Mutace aymar pruhovaných - MAP - Lineolated parakeet mutations

Tento víkend k nám nečekaně přibyl nový zobáček. Přírodní mládě zatím s nejistým pohlavím. Momentálně naše nejmohutnější aymarka. No nejsou ti přírodní také nádherní? 😍🥰

Pallid mutace

Nejméně rozšířená mutace v České republice. V překladu znamená bledý. Vzniká snížením melaninu. MELANIN je pigment, který způsobuje tmavé barvy. U Ino mutace produkce melaninu zaniká úplně.
Stejně jako u Ino mutace se jedná o RECESIVNÍ mutaci VÁZANOU NA POHLAVÍ. Samice tedy nemůže štěpit na tuhle mutaci, ale samci ano. U správně sestavených párů se tak dá lehce určit pohlaví mláďat již v budce. V genetické kalkulačce bohužel tahle mutace chybí, ale s trochou představivosti dá se nahradit za Ino mutaci.

Mláďata se rodí s červenýma očima a po pár dnech jim oči ztmavnou. Z mé zkušenosti jsou někteří mladí ptáci do přepéření světlejší, téměř celobarevní a pak se postupně vybarvují nejvýrazněji na hlavě a křídlech.
Barva drápků a zobáku je světlejší až bílá, oko má "švestkovou" barvu. Černé peří je pozměněno do šeda až hněda.
Vzhled má obrovskou variabilitu od tmavších jedinců až po velmi světlé.

Pallid mutace je vázaná na šedokřídlou mutaci. Zatím se tedy v chovech vyskytují pouze ptáci pallid šedokřídlí.
Může být také kombinována s tyrkysovou mutací a tmavými faktory. Teoreticky je možná i kombinace Pallid Ino.

Pallid a Ino mutace jsou ze stejné alelické řady. Pokud je jeden z rodičů pallid a druhý Ino, tak se mohou narodit mláďata v obou mutacích. Jestli mohou na sebe navzájem štěpit si zatím nejsem jistý. Podle zahraničního zdroje se můžou u aymar narodit samečci v kombinaci Pallid Ino. Setkal jsem se i s názorem, že tahle kombinace není možná.
Od páru složeného ze dvou zelených pallidů šedokřídlých se narodily i samičky lutino. Vysvětlením by tedy mohlo být, že sameček buď štěpí na mutaci Ino nebo je kombinací Pallid Ino.

ŠEDOKŘÍDLÁ MUTACE (greywing)

Poprvé se objevila v roce 2000 v Belgii a dostala název Edged (lemovaná). Později bylo zjištěno, že se jedná o jinou mutaci než lemovanou u agapornisů fischeri a dostala název greywing (šedokřídlá), což je nyní oficiální název. Bývá také chybně nazývána skořicová. V genetické kalkulačce ji stále najdeme jako lemovaná (edged).

Jedná se o NEÚPLNOU DOMINANTNÍ mutaci vázanou na pohlaví, nelze na ni štěpit. Dochází ke snížení melaninu, má vliv i na černé zbarvení, které nyní působí šedě až hnědě.Oči jsou černé, drápy a zobák jsou světlejší než u přírodních ptáků. Stejně jako u tmavých faktorů existují ptáci jednofaktoroví nebo dvoufaktoroví. Může být kombinována i s tmavými faktory.


Ptáci s jedním faktorem (EF)
Jednofaktoroví šedokřídlí mohou být pouze samečci.
Hlavním znakem je barva letek, které působí lemovaně, černá kresba na křídlech je částečně změněna v šedou. U některých jednofaktorových samců může být šedokřídlost hůře rozpoznatelná.

Ptáci s dvěma faktory (DF)
Letky působí také lemovaně. Černá kresba křídel je kompletně nahrazena šedou. Barva peří na celém těle je světlejší. Je zde velká variabilita, takže ptáci stejných mutací často mohou mít jiný odstín, vzhled. Velmi pěknou kombinaci tvoří s Olivovou mutací, které se říká ZLATÁ a s mauve mutací, které se říká STŘÍBRNÁ.

V České republice, dle mého názoru nesprávně, nazýváme samice dvoufaktorové šedokřídlé. Podle zahraničních zdrojů jsou samice pouze jednofaktorové, vzhledově (fenotypově) stejné jako dvoufaktoroví samci.
Vzhledově šedokřídlí 1f mohou být vždy pouze samci, to nám může usnadnit určení pohlaví ikdyž neznáme rodiče.

Kromě kombinace s tmavými faktory může být také kombinována s ino a pallid mutací. Pallid mutace se vyskytuje pouze v kombinaci s šedokřídlou mutací.

Tmavé faktory

Mění strukturální barvu peří, vytvářejí u aymar pestrou škálu barev a kombinací.
Jedná se o mutaci autosomální neúplnou dominantní.
AUTOSOMÁLNÍ - Znak, který je zděděn, není vázaný na pohlavní chromozomy = samci i samice přenášejí tmavé faktory stejně.
DOMINANTNÍ - nelze mutaci skrytě předat, nelze tedy na tmavý faktor štěpit.
Pokud tedy papoušek předává tmavý faktor, je vždy viditelný. Výjimkou je kombinace s mutací Ino, kde tmavé faktory přenáší, ale nejsou viditelné žádné změny. Dědičnost je znázorněna v tabulkách.

Existují ptáci s jedním a se dvěma tmavými faktory. Ptáci se dvěma faktory jsou tmavší než ti s jedním faktorem.
Vzor černého peří zůstává stejný nebo může být mírně zvýrazněn. Zobák a drápky se neliší od divoce zbarvených ptáků.

Zelená řada:
-JEDNOFAKTOROVÝ pták se nazývá D zelený neboli tmavě zelený a je mírně tmavší než přírodní.
V gencalc tmavá (1f)
-DVOUFAKTOROVÝ pták je ještě tmavší a nazývá se DD zelený neboli Oliva. V gencalc tmavá (2f)
-Za zapůjčení fotografií moc děkuji Papoušci Rýdl

Modrá řada
-JEDNOFAKTOROVÝ pták se nazývá D tyrkysový, ale častěji kobalt. Zelenomodré opeření tyrkysového ptáka je nyní změněno v krásně tmavé modré až fialové zbarvení.
V gencalc tyrkysová tmavá (1f)
-DVOUFAKTOROVÝ pták se nazývá DD tyrkysový neboli mauve a je celý šedý někdy s modrým nebo fialovým nádechem. V gencalc tyrkysová tmavá (2f)

Budky pro aymary pruhované

V chovu aymar pruhovaných se používají budky ležatého typu, nejčastěji ty, které jsou určené pro andulky. Mívají rozměr přibližně 15 x 15 x 25 cm a vletový otvor 5cm. Další variantou jsou ležaté budky s přepážkou. Ta by měla zaručovat větší pocit bezpečí a klid pro rodiče při začínající druhé snůšce, kdy jsou starší mláďata ještě v budce. Rozhodně by v žádné budce neměl chybět vysoustružený důlek na snůšku.

Při výběru nových budek jsem dlouho váhal jaký typ zvolit. Já osobně dávám přednost kontrolnímu otvoru z boku. Také jsem si chtěl co nejvíce ulehčit kontrolu mláďat a čištění budek. Když jsem u výrobce narazil na ležatý typ budky s výsuvným šuplíkem o rozměru 22 x 22 x 30 cm, tak jsem měl vybráno. Provedlo se pár úprav na míru a zatím velká spokojenost.

Ino mutace ( lutino a cremino)

První výskyt této mutace je zaznamenán roku 1986 v Kanadě. Tahle mutace zabraňuje jakékoliv produkci melaninu. Zbarvení Ino mutace je v zelené řadě zářivě žluté s bělavými křídly a nazýváme ji lutino.
V kombinaci s mutací tyrkys vzniká mutace cremino, která má krémové zbarvení.
Oko je červené již od narození, zobák je světlý a drápky bílé. Rozlišení pohlaví bez znalosti rodičů je obtížné.

Jedná se o RECESIVNÍ mutaci VÁZANOU NA POHLAVÍ. Samice nemůže štěpit na tuhle mutaci, ale samci ano. Po samečkovi v mutaci ino nebo štěpitelném v kombinaci s přírodní samičkou budou vždy samečci přírodní a samičky v ino mutaci. Z podobně sestavených párů se tak dá lehce určit pohlaví u mláďat již v budce.

Mohou přenášet tmavé faktory, ale nejsou viditelné.
Kromě tyrkysové mutace může být kombinována také s šedokřídlou mutací. Párování dvou ptáků v Ino mutaci se nedoporučuje.

Tyrkysová mutace

Částečně modrá mutace. U jiných papoušků se také nazývá modrý pastel. U aymar tvoří takzvanou modrou řadu.

Tato mutace je způsobena snížením produkce psittacinu.
Peří má zelenomodrou barvu. Vzor černého peří zůstává zcela zachován. Zobák a drápky jsou tmavé, stejné jako u divoce zbarvených ptáků (přírodních). Přírodní, neboli zelení ptáci zase tvoří řadu zelenou.

Jedná se o mutaci s RECESIVNÍ dědičností -
recesivní vlohu mohou skrytě předávat (takzvaně na ni štěpit) samci i samice. Štěpitelnost není okem rezeznatelná, lze ji zjistit podle dědičnosti nebo kontrolním pářením. Tyrkysový pták se může narodit pouze v případě, že oba rodiče přenášejí tuhle vlohu ať už viditelně nebo na ni pouze štěpí. Po obou tyrkysových rodičích budou všechna mláďata tyrkysová. Dědičnost je znázorněna níže v tabulkách. Označení 1,0 znamená sameček, 0,1 samička.

Včerejší focení našich již samostatných mláďat. Čekáme na výsledky testů DNA ♂️♀️

Cze- Aymara pruhovaný
Eng- Lineolated parakeet (Barred parakeet)
Ger- Katharinasittiche
Lat- Bolborhynchus lineola

Popis:
Mezi nejvýraznější znaky patří tlustý a zavalitý zobák, krátký a špičatý ocas, který není pro papoušky typický.
Je dlouhý 16 až 17 cm , přičemž ocas měří necelých 6 centimetrů. Váží přibližně 47 až 60 gramů.
Přírodní zbarvení je zelené s černým vlnkováním, pohlavní dimorfismus není na první pohled patrný.
Dožívá se průměrně 10 let, výjimečně až 15 let.

Domovina:
Obývá oblast Střední a Jižní Ameriky, nadmořskou výšku do 2500 m.
Zdržuje se na stromech v hustých lesních oblastech. Najdeme ho ale i v savanách a řídkých lesích subtropického pásu Střední Ameriky.
Jedná se o kočovného papouška. Obvykle se objevuje v malých hejnech čítajících méně než 20 ptáků nebo v párech. Mimo páření mohou tvořit i skupiny nad 100 zvířat.