Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK

12/07/2026

Prestižní ocenění MOPGA 2026 za výzkum dynamiky půdní vody

Náš absolvent doktorského studia, Jiří Kocum, se stal laureátem ceny MOPGA – Make Our Planet Great Again 2026, kterou uděluje Francouzské velvyslanectví v České republice za mimořádné výsledky v oblasti environmentálního a klimatického výzkumu. Ocenění za první místo převzal v Buquoyském paláci z rukou velvyslance Francouzské republiky Stéphana Crouzata, nositele Nobelovy ceny za chemii prof. Jean-Marie Lehna a zástupkyně BNP Paribas Ilony Kohoutové.

12/07/2026

The model study area is the Úpa peatland, which is primarily drained by the Úpa and Bílý Labe rivers.

We are conducting field sampling campaigns to collect surface and groundwater samples.

In addition, automatic hydrological stations are used to continuously monitor water levels and basic physicochemical parameters (temperature, pH, specific conductivity) of surface waters in situ, as well as groundwater levels.

During field surveys, discharge measurements are regularly taken at installed gauging stations

The Ecohydrology Laboratory at the Faculty of Science, Charles University, conducts laboratory analyses focused on organic carbon and total nitrogen.

The Geochemistry Laboratory at the Faculty of Science, Charles University, performs laboratory analyses of selected anions and cations.

29/06/2026

25/06/2026

Nová publikace v Atmospheric Research. Když se otepluje, déšť nemusí trvat déle – ale mění se „kdy a jak moc“ prší

Autoři spolu také s Janou Popovou z naší katedry, se ptají, jestli s postupným oteplováním v 21. století budou srážkové epizody v teplé části roku (duben–září) v Česku delší a intenzivnější. Místo klasických „extrémů za hodinu“ definují srážkovou událost jako souvislou řadu hodin se srážkou alespoň 0,2 mm/h o délce 1–23 hodin a zkoumají její četnost a „váhu“ v celkových srážkách. Srovnávají měření na 97 stanicích (1998–2014), reanalyzovaná data z modelu ALADIN-CZ (1990–2014) a projekce 2026–2100 ve dvou scénářích (SSP2–4.5 a SSP5–8.5) z regionálního klimatického modelu ALADIN-CLIMAT-CZ s vysokým rozlišením 2,3 km. Klíčový výsledek je překvapivě „nudný“, ale důležitý: oteplování samo o sobě nevede k prodlužování trvání srážkových událostí – typická délka zůstává podobná (v modelech dominují hlavně 2–3hodinové události). Zároveň ale platí, že vyšší teplota neznamená automaticky vyšší úhrny: srážky s teplotou nejprve rostou, jenže po dosažení určitého prahu začnou zase klesat („zlom“ je v projekcích posunutý do vyšších teplot a závisí na scénáři). Prakticky to znamená, že budoucnost může přinést spíš posun podmínek, za kterých přicházejí nejvýznamnější srážky, než prosté „delší déšť“ – a že v horku často narážíme na limit: atmosféra nemusí mít dost vlhkosti, aby vyrobila opravdu velké úhrny.

Sokol, Z., Režáčová, D., Popová, J. (2026): Estimating changes in precipitation event characteristics with projected temperature increase in the 21st century. Atmospheric Research, 331, 108698.

25/06/2026

Výjezdní zasedání katedry na Modravě

Ve dnech 16.–17. června 2026 se na Modravě uskutečnilo jarní výjezdní zasedání katedry fyzické geografie. Během dvou dnů jsme diskutovali aktuální otázky i koncepční plány v oblasti výuky, studia, výzkumu a dalšího rozvoje katedry. Příznivé počasí nám umožnilo navštívit také výzkumné lokality, které katedra v této oblasti dlouhodobě provozuje. Výjezdní zasedání bylo zároveň příjemnou příležitostí k neformálnímu setkání, na které během běžného akademického roku nezbývá mnoho času.

25/06/2026

První výskyt pleistocenního kontinentálního zalednění v Evropě

Porozumění tomu, kdy se poprvé vytvořily ledovcové štíty nad severními kontinenty, je zásadní pro korelaci celkového objemu ledovců a ledovcových štítů na Zemi s oceánografickými doklady o globálních změnách hladiny moře. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty UK a Geofyzikálního ústavu AVČR publikoval minulý týden v časopise Nature Communications článek, který datuje první expanzi Euroasijského ledového štítu do období před přibližně 2,4 milionu let. Tato práce tvoří klíčovou část doktorských prací Kaleba Wagnera a Lotty Ylä-Mella na katedře Fyzické geografie a geoekologie a podílel se na ní mezinárodní tým vědců z Česka, Dánska a USA.



Studie vyřešila dlouhodobý nesoulad mezi terestrickými a marinními doklady o období prvního rozšíření Euroasijského ledového štítu. Dosáhla toho pomocí datování nejstarších glacigenních sedimentů v severozápadní Evropě, tzv. Hattemského komplexu v Nizozemsku. Datování sedimentů pomocí kosmogenních izotopů 26Al a 10Be a analýza detritického zirkonu naznačují, že štěrky z Hattemského komplexu, pocházející z Fennoskandinávie, dorazily do Nizozemska přibližně před 2,4 miliony let. Nadložní formace Appelscha pak dokládá další rozšíření ledovcového štítu a související zánik bývalého baltského říčního systému přibližně před 1,7 milionem let.

02/06/2026

Terénní cvičení z fyzické geografie ⛰️
V termínu 18. - 22. 5. 2026 proběhlo terénní cvičení z fyzické geografie v Brdech. Katedra začala budovat výzkumné povodí na horním toku Skalice (místní název Vlčava) v loňském roce a postupně se instalují první přístroje pro terénní výuku. Studenti jsou rozděleni do skupin, kde si zkoušejí terénní metody výzkumu z hydrologie, meteorologie, geomorfologie, pedologie a biogeografie. Odpoledne pak zpracovávají naměřené výsledky a prezentují referáty zaměřené regionálně na danou oblast Brd nebo na použité metody.

Obr. 1 - měření fyzikálních vlastností vody ve Skalici pomocí multiparametrické sondy.
Obr. 2 - měření infiltrační kapacity půdy v nivě Skalice.

25/05/2026

V dalším dílu podcastu Department of Discovery se věnujeme tomu, jak klimatická změna proměňuje sněhové poměry v horských oblastech a co tyto změny znamenají pro zásoby vody v krajině, fungování ekosystémů i budoucí výzkum. Představíme ale také tři obhájené fyzickogeografické dizertace a mezioborový výzkum na pomezí pedologie a archeologie. Přejeme příjemný poslech!

V dalším dílu podcastu Department of Discovery se věnujeme tomu, ja...

13/05/2026

💧 Česko a svět v roce 2050: Budeme mít co pít?

Extrémní sucho, bleskové povodně a strategické nakládání s vodou už nejsou jen náměty katastrofických filmů, ale realita, na kterou se musíme připravit. Zveme vás na odborný seminář Water and Drought: Czechia and the World 2050, kde budeme společně hledat odpovědi na jednu z největších výzev naší generace.

Zástupcem PřF UK na semináři, který proběhne 20. května od 9.00 ve Statních Aktech, bude profesor Bohumír Janský z Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK.

Registrace je možná na mailu: [email protected]

21/04/2026

👇❗️Pracovní pozice vhodná pro studenty❗️👇
ℹ️ https://1url.cz/EeqbV

❓Znáte někoho, koho by mohl inzerát zaujmout? Označte nebo sdílejte.🙌
🙏Budeme rádi také za sdílení mezi studenty a absolventy Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Geografie na UJEP Katedra geomatiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze