24/01/2026
Dali vám do týmu podivína? Promítali vám v hlavě historky kolegů jako varování?
Vítejte ve světě, kde se vývojář rozhodne neřešit výpadek systému, protože si zrovna fouká vlasy. Je to evergreen story, kterou vám říká šef u kafe jako varování před kolegou z vývoje.
Moje první myšlenka byla: co s tím budu dělat? 😯
A přesto: se ve mě něco se zlomilo. Někdy nesedíte vedle kolegy, ale vedle vlastní hranice trpělivosti. A když se ta hranice začne lámat, nezbývá než s ní zatřást. Místo další racionální otázky jsem mu odpověděla na jeho sarkasmus ještě větší absurditou.
Rozumím, že bys místo řešení našeho problému s aplikací navrhl raději holubí poštu. A to kvůli rychlosti implementace.🐦📩 Ale myslím si, že sovy jsou lepší než holubi, to ví každý. Více vydrží, jsou elegantní a učí se. 🤣🤣🤣
Smáli jsme se. Ne hodně. Ale dost na to, aby se napětí zlomilo v kontakt. Někdy vás nezachrání dokonalý plán. Zachrání vás blbý vtip. Sova, která by doručovala smlouvy k podpisu. Výsměch, který odzbrojí. Uznání, které si nevynutíte, ale stvoříte.
Zní to jako riziko? Je. Ale když přestanete hrát podle předpokladů, změníte i lidi kolem sebe. I podivín vás začne brát vážně.
💡Pomůže vám být v klidu, příště se podělím, jak na to! 💡
Zažili jste moment, kdy humor překreslil vztah? Kdy absurdita přinesla respekt?
