18/02/2024
Dnes trochu jinak, s Karolínou Zamorou, která studovala na Lycée Carnot v Dijonu v letech 2007-2010.
Ahoj, Kájo, otázka na úvod. Co tě přimělo jít studovat do české sekce?
„Měla jsem obrovskou chuť změnit prostředí, zažít skutečné dobrodružství a možná si také vyzkoušet, jestli na to vůbec mám. Studovala jsem na frankofonní sekci píseckého gymnázia a v ročníku nade mnou do sekce odešli hned tři studenti. Když měli podzimní prázdniny, společně nám přijeli vykládat o svých prvních zážitcích. Učitelé je tenkrát donutili, aby mluvili francouzsky. Hovořili s pro mě tehdy nepochopitelnou plynulostí a vzbuzovali respekt. Třebaže jim bylo stejně nebo o málo víc než mně, působili mnohem dospěleji. Hltala jsem každé jejich slovo a utvrzovala se v názoru, že takovouhle francouzštinu, takovéhle zážitky, takovouhle nezávislost, zkrátka tohle všechno chci přece taky. V roce 2006 se toho o českých sekcích na internetu nedalo najít zdaleka tolik jako dnes, avšak začínala éra blogů a k mému štěstí blogovali i karnoťáci, resp. alespoň jeden z nich více méně pravidelně – Míra Nechutný alias Miroutch. Jeho blog byl pro mě denní drogou."
🙂Co ti jako první vytane na mysli, když se tě někdo zeptá na tvé studium v sekci?
„Vzpomínek mám tolik a prohánějí se mi hlavou takovou rychlostí, že lze těžko určit, která má navrch. Obecně vzato vzpomínám na studium v Dijonu s nadšením. Navzdory přísnému internátnímu režimu a mnohdy náročným školním povinnostem to pro mě byla léta nebývalé volnosti, neuvěřitelných výletů a skvělých přátelství, která přetrvávají dodnes."
Co nyní děláš?
„Působím v cestovní incomingové agentuře v Praze zaměřené na frankofonní trh, překládám z francouzštiny a narazit na mě lze také v souvislosti s internetovým časopisem iLiteratura.cz. Hlavně jsem ale máma dvou malých dětí a takové mé třetí dítě pak je Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii."
Jaký podíl na tvé současné kariéře nese česká sekce?
„Obrovský. Sekci vděčím jednak za plynulou francouzštinu na vysoké úrovni, bez níž bych se dnes těžko věnovala tomu, co mě živí, jednak za pořádnou lekci života, která mě připravila na cestu dospělosti. Ale možná úplně nejvíc za to, že mohu být součástí úžasné komunity inspirativních lidí."
Díky za rozhovor!
