Janka Srdcem - koučink a výcvik koučů

16/08/2026

Dnes se trochu pochválím. Protože mám za co. 😊

Dvanáctý běh mého koučovacího kurzu s akreditací MŠMT úspěšně absolvovala parta skvělých žen. Prostě dvanáctka je moje top číslo. Moc mě potěšilo, když mi holky, Pavla a Iva, poslaly tuto společnou fotku s mojí knihou Průvodce sebekoučinkem.

Své kurzy otevírám maximálně pro 6 lidí. Nechci vyrábět kouče na běžícím pásu. Chci, abyste během kurzu objevili sami sebe, vstoupili do své síly a naučili se být oporou druhým — ladně, jemně a s respektem k vlastnímu tempu.

Co to v praxi znamená?
✨ Pouze 6 lidí ve skupině
✨ Plných 128 hodin výuky
✨ Dostatek prostoru pro praktický nácvik, osobní zpětnou vazbu i skutečnou proměnu

Moji knihu dostává každý účastník jako dárek, protože cesta k sobě nekončí posledním výukovým dnem. Dárečků je více.

Jsem hrdá na kvalitu svých kurzů. A ještě víc na lidi, kteří jimi procházejí. ❤️


-------------------------
Od října jsou pro vás 2 volná místa. Kde? V Brně.

Akreditovaný kurz koučinku č. 16: (víkendy) 24.–25. 10.; 7.–8. 11.; 5.–6. 12. 2026; 16.–17. 1. 2027; 6.–7. 2.; 6.–7. 3.; 20.–21. 3. a 3.–4. 4. 2027

Cena zahrnuje 128 hodin prezenční výuky, rozsáhlé studijní materiály a malý počet účastníků v kurzu (max. 6 osob). 16 dnů společné výuky v centru Brna.
‍
➡️Luxusní a limitovaná edice vzdělávání. Pro ty, kteří to myslí vážně.

14/08/2026

Možná je to věkem. Možná zkušenostmi. A možná už se jen méně hlídám. 😄

Každopádně mám radost.

Radost z toho, že si dnes můžu sednout ke stolu se zajímavými lidmi a nahlas říct, co jsem se za 32 let v armádě, při vedení lidí, vzdělávání a koučování naučila.

A že to někdo poslouchá.
Dokonce to pak napíše na iDNES. 😄

Tentokrát jsme mluvili o vzdělávání, pracovním trhu a umělé inteligenci. Třeba o tom, proč nemá smysl posílat lidi na školení jen proto, že na konci roku zbyly peníze v rozpočtu. A proč je ochota učit se důležitá, i když je vám pětadvacet, padesát nebo už si věk raději nepamatujete. 😉

Za sebe bych celou debatu shrnula jednou větou:

„Nastavujte procesy tak, aby v nich mohl žít člověk i s umělou inteligencí.“

Celý článek i záznam debaty najdete tady:
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/idnes-lounge-ai-vzdelani-skoleni-prace.A260810_110607_ekonomika_vov

A mám z toho vážně radost. ❤️

Umělá inteligence mění pracovní trh a schopnost učit se bude stále důležitější než konkrétní dovednosti. V iDNES Lounge o vzdělávání a firemním rozvoji debatovali koučka Janka Kosecová, prezident Asociace profesního vzdělávání Tomáš Langer a spolumajitel HR agentury Inte...

09/08/2026

Nedělníček. Čas na rozmluvu s Laskavcem.

Slyšíte ten tichý, vlídný hlas ve své hlavě?

Nebývá tak hlasitý jako Kritik. Nekřičí, nevytýká a nesepisuje seznam všeho, co jste mohli udělat lépe.

Možná jen tiše říká:
„Udělala jsi, co jsi v tu chvíli dokázala.“
„Nemusíš být dokonalá, abys byla dost dobrá.“
„Všimni si také toho, co se ti povedlo.“

Laskavec nám nelichotí ani nezavírá oči před našimi chybami. Dokáže se na nás podívat pravdivě, ale bez ponižování a odsuzování.
Možná je jeho hlas ve vašem vnitřním světě zatím velmi slabý. Možná ho Kritik často překřičí.

Pozvěte ho dnes k rozhovoru.

Zavřete na chvíli oči a představte si ho:
1️⃣ Jak váš Laskavec vypadá?
2️⃣ Jakým hlasem k vám mluví?
3️⃣ Co pěkného a pravdivého o vás říká?
4️⃣ Co na vás oceňuje po tomto týdnu?

Potom si zapište alespoň jednu větu, kterou vám řekl.

Možná potřebujete jeho hlas slýchat častěji. Ne proto, aby vám namlouval, že je všechno dokonalé, ale aby vám připomínal, že i vy si zasloužíte svou vlastní laskavost.

Co vám dnes váš Laskavec šeptá?

07/08/2026

Tutlala jsem moje největší tabu a neututlala. 👇

Stalo se vám někdy, že to, co jste se snažili za každou cenu ututlat, byla nakonec vaše největší přednost?

Když jsem v civilu začínala koučovat, dělala jsem všechno pro to, abych vymazala svou vojenskou minulost.

Proč? Protože jsem se bála nálepek, které jsem kolem sebe slyšela až příliš často:
„Guma zelená.“
„Zelený mozek.“
„Lampasák.“

Říkala jsem si: „To lidi odradí. Kouč přece musí být sluníčkový, jemný a chápavý. Armáda do civilního seberozvoje nepatří.“
Jenže maskovat sama sebe nešlo. A hlavně – v podnikání se potřebujete odlišit.

Koučů je dnes hodně. Ale...
? Kolik koučů má za sebou 32 let praxe v armádě? Od vojína po podplukovnici.
? Kolik koučů zažilo skutečnou válku?
? Kolik koučů odpovídalo za zabezpečení prostoru letecké nehody?
? Kolik koučů zachraňovalo lidi při povodních a pak hlídalo zničený majetek před rabováním?
? Kolik koučů vedlo tábor pro děti, které kvůli povodním přišly o domov?

Dlouho jsem si myslela, že armáda je handicap.
Dnes vím, že je to moje super vlastnost. Právě tam jsem se totiž naučila to, co moji klienti oceňují nejvíc:
- Zachovat absolutní klid v totálním chaosu.
- Vidět podstatu problému bez zbytečné omáčky.
- Podržet člověka, když prožívá krizovou situací.
- Analyzovat a konat směrem k cíli.

Už se neschovávám. Jsem skvělá koučka i díky zkušenostem z armády. Protože kombinace disciplíny, odvahy a hluboké lidskosti je to, co v krizi pomůže nejrychleji.

💬 Co jste tutlali vy, a poté zjistili, že je to vaše přednost?


Od října mám pro vás místo v koučovacím výcviku:
Kurz č. 16: (víkendy) 24.–25. 10.; 7.–8. 11.; 5.–6. 12. 2026; 16.–17. 1. 2027; 6.–7. 2.; 6.–7. 3.; 20.–21. 3. a 3.–4. 4. 2027
Výuka od 9:30 do 17:00 hodin. Brno, Sukova 4.
‍
Cena zahrnuje 128 hodin prezenční výuky, rozsáhlé studijní materiály a malý počet účastníků v kurzu (max. 6–8 osob).

05/08/2026

Jak si vybrat kouče? Realita nám do návodů občas hodí vidle.

Koučování je v České republice volnou živností.

Kdo začne nabízet koučink, nemusí při založení živnosti dokládat výcvik, praxi ani jedinou odkoučovanou hodinu.

Proto vznikají texty, které lidem radí:

🔹 Zeptejte se na dokončený výcvik.

🔹 Ověřte si jeho rozsah.

🔹 Zajímejte se o praxi a počet odkoučovaných hodin.

🔹 Zjistěte, zda kouč využívá supervizi.

Takové informace považuji za užitečné.

A teď do toho hodím vidle.

Za sedm let koučování v civilu se mě ani jeden klient nezeptal, jaký mám výcvik, kolik hodin mám odkoučováno ani zda využívám supervizi.

Ani jeden.

Klienti si vybírají jinak. Podle doporučení, důvěry, sympatií, osobního příběhu nebo podle toho, jak na ně kouč působí.

Já osobně ctím českou národní autoritu – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Sama nabízím 120hodinový rekvalifikační kurz Kouč/koučka akreditovaný MŠMT. Za důležité považuji také nové ukotvení profesní kvalifikace Kouč/koučka (75-012-R) v Národní soustavě kvalifikací.

Česká republika tak má vlastní standard, který popisuje, co má kouč umět a jak se jeho kompetence ověřují.

Někdo důvěřuje českému systému. Jiný má rád zahraniční vítr a dá přednost kouči s mezinárodní certifikací či akreditací, například od ICF nebo EMCC.

A mimochodem, česká a mezinárodní cesta se nevylučují. Členem EMCC se může stát i absolvent rekvalifikačního kurzu akreditovaného MŠMT.

Obojí je v pořádku.

A také platí, že pokud někdo touží po kouči s „vysokou školou života“, který nemá žádný výcvik, pravděpodobně za ním stejně půjde.

Je to jeho volba.

Informovat klienty je skvělé. Rozhodovat za ně ale nemusíme.

Akreditace, certifikace ani profesní zkratka samy o sobě nezaručí, že si dva lidé sednou a že jejich spolupráce bude fungovat.

Stejně tak bychom ale měli vědět, co si za své peníze vybíráme.

Trh je nabídka a poptávka. A v koučování také velká porce důvěry.

Já budu dál vysvětlovat, co stojí za kvalitním koučovacím vzděláním.

Ne proto, abych klientům určovala, ke komu smějí chodit.

Ale aby se mohli rozhodnout informovaně.

Pokud jste někdy hledali kouče, podle čeho jste si ho vybírali?

30/07/2026

Kdo právě teď šéfuje ve vašem vnitřním světě?

Včera jsem vás pozvala ke stolu na vnitřní poradu. Možná jste některé své vnitřní součásti objevili a pojmenovali.

Náš vnitřní svět je neuvěřitelně bohatý. Některé naše části mluví hlasitě, jiné jen šeptají a některé dlouho mlčí. Každá z nich ale potřebuje naši pozornost a péči.

• Když se ozve strach, možná si říkáte: „Bojím se.“
• Když přijdou pochybnosti, v hlavě slyšíte: „Nejsem dost dobrá.“
• A když se objeví odpor, celé tělo křičí: „Nechci to!“

V takových chvílích snadno získáme pocit, že strach, pochybnost nebo odpor jsme my celí.

Ale není to tak. Není to naše celistvost – je to jen jedna z našich součástí.

Dopřejte si chvilku pro sebe a pozvěte jednu ze svých složek k dialogu. Třeba tu, která představuje POCHYBNOSTI.

Zeptejte se jí:
1️⃣ Co mi chceš říct?
2️⃣ Čeho se obáváš?
3️⃣ Co ode mě právě teď potřebuješ?

Pečovat o svou vnitřní součást neznamená splnit každý její požadavek. Znamená to všimnout si jí, vyslechnout ji a porozumět tomu, co pro nás dělá.

Žádná vaše složka neřídí celý váš život, pokud jí k tomu nedáte plnou moc. Každá si ale zaslouží dostat prostor k rozhovoru.

Kterou svou vnitřní součást dnes pozvete k rozhovoru vy?

23/07/2026

Když sedíte v koučovacím křesle a vedle vás slyšíte příběh čerstvé absolventky VUT, která hledá práci, poznáte v tom nešvary našeho trhu.

✔️ Zvládla náročný obor.
✔️ Drží v ruce diplom.
✔️ Má zkušenosti z brigád.
✔️ Získala speciální ocenění své bakalářské i magisterské práce.

✔️Je precizní, pečlivá, systematická, vytrvalá, empatická, laskavá a cílevědomá.
✔️Ráda vidí praktické výsledky své práce. Umí pracovat samostatně a zároveň je týmová parťačka.

Všechno dělá dobře:
▫️ Svědomitě hledá v inzerátech.
▫️ Hledá i firmy, které ji zajímají, i když zrovna nemají vypsané pozice.
▫️ Pozorně čte zadání.
▫️ Vždy upravuje své CV.
▫️ Píše pravdivé motivační dopisy.

A je překvapená, smutná i frustrovaná, že téměř nikdo nereaguje.

Byla pozvaná na dva pohovory. Postoupila do druhého kola. Zvládla zadané úkoly.

A pak přišlo odmítnutí.

Neví proč.
Žádná zpětná vazba.
Jen ticho.

Vidíte to zklamání. Ten pocit, kdy člověk po všem tom úsilí začne pochybovat o vlastní hodnotě.
„Udělala jsem něco špatně?“
„Jsem vůbec dost dobrá?“

V koučinku jsme řešily, jak si každým dalším odmítnutím znovu uvědomit svoji hodnotu.
Jak nenechat ticho druhých, aby definovalo to, kým jsme.

Milí manažeři a personalisté, opravdu si můžeme dovolit takhle hazardovat s talenty?

Zažili jste na začátku kariéry podobnou zeď mlčení? Nebo ji zažíváte i teď?

Napište mi to do komentářů. Pojďme o tom mluvit.

----
Janka – koučka, lektorka, emeritní podplukovnice AČR.
4000+ odkoučovaných hodin.
Od října otevírám v Brně 16. akreditovaný kurz koučinku.
Malá skupina, maximum 6 účastníků.

17/07/2026

Reagujete někdy negativně, když slyšíte novinku? Já ano.

Na stole se objeví návrh na změnu. Někdo vysloví jiný názor. Šéf oznámí nový směr. Nebo partner přijde s nápadem, se kterým jste vůbec nepočítali.

A ještě než se stihnete zamyslet, tělo se vzepře a vystřelí automatická reakce:

🚫 „To je hloupost.“
🚫 „To nebude fungovat.“
🚫 „Proč zase měníme něco, co funguje?“

Možná to znáte také.

Dlouho jsem tento vnitřní odpor vnímala jako překážku, která nám stojí v cestě. Dnes ho vidím jinak.

Představuji si ho jako vnitřního revolucionáře.

Staví se do opozice. Nesouhlasí. Bojuje proti změně, proti druhým a někdy i proti nám samotným.

Jenže on to nemyslí zle.

Možná jen velmi hlasitě chrání něco, co je pro nás důležité.

Bezpečí. Svobodu. Respekt. Klid. Pocit, že máme svůj život ve vlastních rukou.

Když se ve vás příště ozve silné revolucionářské „NE!“, neumlčujte ho.

Na chvíli se zastavte.

Všimněte si, co se děje ve vašem těle. Jaký pocit se objevil? Jaká myšlenka vám proběhla hlavou?

A potom se svého vnitřního revolucionáře zeptejte:

💬 „Milý revolucionáři, co chceš ochránit? Čeho se bojíš? Co potřebuješ?“

Možná zjistíte, že pod odporem není lenost ani neochota ke změně.

Možná je tam potřeba jistoty. Touha být vyslyšen. Přání, aby se s vámi jednalo s respektem. Nebo obava, že ztratíte něco, co je pro vás důležité.

Vnitřní odpor nemusíme porazit.

Potřebujeme mu porozumět.

Žije i ve vás vnitřní revolucionář? V jakých situacích se ozývá nejhlasitěji?

15/07/2026

Kde se v nás bere potřeba pořád něco dělat?

Maminka si nesedla.
Babička si nesedla.
A tak si teď nesedneme taky.

Proč?
Protože málokterá z nás má v hlavě obraz maminky, že si bez výčitek sedne na gauč a prostě jen je.
A když už si sedla, tak většinou jen proto, aby u toho loupala brambory.

Neměly jsme to kde odkoukat.
A tak v nás jede tichý,
přednastavený program,
který nám nedovolí odpočívat
bez pocitu viny.

My bychom si možná i sedly.
Jenže je tu hlava a ta to vidí jinak.
Začne panikařit.
A vypočítávat úkoly, které najednou vypadají životně důležité.

Jenže někdy ten nejdůležitější rozkaz zní jasně:

POHOV.
Ne až bude hotovo.
Ne až budou všichni obsloužení.
Ne až si odpočinek zasloužíte.

Teď.
Protože odpočinek není odměna za výkon.
A být chvíli „neužitečná“ není selhání.
Je to super schopnost přestat si odpracovávat vlastní hodnotu.

Když dnes dokážete sedět s kávou a neřešit resty, možná nevyhrajete nad nepořádkem.
Ale možná vyhrajete nad hlasem, který vám roky tvrdí, že klid si musíte zasloužit.

Co dnes neuděláte a zkusíte se za to neomlouvat?

08/07/2026

Kdy je pro ženy ideální začít podnikat?

Překvapivě je to až okolo padesátky. Děti vyletí z hnízda. Už máte vybudovanou pozici a hlavně zkušenosti.

A statistika to potvrzuje:
41 % českých podnikatelek patří do věkové skupiny 45–59 let.

Jsou věku, kdy už mají děti odrostlé a konečně najdou prostor říct: „Teď je řada na mně.“

Já sama jsem ten případ.
Rozhodnutí stát se podnikatelkou přišlo s úderem padesátky.
Doma bylo „vyhnízděno“ a moje priority se změnily.
Armádu jsem milovala.
Ale představa, že budu i nadále procházet fyzickými prověrkami, zvládat přesuny se zátěží nebo balit kufr na další zahraniční misi, už nebyla lákavá.
Už se mi nechtělo.

Rozjezd podnikání se povedl.
Byla jsem nadšená, plná plánů a elánu.
Po první euforii přišla realita. Únava.
A potřeba naučit se plánovat odpočinek stejně důsledně jako byznys.

U klientek to vidím pořád:
1. Fáze nadšení.
Touha, dravost, energie.

2. Fáze nárazu.
Po raketovém startu přichází únava.
Větší únava. Totální zahlcenost.

Tady se láme chleba.

Právě ve fázi nárazu nejčastěji přichází ke mně.
Protože dřív nebo později každá z nás pochopí, že urvat silou to prostě nejde.
A i ty nejvzdělanější z nás občas zapomenou, že motor nejde držet v červených otáčkách věčně.
Problém není podnikání rozjet, ale vydržet tempo, které si na začátku nastavíte samy.

Taky jste se pustily do podnikání? Koučuju ženy, aby se z toho nezbláznily.