07/04/2026
„Nevím.“
Kolik emocí se může schovat za jedno slovo?
Nejde jen o to, že dítě nezná odpověď.
Často ji zná.
Ale bojí se.
Bojí se, že odpoví špatně.
Bojí se reakce okolí.
Bojí se, že bude za „toho, co to neví“.
A tak radši zvolí bezpečí.
Řekne „nevím“. A ztichne.
Tohle není o schopnostech.
Tohle je o pocitu bezpečí.
Ve chvíli, kdy vedle sebe mají někoho, kdo je jen vyslechne,
bez hodnocení a tlaku,
se něco změní.
Najednou odpovídají.
Najednou se zapojují.
Najednou ukážou, co opravdu umí.
Nejde o to, co děti umí.
Ale jestli se to odváží říct.
Možná stačí víc naslouchat.