionu, ale již značně zeslábne a na její vyfotografovaní bude potřeba velkých dalekohledů,“ vysvětluje Mašek.

Snímek: Martin Mašek/FRAM/FZU

✨ Nový spektrograf PLATOSpec v Chile vznikl i díky vědcům z Přírodovědecké fakulty MUNI ✨

Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU významně přispěl k projektu PLATOSpec, který pomáhá hledat exoplanety podobné Zemi. 🌍🔭 Tento přístroj se stal součástí projektu na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile a je klíčový pro misi PLATO Evropské kosmické agentury.

Co je na tom nejlepší? 🚀 Studenti astrofyziky na naší fakultě budou mít možnost pracovat s daty z tohoto přístroje ve svých závěrečných pracích, čímž se zvyšuje jejich zapojení do světově významného výzkumu. 🌌💫

Připoj se k nám při objevování vzdálených světů! Podej si přihlášku a Studuj na MUNI.

Podrobnosti najdeš na https://is.muni.cz/go/platospec

Masarykova univerzita

Přečtěte si moc pěkný článek o Michalovi Zajačkovi a jeho výzkumu 😊

Jak hvězdy ovlivňují černé díry a naopak - Grantová agentura České republiky Michal Zajaček z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se v rámci projektu JUNIOR STAR zabývá výzkumem

ESO nabízí workshop o proměnnosti mladých hvězdných objektů a její roli ve vývoji protoplanetárních disků.

Uskuteční se ve dnech 19. – 22. května 2025 v Garchingu v Německu.

Více informací včetně důležitých termínů zde:
https://www.eso.org/sci/publications/announcements/sciann17672.html.

Proba – 3, mise Evropské kosmické agentury pro výzkum dopadů sluneční aktivity na Zemi s českou účastí, startuje 4. prosince 2024! Bude ji vynášet indická raketa PSLV-XL.
Proba-3 je sestava dvou satelitů, které díky speciální technologii letu satelitů ve velmi přesné formaci budou moci pravidelně simulovat a pozorovat sluneční korónu v podmínkách, které velmi dobře přibližují úplné zatmění Slunce. Družice budou na vysoké oběžné dráze s oběžnou dobou 19,7 hodiny, budou vzájemně vzdáleny téměř 150 metrů a jejich vzájemná poloha bude kontrolována s milimetrovou přesností.

Satelity vytvoří vesmírný koronograf s názvem ASPIICS. Ten bude rozdělen na obou družicích, z nichž jedna ponese tzv. umělý měsíc, který bude zakrývat sluneční disk a na druhé bude speciální dalekohled pro pozorování sluneční koróny, tzv. koronograf. Ten bude pozorovat korónu blíže slunečnímu okraji, než se dosud podařilo.

Oproti přirozenému zatmění Slunce, které pozorujeme ze Země a které může trvat maximálně jen 8 minut, ho Proba-3 bude moci simulovat až 6 hodin.

Díky této misi získáme data z nízké koróny, ve které dochází k urychlování výronů koronální hmoty (tzv. „coronal mass ejections“ – CME) a počátku slunečního větru. Lepší pochopení obou těchto fenoménů přispívá ke zlepšení předpovědi dopadů sluneční aktivity na Zemi.

Česko pro tuto misi připravilo dvířka a optiku dalekohledu. Dvířka koronografu dodala společnost SERENUM a optiku centrum TOPTEC z Turnova. Na vědecké stránce mise se podílelo několik astronomů ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace si můžete přečíst na stránkách Evropské kosmické agentury (https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Engineering_Technology/Proba-3).

Start rakety PSLV-XL s misí Proba-3 bude možné živě sledovat na na YouTube kanálu
Kosmonautixu (https://www.youtube.com/watch?v=v22ttWG-a1s).

Obrázek: ESA, P. Carril.
ESA - European Space Agency
Kosmonautix

Minulou sobotu proběhl na naší fakultě další ročník MjUNI. MjUNI je program, který naše univerzita dělá pro mladé zvídavé školáky, aby si mohli vyzkoušet život vysokoškoláka.

Účastníci se tak mohli dozvědět, jak s pomocí jednoduché matematiky a fyziky spočítat hmotnost černé díry v centru naší Galaxie, jakými způsoby se lidstvo již mnoho desítek let snaží najít
odpověď na otázku, zda jsme ve Vesmíru sami, anebo jaká nebezpečí nám z hlubin Vesmíru hrozí. Na konci povídání o hrozbách z Vesmíru si budoucí vysokoškoláci vyrobili i vlastní kráter.

Další ze série přednášek pro Univerzitu třetího věku měl dnes dr. Petr Kurfürst z ÚTFA. Hovořil o supernovách, posluchači se tak dověděli spoustu informací o těchto hvězdných explozích. Na přednášce bylo mimo jiné řečeno, jaké procesy vedou k jejich vzniku nebo jaké typy supernov rozlišujeme.