INPSY - Institut pro psychologický výzkum

Přečtěte si článek na Novinky.cz o průzkumu, podle kterého by většina Čechů zakázala dětem sítě a omezila mobily ve školách. Náš člen Lukas Blinka v něm vysvětluje, proč plošné zákazy nejsou z psychologického hlediska efektivním řešením.

🔗 Odkaz na článek: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-exkluzivni-pruzkum-zakazte-detem-socialni-site-i-mobily-ve-skolach-volaji-cesi-40592276

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU
PRINS - výzkumný projekt

Exkluzivní průzkum: Zakažte dětem sociální sítě i mobily ve školách, volají Češi - Novinky Tři čtvrtiny Čechů kvitují vládní návrh na úplný zákaz používání mobilů ve školách, ukázal exkluzivní průzkum NMS pro Novinky. Čím starší lidé jsou, tím spíše jsou pro přísnou restrikci. U omezení ve školách ale Češi nekončí, 71 procent z nich by dětem do 15 le...

Přečtěte si druhou část rozhovoru s Lukasem Blinkou pro iROZHLAS.cz.

Zatímco první díl se věnoval sociálním sítím, ten druhý se zaměřuje na digitální hry, pornografii a online nakupování. Lukas Blinka v něm vysvětluje, proč u těchto aktivit tráví nejvíce času lidé s nižšími příjmy, z jakého důvodu ve světě her a pornografie dominují muži a jak se dnešní e-shopy stále častěji inspirují principy hazardních her.

🔗 Odkaz na rozhovor zde: https://rb.gy/3rzw8l

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU
Digiwell Research
PRINS - výzkumný projekt

‚Digitální zábava je zábava chudých.‘ Převažují mezi hráči, uživateli sítí i pornografie, vysvětluje vědec Jak se při hraní vyhnout návyku, proč e-shopy preferují nákupy z mobilu a proč Češi i Češky končí s pornem v pětačtyřiceti?

Žijeme v epidemii digitálních závislostí? 📱🎮 Náš člen Lukas Blinka v novém rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje, proč nejnovější zjištění z výzkumné zprávy projektu Digiwell Research ukazují podstatně mírnější realitu, než jaká se často prezentuje v médiích.

I když sociální sítě a online hry dnes využívá většina dospělých Čechů, dlouhodobá návyková porucha vyžadující odbornou péči se týká jen zlomku populace (0,2 až 0,4 %). Díky longitudinálním datům navíc vidíme, že případné přechodné potíže s kontrolou času u drtivé většiny uživatelů časem samy odezní.

Z rozhovoru dále vyplývá:
⏱️ Zásadní role intenzity: Z hlediska rizik a životní spokojenosti nezáleží tolik na frekvenci (zda sítě zapínáme denně na chvíli). Mnohem podstatnější je jednorázová vysoká intenzita, například několik hodin strávených u obrazovky v kuse.
🤳 Proměna sociálních sítí: Platformy se postupně změnily. Zvykli jsme si zahánět nejistotu nekonečným obsahem od cizích lidí a AI. Místo propojování s přáteli jsme tak často uvízli v algoritmech, které přesně vědí, jak si naši pozornost udržet.

🔗 Přečtěte si celý rozhovor zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lukas-blinka-zavislosti-navykova-porucha-socialni-site-digitalni-hry-nakupovani_2608110620_jab

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU
PRINS - výzkumný projekt

🇨🇿 „Můj národ je výjimečný, ale ostatní to nedoceňují.“ – Tento postoj se nazývá národní narcismus. Na rozdíl od běžného vlastenectví se pojí s pocitem nároku na uznání a nespokojeností s tím, jak daný národ vnímá okolní svět.

Nová longitudinální studie Michala Mužíka z INPSY a kolegyň z Jagellonské univerzity ukazuje, jak toto přesvědčení souvisí s naší duševní pohodou.

Z dat od téměř 700 mladých Čechů (18–30 let) zkoumaných s ročním odstupem vyplývá, že národní narcismus předpovídá vyšší míru prožívaného stresu v budoucnosti. Opačně to ale neplatí – stres ani deprese k tomuto postoji nepříspívají a vyšší národní narcismus nepředpovídají.

Co s tím? Samotné mírnění stresu u lidí tato přesvědčení neoslabí. Podle autorů je potřeba cílit přímo na to, co národní narcismus živí – na neustálou potřebu vnějšího uznání a přehnanou citlivost na to, jak náš národ vnímají ostatní.

Více se dozvíte ve shrnutí na našem webu. ✨

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU

📱 Jsou dlouhodobé návykové poruchy spojené s používáním digitálních technologií opravdu tak časté, jak se může zdát?

Nová data z projektu Digiwell Research – Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, spolufinancovaného Evropskou unií, ukazují, že dlouhodobé návykové poruchy se týkají jen malého zlomku dospělé populace. Na výzkumu se podíleli členové týmu Zdraví, média a sexualita na INPSY – Andrea Stašek, Lukas Blinka, Anna Ševčíková, Ondřej Musil, Nikola Psárska a Alexandra Štefková.

Výzkumníci sledovali stejné respondenty po dobu jednoho roku, díky čemuž mohli odlišit přechodné obtíže od dlouhodobých problémů, které mohou vyžadovat odbornou adiktologickou péči.

📊 Výsledky ukazují, že:�• sociální sítě využívá alespoň několikrát do roka 97 % dospělých Čechů, online nakupování 95 %, online hry 74 % a pornografii 57 %,�• přechodné obtíže s používáním digitálních technologií zažije více lidí, u většiny z nich ale časem samy odezní,�• odhad prevalence dlouhodobých návykových poruch se pohybuje pouze mezi 0,2 % a 0,4 % populace

Studie přináší reprezentativní údaje o digitálním návykovém chování českých uživatelů internetu ve věku 18–59 let a pomáhá zpřesnit představy o tom, jak časté jsou dlouhodobé návykové poruchy ve skutečnosti.

Více se dozvíte ve shrnutí na našem webu. ✨

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU

Publikovali jsme článek, v němž jsme zkoumali psychometrické vlastnosti české a slovenské verze dotazníku Škála reakcí na sezení (SRS-3-B), který používáme také v rámci aplikace DeePsy. Dotazník je konstruován tak, aby každá položka zachycovala určitou svébytnou reakci klienta (či dopad sezení na klienta). Studie prokázala, že dotazník funguje dobře, a to jak na úrovni jednotlivých položek, tak i na úrovni sumárních skórů. Ukázalo se také, že navzdory své krátkosti (dotazník má pouze 14 položek) zachycuje většinu toho, co klienti považují při svém ohlížení za terapeutickým sezením za podstatné. https://www.tandfonline.com/doi/epdf/10.1080/10503307.2026.2704062

🇵🇹 Náš člen Dominik Hrabec zavítal do portugalského Porta na konferenci International Academy of S*x Research!

📊 Na konferenci prezentoval část výzkumu zaměřeného na vyhledávání informací a podpory v oblasti sexuálního zdraví u lidí nad padesát let. Ve svém posteru se konkrétně zaměřil na rozdíly mezi tématy, která lidé v poslední době aktivně vyhledávali, a těmi, která sami označovali za nejdůležitější. Kromě vlastní prezentace nasbíral novou inspiraci pro další výzkum a navázal řadu užitečných kontaktů. 🧠

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU

💻 Populace stárne a digitální technologie mění podobu naší práce. Pomáhají starším zaměstnancům udržet se v pracovním životě, nebo jim spíše škodí?

Naše Anna Ševčíková se v rámci mezinárodního týmu podílela na přehledové studii, která zkoumala vliv digitalizace na fyzické zdraví pracujících nad 50 let. Výzkum ukázal, v jakých oblastech digitalizace nejvíce pomáhá a kde naopak škodí.

Z výsledků vyplývá, že největší negativní dopady intenzivní práce u počítače se týkají očí a pohybového ústrojí. Dlouhé hodiny u obrazovky vedou k únavě očí a bolestem hlavy, přičemž toto riziko stoupá s intenzitou používání technologií, nikoli s věkem samotným. Podobně roste s počtem dní strávených na home office také frekvence bolestí šíje a zad. Výzkum přinesl i překvapivá zjištění. Zatímco u mladších pracovníků bývá práce na dálku spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění, u starších zaměstnanců se tato souvislost nepotvrdila. Častější používání internetu u lidí nad 45 let bylo také spojeno s nižším výskytem chronických onemocnění.

Klíčovou roli v ochraně zdraví hrají zaměstnavatelé. Rizika spojená s digitalizací práce lze zmírnit opatřeními, jako jsou nastavitelné pracovní stoly, pravidelné přestávky nebo krátká cvičení během pracovní doby.

📖 Celé shrnutí studie si můžete přečíst na našem webu.

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU
PRINS - výzkumný projekt

🇯🇵 Členstvo Centrum pro výzkum psychoterapie Brno zavítalo na konferenci Society for Psychotherapy Research, která se konala v Japonsku!

🌧️ I když akci doprovázel vytrvalý déšť, o to více prostoru bylo věnovat se bohatému programu s přibližně 800 příspěvky. Hlavním tématem napříč konferencí byla umělá inteligence – ať už její využití v psychoterapeutických intervencích, nebo jako výzkumného nástroje.

Tým, který reprezentovali Ondřej Fajstavr, Pavel Borovička, Petra Hubatka, Laura Jakalová, Klára Jonášová a Tomáš Řiháček, na konferenci prezentoval své vlastní příspěvky zaměřené na preference klientů, rutinní sledování výsledků terapie, její negativní efekty, matematické modelování psychoterapeutických teorií či využití AI ve vztahu ke kvalitativní analýze.

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU

📈 Proč se pravidelné sledování pokroku v terapii (tzv. Routine Outcome Monitoring – ROM) v běžné praxi stále využívá spíše výjimečně, i když prokazatelně zlepšuje výsledky léčby?

Výzkumníci z Centra pro výzkum psychoterapie Klára Jonášová, Michal Čevelíček, Petr Doležal a Tomáš Řiháček společně s Benjaminem Aasem z Německa zanalyzovali 58 studií, aby zjistili, co úspěšné zavedení ROM v praxi ovlivňuje. Identifikovali hlavní oblasti, které o úspěchu rozhodují.

První oblastí je samotný postoj terapeuta – zda vnímá dotazníky jako užitečné vodítko pro léčbu, nebo jen jako zbytečné papírování. S tím úzce souvisí zvládání emocí při negativní zpětné vazbě od klienta. Ta sice může být náročná, ale zároveň představuje důležitou příležitost k sebereflexi a profesnímu rozvoji namísto toho, aby byla vnímána jako osobní kritika. Třetím pilířem je podpora organizace, která musí zajistit dostatek času, školení a funkční technické zázemí, protože samotná motivace jednotlivce v praxi nestačí.

📖 Celé shrnutí studie si můžete přečíst na našem webu.

Masarykova univerzita
Fakulta sociálních studií MU
Katedra psychologie FSS MU
PRINS - výzkumný projekt